V roce 1923, v době Nové ekonomické politiky (NEP), předpovídal Trockij okamžitou zkázu diktatury proletariátu s poukazem na „degeneraci státního aparátu buržoazní směrem.“ Jedná se, jak předpověděl, o restauraci kapitalismu skrze NEP a prohlašoval, že množství by se v určité fázi mohlo přeměnit v kvalitu:
„... Rychlý rozvoj soukromého kapitálu... by se mohl více a více vkládat mezi dělnický stát a rolnictvo a získávat tak ekonomický a tudíž i politický vliv... Taková roztržka mezi sovětským průmyslem a zemědělstvím, mezi proletariátem a rolnictvem by mohla představovat vážné nebezpečí pro proletářskou revoluci, symptom možnosti vítězství kontrarevoluce.“
„Jaké jsou politické cesty, kterými by mohlo dojít k vítězství kontrarevoluce v případě realizace ekonomických hypotéz? Politický proces může přerůst do buržoazní degenerace státního aparátu.... Pokud se poničenému soukromému kapitálu rychle podaří sloučit se s rolnictvem, mohla by být s velkou pravděpodobností účinná a nakonec i převládnout kontrarevoluční tendence namířená proti komunistické straně...
„Kontrarevoluční tendence lze nalézt a jsou podporovány mezi kulaky, překupníky, maloobchodníky, koncesionáři – jedním slovem mezi elementy mnohem více schopnými se pohybovat ve státním aparátu, než ve straně samotné...
Negativní sociální jevy, které jsme právě vyjmenovali a které jsou nyní živnou půdou byrokratizace, by snadno mohly přivést revoluci do nebezpečí, jenž by dále rostlo... byrokratismus ve státním a stranickém aparátu je vyjádřením nejotravnějších tendencí spojených s naší situací, vad a odchylek v naší práci, které mohou snadno podrýt a podkopat základ revoluce. Kvantita se v určité fázi mění v kvalitu“. (Kapitola 4).
Trockij v tom všem kompletně opomíjí úlohu diktatury proletariátu. Samozřejmě, že zavedení NEP doslova spustilo a odvázalo z řemene kapitalistické elementy země, ale hlavně šlo o částečný návrat ke kapitalismu. Bylo všeobecně známo, že autorem NEPu je Vladimir Iljič Lenin. Ale neexistoval žádný jiný způsob přechodu od válečného komunismu k socialismu než skrze NEP, přestože později přineslo uvolnění kapitalistických živlů v zemi nebezpečí restaurace kapitalismu. Nebezpečí této alternativy kapitalistické restaurace však nemohlo být nikdy uskutečněno, dokud diktatura proletariátu vykonávala svou železnou vládu nad nepřátelskými kapitalistickými třídami – kulaky a obchodníky. To je také důvod, proč Lenin vyzval k maximálnímu posílení diktatury proletariátu. Té mohlo být podle pořadí dosaženo pouze jednotou vůlí a železnou disciplínou vládnoucí bolševické strany. A proto také X. sjezd strany schválil rezoluci, kterou napsal Lenin sám a jež vyzývala stávající frakce uvnitř strany k okamžitému zastavení činnosti a zakazovala tvorbu frakcí nových. Zároveň ustanovila, že kdokoli by toto usnesení nedodržel, byl by ze strany vyloučen. Rezoluce byla nepokrytě zamýšlena proti Trockému za jeho stálé a vytrvalé podkopávání diktatury proletariátu, za jeho zlé útoky na vedení strany a její očerňování, za hanění státního aparátu SSSR a opovrhování všemi stranickými normami, kázní a disciplínou bolševické strany.
Selhání Trockého předpovědí
Bez ohledu na trockistické sabotáže se Trockého předpovědi díky leninskému vedení strany a státu během tohoto velmi obtížného období nenaplnily. Místo NEPu bylo vlastně Rusko proměněno v mohutný socialistický Sovětský svaz, jenž následně pokračoval v dosahování úspěchů, které korunovalo slavné rozdrcení mocné nacistické válečné mašinérie téměř bez pomoci. Jako „degeneraci“, „byrokratismus“, „zkostnatění“, „odcizení“ a „patologický nepokoj“ označoval Trockij sovětskou realitu. Jeho černé předpovědi však nedošly naplnění a SSSR začal být transformován prostřednictvím kolektivizace, industrializace a uskutečňováním pětiletého plánu. V té době Trockij zesílil své útoky na SSSR a vedení bolševické strany. Jeho výpady byly odhaleny v procesu, který odkryl Trockého pravé odporné rysy a ukázal ho jako tržního socialistu, tj. jako socialistu buržoazního, sociálně demokratického typu.
