Obchodu, kde se prodávají předměty ze železa, říkáme...
Oblasti, kde se pěstují obilniny, říkáme...
Kraji, kde se pěstují brambory, říkáme...
Závodu, kde se vyrábějí hračky, říkáme...
Krámu, kde se prodávají uzeniny, říkáme...
Průmyslu, který zpracovává dřevo, říkáme...
Průmyslu, který zpracovává len, říkáme...
Průmyslu, který zpracovává vlnu, říkáme...
Průmyslu, který zpracovává bavlnu, říkáme...
Průmyslu, který zpracovává gumu, říkáme...
Průmyslu, který zpracovává papír, říkáme...
Závodu, kde vyrábějí stroje, říkáme...
13. Tučně tištěné výrazy nahradte jednoslovným vyjádřením (případně změňte vazbu):
V tom poslání šlo o návrh nějaké smlouvy. - Dal si zavolat k telefonu majitele hotelu. - Nemohl na jeho otázku podat bližší vysvětlení. - Ten dům je na prodej. - V noci jsem byl dlouho vzhůru. - Na semaforu se ukázala zelená a všechna vozidla se dala najednou do pohybu. - Třicet let byl ve službách vlastí. - Nejevil ochotu mi to prozradit. - Určitě mi zavolej, až přijdeš zpátky. - Už půl roku má ode mne vypůjčený slovník a pořád ho nechce vrátit. - Otec a matka mají dohromady neveliký pokoj. - Několikrát jste od nás dostal upomínku, ale dosud jste dluh nevyrovnal. - Dejte mi vědět, kdy přijedete. - Nemůžeme vam dát doporučení k přijetí na vysokou školu.
14. Vypravujte obsah přečteného článku:
Co způsobilo nedorozumění v závěru povídky?
Jaký je smysl celé povídky?
15. Doplňte vhodné předložky a slova v závorkách dejte do vhodných předložkových pádů:
Jednání se konalo... (5 dnů). -... (dlouho let) žil mimo vlast. -... (návrat) domů dlouho vyřizoval různé záležitosti. - Do obchodu půjdu... (práce). -... (válka) náš průmysl utrpěl ohromné škody. - Přijdu za tebou teprve... dvě a půl hodiny. -... (týden) všechno má být hotové. -...(školní prázdniny) je v rekreačních oblastech plno dětí. -... (přestávka) jsem si šel zakouřit. -... (druhá hodina) někdo zaklepal na dveře. -... (spaní) jsme se šli projít. - Byl jsem u vás už... (poledne). - Určitě s tím budeme hotovi již... (pátek). - Uvidíme ho ještě... (pondělí). - Byl jsem tam naposled... (rok). -... (bouřka) vždy vypínám rádio a televizor. -... (oběd) nikdy nečti. - Vrátil se domů někdy... (půlnoc). - Odpoledne budu doma, tak asi... (jedna). - Nezlobte se, ale zajedu k vám jenom... (půl hodiny). - Ten film trval něco málo... (dvě hodiny). - Nálada se... (okamžik) změnila. - Přednášky pro pátý ročník začínají... (dvě hodiny). -... kolik hodin se sejdeme? -... (všední den) přicházím domů... (šest hodin). -... (ty dny) přijedou mojí přátelé.
|
|
|
16. Přeložte do češtiny:
) . - . - , . - - . - . - . - . - ? - . - . - .
) . - . - , . - , . - , ? - - . - , . - , . - , . - ? - . - , . - .
) . - . - , . - . - , . - . - -. - . - . - .
Poslechové cvičení
Tři starci se dohadovali, jakým způsobem by si přáli zemřít.
Já, řekl prvý, kterému bylo sedmdesát let, bych nejraděli zahynul při srážce s autem na atomový pohon.
Já zase, praví druhý, jemuž bylo osmdesát, dal bych přednost smrti v letadle, které by se vracelo z Marsu.
Třetí, devadesátiletý, se usmál a prohlásil:
Znám ještě lepší způsob: chtěl bych být zastřelen žárlivým manželem.
|
|
|
Slovníček
srážka auta
dát přednost
žárlivý manžel ()
atomový pohon
* * *
Zapamatujte si:
PODOBNOST
Je to všechno na jedno kopyto (také: na jedno brdo) (=je to stejné).
Je to prašť jako uhoď (=je to stejné).
Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet (=oba jsou stejní).
Vypadá, jako by mu z oka vypadl (=je mu velmi podobný).
Jsou si podobní jako vejce vejci (=jsou oba stejní).
LEKCE 30
. - . . - . . -- . , . .
HRA S OHNĚM
(Úryvek)
Marie Pujmanová
Když Helenka dodělávala praktikum na ortopedii, ležel na sále mladý člověk, který si zlomil stehenní kost. Taková běžná fraktura, žádný zajímavý případ. Těchhle ležáků si na klinice nikdo neváží, rádi by se jich zbavili, jenže to hned tak nejde. Zato mladého člověka zajímalo, co mu dělají s nohou.
Byl to mladý muž se zahloubaným dětským obličejem a s veselýma očima, a jen mu otrnulo1, řekl si o svůj kapesní nůž2 a v jednom kuse3 něco robil. Druzí pacienti dřímali, tesklívě snili, apaticky odpočívali, nanejvýš četli noviny. Ale on se pořád v něčem vrtal svým nožíkem4. Jednomu nešly hodinky, otevřel plášť a tak dlouho si hrál s kolečky, s drátky jemňounkými jako nervy, se spirálami a pery, tak dlouho pozoroval, zasahoval a poslouchal, až hodinky zase tikaly. Spravil noční sestře baterku, ženě svého souseda zámeček na kabelce, a jeho chlapci, když přišel navštívit tátu, zhotovil kočárek z krabičky od sirek, nemohl klidně vidět sirku ani párátko: hned z toho bylo veslo nebo nožička zvířete. Když neměl nic na práci, aspoň čmáral na okraji novin ornamenty a z papírového ubrousku svinul růži a daroval ji žertem sestře, když se ji tolik nazlobil s holením5, denně mu musela podávat břitvu a mýdlo. Zřejmě mu bylo potřeba zaměstnávat ruce tak, jako jiní kouří nebo čtou. Co by si byl počal, kdyby6 si byl potloukl ruku místo nohy?
Jak jste k tomu přišel?7 zeptala se ho Helenka.
Když jsem dělal tužku.
Vyslovoval divně česky, a Helenka se domnívala, že mu nerozuměla.
Tužku?
Jako živá reklama. Ono je to nešikovné8, člověk je v tom takový nejistý, že se nemůže rozhlédnout. Měli jsme se procházet po obou stranách Národní třídy; jak jsem chtěl přes cestu u divadla, jela fordka, propásl jsem signál nebo co, já jsem se jí lekl, zakopl jsem v té maškaře a sekl jsem sebou, jak jsem široký a dlouhý9, zasmál se. Zrovna fordka. Není to smůla? Já jsem byl totiž zaměstnán u Forda.10
|
|
|
V Americe? (Tak proto mluví tím legračním přízvukem.)
Ano, v Detroitu. Ale nyní jsem byl při montáži vozů v pražské prodejně. Bohužel máme dobré brzdy; ani o mne nezavadila: odškodné nebude.
Vy jste bez práce?
Teď už to budu mít dobré,11 řekl honem. Podal jsem si žádost jako spec do Sovětského svazu - víte jak tam teď půjdou američtí inženýři. Jenže ono to chvíli trvá.
Také bych se tam ráda jednou podívala.
Člověk k ní vzhlédl veselýma očima.
Pojeďme spolu, slečno doktorko.
Helenka se o sobě domnívala, že vůbec nemá předsudky. Ale přece jen byla vnučkou dvorního rady Víta, a občas to u ní propukalo, sama o tom nevěděla.
Já ještě nejsem doktorka, jen Gamzová, odpověděla chladně a přistoupila k vedlejšímu lůžku.
Nazítří odešla praktikovat do porodnice, a co se pak stalo s Tužkou, nevěděla.
Nějaký čas poté zazvonil u Gamzových nevelký, ale ramenatý mladý člověk, takový pořízek, s dětsky vážným, jakoby horlivě zaujatým obličejem. Měl hůl a trochu kulhal.
Co si přejete, zeptala se ho Nella.
Chlapík si ji prohlédl veselýma očima.
Vaši sestru, odpověděl. Že máte sestru medičku? Jste si hodně podobné.13
Vy myslíte dceru, pochopila Gamzová a usmála se bezděčné pokloně. Není doma, pronesla laskavě. Mám jí něco vyřídit?
Já bych si ji rád vzal,13 řekl klidně ten člověk, a potřeboval bych si s ní o tom promluvit.
Tento příběh přešel do rodinných bájí a pověstí, a paní Gamzová, když už Toník dávno nebyl Tužka, nýbrž právě Toník všem samozřejmý, jej ráda vypravovala a líčila s humorem, jak se jí tenkrát zdálo, že má ten člověk o kolečko víc14. Ale Toník v tom podnes neshledával nic bláznivého. Proč by se člověk neměl domluvit s lidmi přímo? Jeden háček to pravda mělo15. Toník také nebyl upřímný, jak se dělal; ale s tím se svěřil jen Helence16 a zavázal ji mlčením. Helenka se smála a slíbila. Toníka napadlo hned, že je to Helenčina matka; aby si ji naklonil, tvářil se, že ji pokládá za sestru. Toník měl za ušima.!17 Znal lidi, jako všichni, kteří se museli od malička sami protloukat.
Slovníček
| báj, -e f , baterka, - f bezděčný , běžný bláznivý brzda, - f čas: nějaký č. poté čmárat . dodělávat ; . domnívat se (o sobě) ( ) drátek, -u m dřímat dvorní rada, - m fraktura, - f horlivě , ; s h. zau- jatým obličejem - jemňounký , kočárek, -u m kolečko, -a n ; kulhat . legrace, -e f legrační leknout se ležák, -u m , , líčit lůžko, -a n , , maškara, - f naklonit si nanejvýš nejistý odškodné, -ného n () párátko, - n pero, -a n plášt, -ě m (u hodinek) ( ) podnes | poklona, - f porodnice, -e f pořízek, -a m potlouci si ( -.) prodejna, - f propást: propásl jsem signál - , propukat protloukat se předsudek, -u m případ, -u m ramenatý robit (.) , rozhlédnout se . , - sirka, - f slečna, - f snít: tesklivě snili smůla, - f , , - ; není to s.? ? stehno, - ; stehenní kost - svinout šikovný ubrousek, -u m upřímný zakopnout zasahovat (do hodinek) - () zavadit (o někoho, něco) (-, -.) zavázat (někoho) (-.); z. mlčením zbavit se (něčeho) ( -.) žádost, -i f žert, -u m |
|
|
|
Lexikálně-gramatické poznámky
1. Jen mu otrnulo... ...
2. Řekl si o svůj kapesní nůž. .
říci si (o něco) (-. -.)
3. v jednom kuse ,
. :
Je v tom kus pravdy. .
Udělal kus práce. ) .
) .
Nemá kusa rozumu. .
4. On se pořád v něčem vrtal svým nožíkem. .
. :
Vrtal se v jídle. .
5. Tolik se ji nazlobil s holením. .
nazlobit se (někoho s něčím) (-. -.); -
-.
.:
Tento chlapec se mě nazlobil! -
!
Nazlobil se s ním! !
6. by si byl počal, kdyby... , ...
. :
si počneme? ?
7. Jak jste k tomu přišel? ?
přijít (k něčemu) (-.)
přijít k jménu
přijít k rozumu
8. Ono je to nešikovné. , - .
. :
Ono je tam chladno. , .
On je to chytrý chlapec. .
9. Sekl jsem sebou, jak jsem široký a dlouhý. .
10. Já jsem byl totiž zaměstnán u Forda. , .
. :
On to totiž nevěděl. , , .
11. Teď už to budu mít dobré. .
. :
Mám to dobré. / .
Mám to špatné. .
12. Jste si hodně podobné. .
být podobný (někomu) = podobat se někomu ( -.)
|
|
|
Podobala se své mamince. .
13. Já bych si ji rád vzal. .
vzít si (někoho) ( -.) (
-.)
Cp.:
Vlasta si vzala inženýra. .
Oni se vzali. .
14. Ten člověk má o kolečko víc. .
15. Jeden háček to pravda mělo. .
16. Toník se svěřil jen Helence. .
svěřit se / svěřovat se někomu s něčím / -. -.
17. Toník měl za ušima. .
Gramatické výklady
. , moci, muset / musit, mít, smět + . .:
Můžeš jít se mnou. / .
Petr to musí udělat. . (. 6.)
, , . :
Musí se mu to říct. .
Zde se nesmí kouřit. .
. , . .:
Jsem nucen to udělat. .
Není schopen to pochopit. .
Je možno o tom uvažovat. .
Je třeba o tom hovořit. .
S tím se nelze smířit. .
muset / musit , . - , , . .:
Musím tam jít. / / .
Musel jsem to udělat. / / -
.
nemuset (nemusí) -, , , ..., ... .:
Nemusíš tam chodit. / -
. /
.
to se nemusíme starat. .
mít , , , . Mít, , :
) :
Máš k němu jít. . (
.)
Nemáme o tom mluvit. . ( -
.)
) , , , :
Měl jsem tam jít. / / -
( ).
Měl ses ho na to zeptat. / /
( ).
, muset , -.
Musel jsem tam jít. / / -
(
).
) . :
Zítra má být schůze. .
Vlak má přijet za 10 minut. 10 .
) , -. :
Pravidlo má být krátké a jasné. .
Student má pracovat systematicky. .
(nemít) :
) -, . :
Nemáš k němu dnes chodit. (
...).
) , , , :
Neměl jsi to dělat. (
).
) , , -. :
Anekdota nemá být příliš dlouhá. .
Dnes k nám nemá nikdo přijít. ()
.
mít (měl bych, měl bys, neměl bych, neměl bys) , - () , () , . .:
Měl bych mu to říct. / /
.
Měli bychom tam jít. .
Neměli bychom s tím otálet. .
Petr by neměl tolik kouřit. .
. měl bych - . , . ( ) měl jsi - :
Měl bys tam jít. (
).
Měl jsi tam jít. (= Byl bys tam měl jít.) ().
moci .
Mohu zavřít okno? ?
smět , , , moci, smět, , . :
Smím mu to říct? ? /
?
Smí se zde kouřit? ? /
?
, , , . .:
tom nesmíte nikde mluvit. / / -
.
Děti nesměly samy chodit do lesa. /
.
(Souvětí souřadné)
(Souřadicí spojky)
, . - : 1) (souvětí slučovací); 2) (souvětí odporovací); 3) (souvětí vylučovací).
. souvětí stupňovací souvětí dúsledkové, .
( - Přihnaly se mraky, začalo pršet), , , , ( a, i, pak, také, též), , , (ale, avšak, leč, než (ale), nýbrž), , , , , (buď... buď, buď... anebo .)
(ani, a, i, ale), (či... či ... ; i... i, dílem... dílem ... ) , (nejen... ale, buď... (a)nebo ... ).
(rovněž, zároveň) - (a proto, ale proto, ba dokonce, teď... teď).
. .
(Souvětí slučovací)
: , i, ani, aniž, pak, také, též, neboli, nebo, rovněž; i... i, ani... ani, dílem... dílem, jednak... jednak, jak... tak, hned... hned, brzy... brzy.
:
a: Začal foukat vítr a obloha se zatáhla mraky. , .
ani: Nic jsem o tom neslyšel, ani v rádiu se ,
o tom nic něhovořilo. .
také: Všichni byli už dávno vzhůru, také malá ,
Helenka si už hrála se svou panenkou.
.
i: Plně tě chápu, i já jsem něco podobného ,
prožil. .
nebo: Chodili jsme na procházkynebo sedávali ,
doma. .
též: Oni šli k obědu, já též jsem běžel. , .
rovněž (=také): Potřebujeme si trochu , .
odpočinout, vy to rovněž potřebujete.
aniž: Snášel ostrou bolest, aniž vykřikl.
.
Celý den chytal ryby, aniž chytil
(= a nic nechytil). .
: 1. ani . - - Nemohl klidně vidět sirku, ani párátko nenechal na pokoji [] , - .
2. ani... ani ... , ... . : Ani včera nepřišel, ani dopis nenapsal , .
(Souvětí odporovací)
:
) ale, avšak, však, nýbrž, leč, jenže; ( ).
) : nikoli... nýbrž, sice... ale (avšak), a přece. :
ale: Ostatní pacienti odpočívali, ale on se ,
pořád v něčem vrtal svým nožíkem. .
však: Chtěl jí to říct již dnes, nemohl se ,
však k tomu odhodlat. .
avšak: Mohl to již dávno říct, avšak nechával ,
si to stále pro sebe. .
nýbrž: Neprosím, nýbrž práva svého žádám. , .
jenže: Ubírali jsme se také k městu, jenže ,
jiným směrem. .
. ale , , . avšak, jenže, leč , však - , .
(Souvětí vylučovací)
- , , - . : nebo, anebo, či, čili, buď...(a)nebo, buď... buď, ať... nebo. :
buď...nebo: Buď nejsou doma, nebo už spí. , .
anebo: Uvidíme se na fakultě, anebo zajdu ,
k tobě domů. .
ať... nebo: Ať přijdeš večer ke mně, nebo ,
přijdu za tebou. .
. nebo, anebo - . .
či: Je to tvoje přesvědčení, či není? ?
. či (čili) .
- (Souvětí stupnovací)
- , , .
Nedali mu zaměstnání, ba smáli se mu do očí. ,
.
: nejen...ale, nejen...nýbrž, nýbrž i : ba, dokonce, ba i, ani i.
. a, i, ani. nejen... ale . 11.
:
nýbrž i: Usilujeme nejen o vyšší produktivitu
práce, nýbrž i o socialistický ,
vztah k práci.
.
i: V lese bylo ticho, i vlastní dech bylo slyšet. , -
.
dokonce: Za špatnou pracovní morálku dostal
důtku, dokonce mu hrozilo propuštění. ,
.
, (Souvětí dusledkové)
, . : proto, pročež, tedy, tudíž, takže, a tak, a tedy. .
Cesta byla špatná, muselo se jet krokem. ,
.
Onemocněl, přednáška se tedy nekonala. , , ,
.
Má rád moře, a proto tam každý rok jezdí.
.
(Souvětí důvodové)
, , , -.
: totiž, vždyť, neboť, neb. .
Muselo se jet krokem, cesta byla špatná. ,
.
Nepřišel na přednášku, neboť onemocněl. , .
Museli vyjet brzy ráno, vžtyt je to daleko. ,
.
Museli ještě večer odcestovat, dostali
totiž telegram. ,
.
. Totiž .
CVIČENÍ
1. Ze sloves v závorce vyberte vhodnější:
Zítra je neděle, takže (nemáme, nemusíme) vstávat tak brzo. - Jaroslav nevypadá dobře (měl by, musel by) si trochu odpočinout. - Teď už je mi jasné, že jsem to (musel, měl) udělat jinak. - Bohužel jsem tam (musel, měl) jít, i když se mi nechtělo. - Volal Zdeněk a říkal, že na něho (musíš, máš) počkat tady. - Vlasta by (neměla, nesměla) tolik kouřit, škodí jí to. - (Musím, mám) ti nalít ještě trochu čaje? - Občané (nemohou, nesmějí) chodit na červenou přes ulici. - Podle jízdního řádu (měl, musel) vlak přijet už před pěti minutami, ale ještě tu není. - O tom (si máme, bychom si měli) ještě spolu promluvit. - Bohužel, (budeme muset, budeme mít) několikrát přestupovat. To už je zařízeno, o to se už (nesmíme, nemusíme) starat.
2. Sami doplňujte vhodná modální slovesa (af už kladná či záporná, v indikativu či kondicionálu):
Proč jsi to neudělal, když jsi to... udělat už dávno? - Promiň, že jsem zde nebyl,... jsem nutně na chvíli odejít. - Chceš-li něčeho dosáhnout,... být tak pohodlný. Zdena teď nevypadá dobře,... se tak namáhat. -... vás na chvilku vyrušit? - Když to... splnit,... jsi nám to slibovat. - V posluchárnách se... kouřit. - Ještě mi to není jasné,... se o tom ještě znovu poradit se soudruhem profesorem. - Myslím, že takhle se to dělat...,... se na to jít úplně jinak. - Myslíš, že mu to... říct?
3. Vysvětlete (rusky), jaký je rozdíl mezi těmito větami:
Musím tě o tom informovat. Mám tě o tom informovat. - Musím tam zajít. Měl bych tam zajít. - Musel jsem ho varovat. Měl jsem ho varovat. - Musel bych to udělat sám. Měl bych to udělat sám. - Děti se nemohly koupat. Děti se nesměly koupat. - Nesmíš o tom mluvit. Neměl bys o tom mluvit. - Nemuseli bychom tam jezdit. Neměli bychom tam jezdit. - Nemáš ho dráždit. Nesmíš ho dráždit.
4. Souvětí měňte na věty s modálními slovesy a infinitivem.
Vzor: Je nutné, abys tam šel. - Musíš tam jít.
