Cíle personální práce v hospodářské oblasti:
• optimální využití lidské práce v kombinaci s ostatními výrobními faktory
• zlepšování struktury a zvýšení kvality fungování
• lidských zdrojů
• optimalizace personálních nákladů podniku
• realizace systému odměňování podle výkonu (s cílem
• stimulovat rozvoj aktivity zaměstnanců)
Základní rysy motivace pracovníků
• Motivovat znamená:
- vyvolat určitou aktivitu
- tato aktivita musí po určitou dobu trvat
- vyvolaná aktivita musí směřovat k požadovanému cíli
- pracovník vyvíjí svou aktivitu uvědoměle
- základním předpokladem úspěšného motivování je znalost lidských potřeb a tedy i faktorů, které jsou pro určitého pracovníka důležité
Cíle personální práce v sociální oblasti podniku
• naplnění osobních cílů zaměstnanců prostřednictvím práce pro podnik
• vytváření pocitu identifikace zaměstnance s cíli podniku
• motivace zaměstnanců ke zvyšování kvalifikace a k tvořivému přístupu při řešení problémů podniku
• humanizace práce – spokojenost s pracovním místem, pracovním prostředím a vnitřním klimatem podniku
Hlavní součásti personální práce
• plánování zaměstnanců (počtu, struktury, rozmístění)
• získávání a výběr zaměstnanců (metody vnitřního a vnějšího výběru zaměstnanců)
• rozmisťování zaměstnanců (zařazování do pracovních činností)
• hodnocení pracovníků (pro potřeby personálního rozvoje podniku)
• hodnocení výkonnosti pracovníků (měření produktivity práce atd.)
• odměňování (nástroje hmotné stimulace, podnikové mzdové systémy)
• podnikové systémy vzdělávaní
• sociální péče, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví
Mzdový systém podniku
- mzdou se rozumí peněžité plnění nebo plnění peněžité povahy (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci pro podnik
- mzda může být sjednána v pracovní smlouvě, popř. v jiné smlouvě (např. manažerské smlouvě), nebo v kolektivní smlouvě
- mzda za vykonanou práci nesmí poklesnout pod minimální mzdu, která je upravena zákoníkem práce a vztahuje se na všechny zaměstnavatele
- ve velkých podnicích se používá tarifní mzdový systém, který zahrnuje: podnikový kvalifikační katalog, stupnice mzdových tarifů a dále ještě příplatky, mzdové kompenzace a zvýhodnění
- zaručená mzda je stanovena jako součet mzdového tarifu a příplatků – zaměstnanec ji musí obdržet i v případě špatných hospodářských výsledků podniku
Personální řízení v podniku
- personální řízení má dvě hlavní součásti:
a) strukturální personální řízení, do kterého patří zejména:
- utváření mzdových systémů a jejich aplikací
- utváření (organizace, plánování, vybavení) pracovišť a práce
b) interaktionální personální řízení - (problematika vzájemného působení osob nebo skupin, zejména pokud jde o řídící styly, techniky, prostředky a modely
Styly řízení
- styl řízení je způsob, kterým nadřízený řídí své podřízené.
- nejznámější je následující členění stylů řízení:
• autoritativní, které se vyznačuje absolutní suverenitou vedoucího pracovníka, který nepřipouští ani konzultativní účast spolupracovníků na rozhodovacím procesu
• kooperativní, při kterém se každé rozhodnutí realizuje na bázi konzultace se spolupracovníky
• byrokratický styl, který se vyznačuje silně rozvinutým formalismem
• patriarchální, při němž se vedoucí chová ke svým spolupracovníkům jako k dětem a jejich motivací vyvolává závislost na sobě
Základní vlivy působící na výkon pracovníka
Maslowova pyramida potřeb
Maslowova pyramida potřeb v podnikové praxi
Pořadí motivačních faktorů pracovníků vybraného obchodního podniku
1. Dobrý vedoucí
2. Dobré vztahy na pracovišti
3. Mzda
4. Vztah k práci
5. Jednání nařízených
6. Možnost uplatnit své myšlenky
7. Vlastní přesvědčení o užitečnosti práce
8. Míra odpovědnosti a pravomoci
9. Obsah a zajímavost práce
10. Jistota zaměstnání
Organizace podniku
• základním úkolem organizace je zajistit fungování podniku, a to tak, že dokáže efektivním způsobem spojit úsilí jednotlivých zaměstnanců, aby se realizovala cílová strategie podniku
• výsledkem organizování je tzv. synergický efekt (zorganizovaný celek je schopen dosáhnout vyšších výkonů a pracovat hospodárněji než jednotlivci)
• optimálně fungující organizace má tedy – na základě znalosti podnikových cílů a strategie – uspořádat účelně pracovní procesy, lidské i věcné zdroje tak, aby umožňovaly dlouhodobou prosperitu podniku
Základní pojmy z oblasti podnikové organizace
• rozpětí řízení: počet osob, které je schopen vlastník či manažer efektivně řídit (zvládnout). Je ovlivněno mnoha faktory, především pak charakterem a četností kontaktů manažera s podřízenými a jeho schopnostmi
• organizační úrovně: vznikají snižováním rozpětí řízení. Při širokém rozpětí řízení má podnik méně organizačních úrovní a vzniká plochá organizační struktura.
• naopak zúžování rozpětí řízeníi znamená zvyšování počtu organizačních úrovní – v tomto případě hovoříme o strmé organizační úrovni
Základní principy organizování
- procesy organizování vycházejí ze tří základních principů, a to:
• dělby práce
• pracovní specializace
• koordinace
- koordinace je přitom zajišťována po ose působení vztahů „ nadřízený – podřízený“ s tím, že princip koordinace je jádrem manažerských procesů organizování
Požadavky kladené na proces organizování dle E. Daleho
- na proces organizování a tomu odpovídající tvorbu organizačních struktur jsou kladeny určité požadavky. Podle amerického odborníka E. Daleho je vystihuje následující řetězec („ OSCAR “):
• cíle podnikatelských činností (O= Objectives“)
• specializace (S= Specialization)
• koordinace (C = Coordination)
• pravomoc (A = Authority)
• zodpovědnost (R = Responsibility)
Modely organizačních struktur
- obecně je známa řada organizačních struktur
- z hlediska sledu jejich historického vzniku jde o:
• liniový systém organizace
• funkcionální organizaci
• štábně liniovou organizaci
• divizionální strukturu
• liniově štábní strukturu s týmovými prvky
• maticovou organizaci
