Právě posílám ten telegram.... - Právě volám Zdeňkovi.... - Právě platím telefon.... - Právě si podávám tu žádost.... - Právě zjišťuji tu adresu.... - Právě vyplňuji ten blanket.... - Právě kupuji ty pohlednice.... - Právě objednávám ten hovor.... - Právě balím tu zásilku.... - Právě píšu ten dopis....
7. . :
: Už jsi sestavil ten plán? - Ano, sestavoval jsem ho včera celé odpoledne.
Už jsi napsal ten dopis?... - Už jsi zabalil ty balíky?... - Už jsi zjistil ty adresy?... - Už jsi našel tu obálku?... - Už jsi vyplnil ty formuláře?... - Už jsi zatelefonoval všem známým?... Už jsi vybral ty pohlednice?... - Už jsi připravil ty zásilky?... - Už jsi sehnal ty lístky?... - Už jsi sestavil ten plán?...
8. :
(Její) bratr je velice sympatický člověk. - Už dávno znám (její) bratra. - Od (její) bratra jsem se dověděl, žes byl v NDR. - Večer půjdu na návštěvu k (její) bratrovi. - S (její) bratrem jsem se seznámil v Beskydech. - S (její) dvěma bratry jsem studoval. - O (její) dvou bratrech jsem nic neslyšel.
9. jeho, její, jejich:
je... auto. - Jel jsem... autem. -... dopisy jsou velice očekávány. - Přijel jsem k... rodičům. -Napíšu... sestře. - Mnoho jsem slyšel o... rodičích. - Často si hraji s... dětmi.
10. její, jejich - :
Šel jsem na poštu s (on) sestrou. - U příležitosti národního svátku odeslal telegram (ona) rodičům. - Na večírku bylo mnoho (ona) spolužáků. - Z (ona) dopisu jsem se dozvěděl, že se vrátí až za měsíc. - Nemusíte jim odpovídat na (ony) dopisy. - (Oni) přátelé nás často navštěvují. - Někdy jdu kolem (ona) domu, dívám se na okna (ona) bytu. - V (ona) domě se mi všechno líbilo. - Včera jsme byli na návštěvě u (oni) přátel. - Na (on) hodinkách už bylo půl desáté. - Nevěděl jsem, co budu dělat s (on) článkem. - Udělal jsem to podle (on, ona, oni) přání. - Chtěla jsem koupit pro (on) syna malý dárek.
|
|
|
11. , :
(prázdniny) pojedeme do Vysokých Tater. - Po (prázdniny) začneme zase studovat. - (Moje hodinky) nejdou správně. - Každý den čtu (noviny) Pravda. - Přečetl jsem to v (noviny). - Bratr si koupil (nové kalhoty). - Jak vypadá v (nové kalhoty)? - Můj přítel pěkně hraje na (housle). - Co říkáš jeho (housle)? - O (vánoce) Ti napíšu podrobný dopis. - Co se píše v (dnešní noviny) o událostech v zahraničí? - V (ty šaty) vypadáš velmi elegantně. - O svátcích se chystáme do (lázně). - Každý rok se zotavuje v (československé lázně) mnoho lidí. - K svým (narozeniny) dostala matka mnoho blahopřání od svých známých. - Bez (brýle) nemohu číst, nic nevidím. - Zítra budou skládat naši studenti zkoušku z (dějiny) ČSSR. - Ve (dveře) stál můj bratranec. - Kdo stojí za (dveře). - Nebouchejte (dveře). - Židle stála u (dveře). - Tato zpráva mě přivedla do (rozpaky). - Byl jsem na (rozpaky) a nevěděl jsem, co mám dělat.
12. :
) . . . . , , , . : . . . 35 . . , . . , , . .
) . - . - . - ? - . - . - , . - . - . - . - .
14
. . . -í ( průvodčí). , . zda. .
CESTOVANÍ
NA NÁDRAŽÍ
Včera odjížděl bratr Jiří do Karlových Var. Doprovázel jsem ho na nádraží. Na nádraží jsme přišli těsně před odjezdem vlaku1. Bylo nutno spěchat, abychom nezmeškali vlak. Jiří si šel koupit k pokladně jízdenku, já jsem mu zatím poslal kufr jako spoluzavazadlo2, aby nemusel nést mnoho zavazadel. Pak jsme spěchali na druhé nástupiště, kde byl rychlík do Karlových Var již připraven k odjezdu. Lidé rychle nastupovali. Na druhém nástupišti však stály proti sobě3 dva vlaky. Museli jsme se zeptat průvodčího, který z nich je rychlík do Karlových Var.
|
|
|
Vedle rychlíku byl připraven k odjezdu také osobní vlak do Pardubic. Nasel jsem bratrovi místo ve vagóně (ve voze) pro nekuřáky. Byl to vagón druhé třídy. V jednom kupé bylo ještě volné místo u okna. Jiří si to místo obsadil a šel se podívat na jízdní řád, jaké má vlak spojení4. Chtěl zjistit, zda musí přestupovat (přesedat) nebo zda jede přímo. Podle jízdního řádu měl vlak už jet, proto jsem vystoupil z vagónu na perón. Vlak měl však zřejmě trochu zpoždění5. Všiml jsem si, že k rychlíku jsou připojeny i spací vagóny a jídelní vůz. Jiří stále ještě hledal v jízdním řádu. Vtom přišel výpravčí, dal znamení odjezdu a Jiří měl co dělat, aby mu vlak neujel.
NÁPISY NA NÁDRAŽÍ
Hlavní nádraží
Výdej jízdenek
Pokladna
Vchod
Východ
Restaurace
K nástupištím
Úschovna zavazadel
Dopravní kancelář
Příjezd
Odjezd
Čekárna
Tabák - Nov iny -
Průchod zakázán
Informační kancelář
CESTA LETADLEM
Jel jsem navštívit bratra do Košic. Nechtělo se mi jet vlakem, protože cesta trvá dlouho, a proto jsem se rozhodl, že poletím letadlem. Koupil jsem si letenku a odjel taxíkem na letiště. Měl jsem z letu trochu strach6, poněvadž bylo špatné počasí. Letadlem jsem dosud nikdy necestoval. Vzlétli jsme a pod námi se prostírala Praha jako na dlani. Viděl jsem Hradčany, přeletěli jsme Vinohrady, a již město zmizelo. Než jsem se nadál, už jsme přelétávali střední Čechy7. Let byl klidný. Neuplynulo ani půl druhé hodiny a už jsme přistávali na přistávací ploše letiště v Košicích. Odtamtud jsme pokračovali v cestě autobusem do středu města. Cestoval jsem již různými způsoby, vlakem, lodí (parníkem), autobusem. Nyní nejraději cestuji letadlem.
Slovníček
| cesta: . letadlem ca- cestování, -í n cestovat ; . různými způsoby (- ) dlaň, -ě f ; jako na dlani doprovázet jízdenka, - f jízdní řád, -u m klidný let, -u m letadlo, - n letenka, - f letiště, -ě n loď, -i f , nádraží, -í n najít nástupiště, -ě n nastupovat (do vlaku) ( ) nejraději nekuřák, -a m odjezd: dát znamení k odjezdu ; vlak je připraven k odjezdu - odjíždět ( vlaku) ( ) odtamtud pan vrchní, -ího m parník, -u m pokračovat ( cestě) () poněvadž , | prostírat se průvodčí, -ího m přestupovat/přesedat - / přistávací plocha, - f přistávat ( letadle) , - ( ) rozhodnout se(k něčemu) ( -.) rychle rychlík, -u m spojení, -í n taxík, -u m uplynout , ; neuplynulo ani půl druhé hodiny vagón, -u m ; jídelní v. - ; v. 1. třídy/2. třídy 1-/2- vlak, - m ; osobní v. - vtom vůz, -vozů m ; spací v. ; lůžkový v. výpravčí, -ího m vystoupit (z vagónu) ( ) vzlétnout zavazadlo, -a n zda ; z. musí přestupovat? ? zjistit , zmeškat (něco) ( -.) zmizet zřejmě , - |
|
|
|
-
1. těsně před odjezdem vlaku
těsně před koncem
těsně před sedmou
těsně u zdi ,
2. poslat kuír jako spoluzavazadlo ( -
)
3. stát proti sobě ,
Stáli jsme proti sobě. .
4. Jaké spojení má vlak? ?
5. Vlak měl trochu zpoždění. .
6. mít strach (z někoho, z něčeho) (-., -.)
Měl jsem z letu trochu strach. .
Mám z něho strach. .
. :
mít radost (z něčeho) (-.)
Mám z toho radost. .
7. Než jsem se nadál, už jsme přelétávali ,
střední Cechy. .
, , ( ) , .
|
|
|
:
jít - chodit -
jet - jezdit -
nést - nosit -
vést - vodit -
vézt - vozit -
běžet - běhat -
letět - létat -
hnát - honit -
, .
, , :
Hoši běží k domu. .
Chlapci běhají kolem stromu. .
Bratr jde do divadla. .
Bratr chodí vždy rychlým krokem. .
Jel na kole do lesa. .
Sestra už jezdí na kole. .
Vezla jim ovoce. .
Každé ráno ji vozil do školy. .
.
1. - . .:
Vlak z Moskvy do Prahy jede asi 40 hodin.
40 .
Auto jelo rychle. .
Jede tam tramvaj? ?
Autobus tam nejede. .
Parník pluje po řece. ()
jezdit (plout), - .
2. , (, , - ), , , být . . :
. Včera jsem byl v kině.
. Dnes jsme byli v divadle / Dnes jsme navštívili
divadlo.
Před týdnem byl bratr v Kyjevě / Před týdnem
. jel bratr do Kyjeva.
. Nedávno jsme byli v Oděse.
, , být ( ):
. Včera jsme se byli koupat.
Ve čtvrtek se byli žáci podívat na výstavu.
.
. Minulý týden byl otec lovit ryby.
. Babička se byla léčit na Krymu.
3. () jít, jet, běžet -, , , , . . :
. Chci jet tramvají.
. Chtěli bychom jet na Krym.
. Chtěl běžet za nimi.
. Může jít pěšky.
. Chtěl bych navštívit divadlo.
jel, šel, letěl , , , . . :
Potkal jsem ho, když šel na univerzitu. , .
Otec šel napřed. .
Z Prahy do Moskvy jsme letěli letadlem. .
Jel s ženou do ciziny. .
Potom se zvedl a šel k řece. .
. pojit (pošel), , , , . Pes už pošel .
4. - po: ponesu, povedu, poletím, podám, , , , , , . . ponesu ; povezu .
|
|
|
5. plout - plavat - , plout - plavat : plout - , plavat - . . :
Po moři pluje loď. .
Po řece plulo množství lodiček. .
Chlapci plavali směrem k břehu. .
Delfíni plavali k lodi. .
. ( ) - , plout.
, . . , . -va-: dělat - dělávat, říkat - říkávat, chodit - chodívat, hrát - hrávat, mít - mívat, spát - spávat, vracet - vracívat, platit - platívat, přicházet - přicházívat.
-- / -va-: vidět - vídat / vídávat, slyšet - slýchat / slýchávat, jíst - jídat / jídávat, číst - čítat / čítávat.
. - . .: nosit - nosívat, dělat - dělávat. : nosíval, psával, dělával.
-va- . , , 1- , - . .: chodit - chodívat - chodívávat, říkat - říkávat - ří-kávávat. . : Když jsem já k vám chodívával, pejsek na mě štěkávával."
. , , , . -nout .
, , , - ( ) . . :
Naše babička nám vždycky říkávala... -
()...
Tam často chodíval nebožtík dědeček. .
Za dávných časů tam stával kostel. .
Vzpomínám si, jak jsem jezdívala do Prahy. , .
, , (rád chodívám pěšky), , :
Často tam jezdíváme. .
Občas mu nosívám knihy. .
. . .
, - -, - - :
) -
) -
-í ( průvodčí)
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| N. G. D. . V. L. I. | průvodčí průvodčího průvodčímu průvodčího průvodčí (o) průvodčím průvodčím | průvodčí průvodčích průvodčím průvodčí průvodčí (o) průvodčích průvodčími |
průvodčí -í krejčí , mluvčí , , výpravčí , - vrchní (pan vrchní) , - vedoucí (vedoucí skupiny), pracující . : Všichni pracující se zúčastnili manifestace .
. průvodčí - letní. průvodčí letní .
,
1. , , . -, -any Hradčany, Vinohrady, Karpaty, Rokycany, Břežany byty, . . : do Hradčan, z Rokycan, z Vinohrad.
2. , , , Čechy , Uhry (.), Atény , Benátky , Tatry (ženy): Čechy, Čech, Čechám, v Čechách, Čechami.
3. - Budějovice, Košice, Lidice, Pardubice, Teplice ulice ( . ). . : z Budějovic, z Pardubic, z Litoměřic,
do Košic; . -ím -ům: Budějovicům, Košicům.
zda
zda (zdali, -li) , ; .
Nevím, zda(li) přijdu. , .
Chtěl zjistit, zda musí přestupovat , -
nebo (zda) jede přímo. (
).
zda .
. zda jestli. , zda, -li ( ):
Nevím, je-li tam ještě. , .
| Předpona | Význam předpony | Příklady |
| do- | ) -., -. ) , ) -. | a) donést, dovést, dojít b) dopsat, dopít, dožít c) dočkat se, dopracovat se |
| na- | ) -. ) ) | a) nalepit, napsat, namazat b) nalit, nacpat, nasypat c) napéci, navařit, naplakat se |
| nad- | -., -. | nadepsat, nadzdvihnout |
| ob(e)-, o- | ) -. ) , | a) obnosit, obnovit, omýt b) okousat, ochutnat, obejít |
| od(e)- | , , | odejít, odnést, odhodit |
| po- | ) ) ) | a) pomazat, posypat, pocukrovat b) popadat, pozavírat, postřílet c) poodejít, popovídat si, postát |
| pod(e)- | , | podložit, podsít, podkopat |
| pro- | -., -., | projet, projít, prolomit |
| pře- | ) , ) | a) přejít (ulici), převést, přeplavat b) přepsat, přepracovat, převléknout |
| před(e)- | , -., -. | předejít, předběhnout |
| při- | ) , ) | a) přijít, přijet b) přinést, připsat |
| roz(e)- | , | roznést, rozdělit, roztrhat |
| s(e)- | , | sjet, spadnout, sletět, seskočit |
| u- | ) -. ) | a) uletět, unést, utéct, ujít b) urazit, urovnat, urychlit |
| vy- | ) ) | a) vyjít, vyběhnout, vyhodit, vyletět b) vypít, vypsat, využít, vydržet |
| v(e)- | -. | vejít, vběhnout, vlézt, vepsat |
| vz(e) | vzlétnout, vznést se, vzejít | |
| z(e)- | -., -. | zlepšit, zkrátit, zlomit se |
| za- | ) -., -. ) , ) ) | a) zajít, zahodit, zapadnout b) zatopit, zasypat, začernit c) zalyžařit si, zatančit si d) zadusit, zastřelit, zamačkat |
1. :
1. Kde se chystáte strávit dovolenou?
2. Kam pojedete letos?
3. Jak obyčejně cestujete?
4. Cestovalo se vám pohodlně?
5. Jak se dostanu na nádraží?
6. V kolik hodin odjíždí vlak?
7. Berete kufr s sebou do vozu nebo jej posíláte jako spoluzavazadlo?
8. Kde je úschovna zavazadel?
9. Z kterého nástupiště odjíždí váš vlak?
10. Na které nádraží přijíždí vlak z Prahy?
11. Jedete přímým vlakem nebo musíte přesedat?
12. Kolik stojí jízdenka do spacího vozu?
13. Kde je nádražní restaurace?
14. Má tento vlak jídelní vůz?
15. Kde se prodávají letenky?
16. Který autobus jede na letiště?
17. Jak dlouho bude trvat let?
18. Jak daleko je letiště od města?
19. Kolik zavazadel si mohu vzít s sebou?
20. Rád cestujete lodí?
2. :
Můj přítel každý rok (jede, jezdí) na dovolenou do Karlových Var. - Je pozdě, musím (jít, chodit) domů. - Prosil mě, abych mu (přinesl, přinášel) každý den noviny. - Matka nemůže (vést, vodit) dcerku do školy, proto ji (vodí, vede) otec. - Družstevníci (vozí, vezou) na trh zeleninu a ovoce. - Děti (běží, běhají) domů pro míč. - Nová letadla (letí, létají) rychlostí zvuku. - Je podzim, ptáci (letí, lítají) na jih. - Ráno (honí, žene) pastýř ovce na pastvu. - (Hnal, honil) zajíc ko houta z chalupy, ale nevyhnal. - Z kterého nástupiště (jede, jezdí) vlak do Varšavy? - Prosím vás, v kolik hodin (odjede, odjíždí) brněnský vlak? - Náš vlak už (přijede, přijíždí) na druhou kolej.
3. :
Z kterého nádraží (odjíždět) vlak? - (Moci) dostat lůžko do Budapešti? - Prosím (dvě, jízdenka) do Bratislavy druhou třídou. - V kolik hodin (odjíždět) moskevský vlak? (Nevědět) přesně, (podívat se) do jízdního řádu. - Máme tedy dost času. (Jít) do čekárny. - Já zatím (jít - bud. čas) podat velký kufr jako zavazadlo. - Kolik minut máme ještě do (odjezd) vlaku? - Náš vlak už (stát) na druhě koleji. - Sotva (najít, my) místo k sezení. - (Dát si) kufr do sítě na zavazadla. - (Moci) otevřít okno, prosím? Je tu strašně dusno. - Kde je oddělení pro (nekuřák)? - Kdy (přijet) do Čopu? - V kolik hodin (startovat) letadlo? - Máme (tři, volné místo) v letadle, které (letět) zítra do Varny. - Kterým letadlem (letět - bud. čas)? - (Nastupovat) do letadla a zaujměte svá místa!
4. -va-:
kupoval, stál, bydlel, díval se, vypravoval, mluvil, zdálo se, myslil, psal, navštěvoval, vybíral, platil, spal, ptal se, chodil
5. , :
vždycky hrával, pořád říkávala, obyčejně chodívali, často mívám, mnohokrát psával, občas obcházíval, zřídka kupovali, někdy se ptávám, často bývá, občas tam jezdíval, sedá u okna, vídal jsem ho denně, míval volno, vracíval knihy přesně
6. . :
