Učíme se česky a rusky. .
Koupíš si tuto knihu? () ?
1 100
| 1 - jeden, jedna, jedno 2 - dva, dvě 3 - tři 4 - čtyři 5 - pět 6 - šest 7 - sedm | 8 - osm 9 - devět 10 - deset 11 - jedenáct 12 - dvanáct 13 - třináct 14 - čtrnáct | 15 - patnáct 16 - šestnáct 17 - sedmnáct 18 - osmnáct 19 - devatenáct 20 - dvacet 30 - třicet | 40 - čtyřicet 50 - padesát 60 - šedesát 70 - sedmdesát 80 - osmdesát 90 - devadesát 100 - sto |
jeden , , : jeden rok, jedna žena, jedno město.
dva oba dva, oba dvě, obě . : dva studenti, dva domy, oba kamarádi, oba stoly; dvě ženy, dvě knihy, obě sestry, obě kamarádky; dvě divadla, dvě okna, obě kola, obě jablka.
dva, dvě, tři, čtyři . . : dva moji bratři, dva dlouhé roky, tři krásné dny, čtyři velké stoly, dvě minuty, tři velká města, čtyři nová divadla.
(520) - . . : pět studentů, sedm hodin, deset minut, dvacet let.
. dva, dvě, tři, čtyři . . . . , 5 , . , . . : Znám ty dva studenty, : Vidím deset studentů.
jeden sám , , : Zítra budu doma sám (). Pojedu tam sám . Byl tam jeden člověk , ().
během, o, po, za, před
během . , -, . , během týdne , během roku .
. , ó -, - : přestávce , svátcích , , prázdninách , půl osmé , půl druhé .
|
|
|
. , , : po obědě , po přestávce , po přednáškách , po zkouškách , po divadle , po koncertě .
za ó . : Vrátím se za dva roky . Přijede za týden . Za hodinu mám přednášku .
před . , , : před rokem , před válkou / , před týdnem , před tvým návratem .
1. :
1. V kolik hodin vstáváte?
2. děláte ráno?
3. Jak jedete na fakultu?
4. Kdy začínají přednášky?
5. Kolik hodin máte denně?
6. Jak dlouho trvá velká přestávka?
7. V kolik hodin končí přednášky a semináře?
8. Kde a kdy obědváte?
9. Kam jdete po přednáškách?
10. Co máte odpoledne?
11. Kdy večeříte?
12. Rád chodíte do kina?
13. Máte televizi?
14. V kolik hodin chodíte spát?
15. Kde se prodávají televizory?
2. , :
Dnes (odnést) knihy do knihovny. - Ráno (vést) svou dceru do školky. - Na zahradě (kvést) pěkné růže. - Matka (plést) svému synovi nový svetr. - Přátelé si (tisknout) ruce. - Naše rodina (bydlit) v novém výškovém domě. - Moji kamarádi (žít) v Polsku. - Matka (šít) šaty své dceři. - Ráno rád (pít) kávu a večer čaj. - V klubu často (bývat) zajímavé přednášky. - Jan a Václav (být) moji dobří kamarádi. - Na hodinách češtiny (číst, psát, mluvit a překládat) z češtiny do ruštiny. O prázdninách (odjíždět - 1. os. mn. č.) obyčejně k Černému moři. - Moskva (se rozkládat) po obou březích řeky Moskvy. - Studenti (učit se) ve velkých a světlých posluchárnách. - Zítra (začínat) zkoušky z filozofie. - Představení (skončit) v deset hodin. - Ráno (vstávat) v sedm hodin. - Přednáška z literatury (trvat) dvě hodiny. - Dnes (mít) schůzi, a proto (obědvat) v jídelně.
3. :
Německý student studuje na Moskevské univerzitě. - Bratr odjíždí večer do Kyjeva. - Známý profesor bydlí v novém domě. - Rád se procházím městem. - Jak jedeš do středu města? Obyčejně jedu metrem. - Čekám, až přijede autobus. - Žák píše domácí úkol. - Hned jak vstanu, umyji se, učešu se a cvičím. - Snídám v osm hodin.
|
|
|
4. :
Výborní posluchači dělají po ukončení studia doktorské zkoušky. - Moji bratři studují na vysoké škole. - Profesoři konají přednášky a vedou semináře. - Vystupujeme z autobusu a jdeme na univerzitu. - Knihy, které potřebujeme, si půjčujeme v knihovně - Zastavujeme se před výlohami velkých obchodů a prohlížíme si zboží. - Dělníci spěchají do továren, žáci jdou do škol. - Co čtete? Čteme velmi zajímavé knihy. - Kde obědváte? Dnes obědváme doma. - Dnes nikam nejdeme, budeme odpočívat. - Do Moskvy přijedou čeští básníci. - Sovětští kolchozníci navštíví Slovensko. - Kdy udělají žáci zkoušky?
5. ():
Každý večer chodím na procházku. - Máme byt v moderním domě. - Děti chodí do školy. - Často tam jezdím. - Kde bydlíte? - Bratr studuje na vysoké škole ekonomické. - Studenti dělají zkoušky z politické ekonomie. - O prázdninách pracujeme. - Tady je přechod přes ulici. - Co děláš večer? - Čekám na vás před divadlem. - Snídáme o půl osmé. - Večer pijeme čaj. - V obchodě se prodávají nové knihy. - Mám o to zájem. - Zajímá vás to? - Bojujeme za mír. - Jak dlouho trvají prázdniny? - Co si přejete? - Co si kupujete?
6. se si:
Malá holčička... hraje na zahradě. - Jak... vám daří v novém bytě? Děkuji, mám... zde velmi dobře. - Děti... rády smějí. - Na sovětských vysokých školách... cizinci učí rusky. - Mám zájem o literaturu, a proto... přihlásím na filozofickou fakultu. - Dobrý den, soudruhu, co... přejete? - Sedněte... na své místo. - Posaďte..., prosím, tady je volné místo. - Na rohu ulice... zastavují auta. - Zahraniční turisté... procházejí městem a prohlížejí... různé historické památky. - Jak... dostanu na Václavské náměstí? - Včera jsem... koupila nový česko-ruský slovník. - Jak... jmenujete? - Na koho... ptáte? - Na co... díváte? - Já... vezmu tu knihu. - Umyješ... ruce? - Vyčistíš... zuby? - S kým... dopisujete? - Já... nikoho nebojím. - Kdy... sejdeme? - Hned... obléknu.
7. během, o, po, ze, před:
... dovolené pojedu do Košic. - Vrátím se domů... dvě hodiny. -... obědě se půjdu projít. - Navečeříme se... divadlem. Není to daleko, budete tam asi... deset minut. - Budu na vás čekat... půl šesté před divadlem. -... přednáškách jdou studenti do jídelny. - V Praze jsem byla... rokem. - Moji rodiče se vrátí z Jalty... týden. - Telefonoval mi... dne několikrát. - Hned... zkouškách jede ke svým rodičům. -... prázdninách jedou naši žáci na sever. - Rodiče tam žili ještě... válkou. - Já ti to řeknu... tvým odjezdem. - Začneme pracovat...tvém návratu.
|
|
|
8. , :
Přednášky a semináře začínají v (8, hodina). - V naší skupině je (10, student). - Tato červená tužka stojí (15, koruna). - Mám (2, bratr) a (2, sestra). - (3, má sestra) žijí na Moravě. - (2, můj bratr) žijí na Slovensku. - Čekal jsem na vás (4, hodina). - Moje babička má (3, syn). - V našem městě jsou (2, divadlo). - Máme (2, kolo). - V našem bytě jsou (3, okno). - V naší knihovně je (5, český časopis). - Velkou přestávku máme ve (12, hodina). - Na fakultě jsou (2, studovna). - Náš dům má (10, patro). - V dětské knize je (19, stránka). - Matka si koupila (2, kilo, jablka). - Mám (2, kamarádka), obě jsou studentky.
9. . :
) Umyješ se - Ano, hned se umyji.
Sedneš si?... Oblékneš se?... - Lehneš si?... - Podíváš se na to?... - Zeptáš se ho?... - Koupíš si to?
) Přeje si to Věra? - Ne, Věra si to nepřeje.
Myslí si to Vlasta?... - Kupuje si to Mirek?... - Učí se Jitka?... - Dívá se na nás Milan?... - Bere si to Zdena?... - Pamatuje si to Jiří?...
) Pamatuji si to. - Já si to také pamatuji.
Sednu si tam.... - Nemyslím si to.... - Zeptám se ho na to.... - Nepřeji si to.... - Zakouřím si.... -Trochu se projdu....
) Chce Václav číst? - Ano, Václav rád čte.
Chce se Zuzana dívat na televizi?... - Chce Tomáš poslouchat rádio?... - Chtějí se Vláďa s Marcelou procházet po parku?... - Chce Jiřina tancovat?... - Chce Zdeněk číst poezii?... - Chtějí si děti hrát na zahradě?
10. sám jeden:
Tu práci jsem udělal... - Sestra tam byla.... - Nedávno se vrátil z Prahy... můj přítel. - V pokoji byl jen... muž. - Děti zůstaly doma.... - Říkal mi to... známý. - Přišel jste... nebo s manželkou? - Četl jsem... velmi zajímavý článek. - Vezmi si ještě... zákusek. - Byl jsem... v celém vagóně. - Věra se ráda... prochází po parku. - Dejte mi prosím... párek a... malé pivo. - Přijď ke mně, nechci být....
11. :
|
|
|
) , ?
, !
?
?
!
, !
) . , , . . . , . , . - . . . . , - . . , , , . ,
. 11 .
12. , .
Slovníček
obyčejně
znova
vracet se
rozmlouvat
6
- ( pole). . . . . -l. r. až.
JAK JSEM TRÁVIL SVOU DOVOLENOU
(Dopis)
Milý příteli!
Děkuji Ti za Tvůj dopis. Musím Ti napsat, jak jsem trávil dovolenou. Jak víš, dostal jsem v závodě za dobrou práci rekreační poukaz do Tater. Velmi jsem se letos na dovolenou těšil1, protože jsem v Tatrách ještě nikdy nebyl. Mám rád2 koupání, a proto jsem dříve jezdíval k vodě, někam k řece nebo na přehradu. Loni jsem byl o dovolené3 u moře4.
Ubytovali nás v chatě vysoko v horách. To víš, žádný komfortní hotel to nebyl, ale ubytování bylo dobré a jídlo dokonce výborné. Nám to stačilo. Zpočátku jsme dělali krátké vycházky po okolí chaty a do blízkých lesů, později jsme podnikali i výlety a horské túry. Slunce krásně svítilo, nebe bylo nádherně modré. Moc jsem se těšil na výstup na Rysy. Je to na hranicích mezi Československem a Polskem. Tato cesta se však pro špatné počasí neuskutečnila. Ochladilo se a přišly deště a mlha. S výlety byl konec5. Všechna odpoledne jsme museli strávit v chatě, protože venku bylo mokro a zima. Hráli jsme šachy nebo karty6 a různé společenské hry. Nemohli jsme chodit ani na hřiště. I když mi dovolenou trochu pokazilo počasí, rád na ni vzpomínám. Poznal jsem, že i hory mají svou krásu.
Milý příteli, jsem zvědav7, kde jsi byl o prázdninách Ty. Opět jako loni na Krymu8? Až k vám zase přijedu, chtěl bych se podívat na Kavkaz:
Budeš-li chtít, pojedeme spolu. Srdečně Tě zdravím a těším se na Tvou odpověď.
Tvůj Jiří.
P. S.
Mám už pro Tebe ten česko-ruský slovník. Pošlu Ti ho poštou.
* * *
.: Ahoj, kluci. No tak už máme zas po prázdninách (po dovolené).
Z.: Škoda. Letos jsem strávil prázdniny opravdu hezky. No ale když je to pěkné, tak to utíká strašně rychle.
.: A kdes vlastně byl?
Z.: Byl jsem poprvé na Krymu u Černého moře. Počasí bylo nádherné, celý den jsem trávil na pláži. Hodně jsem se koupal, skákal do vody s můstku, jezdil na vodních lyžích - to mě naučili kamarádi - no a samozřejmě se hodně opaloval.
.: A jak jsi tam jel, na pozvání, nebo s Čedokem?
Z.: S CKM (Cestovní kanceláří mládeže). Přihlásil jsem se už v zimě. Bylo to takové turistické středisko pro mládež, bylo tam mnoho mladých chlapců a děvčat z různých socialistických zemí, takže teď mám všude spoustu nových přátel.
|
|
|
.: Ale jak jste se domlouvali?
Z.: Ovšem že rusky. Byla to dobrá praxe. Hodně jsem se v ruštině zdokonalil. A kde jsi byl ty, Petře, o dovolené9?
.: Já jsem byl jako pionýrský vedoucí na táboře na jižní Moravě. Byl to pionýrský tábor SČSP s výukou ruského jazyka. Byli tam také učitelé a děti ze Sovětského svazu, kteří pomáhali našim dětem zdokonalovat si znalosti v ruštině.
Z.: Tak to vlastně ty děti chodily do školy?
.: To ne. Všechno se to dělalo spíš formou her, soutěží, kvizů a různých podobných zábav. No a pak se učili tím, že si povídali se sovětskými kamarády. A víš, že takový bezprostřední styk je často účinnější, než to časování a skloňování. Krásné byly zvlášť ty večery, kdy jsme seděli u táboráku a za doprovodu kytary a harmoniky zpívali ruské a české písně.
Slovníček
| ani bezprostřední blízký časování, -í n Čedok (cestovní kancelář) - déšť, -e m ; přišly deště dokonce , domlouvat se doprovod, -u m ; za d. kytary dovolená, - f dřive horská chata, - f hotel, -u m hra, her f hranice, -e f hřiště, -ě n chodit na jídlo (někam) (-.) jezdívat koupání, -í n krása, - f kvíz, -u m letos loni mezi mlha, - f modrý můstek, -tku m nádherný nebo neuskutečnit se odpověď, -i f ohniště, -ě n ochladilo se okolí, -í n opalovat se opét , opravdu píseň, -sně f počasí, -í n počkat podívat se ; . se na Káv- kaz podnikat , , výuka, - f vzpomínat (na ně) ( -.) zase zdokonalovat se - -. země, -ě f | pokazit poprvé poslat poštou později poznat praxe, -e f prázdniny pl předem přehrada, - f přijít přítel, -e m , rekreační poukaz, -u m samozřejmé SČSP - skákat skloňování, í n slovník, -u m slunce, -e n soutěž, -e f , spíš společenské hry spolu spousta, - f ; srdečně tě zdravím starat se styk, -u m tábor, - f táborák, -u m trávit (čas) () túra, - f ; horská t. turistické středisko, -a n ubytování, -í n ubytovat , účinnější utíkat včas vedoucí, -ího m ; pio- nýrský v. vědět ; jak víš - ; to víš... ... venku ( ) vlastně všude vycházka, - f výstup, -u m zima, - f , , ; byla z. znalost, -i f zpočátku zvlášť žádný: ž. komfortní hotel to nebyl - |
-
1. těšit se (na něco, na někoho) /
(-.), ( -.)
Těším se na dovolenou. .
Těšíme se na váš návrat.
.
Těší se na prázdniny. .
Těšíme se na Krym. .
2. mít rád, -a, -o, -i, - -., -.
.: Mám ráda hudbu . Máme rádi koupání (). Studenti mají rádi sport . Mám vás rád(a) .
Rád : . - rád, ráda, rádo, . - rádi (. . .), rády (. .), ráda (. .).
Otec má rád svého syna. .
Matka má ráda svou dceru. .
Bratři mají rádi své děti. .
Božena a Marta mají rády květiny. .
3. být o dovolené (někde) (-.)
Byl jsem o dovolené na chatě. .
4. být u moře / /
. :
trávit dovolenou u řeky (u jezera) ( )
5. S výlety byl konec. / .
6. hrát (něco) ( -.)
Hráli jsme šachy nebo karty. .
Rád hraji šachy. .
Hrajeme dámu. .
Chlapci rádi hrají kopanou. .
7. Jsem zvědav, kde jsi byl prázd- / ,
ninách. .
8. :
na Slovensku na Kavkaze
na Krymu na Šumavě
na Moravě v Tatrách
na Sibiři v Karpatech
v Čechách
9. : . :
dovolené
svátcích
prázdninách /
přestávce
( pole)
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| N.. V. G. D. A. L. I. | pole pole poli pole (na) poli polem | pole polí, pracovišť polím pole (na) polích poli |
( pole) - - ř, , šť: moře, slunce, vejce, pracoviště .
