.


:




:

































 

 

 

 


To byla hezká hra! - To jsme si hezky zahráli!




To byl pěkný tanec! - To bylo zpěvu! - To bylo prima lyžování! - To bylo bezvadné cvičení! - To byla jízda! - To byly závody! - To bylo křiku! - To bylo plavání! - To bylo žertů!

12. Vyhledejte v textu synonymické výrazy k těmto větám a slovním spojením:

Světlo ozářilo její hezkou tvář. - Odjel do Brna. - Starostovi to trvalo, než mu dal těch několik korun. - Nikdy mu nezapomněl dodat. - Musil se držet, aby mu peníze nevrátil zpět. - Tonce se to už také přestalo líbit. - Chlapci začali hltavě jíst.

13. Slovesné konstrukce nahraďte jednoduchým slovesem:

být vzhůru; dostat výpověď z práce; padá sníh; dával si na čas; udělat radost někomu; dělat si výčitky; údivem se mu rozšířily oči; dal do pořádku byt; pořád mít před očima Macochu; být nemluvný

14. Vyprávějte, co postihlo Navrátilovu rodinu, jak těžce nesl Navrátil svou nezaměstnanost, co bylo jeho snem, jak vydělávala na živobytí jeho žena. Napište obsah přečteného úryvku.

15. Přeložte do češtiny:

) , . - . - . - . - , . - - . - .

) , . - , . - , . - , . - , . - . - . - ? - , . - . - . - . - . - - . - . - . - - . - ,
! - . - . - ? - , . - . - . - , , . - . - . - . - . - . - . - .

) , . - , . - . - . - . - . - . - 10 . - ... - , . - . - . - .

 

Slovníček

přednášející   nemít pravdu
voňavka Velká vlastenecká válka schopnost žít z platu   na rozloučenou vztah oceán nálada odmítnout

 

Poslechové cvičení

KAM NEMŮŽE ČERT, TAM NASTRČÍ ŽENSKOU.

Kam nemůže čert... V našem případě musíme lidovou moudrost trochu opravit. Tento kratičký příběh by totiž mohl začínat: co nezmůže ředitel... Stalo se to v jednom štětínském stavebním podniku. Plán byl ohrožen, a tak ředitel přišel na nápad zorganizovat do závodu exkurzi manželek pracovníků. Při srdečném a pohostinném přijetí se jen tak mimochodem před ženami zmínil o nedodržování bezpečnostních předpisů, o plýtvání materiálem, nekázni apod. Je-li možno onomu řediteli věřit, tak po této návštěvě přestaly pozdní příchody do práce, muži ochotně používali ochranné přilby, jimiž dříve pohrdali...

 

Slovníček

nastrčit, ( -.) lidová moudrost dodržování bezpečnostních předpisu co -   plýtvání materiálem nekázeň ochranná přílba pohrdat (něčím) (-.)

 

* * *

 

V restauraci Arany bika (Zlatý býk) v maďarském Debrecíně je prý nejlepší obsluha. Na každém stole jsou miniaturní přesýpací hodiny. Když host přijde a usedne ke stolu, obrátí přesýpací hodiny a začne si vybírat v jídelním lístku. Na tento úkon se počítá deset minut. Jestliže v tomto časovém rozpětí nepřijde číšník a nepřijme objednávku, pak má host právo na jídlo zdarma. Tuto výhodu prý dosud žádný host nezískal.

 

přesýpací hodiny

 

NĚKTERÁ ÚSLOVÍ SE SLOVEM ČERT

Čert tě tam byl dlužen (=neměls tam chodit).

Chodit po všech čertech (=bůhví kde chodit).

Čert mi to napřskal (=o nějaké nepromyšlenosti).

Malovat čerta na zeď (stěnu) (=lekat).

Dělat něco, aby čert za zlé neměl (=ledabyle).

Kdyby čert na koze jezdil (=stůj co stůj).

Vyhánět čerta ďáblem (=marně se namáhat).

 

LEKCE 28

 

se. - . . .

 

STOJKA

Část II.

Božena Lukášová

Přišla neděle. Žena nemusila do města, chlapci neměli školu1. Když vstala, Navrátil doma nebyl a jeho kolo také ne. Nepřišel také k obědu. Objevil se až k večeru. Měl nehybný, zasmušilý obličej a uhýbavé oči.

Kdes byl? - Vytáhl mlčky z kapsy hrst drobných a vysypal je na stůl. Dívala se překvapeně na muže i na ty padesátníky a koruny. Pepo, kdes je vydělal? Tys byl v Brně?

Nevěděla sama, co by v Brně dělal. Jen tak hádala. Jenom zavrtěl hlavou. Úkosem se podíval na peníze na stole a odstrčil je.

Schovej to -

V týdnu se ztratil zase. Ptala se sousedek, zdali nevolali nezaměstnané na pomoc cestáři. Nebo šel hned zrána na dříví? Marné si lámala hlavu. Dočkala se ho až večer, drobných bylo dnes méně než v neděli. Prohlížela si muže, urostlého, s hrdou černou hlavou nad pevnými rameny. Jak vydělává ty peníze, on, kovák?

Kdes byl, řekni.

Na tom přece nezáleží2.

V neděli u Navrátilů obědvali zase bez otce. Chlapci po obědě odběhli, žena uspala nemluvně a poklidila. V domku bylo ticho.... Mlčení mužovo útočilo na ni ze všech koutů. Byla ráda, když se Tonička probudila.

S děckem v náručí vyšla před vrátka. U sousedů na lavičce seděly ženské, povídaly si o dětech a o svých starostech. Šla za nimi.

Co ty, Tonka, zase máš Pepu pryč?-

Zas.-

Nic si z toho nedělej3, však přijde, těšily ji.

Jeho matka by o něm nevěděla?-

Když ženě nepoví, matce teprve ne. - odporovala jiná.

Navrátilová nerekla nic. Po chvilce se zvedla - půjde přece jen za stařenkou. Návsí se procházeli chlapci s děvčaty, smáli se a laškovali. Mužští se stáhli do hospody, selky besedovaly u vrat, u plotu zahrádek. Navrátilová běžela - jen aby byla z jejich dohledu. Starostův statek svítil čerstvou omítkou. V otevřeném okně byla vyložená nakynutá selka.

Dobré odpoledne, pozdravila jí Navrátilová.

Dobré, sotva pohnula rty.

Nehodí se však projít kolem a nepromluvit. Máte pěkné kvítí, prohodila Navrátilová rozpačitě. Bártová přijala pochvalu s urážlivou samozřejmostí. Navrátilová sklopila hlavu. Neviděla, jak selčina tvář najednou oživla. - Počkejte, Navrátilko4. A když se Navrátilová zastavila, pokračovala uštěpačně: Ani se nepochlubíte, co ten váš starý dělá. Musí mít vždycky něco zvláštního, vysmívala se.

Navrátilová pokročila blíž, aby selka nevykřikovala na celou náves.

O čem mluvíte? chvěl se jí hlas netajenou obavou.

Jako byste nevěděla.

Tvář Navrátilové však vyslovovala jen ustrašenou otázku.

Dělá komedianta5 na Macoše. Starosta tam dnes byl s pány z Brna, vyprávěl - Okno zůstalo prázdné; za chvilku se selka vrátila a kývala na Navrátilovou.

Uhranutá úzkostí pokročila k oknu a starostka4 jí přes plot podávala nějakou pohlednici. Navrátilová ji vzala, podívala se na ni a v té chvíli se zachytila plotu6. Na zábradlí horního můstku Macochy stál na rukou její muž, pod ním kolmá skála, spadající prudce dolů. Vzpamatovala se, obrátila se a běžela domů s děckem i s neblahým obrázkem.

V uličce ještě voněl šeřík a sousedky si klidně vyprávěly. Pepík s Jarkem jí běželi naproti. Když ji všichni obklopili - nebylo vyhnutí - mlčky jim podala obrázek. Zůstal v rukou zvědavých chlapců.

Tatínek, podivovali se. Vidíš, to je propast Macocha, vysvětloval Pepík Jarkovi. Tady je horní můstek -

Nikdo nedovede takovou stojku jako náš tatínek, že ne7, Pepíku?

Navrátilová vzlykla. Půjdu za ním, rozhodla se. Dáte mi na Toničku pozor?8 obrátila se k sousedkám. Tři páry rukou se napřáhly pro dítě.

Maminko, my půjdeme s tebou, chytili se ji chlapci za ruce. Pohnula se bezradně.

Vezmi je s sebou, daleko nepůjdete. Hned bude večer, potkáte jistě tátu cestou -

Pospíchala, až chlapci musili chvílemi běžet. Starší nesl v ruce obrázek a chvílemi na něj pokukoval. Mladší žadonil: Pojďme až na Macochu, maminko, ano? Ještě jsem tam nebyl - Neodpovídala, přivírala oči před hrozným obrazem mužova pádu; jeho tělo se zakymácelo, převažuje se, ruce odpadají od zábradlí...

Tatínkovi naproti - slyšela chlapcova slova. Ale co když ho nepotkáme?

Neboj se, maminko. Nespadne. Kdybys viděla, jak umí dělat stojku na naší hrazdě - těšili ji chlapci.

Pospíchali k městu cestou, kudy chodívali všichni ze vsi. Běželi v západu slunce. K silnici ani nedošli. Najednou ho uviděli. Hleděl k zemi9, proto překvapeně zvedl hlavu, když se znenadání v tichu podvečera rozlehly známé hlasy: Tatínek, tatínek!

Zastavil se; úprkem k němu běželi oba chlapci a za nimi klopýtala žena. Zachytil ji do náruče; rozplakala se a pevně se chytila jeho ruky, jako by se přesvědčovala, že je tu, vedle ní, a ne tam, na dně propasti, neživý, rozbitý.

Už nikdy, slib mi - už nikdy -

Stál, díval se k městu a neodpovídal. Věděla, nač myslí.

Tatínku, podívej se -

Navrátilovy oči se vrátily k chlapcům. Spatřil obrázek.

Kde jste to vzali - řekl prudce.

Starostka - hlesla žena a litovala, že si dříve chlapců nevšímala.

Navrátilovi naběhly žíly na spáncích. Starosta s pány z Brna, jak by ne. Ponižování, které prožil, vyvřelo náhle silným výbuchem. Napřáhl ruce vpřed, potěžkával je, jako by v nich držel velikou tíhu, a v očích, v těch uštvaných očích nezaměstnaného, hořel hněv:

Práci těchhle rukou nechtěli. Pro nás a za nás - zajděte třeba, lůzo špinavá10. Ale dělat jim podívanou, až jim přebíhá mráz po zádech11, to ano." Odmlčel se. A nakonec i toho krejcaru je jim líto - nejraději by tě viděli dole v Macoše.

Chlapci se tiskli k otci.

Tatínku, už tam nepůjdeš, že ne?

Ženiny oči plály jedinou prosbou. Rozuměl jí - jako rozuměl obavě v jejích očích tehdy na spartakiádě. Nepodíval se na ni, ani na děti, nemohl. Jen hlavou zavrtěl a vykročil.

Vraceli se domů kolem selských polí, luk a zahrad - rodina nezaměstnaného, vyděděná z města i z vesnice.

 

Slovníček

bezradně cestář, -e m děcko, - n dohled, -u m: jen aby byla z dohledu , hádat , hlesnout , -   hrst, -i f klopýtat kolmý kovák, - m kvítí (.) laškovat , nakynutý;  
napřáhnout ruce vpřed náručí, -í n ; s děckem v náručí neblahý , , nehybný nezaměstnaný, -ého m obava, - f obklopit obličej, -e m odporovat odstrčit , omítka, - f padesátník, -u m 50 planout , plot, -u m podívaná, -é f ; dělat podívanou pohnout pokročit ponižování, -í n potěžkávat potkat probudit se prohodit , , prudce překvapeně , převažovat se , - přivírat , rozlehnout se , selka, - f sklopit hlavu spánek, -nku m   stahovat se do hospody starý, -ého . () stoupající cesta , - šeřík, -u m tíha, - f uhranutý úzkostí uhýbavě oči úkos: podívat se úkosem úprkem , urážlivý , urostlý , uspat ustrašený uštěpačně , uštvaný , útočit vonět vydědit . vyhnutí, -í n: nebylo v. vyložit vysmívat se (někomu) , - -. vyvřít: v. náhlým výbuchem . vzpamatovat se zakymácet se , zasmušilý , znenadání , , - žadonit žíla, - f ; naběhly žíly na spáncích

 

Lexikálně-gramatické poznámky

1. Chlapci neměli školu. .

Dnes nebyl ve škole. .

(. 1, .)

 

2. Na tom přece nezáleží. ( ).

záležet (někomu na někom, a) ( -.)

na něčem) (.) ) ( -., -.)

Velmi nám na tom záleží. .

. :

Na tom záleží všechno. .

 

3. Nic si z toho nedělej. .

 

4. Počkejte, Navrátilko! - (Navrátilová, starostová) -k. : Svobodová - Svobodka, kovářova (žena kováře) - kovářka, starostová - starostka.

 

5. dělat komedianta

) dělat (někoho) (-.), -.

. :

Dělal Mikuláše. .

) Dělal šoféra, závozníka. , .

) dělat ze sebe někoho (nějakého) , ,

(-.)

Dělal ze sebe šaška. .

Dělal ze sebe chytrého. .

dělat se nějakým , ...

Dělal se nechápavým. , .

. :

dělat si (z někoho) legraci ( -.)

 

6. Zachytila se plotu. .

zachytit se (něčeho) ( -.)

 

7. že ne?

že ano? ? / / ?

že jó? (.)

Vlasta dnes odjela, že ano? (že jó?) , ?

Vlasta ještě neodjela, že ne! (že?) , ?

 

8. Dáte mi pozor na Toničku. .

) dávat pozor (na někoho) , ( -.)

) dávat pozor (na něco) , (

-.)

Dávejte pozor na auto! , !

Pozor na vlak! !

 

9. Hleděl k zemi. ( ), .

 

10. Pro nás a za nás - zajděte třeba, luzo , ,

špinavá. .

Pro mne za mne stavěj se třeba na hlavu. , .

 

11. Až jim přebíhá mráz po zádech. .

 

Gramatické výklady

se

(Zvratná slovesa s se)

. :

1. - .

2. - , - .

3. - , - .

1. , - (reflexiva tantum), (se - ). . :

bát se Já se ho nebojím.

blížit se Bouře se blížila.

divit se Není se čemu divit.

loučit se , Loučili se před domem.

narodit se Narodil se za války.

nachladit se Nachladil se a má horečku.

ohlížet se Šel a stále se ohlížel.

ozývat se Nikdo se neozýval.

provinit se Chlapec se provinil.

radovat se Radovali se z jejich úspěchů.

řítit se Auto se řítilo šílenou rychlostí.

smát se Děti se vesele smály.

starat se to se nestarejte.

stydět se Styděl se neznámého člověka.

zdát se se ti jen zdá.

: 1. , - se. :

objevit se Najednou se objevil.

objevit Kolumbus objevil Ameriku.

hodit se se pro nás nehodí.

hodit Hodil po něm kamenem.

2. - -. , Dům se staví - staví se stavět , stavět se . (. .)

2. - - .

dít se se s tebou děje?

dívat se Dívám se na nové domy.

domnívat se Stalo se to, jak jsem se domníval.

dopustit se (něčeho) Dopustili se vážných chyb.

dostavit se (někam) Dostavil se do práce.

do(z)vědět se Kdy jste se to do(z)věděl?

hemžit se V rybníku se to hemží rybami.

chovat se Neumíte se slušně chovat.

chvět se Ruce se mu chvěly.

konat se / co- Manifestace se konala na Rudem

/ náměstí

mstít se Mstil se nepříteli.

nudit se Nikdy se nenudím.

obětovat se Obětovala se rodině.

opalovat se Rád se opaluješ?

opozdit se Proč jste se opozdil?

pamatovat se Pamatuji se na něho dobře.

podobat se Podobáte se svému tatínkovi.

plazit se Plazil se po břiše.

potápět se Rád se potápím.

posadit se Posaďte se ke stolu.

procházet se , Ráda se procházím po ulicích rodného

města.

ptát se Na nic se neptej.

rozdělit se () Rozdělil se s ním o peníze.

rozmyslit se , Ještě včas se rozmyslila.

rozednívat se V létě se brzy rozednívá.

skládat se (z něčeho) ( -.) Ten stroj se skládá z mnoha součástek.

stát se , Stalo se neštěstí.

Moje sestra se stala učitelkou.

stmívat se (.) Už se stmívá.

stýskat se (.) Stýská se mi po rodičích.

svěřit se , Svěřil se nám se svým tajemstvím.

svézt se () Svezl jsem se autem.

tajit se Tajila se se svými úmysly.

těšit se Těším se na dovolenou.

(-., -.)

toulat se Večer jsem se toulal po městě.

 

účastnit se(čeho G.) ( -.) Účastnil se živě hovoru.

ulevit se Ulevilo se jí.

unavit se Rychle jsem se unavil.

upamatovat se Nemohl se upamatovat, co vlastně

provedl.

usadit se , Usadili jsme se na lavici.

utéci se (k někomu) ( ) Utekl se k nám.

-.

uzdravit se Přeji ti, aby ses brzy uzdravil.

vejít se (někam) / Kniha se nevešla do aktovky.

vsadit se Vsadil se s ním o sto korun.

sázet se Rád se sázel o peníze.

vyhnout se Včas se vyhnul překážce.

vyhýbat se Proč se nám vyhýbáte?

vynořit se Z vody se vynořil kus dřeva.

vyptat se Vyptal se na všechny podrobnosti.

vysmát se (někomu, Vysmáli se všemu, co nám bylo drahé.

něčemu)

vysmívat se , - Ve škole se mu vysmívali.

zbláznit se Z toho by se mohl člověk zbláznit.

zmínit se Už jsem se o tom zmínil.

3. , - , -.

bojovat / Zač bojujete?

cvičit / Cvičím denně deset minut.

dosáhnout / Dosáhli jsme velkých úspěchů.

doufat Doufám, že přijedeš včas.

pečovat Pečuji o rodinu.

počítat Musíme s tím počítat.

pochybovat Já o tom nepochybuji.

pospíchat , Kam pospícháš?

propadnout Divadelní hra propadla.

přesedat Budeme muset dvakrát přesedat.

sestupovat Všichni sestupovali dolů.

souhlasit Souhlasím s vámi.

soutěžit Doly Ostravského revíru soutěží.

splývat Zvuky splývaly v jedno.

trvat Schůze trvala celou hodinu.

vynikat Čím vyniká vaše město?

zbloudit Zbloudil jsem v lese.

zbývat Nezbývá nám nic jiného.

zoufat (zoufat si) Není třeba hned zoufat.

zůstat Zůstaňte doma!

začínat, začít, končit, skončit - . .: začínat , ; začít , .

Jaro začíná. .

Vyučování začne v 8 hodin. 8 .

Teprve začíná pracovat. .

končit , ; skončit , :

Skončil práci. .

Tím končím. .

Manifestace brzy skončí. .

Prázdniny končí 7. února. 7 .

 

- . :

1. (, , ); rozednívat se, stmívat se, šeřit se, blýskat se.

2. : unavit se (unavovat se), uzdravit se (uzdravovat se), nudit se, bát se, smát se, stýskat se, (z)bláznit se, chvět se (zachvět se).

3. , -. : rozmyslet se (rozmýšlet se), zmínit se (zmiňovat se), divit se (podivit se), dozvědět se (dozvídat se), upamatovat se (pamatovat se), ptát se (zeptat se), vyptávat se, zdát se (zdávat se), svěřit se (svěřovat se).

4. , -., : chovat se, utéci se (k někomu, k něčemu), vyhýbat se (někomu, něčemu), vysmívat se (někomu, něčemu), starat se (o někoho), hádat se (s někým), vést se, zamilovat se (do někoho), mstít se, obětovat se, přátelit se, dopustit se.

.

na + se - . .:

hledat nahledat se ()

zlobit , nazlobit se

plakat naplakat se

chodit nachodit se ( )

čekat (na někoho, načekat se (-., -.),

něco)

pracovat napracovat se

Toho člověka jsem se nahledal. .
Nachodila jsem se tam. .

do + se - -.,

čekat dočkat se

mluvit domluvit se

pracovat dopracovat se

vědět dovědět se

volat dovolat se ;

žít dožít se

Konečně jsme se ho dočkali. - .

Nemohl se k ní dovolat. .

Můj dědeček se dožil devadesáti let. 90 .

pro + se -

jít, chodit projít se, procházet se ,

jet, jezdit projet se, projíždět se ,

spát prospat se

Potřebuji se prospat. .

Půjdeme se projít. , .

Hezky jsme se projeli. .

Trochu jsme se prošli. .

vy + se - ,

spát vyspat se

běhat vyběhat se

skákat vyskákat se

Chtěl bych se vyspat. .

Děti se vyskákaly a vyběhaly. .

roz + se

) ,

běžet rozběhnout se ; Dítě se rozběhlo za míčem.

hrát rozehrát se Trvalo to chvíli, než se rozehrál.
pršet rozpršet se ( ) Odpoledne se silně rozpršelo.

růst rozrůst se Keř se neobyčejně rozrostl.

)

běžet rozběhnout se Turisté se rozběhli po městě.

jít rozejít se Přátelé se rozešli.

letět rozletět se Vrabci se rozletěli.

:

1. :

probudit (někoho) probudit se

změnit (něco) změnit se

(o)točit (něčím) točit se ,

vařit (něco) vařit se

2. , :

cítit (něco) cítit se (nějak)

děsit (někoho) děsit se ,

zlobit (někoho) zlobit se

3. :

svěřit (svěřovat) něco někomu svěřit se (svěřovat se) ()

s něčím -.

přiznat (přiznávat) něco přiznat se (přiznávat se) ()

k něčemu -.

držet (něco) držet se (něčeho) (-.)

4. ( ):

česat (někoho) česat se

hájit (někoho) hájit se

chránit (někoho) chránit se (před někým) ( -.)

koupat (někoho) koupat se

připravovat (někoho) připravovat se

5. - :

milovat se

radit se ( -.)

seznámit se ( -.)

znát se

potkávat se ( -.)

přátelit se ( -.)

sejít se (s někým) ( -.)

. :

Často jsme se potkávali. .

Navzájem se litovali. .

Dlouho jsme se neznali. .

Romeo a Julie se milovali, jejich rodiče ,

se nenáviděli. .

- (), (). (. 17.)

) - - : Dům se staví. Dům se postaví. Dům se musí postavit. . :

Ta kniha se čte (četla, bude číst). (, ).

Ten předpis se brzo zruší. .

Taková práce se dobře platí. .

kniha se čte hezky. .

Takový materiál se zpracovává těžce.

.

Literatura se mi studovala snadno. .

Vhodné téma se mi vybíralo těžce.

.

Takové příklady se mi řeší těžko. .

. . .

) - ( - - ).

U nás se hodně staví. .

Šlo se domů. / ... () .

Musí se hodně udělat. .

Mělo by se tam jít. .

- , , -, , - (dobře, hezky, špatně, těžko, lehko, příjemně).

Pracuje se mi dobře. .

Špatně se mu spalo. .

S ním se těžko pracuje. .

Příjemně se nám sedělo. .

Zde se pěkně lyžuje. .

Na takovém papíře se výborně píse. .

Pěkně se nám tančilo. .

Půjde se nám veseleji. .

Tady se pohodlně sedí. () .

Dlouho se odpočívalo. () .

. - - . -. ( .)

 

(Zápor)

(Obecný a částečný zápor)

, , - ne- , : Navrátil nebyl doma. Chlapci neměli školu. Navrátilová neřekla nic . ., , ne, nikoli , : Ne všichni to pochopili. Dosáhli jsme toho nikoli bez námahy . . , . . .:

Neudělal to Zdeněk, ale Mirek. , .

Do Brna nepojedeme zítra, ale ve čtvrtek. , .

Nesmíme jednat zbrkle, nýbrž uváženě. ,

.

Se vším nesouhlasím, ale v zásadě máš pravdu. ,

.

Pochopila, že nebyl hrdina. , .

Nečekali jsme na něho dlouho. .

Takové případy se nestávají často. .

Všichni o tom nevědí. .

Já jsem se nezačal hádat. .

Tys to přece neřekl. .

 

(Genitiv záporový)

, ( ) , ani.

Není důvodů, abychom mu nevěřili. , .

Na ulici nebylo ani živé duše. .

Nemám důkazů pro své tvrzení. -

.

Neřeknu už ani slova. .

, , nebýt, nemít . ., .

Navrátil nebyl doma. .

Takový stroj dosud neexistuje. .

Proč nečteš básně? ?

Ještě jsem nesložil ani jednu zkoušku. .

Nemate volný lístek? ?

Obsazeno (=místa nejsou). .

Vchod zakázán! .

Užitek z toho nebude. .

Vedoucí není přítomen. .

Proč jste tam nebyl? ?

 

CVIČENÍ

1. Tam, kde je třeba, doplňte se:

Představení začíná v 8 hodin. - Zeptám ho na to zítra. - Zastavuje ten vlak na této stanici? - Zůstanu zde do neděle. - Chtěl bych na chvíli posadit. - Budu musel na to podívat. - Doufám, že o tom nepochybuješ. - Hned o tom přesvědčíš. - Chlapec zastavil a začal rozhlížet. - Každý den ráno cvičím čtvrt hodiny. - Už jsi naučil tu básničku?

2. Tam, kde je třeba, doplňte se nebo si:

Vlasta probudila v půl sedmé. Osprchovala a trochu zacvičila. Pak začala oblékat. Rozhodla, že dnes vezme modrou sukni a bílou halenku. Kolem krku uvázala červený šátek a na nohy obula černé lodičky. Potom sedla k zrcadlu, učesala a trochu namalovala rty. Do vlasů uvázala červenou mašli. Pak podívala do kabelky a dala tam ještě nějaké drobnosti. Potom už rychle nasnídala a chystala se k odchodu. Matka jí zeptala, kdy dnes vrátí. Vlasta trochu zamyslela a pak odpověděla, že se vrátí dnes později, protože musí ve městě vyřídit různé věci. Mimo jiné chce koupit ten svetřík, který jí včera tak líbil, když ho prohlížela ve výkladu obchodního domu. Pak už Vlasta rozloučila a vydala na cestu. Měla dobrou náladu a po cestě prozpěvovala a vesele dívala na všechno kolem. Občas potkala s nějakým známým a srdečně s ním pozdravila. Už těšila, jak odpoledne půjde koupit ten svetřík.

3. Dokončete větu na základě výrazů v závorce podle vzoru. (Pozor na pořádek slov.)





:


: 2017-02-24; !; : 327 |


:

:

.
==> ...

1050 - | 902 -


© 2015-2024 lektsii.org - -

: 0.374 .