- např. počet subjektů vyrábějících daný statek, specifické faktory (přírodní vlivy apod.)
q nabídka statku se zvýší, jestliže:
à se zvýší počet výrobců
à budou dobré klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin)
q nabídka statku se sníží, jestliže:
à se sníží počet výrobců
à se zvýší riziko podnikání
à nastanou špatné klimatické podmínky (sucho, chladno)
3) Elasticita poptávky cenová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet, graf pro elastickou, neelastickou poptávky a extrémní případy)
Elasticita poptávky = vyjadřuje, jak spotřebitel reaguje na změnu determinant poptávky
Cenová elasticita poptávky = vypočtená hodnota vypovídá o tom, jak se změní, tedy o kolik jednotek (procent) poptávaného množství, změní-li se cena daného statku o jednotku (o procento)
Cenová elasticita:
- o kolik % se změní poptávané množství, když se cena statku změní o 1 %
a) bodová
E = (derivace Q/derivace P) * (P/Q)
Derivaci lze nahradit: u poptávky => -1/b
b) intervalová
E = (Q2 – Q1/P2 – P1) * (P2 +P1/Q2 + Q1)
Faktory určující cenovou elasticitu poptávky:
- Dostupnost blízkých substitutů = větší pružnost poptávky. Platí čím větší je dostupnost substitutů zboží, tím vyšší je cenová elasticita poptávky.
- Nezbytné a luxusní statky Cenová elasticita bude vysoká, poptávka po těchto statcích (luxusních) bude pružná. Naopak statky uspokojující základní životní potřeby spotřebitele vykazují spíže nepružnou poptávku.
- Podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu Čím je podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto statku.
- Čas – V krátkém období bude mít poptávka po statku nízkou elasticitu (spotřebitel bude kupovat i drahý benzin), zatímco z dlouhodobého hlediska se stává více pružnou (po určité době si spotřebitel již nové auto nepořídí, bude-li benzin stále drahý).
4) Elasticita nabídky cenová (význam, interpretace, faktory ovlivňující elasticitu nabídky, graf pro elastickou, neelastickou nabídky a extrémní případy, výpočet)
Elasticita nabídky = vyjadřuje, jak výrobce statku (poskytovatel služby) reaguje na změnu ceny
- kladná hodnota
Cenová elasticita:
- o kolik % se změní nabízené množství, když se cena statku změní o 1 %
a. bodová
E = (derivace Q/derivace P) * (P/Q)
Derivaci lze nahradit: u nabídky => 1/n
b. intervalová
E = (Q2 – Q1/P2 – P1) * (P2 +P1/Q2 + Q1)
Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky:
§ náklady na produkci (při rychlejším růstu nákladů než je růst produkce, roste i cena statku rychleji a nabídka je nepružná)
§ doba trvanlivosti (čím kratší, tím nižší elasticita, jelikož skladování je nákladnější)
§ délka období (v delším období má výrobce možnost lépe reagovat na změnu ceny a nabídka bude pružnější)
§ možnost vyrábět substituční statek za pomocí stejné technologie (při této možnosti je nabídka cenově pružnější)
§ náklady na skladování (čím nákladnější skladování, tím nepružnější S)
5) Elasticita poptávky důchodová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet)
Důchodová elasticita poptávky – pokud by se jednalo o statek normální, byla by hodnota důchodové elasticity poptávky kladná, v případě luxusních statků dokonce vyšší než 1, statky nezbytné vykazují důchodovou elasticitu velmi nízkou až nulovou, méněcennou dokonce zápornou
Důchodová poptávka – o kolik % se změní poptávka, když se důchod změní o 1 %
∆Q
E = Q = ∆Q * 1
∆Y ∆l Q
Y
Protože poptávané množství a příjem (důchod) se pohybují ve stejném směru, má důchodová elasticita ve většině případů kladné znaménko. Je-li hodnota koeficientu důchodové pružnosti větší než jedna, jedná se o důchodově pružnou poptávku. To znamená, že s růstem důchodu vzrostlo poptávané množství více než důchod Takovouto poptávkou se vyznačují potraviny vysoké kvality a luxusní zboží. Platí:
▲Q/Q > ▲Y/Y
Když poptávané množství roste pomaleji než důchod, jde o důchodově neelastickou poptávku. Hodnota koeficientu důchodové pružnosti je menší než jedna. Je to typická situace například: pro potraviny, oděvy, protože je spotřebitelé kupují bez ohledu na velikost svého důchodu platí:
▲Q/Q < ▲Y/Y
Pokud poptávané množství a důchod rostou stejně rychle, pak se jedná o jednotkovou důchodovou pružnost poptávky. Hodnota koeficientu je rovna jedné.
▲Q/Q = ▲Y/Y
Zvláštní skupinu budou tvořit inferiorní (podřadná) zboží, jejichž poptávané množství s růstem důchodu klesne. Zde bude hodnota koeficientu důchodové elasticity záporná.
6) Elasticita poptávky křížová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet)
Křížová elasticita poptávky – o kolik % se změní poptávané množství statku b, když se cena statku a změní o 1 % (zda je to substitut, komplement nebo indiferentní)
- Vypočtená hodnota vypovídá o tom, jak se změní, tedy o kolik jednotek (procent) poptávané množství jednoho statku, změní-li se cena druhého statku o jednotku (o procento)
∆QA PB
křížová elasticita poptávky E A,B = *
∆QB QA
Víme již, že cenová elasticita poptávky bude vždy negativní, křížová cenová elasticita může být jak negativní, tak i pozitivní.
Hodnota koeficientu křížové elasticity poptávky napovídá, do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné.
- zvýší se cena jednoho statku → spotřebitel zvýší poptávané množství statku druhého – tyto statky jsou ve vztahu substitučním (kladná hodnota)
- zvýší se cena jednoho statku → spotřebitel sníží poptávané množství statku druhého – tyto statky jsou ve vztahu komplementárním (záporná hodnota)
Budou-li dvě zboží A a B substituty, bude křížová cenová elasticita kladná, větší než nula.
Budou-li dvě zboží A a B komplementy, bude křížová cenová elasticita poptávky negativní, menší než nula.
Tržní rovnováha, renta spotřebitelů a výrobců, pavučinový teorém utváření rovnováhy na trhu, změny rovnovážného množství a ceny
- situace na trhu, kdy nabízené množství QS se rovná poptávanému množství QD a zároveň cena nabídky PS se rovná ceně poptávky PD
Rovnovážná cena PE → taková cena, za kterou nabízí výrobce statku nebo poskytovatel služby a zároveň spotřebitel poptává
Rovnovážné množství QE → takové množství, které nabízí výrobce statku nebo poskytovatel služby a zároveň spotřebitel poptává
Renty:
Renta spotřebitele → rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství určitého statku a částkou, kterou by zaplatil při rovnovážné ceně, se nazývá renta spotřebitele
Renta výrobce → rozdíl mezi částkou, za kterou je výrobce ochoten nabízet dané množství určitého statku a částkou, za kterou by nabízel při rovnovážné ceně, se nazývá renta výrobce
Renta spotřebitelů a renta výrobců
- 
součet rent spotřebitelů (výrobců) tvoří celkovou rentu spotřebitelů (výrobců)
RD = (a – PE) * QE
RS = (PE – m) * QE
