Asová hodnota peněz

Výhody

• není nutný počáteční kapitál

• neomezené ručení společníků je garancí solidního image společnosti

• dobrý přístup k cizímu kapitálu

• zisk je celý rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů

• fyzických osob

Nevýhody

• neomezené ručení společníků

• musí být minimálně dva společníci (možnost konfliktů mezi nimi)

• pro společníky platí zákaz konkurence

ü Komanditní společnost

- hybridní typ společnosti, která v sobě kombinuje jak prvky veřejné obchodní společnosti, tak prvky společnosti s ručením omezeným

- je tvořena komandisty a komplementáři. Komandisté ručí do výše svého vkladu, komplementáři celým svým majetkem. Komandisté vkládají do společnosti minimálně 5 tis. Kč, komplementáři nemusí vkládat nic

- postavení komplementářů se blíží postavení společníků ve v.o.s., komandistů pak postavení společníků v s.r.o.

Výhody

• není nutný velký počáteční kapitál, povinný vklad komandisty je nízký

• pro komandisty neplatí zákaz konkurence atd.

Nevýhody

• administrativně náročnější vznik – nutné sepsání společenské smlouvy

• neomezené ručení komplementářů

• možné rozpory mezi prioritami komandistů a komplementářů – každý nese jinou míru rizika

 

 

ü Společnost s ručením omezeným

- jde o kapitálovou společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků

- společník ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku

- společnost může být založena i jednou osobou a naopak maximální počet společníků je 50

- hodnota základního kapitálu musí činit alespoň 200 tis. Kč, hodnota vkladu společníka musí činit alespoň 20 tis. Kč

- společníky mohou být fyzické osoby nebo také právnické osoby

- jedna fyzická osoba může být společníkem nejvýše tří s.r.o.

Výhody

• omezení ručení společníků

• pro přijetí velké části rozhodnutí není nutný souhlas všech společníků

• - vklad lze splatit ve lhůtě 5 let (před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno 30% každého vkladu, a to v úhrnné výši alespoň 100 tis. Kč)

• lze ustavit kontrolní orgán – dozorčí radu apod.

Nevýhody

• nutný počáteční kapitál

• v očích obchodních partnerů méně důvěryhodná společnost než osobní obchodní společnosti

• administrativně náročnější založení a chod společnosti

 

ü Akciová společnost

- základní kapitál se nevytváří přímo vklady společníků, ale je rozvržen na určitý počet akcií o určití jmenovité hodnotě

- akcionář neručí za závazky společnosti

- základní kapitál vzniká dvěma způsoby:

§ může-li se stát akcionářem kromě zakladatelů kterákoliv osoba, zakládá se společnost na základě výzvy k upisování akcií

§ jsou-li akcionáři pouze zakladatelé, zakládá se společnost bez výzvy k upisování akcií

- základní kapitál společnosti založené veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 mil. Kč, u společnosti založené bez veřejné nabídky akcií pak alespoň 2 mil. Kč

- nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada

- představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí společnost a jedná jejím jménem

- na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti dohlíží dozorčí rada

Výhody

• akcionáři neručí za závazky společnosti

• velmi dobře vnímána obchodními partnery – solidnost a stabilita

• dobrý přístup ke kapitálu

• dividendy nepodléhají odvodu pojistného sociálního pojištění

Nevýhody

• nutný vysoký základní kapitál

• velmi komplikovaná a omezující právní úprava

• administrativně náročné založení a řízení společnosti

• zákaz konkurence pro členy představenstva atd.

 

 

ü družstvo

- je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů

- musí mít nejméně 5 členů nebo jej musí založit alespoň 2 právnické osoby

- členové neručí za závazky družstva, podmínkou jejich členství je splacení členského podílu

- základní kapitál družstva musí činit nejméně 50 tis. Kč

- družstvo je povinno při svém vzniku zřídit nedělitelný fond ve výši nejméně 10% zapisovaného základního kapitálu a doplňovat jej, než dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu

Výhody

• členové neručí za závazky družstva

• poměrně nízký základní kapitál

• přijetí nového člena je administrativně velmi jednoduché, nemění se stanovy, stačí přihláška

• jednoduché vystoupení členů z družstva

• rovné postavení členů

Nevýhody

• vytvoření nedělitelného fondu

• zákaz konkurence pro členy představenstva a kontrolní komise atd.

 

Konkurence

= hospodářská soutěž mezi výrobci zboží (popř. mezi poskytovateli služeb)o nejvýhodnější podmínky výroby a odbytu

- v případě obchodních podniků jde o soutěž o nejvýhodnější podmínky nákupu a prodeje zboží

 

a) dokonalá konkurence

- taková tržní struktura, kdy na trhu působí velké množství malých firem, z nichž žádná nemá významný podíl na trhu a nemůže tedy výrazně ovlivnit cenu

b) nedokonalá konkurence

- monopol (jediná firma tvoří celou nabídku odvětví – může stanovit cenu svých výrobků)

- běžně se vyskytuje tzv. přirozený monopol, někdy pak tzv. administrativní monopol

- oligopol, který je nejběžnějším typem tržní struktury v současnosti (malý počet firem vyrábějících celou nebo převážnou většinu nabídky odvětví)

 

Nástroje konkurenčního boje (na příkladu obchodních firem)

§ cena

§ podmínky prodeje (slevy při placení

§ v hotovosti, množstevní rabaty)

§ kvalita výrobku (služeb)

§ kvalita personálu (prodavačů)

§ dodací podmínky

§ prodejní doba

§ různé akce atd.

 

Charakteristika těsnosti konkurenčního vztahu (podle Kotlera)

• podniky, které nabízejí podobné výrobky stejným zákazníkům za přibližně stejných podmínek

• podniky, které nabízejí podobné výrobky, ale různého provedení a tříd, v různých cenových kategoriích

• všechny podniky, které nabízejí technicky a ekonomicky různé výrobky, které však plní tutéž funkci, tj. uspokojují potřeby stejné kategorie

• konkurentem je každý, kdo soupeří o peníze téže skupiny zákazníků

 

Konkurenční pozice podle Littleho

• dominantní

• silná

• příznivá

• udržitelná

• slabá

• neschopná života

 

Typy konkurentů (podle Kotlera)

• konkurent pronásledovatel

• laxní konkurent

• vybíravý konkurent

• konkurent – tygr

• stochastický konkurent

 

Získávání informací o konkurentech

• pozorování jeho počínání v praxi

• studium jeho propagace a reklamy a propagace

• informace v tisku a dalších masmediích

• obchodní věstník

• návštěvy výstav a veletrhů atd.

 

Postup při analýze konkurence

 

 

Informace o konkurenci

 

 

SWOT analýza – závěrečné vyhodnocení

 

 

Základní marketingové strategie (tzv. konkurenční strategie dle Portera)

• strategie minimálních nákladů, při které podnik usiluje o minimalizaci nákladů, a tím i dosažení nízkých, konkurence schopných cen

• strategie diferenciace produktu, kde podnik rozvíjí ty své silné stránky, které mu umožňují získat v některé oblasti konkurenční výhody (jde např. o provedení, formu a tvar, užité vlastnosti, jakost a kvalitu, trvanlivost, provozní spolehlivost, styl, image, značku atd.)

• strategie tržní orientace – podnik se zaměřuje na jeden či více segmentů trhu (výklenků trhu, mikrotrhů z hlediska demografického nebo geografického apod.)

 

 

Ivot podniku

- podobně, jak je tomu v lidském životě, prochází podnik za dobu své existence různými vývojovými fázemi

- podnik – stejně jako člověk – „prodělává“ různé nemoci, z nichž některé mohou ohrozit jeho existenci

- v rámci životního cyklu podnik prochází těmito fázemi:

· založení

· růst

· stabilizace

· krize

· zánik

 

Definice krize

- krizi podniku je možno definovat jako nerovnováhu mezi podnikem a jeho okolím, nebo jako dysfunkci mezi vnitřními systémy podniku, které mají za následek ohrožení cílů podniku popř. další existence podniku

- nerovnováha a dysfunkce jsou důsledkem projevů rizika

 

Úrovně nerovnováhy

 

Příčiny podnikových krizí (Frýbert 1995)

• krize zaviněné managementem, popř. vlastníky firmy (s odhadovaným 40 až 50% podílem na krizi)

• krize vyvolané vnitřní ekonomickou strukturou podniku (např. nízkým stupněm kapitálového vybavení, vysokými náklady na získání cizích zdrojů apod.) s 25 a 30% podílem na krizovém stavu

• krize dané vnějším ekonomickým prostředím podniku, s 20 až 30% podílem na vzniku krize

 

Fáze krizového procesu (Zuzák (2004))

 

Obecný postup při revitalizaci podniku

• Identifikace a diagnostika zdrojů krize firmy

• Jmenování krizového managera a jeho týmu vybaveného potřebnými pravomocemi

• Krátkodobá centralizace pravomoci

• Redukce objemu oběžných aktiv podniku

• Redukce objemu investičního majetku podniku

• Nastolení rentability (krátkodobé popř. dlouhodobé)

• Převod podniku na novou strategii

• Vyhodnocení výsledků a jejich využití pro prevenci

• Průběžným problémem je přitom financování nápravných opatření

 

Krizový management

• Pojetí krizového managementu: jako činnost a jako osoby, které realizují krizové řízení

• Definice krizového managementu jako činnosti (procesu) – jde o ucelený soubor zásad a nástrojů, které mají vyvést podnik z krize

• Krizový management = krizový štáb: skupina lidí, jejichž úkolem je řídit firmu nacházející se v krizi za účelem revitalizace

• Kdo má být pověřen krizovým řízením - současný management nebo nově dosazení krizoví manažéři

• Volba řídícího stylu práce – styl autoritativní a styl kooperativní (jako optimální se jeví kompromis, v realitě však převládá autoritativní vedení)

 

Konzolidace (restrukturalizace)

• Podnik je zachován co do obsahu, organizační struktury, předmětu činnosti atd.

• Mění se převážně: management, styl práce a způsob kontroly hospodaření

• Přijímají se úsporná opatření a zpevňují se kalkulace

• Jde o poměrně šetrný způsob zjednání nápravy

• Systémově je využívána zejména v peněžnictví (bankovnictví)

 

 

Sanace

• Je svou povahou uprostřed mezi konzolidací a likvidací

• Na rozdíl od konzolidace se v tomto případě vyhledávají pouze ty prvky podniku, které jsou nesporně ziskové, perspektivní a pokud možno nevážou příliš mnoho finančních prostředků

• Na rozdíl od likvidace nezůstává v podniku „kámen na kameni“

• Mezi sanací a likvidací je přibližně stejný rozdíl jako mezi tragedií a dramatem

• Výsledkem „zeštíhlení“ podniku je i prudký pokles hodnoty jeho aktiv

• Místo zisku se realizuje ztráta, která (přesáhne-li vytvořené rezervy) se vypořádává se základním kapitálem

• Nutný je detailní projekt Cash Flow – nemá li sanace skončit likvidací nebo konkurzem je nutno nejprve opatřit likvidní finanční prostředky (zejména z vnitřních zdrojů)

 

Likvidace

• Uplatňuje se v těch případech, kde se očekává, že včasným ukončením činnosti podniku se zabrání konkurzu (v případech tzv. vynucené likvidace)

• Rozumí se jí likvidace obchodního jmění podniku, tj. jeho majetku a závazků

• Výsledkem likvidace by mělo být uspokojení věřitelů a vypořádání majetkových nároků akcionářů (společníků)

• Postup likvidace je upraven OZ

• Likvidace může přerůst ve vyrovnání či konkurz, naopak konkurz může (ve výjimečných případech) zanechat určitý přebytek pro likvidaci

 

Konkurz a vyrovnání

• Konkurz = zákonem stanovený postup uspořádání majetkových poměrů dlužníků, který je v úpadku

• Úpadek nastává za předpokladu předlužení a dlouhodobé platební neschopnosti

• Vyrovnání jako „šetrnější“ způsob řešení poslední fáze podnikové krize

 

Turnaround podniku

• Znamená obrat podniku (od úpadku k prosperitě)

• Řada světově známých firem prošla úspěšně krizovým vývojem

• Turnaround je však možný pouze tehdy, pokud podnik nepřekročil „nevratný bod“ poklesu své výkonnosti

 

asová hodnota peněz

• Velmi často se v bankovnictví a v ekonomii vůbec můžeme setkat s tím, že potřebujeme navzájem porovnat dvě peněžní částky v čase

• Prosté srovnání v čase není přesné, protože peníze v čase mají různou hodnotu - čím dříve je budeme mít, tím dříve je můžeme investovat a ponesou nám tedy úrok

• Současnou hodnotou rozumíme částku, která, bude-li úročena v časovém období, přinese budoucí hodnotu

• Úročení se dělí na jednoduché a složité

• Jednoduché úročení vychází z toho, že úroky se počítají stále ze stejného základu, a že úroky tedy narůstají lineárně

• Složené úročení vychází z toho, že vyplacené úroky se připočítávají k původnímu kapitálu a v následujícím období se jako základ pro výpočet úroku bere již hodnotakapitálu zvýšená o úrok

 

 

Složené úročení

- konečná částka se rovná počáteční částce krát úročitel

- vzorec: J_n = J₀. (1 + i)ⁿ = J₀ . rⁿ

- kde:J₀ ….. počáteční částka

J_n ….. konečná částka

rⁿ …. úročitel

i …… úroková sazba (procento)

 

příklad:

Jakou částku získáme, když dnes uložíme do banky 100 000 Kč na 5 let při 4% úroku?

výpočet:

J₅ = 100 000 x (1 + 0,04)⁵ = 100 000 x 1,21665 = 121 665

 

 

Odúročení (diskontování)

- počáteční částka se rovná konečné částce krát odúročitel (diskont)

- vzorec: J₀ = J_n. (1+i)^-n = J_n . r^-n

- kde: r ^–n ……odúročitel

 

příklad:

Kolik musíme vložit do banky dnes, chceme-li mít za 5 let při 4% úročení částku 121 665 Kč?

výpočet:

J₀ = 121 665 x (1 + 0,04)^-5 = 121 665. 0,821 927 = 100 000