- řízení provozního kapitálu lze rozdělit na řízení jeho jednotlivých složek, tj.:
• hotovosti, popř. krátkodobého finančního majetku
• zásob
• pohledávek
• krátkodobých závazků
- provozní kapitál však v podniku funguje jako celek, základem pro jeho řízení je pochopení provozního cyklu a peněžního cyklu (ten je součástí provozního cyklu)
Provozní cyklus a peněžní cyklus
• provozní cyklus (ve dnech) = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek
• peněžní cyklus představuje čistý časový interval mezi skutečným okamžikem peněžních výdajů za nakoupené výrobní zdroje okamžikem konečného inkasování peněz
• délka peněžního cyklu = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba odkladu plateb
Základní pojmy z oblasti zásob
- je třeba vypočíst zásobu minimální, maximální a průměrnou
- zásoba minimální odpovídá zásobě pojistné
- zásoba maximální je zásoba v okamžiku dodávky
- zásoba průměrná se vypočte jako průměr zásoby minimální a maximální
Výpočet normativu zásob
- podnik při své činnosti nutně potřebuje určitou výši oběžných aktiv, jejichž hlavní částí jsou zásoby
- vycházíme zde z rovnice: nutná oběžná aktiva = vlastní kapitál + cizí krátkodobý kapitál
- základním ukazatelem v případě zásob je tzv. normativ zásob, který se vypočte podle vzorce:
Nz = (td /2 + tr). Sk /tk
kde: td …dodací cyklus
tr …pojistná zásoba
Sk …celková spotřeba (prodej) za období k
tk …počet dní v období
Výpočet tzv. přepočtené zásoby
- přepočet zásob se provádí při posuzování přiměřenosti výše zásob k dosaženým výkonům (obratu)
- klíčovým ukazatelem přepočtu zásob je plánovaná (normovaná) doba obratu zásob
- při srovnávaní plánované a skutečné výše zásob potom nahrazujeme plánovanou výši zásob jejich přepočtenou hodnotou
- přepočtená výše zásob v sobě odráží nejen změny ve výši celkového docíleného obratu, ale i změnu jeho struktury
- postupujeme podle vzorce:
ZAS01 = d0. (Q1 /t)
kde: ZAS01 ….přepočtená zásoba
d0 ….plánovaná doba obratu
t ….počet dní ve sledovaném období
Optimalizace zásob
- cílem optimalizace je stanovit dodávky a jejich četnost při minimalizaci nákladů na hospodaření se zásobami
- uvedené náklady se dělí na:
• pořizovací (vlastní cena zásob, náklady na objednávku, zajištění dopravy, převzetí a kontrola dodávky atd.)
• skladovací (včetně nákladů na pojištění)
• náklady z nedostatku zásob (ušlý zisk, penále odběratelům za pozdní dodávku atd.)
- velikost nákladů spojená se zásobami se mění v závislosti na počtu a velikosti dodávek
- s častější intenzitou objednávek rostou náklady spojené s pořízením a naopak klesají náklady na skladování. S velikostí objednávek je tomu právě naopak
- existují dva základní teoretické modely řízení zásob:
• deterministické modely (sledované veličiny jsou jednoznačně určitelné)
• stochastické modely (veličiny mají náhodný charakter a pravděpodobnostním rozložením)
