10. Máte také dětský pokoj?
11. Kde jsou uloženy vaše věci?
12. Je vedle vašeho domu park?
2. . - . . :
Stromy rostou vedle (nové domy, velké obchody, široké mosty, Pražský hrad, malé rybníky, velký závod). - Jdeme z (pěkný park, velký závod, vědecký ústav, velký podnik, nový dům, můj byt). - Stojím u (zelený strom, kulatý stůl, plynový sporák, vysoký plot). - Jdeme k (nový dům, velký zelený strom, starý park, velký závod, moskevský vlak, svůj byt). - Kupuji si (čistý sešit, český časopis, pěkný obraz, nový kabát, malý dárek, bílý papír). - Bylo to v (blízký les, velký závod, nová továrna, vědecký ústav, starý dům, městský park, můj byt). - Mluvíme o (nový úkol, český jazyk, nový román, pěkný dárek, velký úspěch, tvůj nový byt). - Stojím pod (vysoký strom, velký most, starý hrad). - Letadlo letí nad (velký závod, zelený les, vysoký dům, krásný park).
3. . . . . . . :
pěkný dárek, český časopis, hezký park, teplý večer, velký rybník, starý park
4. , - . :
Bydlím v (nový dům.) - V (dům) jsou (pěkný byt). - Jedeme (rychlý výtah) nahoru. - Dnes přijede bratr z (jih). - Na (kulatý stůl) stojí váza s květinami. - U (malý stolek) stojí křeslo. - Český časopis je na (můj stolek). - Auto přijelo k (velký závod). - Z (Londýn) jsme letěli tři hodiny. - Do (Kyjev) pojedeme vlakem. - Byli jste včera v (park)? - Byli jste na procházce v (les)? - Byl jsi na (koncert)? Zítra půjdu na (koncert). - Stalo se to v (leden). - Vrátím se do (Moskva) druhého (březen).
5. :
je... mladší bratr. - Profesor mluví o úspěších... bratra. - Otec daroval... bratrovi nové pero. - Kamarádi navštívili... bratra. - Drahý bratře, proč tak málo píšeš o... úspěších? - Jdu na procházku po městě se... otcem. - Vedle... domu je pěkná zahrada. - Cesta k... domu vede přes park. - Okna... pokoje jsou obrácena na jih. - Rád čtu... dopisy, jsou zajímavé. - Žena... kamaráda také studuje na univerzitě. - Sestra nám často psala o... synech. - Profesor jede se... studenty na hory.
|
|
|
6. :
Jedu... Charkova. - Bydlíme... Kyjevě. - Zítra přijede můj otec... Prahy. - Čtu dopis... sestry. - Jdeme se sestrou... kina.... domu je velká zahrada. - Matka dostala dárek... dcery. - Tyto dveře vedou... koupelny. -... školy je pěkný park. - Ložnice je... obývacího pokoje. - Vystupujeme... vlaku a jdeme domů. -... univerzity jdeme... knihovny. - Stůl stojí... okna. - V pátek pojedeme... hor. - Co máš... ruce? -... závodě pracují moji rodíce. - Děti si hrají... dvoře. - Co máte... spíži?
7. :
Kniha leží na stole. - Jde na návštěvu k bratrovi. - Bydlí v novém domě. - Mluvíme s kamarády o škole. - Ctě článek o závodě. - Čteš dopis od dědečka? - Vystoupil z vagónu. - Často vidím u školy soudruha Skálu. - Profesor vypravuje o svých studentech. - Byli jste včera na koncertě? - Jsme v lese. - Jedeme výtahem nahoru. - Vrátili jsme knihy do knihovny.
8. , :
: Je jeho otec dělníkem nebo inženýrem? - Myslím, že jeho otec je inženýrem.
Je jeho matka učitelkou nebo lékařkou?
Je v Olomouci technika nebo univerzita?
Je ta kniha ve skříni nebo v knihovně?
Jste zdráv nebo nemocen?
Jste odpoledne na fakultě nebo doma?
Jsi večer zaměstnán nebo volný?
Je Olga svobodná nebo vdaná?
Je v pokoji Vlasta nebo Mirek?
9. , :
: Helena je vdaná. - To není pravda, Helena není vdaná.
Jaroslav je špatný student.
V jeho referátě jsou chyby.
Jsem zcela zdráv.
Jste k němu nespravedlivý.
Ermitáž je v Kyjevě.
Na stole je ta kniha.
V parku jsou lípy.
Náš byt je malý.
10. :
, . . . . : , , . . . - . , . . . - - . - () ? . - - () , - . . - . - , . . - .
|
|
|
11. .
3
( student). - -, . prosit, umet, dělat. . podle, před.
UNIVERZITA
Praha je sídlem staré univerzity. V Praze jsou i jiné vysoké školy: technika (Vysoké učení technické), Vysoká škola ekonomická, AMU (Akademie muzických umění) a jiné. Na univerzitě studuje1 také mnoho zahraničních studentů z různých států. Jsou to Rusové, Bulhaři, Poláci, Arabové, Indové, Angličané, Američané a mnozí jiní. Arabští, ruští, angličtí, polští a jiní studenti se učí2 česky. Češi se naopak učí rusky, německy, anglicky atd. Všichni studenti poslouchají přednášky z různých předmětů3.
Univerzita je rozdělena na fakulty: filozofickou, pedagogickou, právnickou, lékařskou, přírodovědeckou, matematicko-fyzikální a jiné. Fakulty jsou rozděleny na katedry podle oborů. Na mnohých fakultách jsou také různé vědecké ústavy a laboratoře. Vysokoškolští profesoři a docenti přednášejí a vedou semináře, odborní asistenti a asistenti vedou semináře a praktická cvičení. Na univerzitě jsou posluchárny, studovny a knihovny. Studium na fakultách trvá čtyři až šest let. Výborní posluchači po ukončení studia dělají doktorské zkoušky4.
Moji bratři studují na vysoké škole, jeden na fyzikální fakultě a druhý na technice na stavební fakultě. Sestra končí gimnázium. Učí se dobře. Protože má zájem o literaturu5, přihlásí se na filozofickou fakultu6. V červnu bude skládat přijímací zkoušku. Doufám, že zkoušku udělá dobře.
* * *
V.: Buď zdrav, Karle! Už dlouho jsem tě neviděl. Co pořád děláš?7 Studuješ nebo jsi zaměstnaný?
K.: Studuji na vysoké škole.
V.: Na které fakultě?
K.: Na filozofické, dělám češtinu a ruštinu8. A ty, Václave?
V.: Já pracuji v jednom podniku zahraničního obchodu. Mám se dobře. Zaměstnání mě baví. Také jsem studoval jazyky, ruštinu a francouzštinu na jazykové škole. A ty, ve kterém jsi teď ročníku?9
K.: Ve třetím.
V.: Teď máte myslím zkouškové období, že? Máš hodně zápočtů a zkoušek?
K.: Zápočty už mám za sebou10, teď dělám zkoušky.
V.: Kdy děláš zkoušku z praktické ruštiny?
K.: Zkoušku z praktické ruštiny děláme až v letním semestru. Teď v zimním semestru mě čeká zkouška z české literatury, a zítra jdu ke zkoušce z českého jazyka11.
|
|
|
V.: A jaké jsi dostal známky z těch zkoušek12, co jsi už udělal?
K.: Tady máš můj index. Z dějin KSČ jsem dostal jedničku (výborně), a z ruské literatury dvojku (velmi dobře)13.
V.: A co náš přítel Honza? Ten myslím dělá historii. Jak mu to jde?14
K.: Letos se mu to moc nedaří15. Propadl u zkoušky z československých dějin16 (dostal nedostatečnou). Příští týden má reprobaci (opravný termín). Snad se mu to povede17.
Slovníček
| bavit , čekat červen, -vna m čeština, -y f doufat fyzikální fakulta, - f - gymnázium, - n hodně index, -u m Ind, - m knihovna, - f KSČ - laboratoř, -e f lékařský letos naopak obor, -u m obyvatel, -e m odborný asistent, - m - podnik zahraničního obchodu - poslouchat posluchač, -e m posluchárna, - f praktická cvičení předmět, -u m přednášet | přednáška, - f příští reprobace, -e f ročník, -u m ruština, - f různý sídlo, -a n , - snad , stát, -u m stavební studium, - n studovna, - f trvat trden, -dne m ústav, -u m , ; vědecký ú. -- všichni výborný vysoká škola vysokoškolský profesor, -a m - zahraniční zápočet, -čtu m zkouška, - f , přijímací zkoušky zkouškové období |
-
1. studovat :
) studovat (něco) () -.
Studuji slovanské jazyky. .
Studuji matematiku. .
) studovat (někde) (-.)
Studuji na univerzitě. .
Bratr studuje na vysoké ško-
le ekonomické. .
2. :
učit se: česky, češtině, českému jazyku, češtinu
rusky, ruštině, ruskému jazyku, ruštinu
anglicky, angličtině, anglickému jazyku, angličtinu
3. poslouchat přednášky (z něčeho): z ruské literatury, z české mluvnice ( -. ): ,
4. dělat zkoušky, skládat zkoušky (z něčeho) / -. .
|
|
|
.: Dělám / skládám zkoušku z literatury. .
. Dělat doktorské zkoušky . , .
5. mít zájem (o něco) (-.)
Mám zájem o českou literaturu. .
Mám zájem o cizí jazyky. .
6. přihlásit se (někam, na něco) -.
Bratr se přihlásil na filozo- -
fickou fakultu. .
7. pořád děláš? ?
8. dělat češtinu a ruštinu
9. Ve kterém jsi ročníku? ?
10. Zápočty už mám za sebou. . / .
11. Zítra jdu ke zkoušce z české-
ho jazyka. .
12. dostat známku (z něčeho): ( -. ):
z české literatury, ,
z ruštiny
13. - .
.: jednička - výborně -
dvojka - velmi dobře -
trojka - dostatečně -
čtyřka - nedostatečně -
pětka"
14. Jak mu to jde? ? / ?
. : Jak mu jde učení? ?
15. Letos se mu moc nedaří. - .
dařit se , ,
. : Jak se vám daří? ? / ?
Práce se mu daří. .
16. propadnout u zkoušky z dějin
17. Snad se mu to povede. .
. : Jak se vám vede? ? / ?
( student)
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| N. G. D. . V. L. I. | student studenta studentovi, -u studenta studente! hochu! (o) studentovi, -u studentem | studenti, Rusové, občané studentů studentům studenty studenti! Rusové! občané! (o) studentech, (o) dělnících studenty |
1. . . , , -a: studenta, bratra, kamaráda, soudruha.
2. . . . -ovi, -u. , , , -ovi: Dej to bratrovi, Řekni to Janovi. Vrať to Horákovi. -ovi , , : Pavel Novák - řekni to Pavlu Novákovi / Pavlovi Novákovi, Dej to soudruhu Janu Horákovi / soudruhu Janovi Horákovi.
-u, - -ovi / -u, - -ovi.
3. . . , , . . .: Dobře znám toho studenta (tvého bratra, soudruha Dvořáka).
4. . - (-ě) -u. -u k, h, ch, g: soudruhu! hochu! kluku! Olegul Pane Nováku! , , -: Václave! Josefe! Petře!
Soudruhu ministře!
. r - -ř, : Petr - Petře, pane ministře!, , : pane doktore! soudruhu rektore!
5. . . : -i, -ové, -é. -i, : k / , h / z, ch / š, r / ř: dělník dělníci, Polák - Poláci, soudruh - soudruzi, hoch - hoši, Cech - Češi, bratr - bratři.
|
|
|
: pták - ptáci, holub - holubi, slon - sloni, medvěd - medvědi, vlk - vlci, tygr - tygři.
-ové :
) : bratři Čapkové, oba Pavlové;
) , : Rus - Rusové, Řek - Řekové, Srb - Srbové, Nor - Norové, Arab - Arabové;
) -f, -g, -l, (-o)m: filozof - filozofové, - filolog - filologové, generál - generálové, ekonom - ekonomové;
) : pán - pánové, syn - synové, děd - dědové.
-é -n: Angličan - Angličané, Pražan - Pražané, měšťan - měšťané, občan - občané.
. : Poláci, Češi, Rusové, Italové.
6. . . , , ; . . .
.:
Dobře znám tvoje kamarády. .
Často vidím svoje bratry. .
7. . . , , -ech, -ích. -ech: soused - sousedech, občan - občanech, bratr - o bratrech, absolvent - o absolventech.
k, h, ch, g -ích, k / , h / z, ch / š, g / z: dělník - o dělnících, soudruh - o soudruzích, hoch - o hoších, filolog - o filolozích.
. (. . 2).
,
. . , - , -í, : k / , h / z, ch / š, r / ř, sk / št, ck / čt: velký básník - velcí básníci, drahý soudruh - drazí soudruzi, tichý hoch - tiší hoši, starý profesor - staří profesoři, český student - čeští studenti, německý dělník - němečtí dělníci.
. . , , , ( ) . . . .:
Znám tyto české studenty. .
Znám tyto ruské básníky. .
prosit, umět, dělat
-i, -e (-ě) (prosit, umět) -a (dělat) :
| Osoba | Číslo jednotné | |||||
| prosit | Os. konc. | umět | Os. konc. | dělat | Os. konc. | |
| 1. 2. 3. | prosím prosíš prosí | (-í)m (-í)š (-í)- | umím umíš umí | (-í)m (-í)š (-í)- | dělám děláš dělá | (-á)m (-á)š (-á)- |
| Číslo množné | ||||||
| 1. 2. 3. | prosíme prosíte prosí | (-í)me (-í)te (-í)- | umíme umíte umějí | (-í)me (-í)te (-ěj)í | děláme děláte dělají | (-á)me (-á)te (-aj)í |
1. prosit , -i: chodit - chodím, nosit - nosím, myslit - myslím, jezdit - jezdím, vodit - vodím, končit - končím, učit se - učím se. 3- . . -í.
. -: , ( 3- . -, -).
2. umět , - (-ě): zkoušet - zkouším, vyprávět - vyprávím, odnášet - odnáším, přijíždět - přijíždím, přicházet - přicházím, sázet - sázím, ztrácet - ztrácím.
3- . umět -í -ej- / -ěj- (um-ějí, sáz-ejí).
-et 3- . , prosit, -í. :
křičet : křičí vidět : vidí
letět : letí viset : visí
ležet : leží mlčet : mlčí
běžet : běží hořet : hoří
slyšet : slyší sedět : sedí
držet : drží bydlet bydlí
: bolet - bolejí / bolí, večeřet večeřejí / večeří.
. umět 1- - 3- . -, -: umějí . , 3- . -í, 2- -, - 3- . . .: sedí , leží , visí .
