sousedka, Tonka, Navrátilka, zahrádka, omítka, selka, doktorka, otázka, chvilka, minutka, námitka, tabulka, Hanka, podlážka, podrážka, kostka, kůstka, korunka, Bětka, vychovatelka, služka, mřížka, dírka, sponka, doktorka, lékařka, povídka, mamka
18. Přeložte do ruštiny pomocí slovníku:
Chlapci neměli školu. - Školní rok začíná v ČSSR na středních školách 1. září, kdežto na vysokých školách se učí až od 1. října. - Všichni školští pracovníci se radili o správných metodách vlastenecké a komunistické výchovy. - Řada učitelů a školských pracovníků byla vyznamenána. - Povinností žáků je plnit svědomitě své úkoly. - Školník dohlíží na pořádek ve školních budovách. - Učební osnovy jsou vypracovány pro každý ročník zvlášť.
19. Vyprávějte:
O čem se bavily sousedky s Navrátilovou?
Proč volala starostová a co jí ukázala?
Co prožívala od této chvíle Navrátilová?
O čem hovořili manželé při svém setkání?
20. Přeložte do češtiny:
) . - , , , . - . - , . - . - . - , , . - , . - , ? - , ? - , ? - , . - , ! - , . -
, ( ).
) . - , . - . - ? - , , . - , . - - . - ? - . - . - . - , . - , . - , , . - . -
. - . - , . - , . - , . - . - . - . - . - , . - , . - , . - . - , . - ! - . - . - .
|
|
|
) . - , . - , . - . - . - , . - . - , . - .
Slovníček
| šašek dílna vysoké napětí | ( -.) zvládnout (něco) díl uskutečnit |
Poslechové cvičení
Protože manželka se synem odjeli k tchyni, vrátil jsem se domů teprve před půlnocí. Jako vždycky po vínečku jsem byl v dobré náladě, a když jsem otvíral dveře u bytu, dokonce jsem si prozpěvoval.
V jídelně bylo rozsvíceno. Zatracená zapomětlivost, pomyslel jsem si v duchu a zamířil hned do osvětleného pokoje. Jenže tentokrát to zapomětlivost nebyla!
Dva neznámí lidé cpali něco do kufru na podlaze. Přitom si krátce, ale věcně vyměňovali názory.
Když mě konečně - oněmělého překvapením - zpozorovali, zeptal se mě ten se zrzavým knírem zhurta: Co tu chcete?
Vy jste dobrej, povídám, vždyť je to můj byt - patrně tu jde o omyl?
Vůbec ne... ale vy jste se měl přece vrátit později.
Ovšem, ale Lilka byla nějak unavená, a proto nás poslala domů dřív... Smím se zeptat, co se to tu vlastně děje?
Copak to nevidíte? Jsme lupiči.
Oh! uklouzlo mi a asi jsem zbledl jako křída. Ale v příštím okamžiku jsem byl střízlivější než kdy jindy. Pokorně jsem povzdechl a řekl:
Ale což se, pánové, nedá nic dělat? Přece nezničíte mě a celou mou rodinu?
Vy žijete z platu? ptal se mě obrýlený mladík a pečlivě skládal manželčin zimní plášť.
|
|
|
Ovšem!
Vždyť vám pojišťovna vyplatí slušnou náhradu škody? dotazoval se majitel zrzavého kníru.
Ale vždyť já nejsem ani pojištěný!
Nejste pojištěný? Ale to je nezodpovědná lehkomyslnost! Co teď?
To záleží na vás, pánové!
Co myslíš, Vladku, máme ho ještě tentokrát nechat?
Vladek, mladík v brýlích, vytáhl z kapsy pár předtištěných formulářů a řekl:
Tak se tedy dejte co nejrychleji pojistit! My se sem vloupáme až někdy později... Obrátil se ke kníratému se slovy: Pojď, Jeronýme, jde se!
Skutečně oba odešli.
Od té doby uplynuly dva měsíce a já si s tím případem stále jen lámu hlavu a vůbec si ho nedovedu vysvětlit: byli to zaměstnanci pojišťovny, nebo šlechetní lupiči?
Slovníček
| lupič pojišťovna být pojištěn(ý) vloupat se ( ) | kníratý šlechetný střízlivý |
* * *
Zapamatujte si:
Mít starostí až nad hlavu (=mít mnoho starostí).
Dělá si z toho těžkou hlavu (=má velkou starost).
Mít hlavu ve smutku (=mít starosti).
Neví, kde mu hlava stojí (=má hodně práce, má velkou starost).
Má hlavu jako starosta (=je ustaraný).
Mít těžkou hlavu z něčeho (=obávat se něčeho).
Z toho mě hlava nebolí (=o to se nestarám).
LEKCE 29
. . - .
ČINNOST MODERNÍHO DIPLOMATA
Jaroslav Hašek
(Z knihy Povídky, satiry a humoresky)
Leckdy, hlavně však poslední dobou, se o tom mluvilo, že diplomaté nemají rozum. Toto tvrzení však může vyvrátit opravdu klasická činnost diplomata hraběte Rudolfa z Kamelů1. Ten měl rozum, ten měl mnoho rozumu, jak uslyšíte.
Hrabě Rudolf z Kamelů pocházel ze staré šlechtické rodiny, která lidstvu darovala nejslavnějšího idiota světa, pana Jana z Kamelů, skutečně světového muže, který vydal spisy, že se země točí...
Pan Jan z Kamelů měl syna Karla, který trpěl fixní ideou2, že se stane dvorní dámou. Léčili ho studenými sprchami na hlavu, až se podařilo mu to vymluvit. Zanechal po sobě syna Josefa Antonína, který v útlém věku spadl se schodiště v zámku na hlavu a pomačkal si lebku, z čehož se vyvinula u něho takzvaná traumatická neuróza. Nedotáhl to dál než na generála3 a jeho synem je právě zmíněný Rudolf4.
Když se Rudolf narodil, sešla se rodinná rada, která se usnesla, že se Rudolf bude muset věnovat diplomatické dráze, aby obnovil starý slavný význam hraběcího rodu z Kamelů v říši. Malý Rudolf na to neřekl ani slovo, jen ho bylo nutno převinout.
|
|
|
To byl jeho první soukromý diplomatický čin. Později se ukázalo, že to bude dlouho trvat, než se naučí mluvit5 - až do osmi let všechno jmenoval slovem táta, jen vestě, kávě a polívce říkal máma.
V deseti letech však bylo již znát znamenitý obrat. Pomalu, ale jistě rozeznával předměty a díky šesti učitelům dovedl se v patnácti letech bez cizí pomoci podepsat a své jméno po sobě přečíst. Přibrali mu tedy ještě tři učitele, kteří si dali opravdovou práci, aby ho připravili pro život. V osmnácti letech tento ušlechtilý muž uměl již bez chyby odříkat, že jest pět dílů světa, a málokdy při vyjmenování jich vynechal jeden nebo dva. Bylo vidět, že jeho inteligence značně vzrůstá, a učitelé uznali, že je třeba, má-li se z něho stát řádný diplomat, aby věděl, že jsou na světě také nějaké státy. Díky své chápavosti a neukrotitelné touze po vzdělání v 25 letech, tedy během ani necelých sedmi let, znal všechny státy v Evropě podle jména a v 30 letech byl již ve službách vládních6, když se naučil hrát makao a bakarant7, k čemuž jevil vrozený talent. Byl přidělen do ministerstva zahraničních věcí8, kam se vždy přijížděl vyspat po probdělých nocích.
Jednoho dne mu poklepal ministr zahraničních věcí na rameno9 a sdělil mu, že je vyslán s tajným posláním do hlavního sídelního města vedlejší sousední říše. Toto tajné poslání byl arch s různými klikyháky a v tomto šifrovaném poslání šlo o návrh nějaké smlouvy obou států proti třetímu, který se poslední dobou nápadně zadlužil pro větší počet kanónů.
Hrabě Rudolf z Kamelů vzal tašku s důležitou diplomatickou listinou a neprodleně odcestoval do sousedního státu.
Když z nádraží v cizím sídelním městě odjížděl do hotelu, zpozoroval, že mu něco chybí10. Nechal tašku ve vagóně. Živou mocí si však nemohl vzpomenout, co ztratil11, co mu vlastně schází, a když byl v hotelu, naprosto se nemohl upamatovat, proč tady je a co má v tom sídelním městě dělat.
Ani majitel hotelu, kterého si dal zavolat k telefonu, nemohl mu na jeho otázku podat bližší vysvětlení.
Odešel tedy do města a napadlo ho, když už je tady, že by si mohl také zakouřit. Vkročil tedy do nejbližšího krámu a žádal o krabici jemných cigaret.
|
|
|
Odpusťte, řekl vlídně majitel obchodu, naše firma je železářská, žádná tabáční trafika. Prodáváme všechny možné šrouby, hřebíky, matice, samovary, z nichž vám můžeme nejlépe doporučit Greos na petrolej.
To je drzá urážka," zvolal hrabě Rudolf z Kamelů, vy odpíráte prodat cigarety mně, zástupci cizí vlády...
Patent Greos na petrolej... koktal poděšený obchodník, opravdu, milý pane, tu je železářský závod.
Z toho bude válka, křičel hrabě Rudolf, naše vláda si nesmí nechat líbit12 takové počínání. My vás rozprášíme do všech koutů světa, to se, pane, naplatíte miliard válečné náhrady!
Rozzuřeně vyšel z obchodu a nočním vlakem se vrátil do vlasti a dal v noci vyburcovat ministra zahraničních záležitostí.
Pan minitsr byl velice rozespalý, a když mu hrabě Rudolf z Kamelů vyložil, že mu odepřeli v cizím státě prodat cigarety, zívl a řekl: Milý hrabě, pošlete jim ostrou notu. A teď dobrou noc.
Hrome, co to má být?
Ráno vyjel do města, a jak tak přemyšlí, co za notu, uviděl nápis na jednom krámě: Notenhandlung.
Neprodleně slezl z automobilu a vpadl do obchodu.
Chci nějakou ostrou notu, křičel na prodavačku. Něco hodně ostrého, sakrblé!
Tak dáme Rákoczyho pochod, pravila prodavačka. Hodil peníze na stůl, vzal noty a odjel domů, kde je vlastnoručně zabalil a napsal na ně adresu cizí vlády.
Skřípaje zuby, odnesl sám noty na poštu.
To také byl jeho nejvelkolepější diplomatický čin.
Slovníček
| arch, -u m cizí , činnost, -i f dráha, - f drzý hraběcí hrome! hřebík, -u m chápavost, -i f jevit talent kanon, -u m klikyháky pl lebka, - f lidstvo, - n listina, - f , matice, -e f náhrada, - f ; válečné n. naplatit se: to se něco naplatíte návrh, -u m neprodleně , neukrotitelný odpírat (někomu něco) (- -. -.) odříkat ; . - ostrá nota, - f . petrolej, -e m poděšený pocházet | pochod, -u m pomačkat . , , poslání, -í n probdělá noc rozprášit () rozzuřený , řádný (); - , říše, -e f sakrblé! ! sdělit scházet . , ; schodiště, -ě n sídelní město skřípat zuby soukromý spis, -u m sprcha, - f šlechtický šroub, -u m touha, - f ; - , -. tvrzení, -í n upamatovat se , urážka, - f útlý věk, -u m vkročit . , vlídně vpadnout do obchodu - | |
| vyburcovat , - vyjmenování, -í n vymluvit vyvinout se vyvrátit vzdělání, -í n | zabalit . zanechat po sobě zástupce, -e m zvolat . železářská firma |
|
|
|
Lexikálně-gramatické poznámky
1. Hrabě Rudolf z Kamelů. .
- - . z.
. :
Jiří z Poděbrad, Jan Žižka z Trocnova, Jan Roháč z Dubé.
2. Trpěl fixní ideou. . ().
.
trpět (něčím) ) (-.)
) ( -.)
.: a) Tpěl krátkozrakostí. .
Trpěla nedostatkem kritičnosti. .
Trpěl komplexem méněcennosti. .
) Trpěla jeho žárlivostí. .
Všichni trpěli jeho hrubým chováním. .
) trpět (něco) = snášet ( -.)
Trpěli zimu / hlad / nouzi. / / .
Trpěla jeho výstřelky. .
3. Nedotáhl to dál než na generála. .
. :
Ten to daleko dotáhne. .
4. právě zmíněný Rudolf
. :
výše uvedený / shora uvedený / shora
jmenovaný
5. To bude dlouho trvat, než se naučí mluvit. ,
.
. :
Netrvalo ani minutu a už se to stalo. , .
to trvalo! !
6. Byl ve službách vládních. .
být ve službách (někoho) ( -.)
.: Byl v jeho službách. .
Byl v cizích službách. .
7. makao a bakarant -
8. Byl přidělen do ministerstva zahraničních
věcí. .
) přidělit (někoho někam) / -.
(-.)
) přidělit (někomu něco) (-. -.)
Přidělili mu tu práci. .
9. Poklepal mu na rameno. .
) poklepat / zaklepat na něco / -.
Zaklepal na dveře / na okno. / .
) zaklepat (na někoho) ( -.)
Zaklepal na kamaráda. .
10. Zpozoroval, že mu něco chybí. , - .
mu schází? ?
.: Nám schází ještě závěr. .
11. Živou mocí si nemohl vzpomenout, ztratil. , .
12. Naše vláda si to nesmí nechat líbit. /
. ( . -
.)
Gramatické výklady
(Užívání infinitivu)
, . :
) : Mohu přijít .
) : Začínám pracovat .
) : Jdu hrát volejbal .
. , , , ., aby (kondicionál). .:
. Požádala ho, aby šel ven.
, Navštívil ho, aby se s ním domluvil o té věci.
.
:
! Měl by sis s ní promluvit.
( . 20.)
, , :
1. : (u)vidět, (u)slyšet, spatřit, cítit . :
Viděl jsem Petra odcházet. , .
Nikdy jsem neviděl Pavla kouřit. , .
Slyšel jsem Věru o tom mluvit. , .
Neslyšela jsem ještě Zdenu zpívat. , .
, , , , : Viděl jsem Zdenu, jak odchází.
2. (; je, bude, bylo, bylo by + + . ). :
Je vidět Sněžku. .
V dálce bylo slyšet zpěv. .
V pokoji bylo cítit plyn. .
V deseti letech bylo již znát znamenitý obrat.
.
3. ( ):
Nebýt vás, byl bych ztracen. , . / ,
.
Přijít o chvíli dříve, byli bychom ho zastihli. ,
(=
, .)
Mít auto, jezdil bych každou neděli na výlet. ,
. (=
, -
.)
4. Já a lhát? ? On někomu pomoci? - ? .
5. Byli jsme se koupat . .
6. dát si (něco) udělat, nechat si (něco) udělat. :
) , - :
Dala jsem si ušít šaty. ( ).
Dal si ho zavolat k telefonu. .
Dala si vytrhnout zub. .
Nechal si přinést všechny dokumenty. .
) - ( - ):
Dal jsem si říci. . ( -
.)
Nechal si narůst vousy. .
Nenechal si nadávat. .
. nechat si, dát si (něco udělat) . .:
dát si líbit: si dám líbit. .
dát se vidět: Ti se dali vidět. .
dát + . .:
Dal jsem se ostříhat. ( ).
Dali jsme se přesvědčit. . ( .)
Dal se zlákat. .
Nedal se přemluvit. .
Nechal se přesvědčit. .
. Dala si ušít šaty Ušila si šaty . - , , - .
(Vyjádření přísudku a doplňku)
, , :
) ( ): Ptáci zpívají.
) - , , - ( , . 2): Otec je lékař. Dědeček je zdráv. Kniha je moje. Sestra je pryč. Bratr se stal inženýrem. Ten úkol se zdá příliš těžký.
) (, .) (- ): Musím odejít. Začali jsme pracovat.
, , , , - . doplněk ( ).
:
) . ( - . . ):
Vrátil jsem se nemocen / nemocný. / .
Sedí tam smutná. .
) ( - ):
Přiběhl rozčilen / rozčilený. .
Dědeček stojí opřen o svou hůl. , .
) (: sám, celý .) -:
Počkej, udělám to sám. , .
Zůstala nakonec v pokoji sama. , , .
Chlapec se celý třásl. .
Přišli jsme tam první. .
) . jako ( jakožto) ( . , + . ):
Vrátil se jako vítěz. .
Vyrůstal jako jedináček. .
Říkám ti to jako tvůj přítel. .
:
) , . ( . ):
Včera jsem ho viděl zdravého veselého. .
Dveře jsme našli otevřené. .
Nechali jsme ho tam samotného. .
) jako , ( - ):
Říkám ti to jako příteli. .
Jako člověka ho nemám rád. .
) . ( , : zvolit, jmenovat, nazývat) . za. .:
Jmenovali ho předsedou. .
Byl zvolen prezidentem. .
Všichni ho nazývali otcem. .
Vybral si ho za přítele. .
Považuji ho za génia. .
: během, o, k, po, v, za, před, přes .
| během | ( . ) , : během 5 let 5 , během týd-ne |
| do | ( . ) , : do konce školního roku ; dvakrát do týd-ne |
| k | ( . ) , ( ): k večeru ; Bylo k desáté hodině . |
| o | ( . ) (- ): prázdninách ; přestávce ; půlnoci ; třetí hodině |
| od | ( . ) , ( ): od té doby ; od ledna do června ; od založení města - |
| po | ( . ) , : po dlouhá léta ; po celou noc ( . ) -, -: práci ; po svátcích ; po dvou dnech ; po třech týdnech |
| před | ( . ) , , : před rokem ; před revolucí ; před válkou ; dvě hodiny před... ... |
| přes | ( . ) , , : přes celou noc , ; přes prázdniny ; přes celé prázdniny |
| v | ( . ) ( kdy?): v pátek ; v tu dobu ; ve všední den (c . ) (?): v prvních dnech ; v posledních měsících ; v tom okamžiku ; v pěti (deseti, dvaceti) letech (, ) |
| za | ( . ) , -, -: za socialismu ; za války ; za Karla IV IV ( . ) ) , (- ): za rok ; za dva měsíce ) , : dvakrát za rok ; za pět dní ; za krátkou dobu |
. v té době, v posledni době : poslední dobou, toho dne (v ten den) . .
CVIČENÍ
1. Přeložte do ruštiny:
Podařilo se mi to najít. - Měl bys už začít pracovat. - Mirek spatřil Vlastu vcházet do domu. - V dálce bylo vidět zasněžený vrcholek hory. - Nekoupit si to tehdy, byli bychom to teď neměli. - Děti se byly u sousedů podívat na koťátka. - Ten a něco pořádně udělat? - Za rohem bylo slyšet hukot auta. - Nebýt jeho pomoci, těžko bychom toho dosáhli. - Nikdy jsem Jarku neslyšel o tom mluvit.
2. Souvětí měňte na věty s infinitivní vazbou.
Vzor: Viděl jsem, jak Petr odchází. - Viděl jsem Petra odcházet.
Slyšel jsem, že Olga pláče. - Viděl jsem, jak Mirek jde po ulici s Martou. - Až uvidíš, jak soudruh ředitel přichází, přijď mi to oznámit. - Nikdy jsem neslyšel, aby si Zuzka na něco stěžovala. - Slyším, jak bratr vedle v pokoji mluví. - Viděl jsem, jak jste skákal do vody. - Nikdo neviděl, že by Jirka odešel. - Často jsme slyšeli, jak o tom babička vyprávěla.
3. Na věty reagujte otázkou, vyjadřující nedůvěru podle vzoru:
