je předkládaný všem členům skupiny. Každý má odpovědět na několik otázek, např.:
Uveď jména spolužáků, s nimiž bys chtěl sedět.
S kterými spolužáky bys chtěl společně bydlit ve stanu na výletě, na táboře?
S kterými spolužáky bys rád spolupracoval na nějaké věci, modelu apod.?
S kterými spolužáky bys rád trávil volný čas?
Které spolužáky bys vybral za vedoucí výpravy, výletu?
Možné jsou i otázky negativní, např.:
S kým bys nejméně rád seděl?
Členové skupiny jsou pak vyzváni, aby stručně písemně zdůvodnili svou volbu. Někdy je vhodnější uvádět místo slovních otázek obrázky s konkrétními situacemi.
Individuální rozhovor.
Může být realizována s jednotlivými osobami i kolektivní beseda o vzájemných vztazích mezi členy kolektivu.
Zde záleží velmi na taktu a obratnosti vedení rozhovoru, aby nepůsobil dojmem výslechu, jehož výsledků by bylo možno zneužít. Dotazujeme se na to, které osoby jsou nejoblíbenější a proč, kteří lidé jsou neoblíbeni a proč atd.
Informace získané od rodičů, učitelů, vedoucích apod.
Ptáme se na sociální chování a postoje sledovaného, na jeho reakce vůči ostatním lidem, na jeho hodnocení jednotlivých členů pracovního kolektivu, na to, jak je sám skupinou hodnocen atp.
Posuzovací škála.
Badatel vypracuje několik obecných kladných a několik záporných charakteristik vystihujících běžné typy osob a zkoumaná osoba je žádána, aby uvedla, na koho ve skupině se ta či ona charakteristika nejlépe hodí, resp. která nejlépe vystihuje ji samu.
Často jsou sestavovány škály podle amerického sociálního psychologa Rensise Likerta (1903-1981), např. pro obdiv a vliv ve skupině:
Obliba:
1. velmi sympatický /á/ (oblíbený /á/),
2. sympatický /á/, (oblíbený /á/),
3. není ani sympatický (á) či (oblíbený /á/) ani nesympatický /á/ či (neoblíbený /á/),
4. spíše nesympatický (á), (spíše neoblíbený /á/,
5. nesympatický /á/, (neoblíbený /á/).
Vliv:
1. nejvlivnější, vůdčí člen(ka) skupiny,
2. patří mezi nejvlivnější ve skupině,
3. má průměrný vliv,
4. má slabý, nevýrazný, okrajový vliv na skupinu,
5. nemá ve skupině žádný nebo téměř žádný vliv.
Zjištěné výsledky vyjádříme v tabulce nebo v sociogramu:
