Strategie řízení provozního kapitálu

- řízení provozního kapitálu lze rozdělit na řízení jeho jednotlivých složek, tj.:

• hotovosti, popř. krátkodobého finančního majetku

• zásob

• pohledávek

• krátkodobých závazků

- provozní kapitál však v podniku funguje jako celek, základem pro jeho řízení je pochopení provozního cyklu a peněžního cyklu (ten je součástí provozního cyklu)

 

Provozní cyklus a peněžní cyklus

• provozní cyklus (ve dnech) = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek

• peněžní cyklus představuje čistý časový interval mezi skutečným okamžikem peněžních výdajů za nakoupené výrobní zdroje okamžikem konečného inkasování peněz

• délka peněžního cyklu = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba odkladu plateb

 

 

Základní pojmy z oblasti zásob

- je třeba vypočíst zásobu minimální, maximální a průměrnou

- zásoba minimální odpovídá zásobě pojistné

- zásoba maximální je zásoba v okamžiku dodávky

- zásoba průměrná se vypočte jako průměr zásoby minimální a maximální

 

 

Výpočet normativu zásob

- podnik při své činnosti nutně potřebuje určitou výši oběžných aktiv, jejichž hlavní částí jsou zásoby

- vycházíme zde z rovnice: nutná oběžná aktiva = vlastní kapitál + cizí krátkodobý kapitál

- základním ukazatelem v případě zásob je tzv. normativ zásob, který se vypočte podle vzorce:

N_z = (t_d /2 + t_r). S_k /t_k

kde: t_d …dodací cyklus

t_r …pojistná zásoba

S_k …celková spotřeba (prodej) za období k

t_k …počet dní v období

 

Výpočet tzv. přepočtené zásoby

- přepočet zásob se provádí při posuzování přiměřenosti výše zásob k dosaženým výkonům (obratu)

- klíčovým ukazatelem přepočtu zásob je plánovaná (normovaná) doba obratu zásob

- při srovnávaní plánované a skutečné výše zásob potom nahrazujeme plánovanou výši zásob jejich přepočtenou hodnotou

- přepočtená výše zásob v sobě odráží nejen změny ve výši celkového docíleného obratu, ale i změnu jeho struktury

- postupujeme podle vzorce:

ZAS₀₁ = d₀. (Q₁ /t)

kde: ZAS₀₁ ….přepočtená zásoba

d₀ ….plánovaná doba obratu

t ….počet dní ve sledovaném období

 

Optimalizace zásob

- cílem optimalizace je stanovit dodávky a jejich četnost při minimalizaci nákladů na hospodaření se zásobami

- uvedené náklady se dělí na:

• pořizovací (vlastní cena zásob, náklady na objednávku, zajištění dopravy, převzetí a kontrola dodávky atd.)

• skladovací (včetně nákladů na pojištění)

• náklady z nedostatku zásob (ušlý zisk, penále odběratelům za pozdní dodávku atd.)

- velikost nákladů spojená se zásobami se mění v závislosti na počtu a velikosti dodávek

- s častější intenzitou objednávek rostou náklady spojené s pořízením a naopak klesají náklady na skladování. S velikostí objednávek je tomu právě naopak

- existují dva základní teoretické modely řízení zásob:

• deterministické modely (sledované veličiny jsou jednoznačně určitelné)

• stochastické modely (veličiny mají náhodný charakter a pravděpodobnostním rozložením)