Stručný úvod do sociometrie
4. ledna 2009 v 12:02 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Sociometrická metoda
je způsob zkoumání neformální struktury a dynamiky skupiny,
mezilidských vztahů a postojů, vzájemných sympatií a antipatií členů skupiny,
sociopreferenčních vztahů,
a to přímými i nepřímými sociometrickými a psychometrickými technikami.
Vytvořil ji americký psychiatr rumunského původu Jacob Levy Moreno (1889-1974),
zakladatel tzv. sociometrie, tj. nauky o zkoumání sociálních vztahů a o vnitřní struktuře sociálních skupin.
Je vhodným nástrojem ke zkoumání především emocionálních vztahů mezi členy skupiny, stupně blízkosti, sympatií a antipatií. Sociometrická metoda nám např. ukáže, kteří žáci (studenti) či dospělí jsou si vzájemně sympatičtí a antipatičtí, kdo je kým přitahován, kdo má vedoucí roli, kdo se podřizuje, kdo je v izolaci, odmítaný třídou, pracovní skupinou atd.
Je možno zjišťovat tyto druhy vzájemných vztahů:
vzájemná lhostejnost,
sympatie a lhostejnost,
lhostejnost a sympatie,
vzájemná sympatie,
antipatie a lhostejnost,
lhostejnost a antipatie,
vzájemná antipatie,
sympatie a antipatie,
antipatie a sympatie.
Sociometrické výběry jsou:
j ednostranně pozitivní,
oboustranně pozitivní,
jednostranně negativní,
oboustranně negativní.
Jednostranný pozitivní výběr se označuje nepřerušovanou šipkou směrovanou k pozitivně vybírané osobě,
jednostranný negativní výběr se vyznačuje přerušovanou šipkou k negativně vybírané osobě,
oboustranně negativní výběr se označuje přerušovanou šipkou k oběma osobám,
oboustranně pozitivní výběr se značí nepřerušovanou šipkou směřující k oběma osobám.
Identifikují se (diagnostikují) také např.:
Oblíbené a populární osoby, hvězdy (sympatické a přitažlivé pro větší část dané skupiny).
Vlivné osoby (vůdčí typy, jejichž jejichž názory a doporučeními se řídí většina).
Akceptované osoby (větší část skupiny je přijímá).
Trpěné osoby (jen malá část skupiny je akceptuje).
Mimostojící, opomíjené a izolované osoby (nikdo ze skupiny je neakceptuje).
Důležitost sociometrické metody je dána rolí mezilidských vztahů. Umožňuje identifikovat strukturu skupiny, adekvátně volit efektivní způsoby práce se skupinou, srovnávat charakteristiky skupiny v průběhu jejího vývoje.
Na postavení, pozici žáka (studenta), pracovníka ve skupině závisí často jeho úspěchy v učení či práci a zvláštnosti jeho chování.
J. L. Moreno uváděl tyto základní pravidla pro konstrukci sociometrického testu:
hranice skupiny musí být přesně vymezeny;
počet voleb nemá být omezován;
členové skupiny musí znát přesně stanovená kritéria pozitivní a negativní volby;
výsledků má být využito k restrukturaci skupiny;
kladné a záporné volby jsou anonymní pro členy skupiny;
otázky v testu mají být jasné a všem srozumitelné.
Sociometrický výzkum užívá několika postupů, např.:
Pozorování vzájemných vztahů členů skupiny při nějaké činnosti.
Všímáme si např., kteří žáci jsou stále spolu, kteří osamoceni, kdo udává ráz činností, kdo vede; jak ochotně se jednotliví účastníci podřizují a spolupracují, jak se snášejí, jak snášejí svého vedoucího atd.
