Ëĺęöčč.Îđă


Ďîčńę:




Ęŕňĺăîđčč:

Ŕńňđîíîěč˙
Áčîëîăč˙
Ăĺîăđŕôč˙
Äđóăčĺ ˙çűęč
Číňĺđíĺň
Číôîđěŕňčęŕ
Čńňîđč˙
Ęóëüňóđŕ
Ëčňĺđŕňóđŕ
Ëîăčęŕ
Ěŕňĺěŕňčęŕ
Ěĺäčöčíŕ
Ěĺőŕíčęŕ
Îőđŕíŕ ňđóäŕ
Ďĺäŕăîăčęŕ
Ďîëčňčęŕ
Ďđŕâî
Ďńčőîëîăč˙
Đĺëčăč˙
Đčňîđčęŕ
Ńîöčîëîăč˙
Ńďîđň
Ńňđîčňĺëüńňâî
Ňĺőíîëîăč˙
Ňđŕíńďîđň
Ôčçčęŕ
Ôčëîńîôč˙
Ôčíŕíńű
Őčěč˙
Ýęîëîăč˙
Ýęîíîěčęŕ
Ýëĺęňđîíčęŕ

 

 

 

 


Feminita versus maskulinita




Dimenzi maskulinity/femininity lze charakterizovat jako míru, do níž patří hodnoty typu asertivita, výkon, úspěch a soutěživost, které jsou téměř ve všech společnostech asociovány s rolí mužů, dominují nad hodnotami ostatními. Mezi tyto ostatní hodnoty, které jsou téměř ve všech společnostech spíše asociovány s rolí žen, můžeme zařadit například kvalitu života, udržování srdečných osobních vztahů, péči o slabší a solidaritu, zájem o okolí a o životní prostředí.

 

Maskulinita se vztahuje ke společnosti, v níž jsou sociální rodové role jasně odlišeny, femininita pak ke společnosti, kde se překrývají. Maskulinní společnost je ke svým členům tvrdá a stává společností založenou na výkonu. V takové společnosti mají i ženy hodnoty podobnější hodnotám mužským. Za relativně maskulinní společnost lze považovat například USA, za výrazně maskulinní pak kupříkladu Japonsko.

Femininní společnost je jemnější a lze ji označit za sociální. Hodnoty mužů jsou bližší hodnotám žen. Jako femininní společnost se jeví například Nizozemí.

Obecně platí, že mezi hodnotami žen z různých zemí lze vypozorovat menší rozdíly než mezi hodnotami mužů z různých zemí.

Rusko se vyznačuje spíše feminními hodnotami, kdežto Česká republika vykazuje hodnoty spíše průměrné.

 

Hlediskem, v němž se projevuje kontrast mezi maskulinním a feminním pracovištěm je to, jaké místo v životě člověka zaujímá jeho práce. V maskulinní společnosti platí: žít, abys mohl pracovat, kdežto ve feminní společnosti je to spíše: pracovat, abys mohl žít.

V maskulinní společnosti rodina vychovává děti ve směru k průbojnosti, ctižádosti a soutěživosti a toto platí i v organizacích. Odměňování v organizaci pak probíhá na základě spravedlnosti, tj. každému podle jejich výsledků, kdežto ve společnosti feminní se zaměstnanci odměňují spíše na základě rovnosti, tj. každému podle jeho potřeb. Ve feminní společnosti se předpokládá, že jak muži, tak i ženy budou usilovat o budování kariéry a postupu.

Vyhýbání se nejistotě

Vyhýbání se nejistotě můžeme definovat jako míru preference strukturovaných situací oproti nestrukturovaným v dané kultuře. Zatímco ve strukturovaných situacích jsou dána jasná pravidla (mohou, ale nemusejí být psaná), pro situace nestrukturované je charakteristická absence předem daných pravidel.

 

V zemích (resp. kulturách) s vysokou mírou vyhýbání se nejistotě bývají lidé nervózní, naopak v zemích s nízkou mírou vyhýbání se nejistotě spíše lehkovážní.

První jmenovanou společnost lze nazvat společností rigidní, druhou potom jako flexibilní. V rigidní společnosti je to, co je nějakým způsobem odlišné, jiné, považováno za nebezpečné, ve společnosti flexibilní to naopak podněcuje zvědavost.

Jako příklad země s nízkou mírou vyhýbání se nejistotě můžeme uvést USA nebo Kanadu, mezi země s vysokou mírou vyhýbání se nejistotě patří například Japonsko a Čína.

Rusko v tomto případě vykazuje vysokou míru vyhýbání se nejistotě.

 

Co se týče vyhýbání se nejistotě na pracovišti, v zemích, které se vyhýbají nejistotě ve velké míře existuje množství formálních zákonů a neformálních zvyklostí, která určují práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. V zemích s velmi slabým vyhýbáním se nejistotě formální pravidla zavádějí jen v případě absolutní nutnosti. Lidé v těchto společnostech jsou hrdí na to, že mnohé problémy dokážou zvládnout sami bez předpisů.

Ve společnostech se silným vyhýbáním se nejistotě lidé rádi tvrdě pracují nebo jsou pořád zaneprázdněni. Život je uspěchaný a čas jsou peníze. Ve společnostech s malým vyhýbáním se nejistotě jsou lidé schopni tvrdě pracovat, je-li to třeba, nejsou však hnáni vnitřním popudem ke stálé aktivitě.

 

 

Praktická část

Srovnání Ruska s Českou republikou

 

Obecné informace

I po pádu Sovětského svazu zůstává jeho dědic – Rusko největším státem světa, přestože prochází těžkým obdobím politického a hospodářského rozvratu.

Rusko je podle Ústavy Ruské federace z roku 1993 federálním státem a tvoří ho 89 samostatných subjektu. Rusko zaujímá značnou část východní Evropy a celou severní Asii. Rozkládá se na ploše 17 075 400 km2 a zaujímá více než jednu desetinu povrchu Země, na níž žije přibližně 143,5 milionu obyvatel (odhad roku 2004). Státní zřízení je republika s dvoukomorovým parlamentem, prezident je volen přímým hlasováním.

Co se týče České republiky, tak po překonání totalitních režimů se země vrací ke svým kulturním a demokratickým tradicím. Český stát má tisíciletou tradici, jehož základy se začaly formovat příchodem věrozvěstů na Velkou Moravu, kteří tu zanechali křesanství až po velký vliv totalitního režimu, při kterém došlo ke změně společenského systému.

ČR se rozkládá na ploše 78 866 km2 s počtem obyvatel 10 309 tis.. Státní zřízení je republika.

 

Obchodní spolupráce mezi Českou republikou a Ruskou federací má dlouholetou tradici a nadále trvá i přes rozsáhlé politické a ekonomické změny v obou zemích v posledních letech. V celkovém zahraničním obchodu ČR zaujímá Rusko z hlediska obchodní výměny 8. místo za sousedními zeměmi - Německem, Slovenskem a Rakouskem, které následují Francie, Itálie, Polsko a Británie.

 

Obr. č. 1

Česko-ruské vztahy se v minulém roce dostaly na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Díky této podstatně zlepšené atmosféře se podařilo výrazně posunout kupředu řešení českých pohledávek. Velice dobře se rozvíjí nosná složka našich dvoustranných vztahů - obchod a ekonomika. Nadále se rozšiřuje smluvní základna vzájemných vztahů.

 

Princip vzdálenosti moci

Jak už bylo výše zmíněno, Rusko vykazuje vysokou hodnotu tohoto indexu. V rodinných vztazích se předpokládá, že děti budou své rodiče poslouchat a děti zase předpokládají, že se o ně rodiče dovedou postarat (což souvisí s dalším indexem - kolektivismem). Ve škole je projevována úcta učitelům, studenti mluví jen když jsou k tomu vyzváni. Tento princip je pak přenášen i do organizací a obchodu.

 

Nadřízení využívají často úcty svých podřízených. Ve vztahu vedoucí - podřízený platí stroze autoritářská pravidla, která kopírují vztahy v rodině, kde je muž-živitel suverénní autoritou. Autoritářství ovšem nevylučuje velmi neformální vztahy mezi pracovníky včetně společných oslav na pracovišti. Mzdové systémy ovšem vykazují velké rozdíly ve výši platu mezi vrcholovými pracovníky a základnou. Samotná organizace je obvykle centralizovaná nebo se alespoň vedení o to snaží. Pracovníci vykonávají pouze takové úkoly, které jim určí vedení. V Rusku se moc „nenosí“ vlastní kreativita co se týče podřízených. Komunikace je prováděna spíše jen se shora směrem od nadřízených k podřízeným.

 

Při obchodních jednáních se klade důraz na dodržování a respektování autorit. Zejména předsedající z ruské strany, který jednání zahajuje a vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se obvykle do diskuse zapojují jen na přímou výzvu. V takovém případě je nutné respektování hierarchie ruských protějšku, které přispívá ke zdárnému průběhu jednání. Služební nadřazenost dá Rus najevo i při jednání s cizinci, pokud je jeho partner nižšího postavení.

 

Rusko, jako země velmi lidnatá potřebuje politickou moc, která bude všechny obyvatele řídit. Případné změny pak snášejí docela špatně a většinou probíhají pomocí reforem, které jsou pro Rusko typické, což sebou přináší i mnohá úskalí – mnoho zákonů je upraveno pouze mlhavě a interpretace se mohou co do obsahu značně lišit. Což komplikuje i nízká úroveň právního povědomí a úcty k právu vůbec. Historicky vzniklým specifikem je všeobecný rozsah korupce a úplatkářství (původní carští úředníci nedostávali plat, a tak si úplatky sami vyžadovali).

 

Index vzdálenosti moci pro Českou republiku vykazuje spíše průměrné hodnoty, nelze proto striktně vytýčit, či se kloníme spíše k autoritářským pravidlům, či jsme benevolentnější ve vztahu k autoritě. Nejspíš je to dáno rozdílem v generacích vedoucích pracovníků. Styl řízení a podniková kultura vůbec závisí do značné míry na věku vedoucích pracovníku a jejich podřízených. Příslušníci staršího pokolení většinou ctí hierarchii a významnost funkcí jednotlivých pracovníku, kdežto mladší pracovní kolektivy preferují spíše týmovou práci.

Mladí ovšem nepodceňují úctu ke starším a více uznávají získané životní zkušenosti. To se odráží i v otázce pracovního postupu v hierarchii instituce. Oceňuje se vzdělání a lze konstatovat, že se zde neustále zvyšuje průměrná úroveň vzdělání a počet osob s vyšším vzděláním.

 

Společenské postavení je ceněno a lidé je vnímají. Společnost je poměrně rozvrstvená, i když je zde zároveň typická silná, dobře situovaná střední vrstva. Lidé jsou hrdí na své intelektuály či vynikající umělce a sportovce – jsou silní patriotisté. Příbuzenské vztahy jsou dost významnou složkou vztahů mezi lidmi. Je logické, že na druhé straně existuje i závist, nepřejícnost, různé spory a šarvátky, které jsou zejména na politické scéně téměř normou. Značnou roli proto hrají i různé lobbistické skupiny, které usilují o prosazení svých zájmů. Rovněž pojem korupce není v ČR cizí, a to především tam, kde je nutné získat pro komerční činnost nejrůznější povolení, koncese či certifikáty. Přestože se stát snaží tyto nešvary potírat, nejsou zatím výsledky nijak výrazně patrné.





Ďîäĺëčňüń˙ ń äđóçü˙ěč:


Äŕňŕ äîáŕâëĺíč˙: 2017-04-15; Ěű ďîěîćĺě â íŕďčńŕíčč âŕřčő đŕáîň!; ďđîńěîňđîâ: 239 | Íŕđóřĺíčĺ ŕâňîđńęčő ďđŕâ


Ďîčńę íŕ ńŕéňĺ:

Ëó÷řčĺ čçđĺ÷ĺíč˙:

×ňî đŕçóě ÷ĺëîâĺęŕ ěîćĺň ďîńňčăíóňü č âî ÷ňî îí ěîćĺň ďîâĺđčňü, ňîăî îí ńďîńîáĺí äîńňč÷ü Š Íŕďîëĺîí Őčëë
==> ÷čňŕňü âńĺ čçđĺ÷ĺíč˙...

1952 - | 1791 -


© 2015-2024 lektsii.org - Ęîíňŕęňű - Ďîńëĺäíĺĺ äîáŕâëĺíčĺ

Ăĺí: 0.014 ń.