Léto bylo pěkné a teplé, proto jsme se celou dovolenou koupali. - Nechtěl ji zarmoutit, proto raději o tom mlčel. - Nemohli jsme jí tu zprávu říci, neboť by se zhroutila. - Silnice jsou velmi úzké, a proto jízda autem je pomalá a nebezpečná. - Dopravní ruch je ve městech velmi živý, proto dodržujte dopravní předpisy! - Vědecká expedice načerpala hodně poznatků, neboť byla pečlivě připravena. - Knížka se dětem velmi líbila, byly tam totiž poutavé obrázky a pěkné říkanky. - Auta musela mít řetězy, na silnici byla vysoká vrstva sněhu. - Cesta byla špatná, muselo se jet velmi pomalu. - Letos je vlhký a teplý rok, bude pěkná úroda. - Tužka neměl v nemocnici nic na práci, proto stále něco opravoval, vyřezával a kreslil. - Teď to bude mít Toník dobré, neboť si podal žádost jako specialista do Sovětského svazu. - Nazítří odešla Helenka praktikovat do porodnice, proto ani nevěděla, co se s Tužkou stalo.
13. Přeložte do ruštiny s použitím slovníku:
Helenka dodělávala praktikum na ortopedii. - Studenti stavební fakulty odjeli na prázdninovou praxi. - To je velmi praktický dárek. - To jsou mi divné praktiky. - Dnes máme praktická cvičení (praktika) z češtiny. - Naše rodinné album bylo ozdobeno lidovými ornamenty. - Tam byla velká legrace. - To je legrační scénka. - Je samá legrace. - Do Krkonoš jsme jeli autokarem. - Rádi chodíme do biografu na historické filmy.
14. Vyberte z textu všechna slova cizího původu a najděte k nim ruské ekvivalenty. Uveďte k těmto slovům (podle výkladového slovníku) některá etymologicky a významově příbuzná slova, např. ortopedie - ortoped - ortopedický.
15. Jmenujte slovesa, která jsou příbuzná s těmito podstatnými jmény (pracujte
se slovníkem) a vypište sufixy, kterými jsou tvořena:
režisér, instrukce, dedukce, investor, konkurent, kritika, perzekuce, karikatura, manévr, polemika, sympatie, imunita, opozice, emigrant
16. Najdete podle výkladového slovníku česká synonyma k těmto slovům cizího původu:
fraktura, klima, subjektivní názor, objektivní příčiny, prvomájová manifestace, jemný parfém, předběžná kalkulace, manuální práce, fyzická práce, inteligentní člověk, veselá anekdota, mezinárodní kongres, prokázaný falsifikát, podezřelé individuum
|
|
|
17. Vyprávějte:
Jak se Toník seznámil s Helenkou.
Který příběh vyprávěla ráda paní Gamzová.
18. Napište charakteristiku Toníka.
19. Přeložte do češtiny;
) , . - . - . - -. - , . - -? - - . - , , ... - . - . - . - ? .
) ? - , . - , . - . - . - . - . - . - . - , . - . - . - , , ? - . - , . - , ? - , ? - , . - , . - , . - -. - -. - . - .
Poslechové cvičení
MUZ A JEHO DVĚ ŽENY
(Podle Ezopa)
V dobách, kdy mužové směli mít více žen než jenom jednu, žil v Athénách člověk ve středních letech, ani mladý ani starý. Vlasy mu právě začínaly šedivět, ale on se zamiloval do dvou žen zároveň a vzal si je obě za manželky.
První z nich byla mladá a hezká. Řekla si: Můj manžel musí vypadat tak mlád jako já. Druhá manželka byla už starší žena. Žila v obavách a pochybnostech o lásce svého muže. Říkala si: Můj manžel vypadá příliš mladě. Vedle něho jsem stará. To nemohu dovolit.
A tak mladá žena horlivě vytrhávala svému muži šedivé vlasy, kdež to ta starší mu stejně pečlivě vytrhávala každý černý vlas, který našla.
|
|
|
Po nějakou dobu byl manžel rád, že se obě ženy tak pečlivě starají o jeho zevnějšek. Když se však jednoho dne podíval do zrcadla, viděl, že mu na hlavě nezůstal ani vlásek a že je úplně holohlavý
Kdo dovolí svým myšlenkám chodit po dvou protichůdných cestách, nakonec shledá, že mu všechny myšlenky utekly, že je na těchto cestách ztratil a že jeho hlava je prázdná.
Slovníček
| žit v obavách a pochybnostech starat se o jeho zevnějšek | je úplně holohlavý - |
* * *
Zapamatujte si:
MALOMYSLNOST, BEZNADĚJE
klesat na duchu (= malomyslnět) dělat nad někým amen (= přestat v někoho, v něco věřit)
věšet hlavu dělat nad něčím kříž (= přestat v někoho, v něco věřit)
lámat nad někým hůl (= přestat zahazovat flintu (= pušku) do
věřit v někoho) žita (= lehce se vzdávat čeho)
LEKCE 31
. . . . . , , , , .
ROBINSONKA
(Úryvky, adaptováno)
Marie Majerová
Nazítří šel pan Bor s Blaženou ke krejčímu. Cestou se zastavovali u módních výkladů, kde byly vystaveny dívčí pláště. Neboť se ukázalo, že Blaženka vyrostla ze svého zimního kabátku a že ten starý vysloužilý zimníček už na ulici nemůže ani nosit.
Jenže dívka se u těchto přece tak vábivých oken nezdržovala s velkým zájmem. Něco jiného poutalo její pozornost. Zrovna vedle konfekce byl výklad továrny na jízdní kola. Ve výkladní skříni s obrovským průčelním sklem viselo na dvou řetízcích ke stropu připevněných krásné jízdní kolo, samý blýskotavý drát1 a niklovaná trubka, čistý, do tvrda nafouknutý gumový plášť. Hvězdice obou kol se na Blaženu usmívaly pohledem jakoby dvou rozzářených panenek. Ty dvě obrovské hmyzí oči vytouženého vozidla tak uhrančivě lákaly...
Taťko, podívej se, to je krása!
Blažena samou touhou ani nevěděla, že1 chytá taťku za ruku, že mu ji tiskne, tiskne, tiskne - jako by mu chtěla svou silou vnutit vůli k splnění horoucí žádosti.
Taťka pokyvoval hlavou, ale jen v myšlenkách; nemluvil. Blažena v naprostém sebezapomnění stála primrazena a nemohla se odpoutat. Neodcházela, ačkoli pan Bor stál již na krok od ní, vleká ji za sebou.
Tak pojď, děvčátko, probudil ji taťka z oslnění. A který ten plášť bys chtěla?
|
|
|
Ten, co je na tom kole, vyhrkla Blažena, domnívajíc se, že taťka uhodl její touhu.
Taťka ovšem uhodl, a ona to poznala z pohledu, který na ni upřel, ale tvářil se úmyslně a záměrně, že tu běží o omyl.
Ten bys nemohla nosit, smál se.
Ale vždyť ty mi rozumíš, žadonila Blažena. Jen se netvař!
Na její prosby však odpovídalo jen taťkovo mlčení.
Šli tedy a velký kus cesty nejdříve nemluvili vůbec. Pak se dohadovali s mistrem krejčím, pak kupovali zimní kabát; přičemž Blažena trochu ožila, ale nezapomínala na svou hlavní věc. Na zpáteční cestě pak řekla, jako by mezi posledním a tímto slovem o jízdním kole se nic nebylo přihodilo
Já vím, že stojí moc poněz, mluvila a neříkala co, ale Robinson shledal, že nic nepomůže, myslím-li na svá přání se založenýma rukama2, víš táto? A já bych si chtěla třeba sama na ně ušetřit, jenže z čeho, ne? Uznej sám!
Taťka bedlivě sledoval postup Blaženina usuzování a rozuměl všemu velmi dobře. Zamýšlel nerozumět, ale tento důvod musil uznat! Čekal, co z toho vzejde.
Přikývl. Blažena mluvila dále:
Například, podívej se: což kdybych tak občas dostala malou odměnu, když se mi něco podaří? Přece vidíš, že chci spravedlivě napravovat, když se mi něco nepovede!
Dobrá, řekl taťka. Za každý podařený oběd dostaneš korunu...
* * *
Před odborným závodem se sportovními potřebami stál jen jeden obdivovatel - Duchoň. Blažena ho v první chvíli ani nepoznala - měl tmavý zimník pánského střihu a na hlavě klobouk kdo to jakživ slyšel a viděl!
Ahoj, Blaženo! Jdeš vyhlížet dárky?
Ahoj, Járo! Tobě se to mluví3, když jsi oblečen jako nějaký Angličan z Vysočan.
Však jsem také konal vznešenou návštěvu! Byl jsem u pana strýce přát veselé svátky, to už je taková moje zatrápená každoroční povinnost... Co budeš dělat o vánocích?
To, co jsem dělala před nimi.
Nepojedeš nikam lyžovat?
Takové myšlenky se mohou vylíhnout jen pod pánským kloboukem.
Ale ty jsi dnes štiplavá!
Vůbec - já už jdu domů. Ahoj!
Otočila se na podpadku a dlouhými kroky měřila okrajové kameny chodníku.
Blážo! Počkej! Bohatou nadílku ti přeji!
Neohlédla se.
Já vím! křikla a bylo jí do pláče4.
Kdybys věděla, co na tebe nachystali5, myslil si opuštěný Jára. Pan Bor se se mnou radil, než to koupil, ty jehně!
|
|
|
* * *
Prostírej, a já zatím otevřu láhev vína! konejšivě řekl pan Bor.
Blažena se motala po kuchyni bez zájmu. Těšila se na ten Štědrý večer, a teď to vůbec nic není!
Taťka viděl její zhroucení, ale udržoval náladu. Jedl s chutí, posrkával víno, nalil sklenku i Blaženě a pokoušel dcerku:
Jaképak dostanu dárky? A co asi dostane Blaženka, naše hospodyňka?
To přece jen čileji zvedlo velké zelenavé Blaženiny oči k taťkovi-pokušiteli.
Já dostanu nějaký dárek? řekla tak bolestínsky, jako by se jí v tomto domě dala ustavičná křivda6.
A kdo jiný? Snad ne kominík?7
Taťka položil lžíci, rozsvítil stromek, zhasil elektrické světlo a potají zaklepal, takže to vypadalo, jako by někdo stál za dveřmi.
Dále! řekl vzápětí.
Blažena se napřimovala.
Taťka otevřel dveře a tvářil se, že s někým mluví. Hned, hned si pro ně přijdu, pane anděli! Vyšel, a zatímco Blažena ani nedutala, ani se nehnula, jak byla ohromena, udělal za dveřmi nějaké čáry máry fuk! a dveře dokořán - mezi veřejemi stálo krásné, novotou svítící jízdní kolo!
Napětí, s jakým Blažena všechno sledovala, naděje vzbuzená podezřelými zvuky a opět skleslost z nevíry8, radost a překvapení, to všechno bouřlivě vyrazilo zátku z Blaženina mlčení9. Dívka vyskočila10, chytila přední kolo, jako by se bála, že je někdo z chodby zase odvleče, vtáhla celý stroj do kuchyně, vrhla se do sedla a začala cedit!11 Ale smála se přitom a projela dveřmi do pokoje.
Nevolnost z ní spadla12. Celý večer s taťkou kolo prohlíželi, dělali plány, kam je uloží. Bylo toho tolik, že večer utekl, a teprv když Tonička opravdu zaklepala, aby se ohlásila, že přichází péci vánočku, vzpomněla si vděčná dcera, že neodevzdala taťkovi jeho vánoční dárek.
Slovníček
| bedlivě bolestínsky čáry máry fuk , čile dohadovat se dutat: ani nedutala dveře dokořán hmyz, -u m | horoucí , hvězdice, -e f jízdní kolo kniknout konejšivě , nadílka, - f . , nafouknutý nálada, - f napravovat , | |
| napřímit se návštěva: konat návštěvu - nevolnost, -i f . niklovaný novota, - f obdivovatel, -e m odborný závod odměna, - f odpoutat se ohromit , omyl, -u m opuštěný oslněni, -í n plášť, -ě m (na kolo) pokoušet . , pokušitel, -e m , - posrkávat: p. víno postup, -u m ; sledovat p. usuzování poutat pozornost prostírat průčelní při mrazený rozzářený řetízek, -u m sebezapomnění, -í n střih, -u m , | Štědrý večer , štiplavý , uhrančivý . , - uhodnout . upřít pohled , - usuzování, -í n ušetřit vábivý , vánoce pl vánočka, - f veřej, -e f 1. ; 2. vnutit (-. -.) vůle, -e f výkladní skříň vyli hnout se ; . vysloužilý ; . - vytoužený , vzápětí , , vznešený záměrně , zatrápený , zelenavý zhroucení, -í n . (- ) zimníček, -u m |
|
|
|
Lexikálně-gratické poznámky
1. Kolo samý blýskotavý drát. - .
. :
Strom byl samý květ. .
V jeho práci byly samé chyby. .
. samý :
Samou touhou nevěděla, že... ,
, ...
Samými starostmi zapomněla, že... ,
, ...
2. Nic nepomůže, myslím-li na svá přání se , - ,
založenýma rukama. .
3. Tobě se to mluví! !
4. Bylo jí do pláče. / .
. :
Není nám do smíchu. .
Bylo jí do zpěvu. .
5. Kdybys věděla, na tebe nachystali. , .
6. Jako by se jí dala ustavičná křivda. .
.:
Někomu se děje křivda. - (
-.).
7. Snad ne kominík? !
. :
Kdo tam půjde, snad ne já! , !
8. skleslost z nevíry ,
9. všechno vyrazilo zátku z Blaženina .
mlčení.
. :
vyrazit (s někým) dveře (.) (-.)
10. Dívka vyskočila. .
vyskočit :
) vyskočit do výšky /
) vyskočit na strom
) vyběhnout, vyletět (od stolu) (- )
11. Začala cedit. (.) .
. :
začalo cedit
12. Nevolnost z ní spadla. ( ).
Jako by z ní všechno spadlo. , .
Gramatické výklady
(Slovosled)
: - . .:
Sestra přinesla jablka. .
Jablka přinesla sestra. .
.
1. ():
) :
Naše brigáda plní normu na 100%. 100%.
) , , - ( ). .:
Zítra jede bratr do Bratislavy. .
V pokoji píše sestra úkol. .
V pondělí přijede do Prahy Pavel. .
Po celý čas stál Vladimír na jednom místě.
.
) , , . .:
Pavel si svého učitele váží. .
Jeho chování Věru překvapilo. .
Já nepřátele nemám. .
Otec na něho dlouho nezapomene. .
) ( , - ) , , . .:
Pojede Mirek zítra do Ostravy? ?
Přinesla už Věra tu knihu? ?
) , , , , , , - . .:
Nebude z čeho žít. .
Nebudou se tě ptát. .
2. :
-, : smutný obličej , jarní slunce . .
. , .: kyselina sírová , hřib bílý , hraboš polní , kočka domácí (druh kočky) .
: , , , , , . .: naše dva složité technické problémy jsme již vyřešili. Ten jeho druhý obtížný chemický pokus se nezdařil . .
- , . .:
. Vámi navrhované řešení.
. Tužkou napsaný vzkaz.
, . . , , :
) : Jen člověk zdravý to dokáže. No, děvče zlaté.
) : Je to žena hospodárná, milá a čistotná -, .
) : cesta domů, kus chleba, péče rodičů, člověk opravdu vynikající, na nich závislý.
. , . . :
. Příjezd sovětské delegace do Prahy.
Vypracování podrobného projektu naším
. kolektivem.
. (, plný, podobný, obdobný, stejný, týž) , . .:
Podobného názoru tu byli i ostatní.
.
3. :
. - ( ) , . , , mě, tě, ho, ji, mi, ti, mu, jí, se, si . ., to, být (jsem, jsi) (bych, bys...), , : tu, tam, zde, pak, už . (. 7, 8.) , , - (. . ). : Věra ho zná. / Moje sestra Věra ho zná. Já ho velmi dobře znám. / Znám ho velmi dobře. Šel bych si dnes zaplavat. / Dnes bych si šel zaplavat.
, , , . ., : Já bych se mu to bál říct .. :
1) jsem, jsi..., bych, bys...;
2) se, si. ses, sis;
3) mi, ti, mu, jí, nám, vám, jim;
4) mě, tě, ho, ji, nás, je, to;
5) , : ho (Gen.), jím (Instr.), na něho, o něm, s ním . . .: Šel bych se na to podívat. Přinesl jsem ti to ukázat.
. : Já už si to nepamatuji. / Já si to už nepamatuji.
(Souvětí podřadné)
(věta hlavní) , (vedlejší věta). (podřadicí spojky, spojkové výrazy).
, , :
1. (vedlejší věty podmětné) .
Kdo to neviděl, nedovede si to představit. ,
.
Kdo půjde poslední, ten zhasne. , .
Ti, kdo se nedostali do sálu, stáli venku. , , .
Není ještě jisté, že tam půjdu. , .
Napadlo mě, že bych tam mohl také jít. ,
.
( ): kdo, , že, že by, aby, jak .
2. (vedlejší věty předmětné) - :
Vyprávěl, se mu cestou přihodilo. ,
.
Zeptali jsme se, jak dlouho to bude trvat. , -
.
Otec chtěl, abychom jeli s ním. , .
Slyšel jsem, že (prý) se už vrátil. , .
: že, aby, že by, jak, kdo, co, kde, odkud, kam .
. , , (říct, vyprávět, ptát se, myslet, vědět, pamatovat si, dívat se): Díval se, nezahlédne-li matku.
3. (vedlejší věty přívlastkové) - jaký?, který?, čí? . .
který, jenž, jaký, kam, kde, kudy, kdy, odkud, - že, aby, jak, jako by . . . :
Mám podezření, že na to zapomněl. , .
Měl syna Karla, který trpěl fixní ideou, že se ,
stane slavným diplomatem. ,
.
Je to událost, jejíž kořeny spadají do minulosti. ,
.
. který - . :
Pracovníci, kteří obětavě dělají svou práci, jsou ,
obyčejně odměňováni. , .
4. (vedlejší věty doplňkové) - (. . 29). - jak, kterak. , :
Díval se na jeho ruce, jak se třesou ,
rozčilením. .
Zahlédl jsem stařenku, kterak se lopotí s ,
těžkým košem. .
Slyšel jsem skřivánky, jak vesele trylkují. .
5. (vedlejší věty přísudkové) - ( -) . - . ten... kdo, to (totéž)... co, takový... taký, takový... že, týž... jako (jaký). . :
Je stále týž, jako (jaký) byl i dříve. , .
Vedro je takové, že se nedá vyjít na ulici. , .
Jaký pán, takový krám. , .
6. (vedlejší věty příslovečné) - (, , , .). . 32.
CVIČENÍ
1. Příslovečné určení času přesuňte na začátek věty a pfísudek postavte na 2. místo.
Vzor: Petr pojede do Brna zítra. - Zítra pojede Petr do Brna.
Pavel přijel z Bratislavy včera. - Věra přinese ty knihy zítra ráno. - Do Prahy přijedou sovětští umělci příští měsíc. - Vlasta napíše dopis dnes večer. - Zdeňka navštívila přátele ve středu. - Milan si kupuje zajímavou knihu každý měsíc.
2. Příslovečné určení místa nebo času přesuňte na začátek věty a příklonky postavte ve správném pořadí za ně.
Vzor: Koupím si to odpoledne. - Odpoledne si to koupím.
Podívám se na to zítra ráno. - Koupil jsem si to minulý týden. - Seznámím tě s ním na fakultě. - Přinesl bych ti to dnes večer. - Prohlédl jsem si všechny zajímavosti v tom městě. - Musím si s ním o tom promluvit na schůzi.
3. Přeptejte se na uslyšené sdělení. Pozor na postavení příklonek.
Vzor: Vrátili jsme se v sobotu. - Kdy jste se vrátili? Řekl bych ti to ve škole. - Kde bys mi to řekl?
Ptali jsme se ho na cestu. - Zastavili jsme se s ní v obchodním domě. - Dal bych si řízek s bramborovým salátem. - Rád bych si tam koupil pěkný obraz. - Zapomněli jsme si doma peníze. - Vzal jsem si tam dva časopisy. - Vrátili jsme se tam v pondělí. - Bál jsem se to říct Vlastě. - Řekl bych vám to zítra.
4. Odpovídejte na otázky záporně podle vzoru:
