- uspořená částka se rovná roční úložce krát střadatel
- kde:
je tzv. střadatel
příklad:
Vypočtěte, kolik uspoříte za deset let, budete-li ročně ukládat 1000 Kč na 6% úrok
výpočet:
S10 = 1000. = 1000.
Střádání II výpočet ročního vkladu (anuity)
- roční úložka se rovná uspořené částce krát fondovatel
příklad:
Kolik musím ukládat ročně, abych na konci 15. roku měl při 5% úrokování uspořeno 21 578,55 Kč
výpočet:
α = 21578,55. (0,05 / (2,0789274 1)) = 21 578,55. 0,0463423 = 1 000 Kč
Umořování dluhu
- roční splátka se rovná vypůjčené částce krát umořovatel
příklad:
Urči, kolik Kč musíme splácet ročně, vypůjčíme-li si 100 000 Kč na 5% úrok na dobu 15 let
výpočet:
Z = 100 000. {(1,0515. 0,05)/(1,0515 1)} =100 000. 0,0963422 = 9634,22 Kč
Založení renty
- celková částka, kterou musíme vložit, chceme-li založit požadovanou rentu, se rovná požadované rentě krát zásobitel
příklad:
Potřebujeme roční rentu ve výši 9634,22 Kč. Kolik musíme dnes vložit do banky, abychom při 5% úročení mohli tuto částku vybírat po 15 let?
výpočet:
Z = 9634,22. ((1,0515 1)/(1,0515. 0,05)) = 9634,22. 10,379667 = 100 000 Kč
Typy úrokových sazeb
a) roční (p.a) per annum
b) pololetní (p.s) - per semestre
c) čtvrtletní (p.q) per quartale
d) měsíční (p.m) per mensum
e) denní (p.d) per diem
Nominální a reálná úroková sazba
- nominální úroková sazba na rozdíl od sazby reálné abstrahuje od vlivu inflace. Reálná sazba se vypočte podle vzorce:
π míra inflace
iR reálná úroková sazba
i nominální úroková sazba
T míra zdanění úrokové výnosnosti
- v případě jednociferné inflace se používá pouze čitatel výše uvedeného Fisherova vzorce
Čistá úroková sazba
|
|
- úrokové sazbě, jež zdaňuje daňový dopad, říkáme čistá úroková sazba
iN = i. (1 T)
iN čistá úroková sazba
i nominální úroková sazba
T sazba daně z úrokových plateb
Efektivní úroková míra
- k porovnání výhodnosti jednotlivých variant tzv. skládání úroků (roční, pololetní atd.), slouží efektivní úroková sazba. Vypočte se podle vzorce:
iE efektivní úroková sazba
m četnost skládání úroků
Efektivnost
Koloběh oběžného majetku v obchodním podniku
Koloběh oběžného majetku ve výrobním podniku
Pojetí ekonomické efektivnosti
- obecně lze efektivnost definovat jako účinnost v nejširším slova smyslu, jako poměr mezi vstupy do určitého systému (v našem případě podniku) a výstupy z tohoto systému
Měření ekonomické efektivnosti
hodnota vstupu je nejčastěji vyjadřována pomocí nákladů (tj. hodnotou výrobních faktorů spotřebovaných na daný výstup) nebo pomocí kapitálu vloženého do podniku
hodnota výstupu je pak agregovaně vyjadřována pomocí výnosů (souhrn hodnot všech statků vyrobených za určité období) nebo pomocí zisku
místo ukazatele výnosy/náklady se v praxi používá jeho převrácená hodnota, tzv. ukazatel nákladovosti ve tvaru:
náklady/výnosy
pokud použijeme jako hodnotu vstupu kapitál, pak dostaneme ukazatel využití kapitálu: výnosy/kapitál
pokud použijeme jako ukazatel výstupu zisk, dostaneme tzv. ukazatele rentability např. ve tvaru zisk/náklady nebo zisk/kapitál
Měřítko ekonomické efektivnosti
- měřítko efektivnosti = hodnota výstupu / hodnota vstupu
E .. ekonomická efektivnost
x .. vynaložené náklady (peněžní vyjádření spotřeby výrobních faktorů) nebo do podniku
vložený kapitál
yi .. jednotlivé účinky - součásti výstupu
Klasifikace výrobních faktorů
- z hlediska podnikové ekonomiky (např. Wöhe) lze členit podnikové výrobní faktory takto:
dispozitivní (řídící) práce, tj. podnikové řízení
výkonná práce
dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy, stroje, zařízení atd.)
|
|
materiály (suroviny, pomocné a provozní latky atd.)
- rozhodující význam má dispozitivní faktor (management resp. řídící práce), který zajišťuje optimální kombinaci všech ostatních výrobních faktorů)
Kombinace výrobních faktorů
- jednotlivé výrobní faktory vstupující do výrobního procesu musí mít určitou kvalitu a kvantitu (do výrobního procesu vstupují v určitých proporcích)
- podle převažujícího výrobního faktoru podniky členíme na:
kapitálově (investičně) náročné, v jejichž nákladech mají
značný podíl odpisy) - těžební průmysl, elektrárenství atd.
pracovně náročné, v jejichž nákladech mají významný podíl
mzdy průmysl skla, podniky obchodu, podniky služeb atd.
materiálově náročné, s vysokým podílem materiálových
nákladů potravinářský průmysl, chemický průmysl atd.
Náklady podniku
rozeznáváme účetní a ekonomické pojetí nákladů
z hlediska účetního jsou náklady definovány jako peněžně vyjádřená spotřeba (popř. opotřebení) výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů
ekonomické pojetí nákladů zahrnuje nejen to, co bylo v penězích zaplaceno, ale i vše, co bylo tzv. obětováno (tzv. oportunitní náklady úroky z vlastního kapitálu, ušlou mzdu podnikatele atd.)
náklady podniku vždy souvisí s výnosy podniku v daném období, což zabezpečuje tzv. časové rozlišování nákladů a výnosů
od nákladů je třeba odlišit peněžní výdaje, tj. úbytek peněžních fondů (hotovosti, stavu bankovních účtů)
Třídění nákladů podle různých hledisek
1. druhové členění nákladů - vychází z výrobních faktorů
2. účelové členění nákladů jednak podle útvarů a dále podle výkonů (kalkulační třídění nákladů)
3.
4. lenění nákladů podle závislosti na změnách objemu výroby (popř. podle výše obratu) > náklady fixní a variabilní
5.
6. lenění nákladů podle podnikových funkcí > náklady na pořízení, skladování, výrobu, odbyt a správu
7. náklady oportunitní (alternativní, popř. tzv. náklady ušlých příležitostí)
8. náklady přírůstkové zejména pak tzv. náklady marginální
Druhové členění nákladů (používané ve finančním účetnictví)
|
|
spotřebované nákupy (materiálu, surovin atd.)
služby, tj. externí výkony (spotřeba energií, opravy, cestovné atd.)
daně a poplatky (daň z příjmů, silniční daň apod.)
odpisy dlouhodobého majetku
osobní náklady (mzdy, platy, provize, náklady na sociální a zdravotní pojištění atd.)
jiné provozní náklady
finanční náklady
mimořádné náklady
Členění výnosů
tržby za vlastní výkony a zboží
změna stavu vnitropodnikových zásob
aktivace (materiálu, zboží atd.)
jiné provozní výnosy (tržby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu, přijaté penále apod.)
finanční výnosy (z prodeje cenných papírů, přijaté úroky)
mimořádné výnosy
Zisk podniku
- rozdíl mezi výnosy podniku a jeho náklady za určité období tvoří hospodářský výsledek podniku
- jsou-li výnosy větší než náklady, pak hovoříme o zisku, v opačném případě jde o ztrátu
- zisk je: - základním motivem podnikání
- hlavním kriteriem pro rozhodování
- hlavním zdrojem samofinancování
- rozlišujeme zisk: účetní, daňový, ekonomický
- ekonomický zisk vypočteme odečtením veškerých nákladů (včetně nákladů oportunitních) od výnosů
Modelování hospodářského výsledku I
Hospodářský výsledek vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady:
v případě, že výnosy jsou větší než náklady tak vzniká zisk
pokud se výnosy rovnají nákladům, tak hospodářský výsledek je nulový
pokud výnosy jsou menší než náklady, tak vzniká ztráta
- výnosy i náklady lze závisí na realizovaném obratu a můžeme si je vyjádřit např. jako lineární funkce obratu
Modelování hospodářského výsledku II
Lineární model pro výrobní podnik:
V = p.x
N = a + bx
HV = V N = px (a+ bx) = x (p b) a
Lineární model pro obchodní podnik:
V = k.x
N = a + bx
HV = kx (a+bx) = x (k b) - a
Bod zvratu obecně
- analýza bodu zvratu obecně vychází z toho, v jakém rozsahu se musí zvolená proměnná měnit, než je dosaženo nulové hodnoty stanoveného kriteria (zisku, CF, ČSH)
- bod zvratu tedy nemá jediné pojetí, je využíván pro různé účely, nejčastěji je pak definován jako:
Účetní bod zvratu, kdy se výnosy (tržby) rovnají nákladům
|
|
Hotovostní bod zvratu, při němž se příjmy rovnají výdajům
Finanční bod zvratu, kdy současná hodnota příjmů se rovná současné hodnotě výdajů (čistá současná hodnota je rovna nule). Je využíván v investičních podnikatelských projektech např. při výpočtu VVP
Bod zvratu (pro výrobní podnik)
kde: x vyrobené (a prodané množství)
p cena v Kč
a fixní náklady v Kč
b koeficient variabilních nákladů
bx.. variabilní náklady v Kč
Bod zvratu (pro obchodní podnik)
kde: x obrat v Kč
k .obchodní marže (rozpětí) v %
a fixní náklady v Kč
b koeficient variabilních nákladů (v %)
bx.. variabilní náklady v Kč