. dělat brát: klepat - klepu / klepám, šlapat - šlapu/šlapám.
4. psát ( ) : mazat (mazal) - mažu(-i), plakat (plakal) - pláču(-i), vázat (vázal) - vážu (-i), tázat se - tážu(-i) se. 1- . - -i (píši, maži, češi), 3- . -í (píší, maží, češí).
. 1- . -eme -em.
kolem, přes, za, k, proti, po
kolem . . : ) -, ( -): Jdeme kolem divadla , ) : Kolem stolu jsou židle . Studenti stáli kolem profesora .
přes . . :
Přes město teče řeka. .
přechod přes ulici
Jdeme přes pole. .
( přes . 29).
za , , . -, -. .: za domem , za rohem , za divadlem , za řekou ; Kdo stojí za Zdenou? ?
k . . : Jdu k řece . Jedeme k městu . Půjdeme směrem k náměstí - . ( k . 29.)
proti (naproti) , , , - . :
Náš dům je naproti divadlu. .
Sedím naproti oknu. .
Pluli proti proudu. .
proti -:
proti rozkazu
Je to proti mým zásadám. /
.
, , . :
břeh - po březích : Po březích řeky rostou olše.
chodník - po chodnících : Po chodnících jdou lidé.
obchod - po obchodech : Celý den jsme chodili po obchodech.
|
|
|
město - po městech : Jezdil po všech městech.
divadlo - po divadlech : Chodil po všech divadlech.
1. :
1. Jaké je vaše město?
2. Je to velkoměsto?
3. Kolik čtvrtí má vaše město?
4. V které ulici je váš dům?
5. Jak se jde do středu města?
6. Co rozděluje město na dvě části?
7. Kde je stanice autobusu?
8. Pojedete na univerzitu autobusem nebo půjdete pěšky?
9. Jaké budovy jsou na náměstí?
10. Na kterém náměstí je univerzita?
11. Kde je divadlo?
12. Jak se jde k divadlu?
13. Kde je přechod přes ulici?
14. Kam spěchají lidé?
15. Co prohlížejí ve městech turisté a návštěvníci?
16. Jak je v léte ve velkých městech?
2. , - :
V našem (město) je mnoho vysokých škol. - Před (městské divadlo) je pěkný park. - Dědeček sedí v (měkké křeslo) a čte noviny. - Moderní vozidla projíždějí (velké město). - Na venkov pojedeme (nové auto). - V (malé auto) je nás mnoho. - Píšu (nové pero) svého bratra. - Na (široké okno) stojí květiny. - Pionýři jdou do (dětské kino). - Bydlím nedaleko (městské divadlo). - Přes (malé město) teče řeka. - Blízko našeho (městečko) je velký les. - Pod (staré křeslo) leží pes. - Na (to místo) sedím já. - V (socialistické Československo) žijí Češi, Slováci a jiné národy. - Často dostávám knihy a časopisy z (Polsko). Kdy pojedeme do (Bulharsko)? - V (Maďarsko) žijí moji rodiče. -
Z (Brno) se vrátíme v sobotu. - V létě jezdíme k (velké jezero).
3. mé / moje, tvé / tvoje, své / svoje:
Pod... oknem rostou stromy. - Přátelé nám často píšou o... městě. - Dědeček sedí ve... křesle. - Pojedeme na venkov... autem. - Umyj si ruce... mýdlem. - Pamatuj se na... dobrá slova. - Jsou to... jablka? - Ten kompot je z... jablek? - Mohu se podívat do... zrcadla?
4. :
: si nevezmeš kávu? - Ale ano, vezmu.
1. Ty neneseš jablka?
2. Vy nevezete ty knihy?
3. Jirka ještě nepíše ten dopis?
4. Vy nepijete kávu?
5. Nepůjdeme ještě domů?
6. Zde nešijí obleky?
7. Neupeče nám maminka buchty?
8. Myslíš, že to neunesu?
9. Nevezmete si ještě čaj?
10. Nepozvete Petra na oběd?
5. jet, jít, nést, růst, péci, číst, pást se, plést:
|
|
|
Vlak do Ostravy... v šest hodin. - Dnes... otec do práce pěšky. - Spolu s kamarády... do parku.-Václave,... s námi? Ne,... večer do Brna a musím se připravit. - Teto, komu... ten svetr? - Maminka nám dnes... buchty s mákem. - Na březích jezera... staré stromy. -
Komu... ty knihy, pane Růžičko? - Jakou knihu teď právě..., Vlasto? - Já... nejraději fantastické romány.
6. :
(Zvednout) ten kufr? Myslím, že ho asi (nezvednout). - (Sednout si) na židli nebo na gauč, chlapci? Raději si (sednout) na gauč. - Promiňte, (moci) nám ukázat cestu k divadlu? Jistě, hned vám to (ukázat). Napřed půjdete rovně a pak (zahnout) za roh. - Kamarádi si (tisknout) ruce, (nemoci) se rozloučit. - Já už (neplakat). - (On skákat) radostí. - Kde (brát) tyto noviny, hoši?
7. přes, před, za, po, k, naproti:
Cesta z Moskvy do Československa vede... Ukrajinu. - V Praze je mnoho krásných mostů... Vltavu. - Jedeme autobusem... Staré město. - Čekám na kamarády... divadlem. -... naším domem rostou stromy. Zde je přechod... ulici. - Děti stojí... výlohou dětského obchodního domu a dívají se na hračky. - Vesnice leží... řekou. -... vesnicí (7. p.) je velký les. - Divadlo je... metru. -... divadlu se prodávají květiny. -... chodnících jdou dělnící, žáci, studenti, úředníci. - Chci vás provést... všech divadlech.
8. , - :
Turisté se procházejí (Dlouhá třída). - V kostele jsou okna ze (zelené sklo). - Máme pokoj v (nový hotel). - Praha je (sídlo) prezidenta republiky. - Lidé dlouho stojí před (pěkná výloha). - O (dělník) se píše v (studentský časopis). - Naše město leží na (břeh) široké řeky. -Všichni jsou na (své místo). - Budu čekat na (tvůj bratr) před (kino). (Vašek), máme dnes vyučování? - Matka vypravuje (malý
syn) o (nový dětský film). - Jedeme autobusem do (střed města). Děti se koupají v (řeka) s (čistá voda). - V zimě budeme dělat zkoušky z (literatura). - Jdeme ke (zkouška) z (matematika). - Ve (velkoměsto) je mnoho (různé úřady).
9. :
, . . . , . . . . . , - , - , . . . . . . , , .
10. .
5
. . - . 1 100. . během, o, po, za, před.
|
|
|
MŮJ DEN
Ráno vstávám pravidelně v šest hodin. Umyji se, vyčistím si zuby a učešu se. Pak se oblékám. Za hodinu už jdu na fakultu. Přednáška začínají v osm hodin. Do školy chodím pěšky, cesta mi trvá asi dvacey minut. Denně kromě soboty máme pět hodin přednášek. Mezi hodinami jsou přestávky, které trvají deset minut. O přestávce před další hodinou si zakouřím. Dnes o půl druhé (ve třináct třicet) vyučování končí. Po vyučování jdu na oběd. Během týdne (přes týden) obědvám ve studentské menze (jídelně). V sobotu a v neděli obědvám doma. Doma se naobědvám lépe. Dnes odpoledne mám sice volno, ale nepůjdu nikam. Budu se připravovat na vyučování1. Zítra budeme mít seminář z historické mluvnice. Baví mě víc přednášky z literatury. Rád čtu.2 Čtu literaturu českou i světovou. Dnes večer (po večeři) ještě budu chvíli pracovat. Potom se budu dívat na televizi. Dnes je pátek, bude jistě zajímavý program. Často chodím do kina nebo do divadla. Spát chodím3 v jedenáct hodin večer. Před spaním ještě chvíli čtu. Nikdy nečtu podřadnou literaturu. Dobře si pamatuji tento výrok: Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.
* * *
- Buď zdrav4, Petře!
- Nazdar4, Jitko! Dlouho jsme se neviděli. Co pořád děláš? Pojďme si sednout na chvíli do kavárny, popovídáme si.
- Nemám bohužel čas, jdu na fakultu, za půl hodiny mám přednášku.
- Ale večer máš čas?
- Mám. Večer s tebou docela ráda někam půjdu.
- Půjdeme tedy do divadla. Mám dva lístky (dvě vstupenky).
- Výborně. Představení začíná o půl osmé. Sejdeme se u divadla, že?
- Tak na shledanou4 večer.
- Měj se hezky4!
* * *
(Pavel vytočil číslo, v bytě Laďky Bálové zazvoní telefon a ozve se hlas Laďčiny matky.)
- Haló?
- Dobrý den, tady Pavel5. Je, prosím vás, doma Laďka?
- Ano, hned vám ji zavolám.
- Ahoj, tady Laďka6.
- Ahoj. Laďko, máš dnes večer čas?
- Proč?
- Mám bezvadné nové náhravky. Mohli bychom si je večer poslechnout.
- Bohužel nemůžu, slíbila jsem mamince, že budeme dělat velký úklid. Budeme mýt okna, podlahu, luxovat, utírat prach a také prát a žehlit.
- A nezdá se ti, že je toho trochu moc na jeden den?
- Zdá, ale nedá se nic dělat. Bude nám pomáhat i táta a bratr.
|
|
|
- To je škoda, že nemůžeš přijít.
- Mě to taky mrzí, uděláme to jindy. Děkuji za pozvání a zavolej mi třeba zítra.
- Dobře. Zatím ahoj4.
- Ahoj.
Slovníček
| bavit: baví mě víc přednášky během bezvadný čas, -u m ; mít č. další ; před d. hodinou denně dívat se hlas, -u m hned hodina, - f ; chvíle, - f ; ještě chvíli pra- covat jídelna, - f jindy kavárna, - f lépe lístek, -tku m luxovat menza, - f mrzet (někoho) (-.) náhodou nahrávka, - f naobědvat se neděle, -e f někam -, - nikam nikdy oblékat se ozvat se pamatovat si pátek, -tku m podřadný popovídat si pořád poslechnout si pozvání, -í n | pravidelně prát proč ; . ? program, -u m představení, -í n přestávka, - f ráno sednout si sice slíbit sobota, - f spaní, -í n ; před spaním světový škoda: to je škoda televize, -e f ; trochu ; t. moc trvat , třeba , učesat se úklid, -u m umýt se utírat prach, -u m večer volno: mít volno , vstávat vstupenka, - f výborně vyčistit výrok, -u m vytočit číslo vyučování, -í n začínat () zajímavý zakouřit si zatím zazvonit ( ) zdát se žehlit () |
-
1. :
Večer se připravujeme na přednášky
(na vyučování). ( ).
dívat se na televizi
připravovat se (na něco) ( -.)
2. , rád, ráda, - chodím, čtu, piji, - (, , ).
Rád čtu. ( ,
).
Docela ráda půjdu... ...
Rádi chodíme pěšky. .
Rád chodíš do kina? ?
Večer rád poslouchám hudbu. .
3. jít (chodit) spát ()
4. :
Dobrý den! ! / ! (
)
Dobré jitro! ! / !
Dobrý večer! ! / !
Dobrou noc! ! / . (
)
Nazdar! ! ( )
Mějte se dobře! ! / !
Měj(te) se hezky! ! / !
Na shledanou! !
Sbohem! ! (., )
Buď(te)zdráv(-a,-i)! ()! / (-)! ( !)
Buď(te) vítán! ! / !
Ahoj! ! (., )
Vítáme Vás / ě! ! / !
5. Dobrý den, tady Pavel. , .
Ahoj, tady Laďka. , .
, -, .
|
|
|
(Čas budoucí)
, , , být (budu, budeš, bude, budeme, budete, budou) :
Večer budu číst. .
Budeme se připravovat na vyučování. .
| Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. 2. 3. | budu kupovat budeš kupovat bude kupovat | budeme kupovat budete kupovat budou kupovat |
, .
| Osoba | Číslo jednotné | ||||
| 1. 2. 3. | umyji se umyješ se umyje se | zamiluji si zamiluješ si zamiluje si | koupím si koupíš si koupí si | udělám uděláš udělá | napíšu (-i) napíšeš napíše |
| Číslo množné | |||||
| 1. 2. 3. | umyjeme se umyjete se umyjí se | zamilujeme si zamilujete si zamilují si | koupíme si koupíte sí koupí si | uděláme uděláte udělají | napíšeme napíšete napíšou/-í |
, (. . 1, 3, 4).
:
psát - píšu: napsat - napíšu, přepsat - přepíšu, zapsat si - zapíšu si
jít - jdu: přijít - přijdu, odejít - odejdu, zajít - zajdu, vyjít - vyjdu
jet - jedu: přijet - přijedu, odjet - odjedu, zajet - zajedu, přejet - přejedu
mýt - myji: umýt se - umyji se
číst - čtu: přečíst přečtu
(Zvratná slovesa)
- se si. se - . se - (ráno se myji), - (sejít se : Kdy se sejdeme?), - (bát se , smát se ) .
, se .
1. , - :
dívat se : Pořád se na vás dívám. .
ptát se : Na se ptáte? ?
procházet se : Rád se procházím městem. ry .
uzdravit se : Brzy se uzdravím. .
2. - , - :
zůstat : Dnes zůstanu doma. .
bojovat : Bojujeme za mír. .
doufat : Doufám, že přijdeš včas. , .
trvat : Jak dlouho to bude trvat? ?
začínat (. začít) končit (. skončit) - :
začínat ,
začít ,
končit ,
skončit ,
.: Přednášky začínají (začnou) v 8 hodin. () 8 .
Už začíná pracovat. .
Brzy začne pracovat. .
Vyučování končí (skončí) půl druhé. ()
.
Tím končím (skončím). ().
si
si , - - , . (. 27).
si , :
prát si , si přejete? / -:
?
hrát si : Děti si hrají na zahradě. ,
sednout si : Pojďme si sednout. .
myslit si : Myslím si, že přijdeš včas. , .
si , - , . - :
Ráno si vyčistím zuby. .
Koupím si nový oblek. () .
Vezmu si ten časopis. () .
si - .
Večer si popovídáme. .
Dobře si rozumíme. .
dopisovat si
S kým si dopisuješ? ?
( si . . 27.)
| Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | ||
| 1. 2. 3. | učím se učíš se učí se | přeji si přeješ si přeje si | učíme se učíte se učí se | přejeme si přejete si přejí si |
, , . , , , se si . . se si , .
:
Jak se vám daří? ?
Kdy se vrátíte domů? ?
Obvykle se vracím domů pozdě večer. .
, se si :
