.


:




:

































 

 

 

 


Hodně stavět. - V Moskvě se nyní hodně staví.




pokládat za krásné město; postavit několik nových hotelů; jezdit metrem (autobusem, trolejbusem, taxíkem); budovat podzemní dráhu; chodit do kaváren a vináren; vyrábět různé druhy zboží; pít smíchovské a plzeňské pivo; vypustit kosmickou loď; vydávat knihy v různých jazycích; přestupovat na Václavském náměstí

10. :

) . - . - . - . - . - . - . - . - . - , . - ( ). - . - ? -
. - . - . - (). - . - . - . - . - .

) , , IX . , , , , .
, . 13 . . - . - , .

, . , IV 1348 . . . , . .

) . - . - . - .
- . - . - . - .

 

Slovníček

celá dvě staletí

mistrovství

talent

škoda

11. :

1. Kde leží Praha? 2. Kolik obyvatel má Praha? 3. S kterými městy světa má Praha přímé letecké spojení? 4. Jak dlouho byla Praha budována? 5. Proč je Praha přirozeným muzeem architektury? 6. Která část Prahy je jejím historickým jádrem? 7. Na kolik obvodů je Praha rozdělena? 8. Kolik mostů vede přes Vltavu? 9. Který pražský most je nejstarší? 10. Kde se rozkládá Pražský hrad? 11. Které nejznámější historické a architektonické památky jsou na Hradčanech? 12. Kdy byla založena Karlova univerzita? 13. Kolik je v Praze muzeí a divadel?

 

LEKCE 18

 

. . - . - . když, i když, . od.

 

HRNEČKU, VAŘ!

(Podle Karla Jaromíra Erbena)

V jedné vsi byla jedna chudá vdova a měla jednu dceru. Žily v staré chaloupce s doškovou, roztrhanou střechou a měly na půdě několik slepic. Stará chodila v zimě do lesa na dříví,1 v létě na jahody a na podzim na pole sbírat2, a mladá nosila do města vejce na prodej, co jim slepice snesly. Tak se spolu živily.

Jednou v létě stará se trochu roznemohla a mladá musela sama do lesa na jahody, aby měly co jíst. Vzala hrnec a kus černého chleba a šla. Když měla hrnec plný jahod, přišla v lese k jedné studánce; tu si k té studánce sedla, vyndala si ze zástěry chléb a začala obědvat. Bylo právě poledne.

Najednou se tu odněkud vzala nějaká stará žena3, vypadala jako žebráčká a v ruce držela hrneček.

Ach, má zlatá panenko, povídá žebráčká, to bych jedla! Od včerejška od rána neměla jsem ani kousek chleba v ústech. Nedala bys mi kousek toho chleba?

I proč ne, řekla ta dívka, chcete-li, třeba celý; však já domů dojdu.

Zaplať pánbůh, má zlatá panenko4, ale když jsi, panenko, tak hodná, musím ti také něco dát. Tuhle ti dám hrneček. Když ho doma postavíš na stůl a řekneš: Hrnečku, vař! navaří ti tolik kaše, co budeš chtít. A když budeš myslit, že už máš kaše dost, řekni: Hrnečku, dost! a hned přestane vařit. Jen nezapomeň, co máš říct.

Tu jí ten hrneček podala a ztratila se.

Když přišla dívka domů, povídá matce, co se jí v lese přihodilo5, a hned postavila hrneček na stůl a řekla: Hrnečku, vař! Chtěla vědět, jestli ji ta žebrácká neobelhala. Ale hned se začala v hrnečku kaše vařit a pořád jí bylo víc a víc, a co by deset napočítal6, byl už hrneček plný. Hrnečku, dost! a hrneček přestal vařit.

Hned si obě sedly a s chutí jedly. Kaše jako mandle7. Když se najedly, vzala mladá do košíčku několik vajec a nesla je do města. Ale musila tam s nimi dlouho na trhu sedět, dávali jí za ně málo, až teprve v samý večer je prodala.

Stará se jí nemohla doma dočkat, už se jí taky chtělo jíst a měla zas chuť na kaši. Vzala tedy hrneček, postavila ho na stůl a sama řekla: Hrnečku, vař! Tu se v hrnečku začala hned kaše vařit, a sotva se stará otočila, byl už plný.

Musím si taky dojít pro misku a pro lžíci8, povídá si stará a jde pro to do komory. Ale když se vrátila, zůstala leknutím jako omráčená9: kaše se valila plným hrdlem10 z hrnečku na stůl, se stolu na lavici a s lavice na zem. Stará zapomněla, co má říct, aby hrneček přestal vařit. Přiskočila a přikryla hrneček miskou; myslila si, že tím kaši zastaví. Ale miska spadla na zem a roztloukla se, a kaše se hrnula neustále dolů jako povodeň. Už jí bylo v sednici tolik, že stará odtud musela utéct do síně; tu lomila rukama11 a bědovala: Ach, ta nešťastná holka! Co to přinesla? Já jsem si hned pomyslila, že to nebude nic dobrého.

Za chvilku už tekla kaše ze sedničky přes práh do síně. Stará už nevěděla kudy kam12 a vylezla na půdu. Zatím ale bylo kaše pořád víc a víc a netrvalo dlouho, valila se už jako mračna dveřmi i oknem na náves, na silnici, a kdo ví, jaký by to bylo vzalo konec, kdyby se právě naštěstí mladá nevrátila a neřekla: Hrnečku, dost!

 

Slovníček

bědovat , dočkat se doškový: došková střecha, - f dříví, -í n (.) hodný , holka, - f hrnec, -n m hrnout se chudý jahoda, - f jednou komora, - f . košíček, -čku m kus, -u m ; k. chleba lavice, -e f , mračno, -a n najednou náves, návsi f neustále , obelhat otočit se , panenka, - f pomyslit si pořád , povodeň, -dně f právě přiskočit půda, - f roznemoci se , roztlouci se   dolů   roztrhaný , sednice, -e f , silnice, -e f slepice, -e f sotva stará, -é f ttudánka, - f srh, -u m třeba , tuhle tuze , ústa, úst pl ; neměla nic v ústech vařit včerejšek: od včerejška ves, vsi f vylézt na půdu vyndat , vypadat zastavit zástěra, - f ztratit se žebráčká, - f živit (rodinu) () živit se , ; ; tak se spolu živily

 

Lexikálně-gramatické poznámky

1. chodit na dříví

chodit na jahody, na houby / ,

/

 

2. chodit na pole sbírat ( )

 

3. Najednou se tu odněkud vzala stará žena. pyxa.

 

4. Zaplať pánbůh, má zlatá panenko. , .

 

5. přihodit se (někomu něco) ( -.)

Pověděla matce, co se jí v lese přihodilo. ,

.

 

6. by deset napočítal. .

 

7. Kaše jako mandle. .

 

8. dojít pro něco -.

pro :

Musím si taky dojít pro misku a pro lžíci. .

Musím jít pro mléko (noviny, cigarety). ( ,

).

 

9. Zůstala leknutím jako omráčená. () -

. (. . .)

 

10. Kaše se valila plným hrdlem. .

 

11. lomit rukama

 

12. Nevěděla kudy kam. , .

 

Gramatické výklady

, . , . , . - . :

Leknutím zůstala stát. .

Třásl se strachem. .

Chvěli se zimou. .

Dítě skákalo radostí. .

Babička plakala štěstím. .

. . , , :

Kaše se valila dveřmi i oknem. .

Šli jsme hustým lesem. / .

Prošla ohněm. .

Díval se oknem. ( ).

. , . , . . jezdit, chodit.

.: jít chodbou chodit po chodbě

jít parkem chodit po parku

jet městem jezdit po městě

jet ulicí jezdit po ulici

 

(Kondicionál minulý)

, být -l . : byl bych přišel, byla by vzala, byli bychom pověděli. A kdo ví, jaký by to bylo vzalo konec, kdyby se byla právě naštěstí mladá nevrátila.

 

 

Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. byl, -a bych psal, -a byl, -a bys psal, -a byl, -a, -o by psal, -a, -o byli, -y bychom psali, -y byli, -y byste psali, -y byli, -y, -a by psali, -y, -a

 

- , :

Kdybych byl dříve věděl, že potřebuješ ,

mou pomoc, byl bych ti pomohl , .

(pomohl bych ti).

být - : byl bych býval. býval: byl bych chtěl vědět / byl bych býval chtěl vědět.

: 1. :

) byl, (- být (bych, bys), , . . . .:

Byl bych psal.

Byl bych si koupil.

Byl bych si to představil.

) kdybych, kdybys, byl , -l (psal, koupil si), :

Kdybych byl včera psal.

Kdybych si ji byl vzal.

Kdybych si to byl představil.

) , byl -l:

Petr by byl psal.

Petr by si to byl koupil.

Petr by ti ho byl představil.

Včera bych byl psal.

Včera bych si to byl koupil.

2. ne -l (kdyby se byla nevrátila), byl: Víte, že bez vaší pomoci bychom se nebyli udrželi.

3. , , . : Kdybych tam nešel, nemuselo se to stát , . , Kdybys raději zůstal doma! Kdybys byl raději zůstal doma! !, , .

 

1. . - (. . 2). :

) : chléb - bez chleba, sýr - sýra, svět - do světa, les - z lesa, rybník - do rybníka, mlýn - ze mlýna, komín - z komína, kout - do kouta, sklep - ze sklepa, ostrov - z ostrova, domov - z domova, oběd - od oběda, večer - do večera, zákon - ze zákona, tábor - z tábora, jazyk - z jazyka, dvůr - ze dvora, kostel - do kostela, klášter - do kláštera .;

) : leden - od ledna, únor - od února, březen - do března, duben - od dubna, květen - do května, červen - do června;

) -ek: pondělek - pondělka, úterek - úterka, čtvrtek - čtvrtka, : pátek - pátku.

. : dnešek - ode dneška

zítřek - od zítřka

včerejšek - od včerejška

) : Mělník - z Mělníka, Beroun - do Berouna, Kyjev - z Kyjeva, Řím - do Říma, Gottwaldov - z Gottwaldova, Jičín - z Jičína, Vsetín - zé Vsetína .

. . - / -u: bochník - bochníka / bochníku, popel - popela / popelu, budík - budíka / budíku, javor - javora / javoru, týl - týla / týlu, Minsk - Minská / Minsku.

. : toho roku ( -u), - - do roka ; sen - snu, mluvit ze sna ; kus - kusu, nemá kusá rozumu .

2. . . -u (na jihu, o míru, v prachu).

) , . . -, . , , - (): les - v lese, oběd - po obědě, svět - ve světě, dvůr - na dvoře, komín - v komíně, kout - v koutě, sklep - ve sklepě, ostrov - na ostrově, klášter - v klášteře, Beroun - v Berouně.

) -u: v lednu, v únoru .

: -u / -e (): o jazyku / o jazyce, v potoku / v potoce, v roku / v roce, v rybníku / v rybníce, v kožichu / v kožiše, na balkónu / na balkóně, v oceánu / v oceáně, na Uralu / na Urale, v autobosu / v autobuse, na rektorátu / na rektorátě, na sekretariátu / na sekretariáte, na sjezdu na sjezde, v časopisu / v časopise, v předpisu / v předpise, v infinitivu / v infinitive, na papíru / na papíře, v sešitu / v sešitě, v okresu / v okrese, na kongresu / na kongrese.

. : na východě , po východu slunce ; ve výkladě obchodu , v odborném výkladu .

3. . . -ech: v domech, v koutech, o zákonech, na stolech.

-ích -k, -h, -ch, -g: chodník - na chodnících, břeh - po březích, vrch - na vrších, dialog - v dialozích. -ích -s, -z, -l: les - v lesích, peníz - o penězích, okres - v okresech / v okresích, ples - na plesech / plesích, hotel - v hotelech / v hotelích, kostel - v kostelech / v kostelích Kosmonosy - v Kosmonosech / v Kosmonosích.

-ích . . -ách. :

) -ček: balíček - v balíčkách / v balíčcích, obláček - v obláčkách / v obláčcích;

) -ek: kousek - po kouscích / po kouskách, hrnek - v hrncích / v hrnkách, schůdek - na schůdcích / na schůdkách;

) -k ( ): tepláky - v teplákách, dřeváky - v dřevákách;

) ve snách .

 

(Spojky) když, i když,

1. když . - , , - . : Když přišla domů, pověděla matce, co se jí v lese přihodilo. Když jsem šel z práce, potkal jsem svého přítele.

když jestliže, -li ; , . .:

Když ho doma postavíš na stůl... ...

 

Když tam nechceš jít sám, půjdu s tebou. ,

.

Když to musí být, udělám to. , .

když protože , :

Když je to tak daleko, nemohu ,

tam často chodit. .

2. i když ačkoli, třebaže, přestože , , :

Přijdu, i když bude pršet. , .

Musíš to udělat, i když se ti nechce. ,

.

3. , . , .

Až půjdeš do obchodního domu, kup mi papír. ,

.

Půjdu domů, až budu hotov s prací. , .

Čekal, až zapadne slunce. , .

, . .

Hřmělo, až se okna třásla. , .

Smál se, až se za břicho popadal. .

, .

Od jara až do zimy. .

Vystoupili až na samý vrchol. .

Šli dlouho, až přišli k samému lesu. , .

 

(Předložka) od

od . . ( ), : (, ):

od včerejška

od rána

od té doby, od těch dob ,

od... do ... , ... :

od ledna do června

od , -:

dopis od přítele

dar od rodičů

klíče od bytu

. : - od:

povídky od Karla Čapka

socha od Myslbeka

pohádka od Boženy Němcové

opera od . Smetany .

pohádka od . J. Erbena - .

. :

je od vás milé. .

Není to od vás hezké. .

 

 

CVIČENÍ

1. a) Vypište z textu tvary slova jeden a určete, jaký mají význam. Nahraďte je, pokud je to možné, synonymy.

b) Přeložte do ruštiny s pomoci slovníku následující vety a určete význam číslovky jeden:

Je to jeden z nejlepších českých spisovatelů. - Nemají jeden druhého rádi. - Strom je jeden květ. - Bydleli v jednom městě. - Chodili do jedné třídy. - Dělali na jednom pracovišti. - Být jedné mysli. - Mluvili jeden přes druhého. - V jednom kuse se hádali.

2. Místo uvedených výrazů v textu řekněte jinak:

v jedné vsi; nosila vejce na prodej; stará se trochu roznemohla; od rána jsem neměla ani kousek chleba v ústech; žebrácká se ztratila; miska se roztloukla; nevěděla kudy kam; kdo ví, jaký by to vzalo konec

3. Doplňte bezpředložkový ínstrumentál:

Třásl se (hrůza). - Nemohl usnout (bolest). - Trpím (nedostatek) kyslíku. - Projížděli jsme (krásná krajina). - Díval jsem se (otevřené dveře). - Proč jste odešli (zadní vchod)? - Procházka (město) se nám velmi líbila. - Most přes řeku byl zničen (výbuch). - (Zemětřesení) byla zničena velká část města. - Cesta (les) trvala dvě a půl hodiny. - Všichni se přímo rozplývali (štěstí). - Posluchači zívali (nuda). - Děti (radost) skákaly. - Nohy mu (slabost) klesaly. - Jízda (vlak) mě velice unavila. Záclony se hýbaly (průvan). - Zamířil jsem (nešťastná náhoda) na opačnou stranu. - Turisté se procházeli (město). - (Nějaký zázrak) tady zůstal strom. - (Cesta) uvidíte naše novostavby. - (Která ulice) to jdeme? - Jak dlouho trvá cesta (vlak) a jak dlouho (letadlo).

4. Napište číslice slovy. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

1. (leden) oslavujeme Nový rok.

23. (únor) se slaví Den Sovětské armády.

8. (březen) oslavujeme Mezinárodní den žen.

22. (duben) vzpomíname výročí Leninova narození.

1. (květen) oslavujeme Mezinárodní svátek solidarity všech pracujících.

1. (červen) slavíme Mezinárodní den dětí.

30. (červenec) je Den Sovětského námořnictva.

29. (srpen) oslavujeme Slovenské národní povstání.

1. (září) je začátek školního roku.

28. (říjen) si připomínáme vyhlášení samostatnosti ČSR a schválení zákona o československé

federaci.

7. (listopad) je výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

25. (prosinec) r. 1938 zemřel známý český spisovatel K. Čapek

5. Následující věty převeďte do kondicionálu minulého:

Kdyby matka věděla, že se dcera zdrží ve městě, nevařila by kaši. - Kdybychom vyjeli z domu včas, nezmeškali bychom vlak. - Kdyby se matka neroznemohla, nemusela by mladá sama chodit do lesa. - Nikdy bych nemyslil, že je to možné. - Kdybys raději zůstal doma. - Kdybych věděl, že bys rád jel s námi, jistě bych tě pozval. - Kdybys měl lepší návrh, rád bych ho přijal. - Kdybyste nám nepomohli, sami bychom to neudělali. - Kdybych měl čas, rád bych šel s vámi do kina. - Kdybych měl peníze, půjčil bych vám je.

6. Převeďte věty z kondicionálu minulého do kondicionálu přítomného. Pozor na slovosled:

Kdybych byl věděl, že se vrátíš, byl bych na tebe počkal. - Kdybyste to byli raději nechali! - Nikdy bych byl nemyslil, že je to možné. - Kdo by to byl řekl! - Byl bych ještě zaskočil k rodičům, kdyby nebyl býval vlak o tolik zpožděn. - Kdybys byl potřeboval mé pomoci, byl bych ti ji rád poskytl. - Kdybychom to byli bývali věděli, nebyli bychom tam šli. - Kdyby nebyla přišla, nebyli byste se to dověděli. - Ráda bych byla toho člověka viděla. - Kdybych byl měl čas, byl bych vás už dříve navštívil. - Kdybychom byli věděli, že nebudeš večer doma, nebyli bychom k tobě šli.

7. Doplňte věty, použijte kondicionálu minulého:

Kdybych to byl věděl dříve,... - Byli bychom ti mohli poskytnout pomoc,... - Kdybys byl přišel včas,... - Kdyby nebylo v neděli pršelo,... - Kdybychom byli měli tu přednášku ráno,... - Kdybys byla chtěla navštívit muzeum,...

8. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Stařenka neměla od včerejška ani kousek (chléb) v ústech. - Chodíte rádi do (les)? - Proč jste postavil tu skříň do (kout)? - Mládež se bavila do pozdního (večer). - Z (tábor) jsme vyšli za úsvitu. - V ostravských (důl - pl) je práce zmechanizována. - Každá země vystavuje na (veletrh - pl) své nejlepší výrobky. - Na (ostrov) zůstaneme do (zítřek). - V (naše lesy) žije mnoho dravců. - Z (Beroun) do (Gottwaldov) jsme se přestěhovali před (dva roky). - Proč si nevezmete kousek (sýr)? - Cesta z (Osek) do (Kolín) trvá dvacet minut. - Nepřišel včas a zůstal bez (oběd). - Vrátíme se do (čtvrtek). - Děti stály na (balkón) a mávaly nám (ruka). - Slunce vychází na (východ) a zapadá na (západ). - Po (východ) slunce jsme se vydali na cestu. -Vrátili jsme se až po (západ). - Byl jste už na (děkanát, rektorát, sekretariát)? - Byl jste už v pražských (kostely)? - Ve kterých (hotely) jsou ubytováni sovětští turisté? - Co je v těchto (balíčky)? - Té práci jsme věnovali větší část (rok). - Do (rok) s tím budeme hotovi. - Teta ráda vypravovala obsah svého (sen). - Dítě často mluvilo ze (sen). - Brigádníci pomohli dobrovolnou prací dokončit včas sklizeň ve všech (okres). - Našel jste mnoho neznámych slov v těch (články)?

9. Doplňte spojky když, i když, :

Zastav se u mne,... se vrátíš. -... se rozhodneš jinak, jsem ochoten ti pomoci. -... se setkáš se Zdeňkem, vyřiď mu, že mám pro něj lístky do divadla. -... budu mít auto, budeme jezdit na výlety. -... jsem šel z univerzity domů, potkal jsem své kamarády. -... se uzdravím, pojedu na dovolenou do Tater. - Povím ti to,... se vrátíš domů. -... začaly prázdniny, odjel jsem k příbuzným na venkov. - Z jeho slov to bylo jasné,... to přímo neřekl. -... dovolíte, povím vám všechno podrobně. - Tak promrzl,... celý zmodral. - Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu,... se ucho utrhne (přísloví). -... spadla opona, zazněl potlesk. - Počkej zde na mne,... se vrátím. - Přijdu,... bude pozdě. -... nechce jít s námi, ať jde, kam chce. - Přijedu,... budu mít čas.

10. Doplňte vhodné předložky:

Je to přímý vlak... Brna... Bratislavy. -... té doby uplynulo několik let. - Budeme u moře... začátku července... konce srpna. -... založení Karlovy univerzity uplynulo téměř 600 let. - Není mi dobře... toho horka. Tyto dárky jsem dostala... své přítelkyně.

11. Z otázky a doplňující věty tvořte podmínkové souvětí se spojkou když podle vzoru:

Vrátíš se včas? Půjdeme do kina. - Když se vrátíš včas, půjdeme do kina. (Pozor na slovosled!)

Budeš s ním mluvit? Pozdravuj ho ode mne. - Nechce se ti tam jít? Půjdu tam sám. - Dokončíte tu práci do zítřka? Budu strašně rád. - Vrátíte mi tu knihu? Dám vám další díl. - Vrátíš se v sobotu? Pojedeme v neděli na výlet.

12. Ze souvětí důsledkových tvořte podmínková (s kondicionálem minulým) podle vzoru:





:


: 2017-02-24; !; : 348 |


:

:

- , - .
==> ...

1449 - | 1369 -


© 2015-2024 lektsii.org - -

: 0.166 .