TRH PŮDY
- absolutně fixní neelastická nabídka; R sazba pozemkové renty; A množství půdy
- celkový výdělek z půdy se nazývá ekonomická renta, pokud ↑ poptávka tak se ekonomická renta zvyšuje
- pozemková renta je formou čisté ekonomické renty
TRH PRÁCE
2.1 - Trh práce v DK
- trh práce = heterogenní trh (různorodý, nestejnorodý, různotvárný)
- strukturovaný trh má spoustu dalších trhů uvnitř
- předpokládáme DK
- velké množství firem, kteří práci poptávají a celá řada poptávající práci
- nikdo ze subjektů není schopný ovlivnit cenu práce = mzdovou sazbu (Pl = W = WAGE)
- dokonalá mobilita pracovních sil v ČR není!
1.1 - Poptávka po práci
- poptávka po práci je totožná s klesající částí příjmu z mezního produktu (MRP) od průsečíku
s křivkou ARP; W mzdová sazba; L množství práce
- MRPL = MPPL * PQ, kde PQ = MR DK na trhu výrobků a výr.služeb;
- MRP = MR když jednotka vstupu vyrobí jednotku výstupu, jinak tato rovnost neplatí
MRPL = MFCL = w (PL)
1.2 - Nabídka práce
a) individuální křivka nabídky práce (z hlediska domácností)
- individuální rozhodující se domácnost (jednotlivec) se rozhoduje mezi volným časem a
spotřebou (prací); den má 24 hodin, víc času nemá, musí se rozhodovat, co mu přinese volný
čas a co práce (spotřeba)
- volný čas = čas, který získáme tím, že nebudeme pracovat
- spotřeba = spotřebované množství zboží a služeb, které získáme tím, že budeme pracovat
- porovnáváme MUH (mezní užitek jedné hodiny volného času; H = holiday) a MUC (mezní užitek
ze spotřeby, kterou si pořídím za hodinovou mzdu; C = consumption) => aby nastal rovnovážný
stav, tak MUH = MUC
- alternativním nákladem jedné hodiny volného času je spotřeba zboží a služeb, které získáme
za hodinu práce (hodinová mzda)
- když se zvedne mzdová sazba (předpoklad růstu mzdové sazby člověk se rozhoduje zda bude
|
|
|
pracovat více nebo méně) - zvýší se nabídka práce začne působit substituční efekt (SE) a
důchodový efekt (IE), přičemž oba působí současně
- substituční efekt (SE) s růstem mzdové sazby, roste chuť pracovat, nabízíme větší
množství práce, protože větší mzda znamená větší spotřebu - spotřebovávané
statky a služby jsou substitutem volného času ↑W ↓H ↑L
- důchodový efekt (IE) když se zvýší hodinová mzda, tak si chceme peníze užít
(preferujeme volný čas), máme tendenci omezovat nabídku práce; ↑W ↑H ↓L
- tyto efekty působí neustále a protisměrně, při nižších mzdových sazbách převažuje
substituční efekt, při vyšších mzdových sazbách převažuje důchodový efekt
IE > SE = už mám vyděláno, chci si také užít volného času
SE > IE = když mi někdo přidá, budu pracovat déle
b) tržní nabídka práce
- tržní křivka nabídky práce je horizontálním součtem individuálních křivek nabídek
- tržní křivka má obvyklí pozitivní sklon i přesto, že sčítá individuální křivky nabídky, které jsou
zakřivené
- je to způsobené:
a) tím, že každý člověk má bod zlomu (zpětného zakřivení) jinde b) tím, že rostoucí mzdová sazba láká na trh další pracovníky
- trh práce je velice členitý, má mnoho profesí; některé trhy (trh vysokoškolsky vzdělaných
manažerů, trh uklízeček, trh profesorů), když poroste mzdová sazba, otevře se trh a budou
do něj moci vstupovat noví pracovníci z jiných trhů s vyšším transferovým výdělkem
1.3 - Rovnováha na trhu práce
W1 > WE - vznik nezaměstnanosti a vzniká tlak na pokles mzdové sazby
W2 < WE nedostatek pracovníků, vzniká klad na růst mzdové sazby
Trh práce v NDK
2.2.1 - Faktory způsobující nedokonalosti na trhu práce
1) trh práce je heterogenní, složený ze spousty dílčích trhů práce, které si vzájemně nemohou konkurovat (ekonom nemůže dělat zubaře)
2) nepeněžní rozdíly prostředí, atraktivita povolání (někdo pracuje v teple, někdo v televizi, někdo dře v lese)
|
|
|
3) rozdíly v kvalitě práce (vznikají v důsledku rozdílné kvalifikace a zručnosti)
4) diskriminace na trhu práce pohlaví, menšiny; za stejnou práci různá odměna
5) monopolizace na straně poptávky po práci (monopson): monopson jediný podnik, poptávající práci
6) monopolizace na straně nabídky práce vliv odbory
7) nedostatečná mobilita pracovníků lidé nejsou ochotni se stěhovat za prací
2.2.2 - Monopolizace poptávky po práci (monopson)
- monopson jedna firma v okolí, která poptává práci; NDK na trhu VF W < MFC;
- W = PL < MFCL
- je-li nedokonalá konkurence na trhu vstupu (rostoucí cena), nelze odvodit individuální poptávku po práci!!!!!
- optimum: silná firma, stlačí cenu na úroveň nabídky
- MRP = MFC
- nabídka práce jedné firmě je už rostoucí, tzn. průměrné náklady na faktor
- mezní náklady na faktor (MFC) rostou rychleji než průměrné (vyjádření přímkou 2x rychleji)
- platíme takovou sazbu, kterou pracovníci požadují
MRP = MFC
SL = w = PL < MFCL
2.2.3 - Monopolizace nabídky práce (síla odborů)
- sledujeme cíle odborů → je zvyšování mezd (růst mzdové sazby) a zaměstnanosti → odbory to dělají
několika způsoby:
a) omezováním nabídky práce snižuje se pracovní doba, prodlužují se dovolené,
tendence k prodlužování mateřské to všechno snižuje nabídku
(díky omezení nabídky práce vzroste mzdová sazba, ale zvýší se
nezaměstnanost)
b) přímé zvýšení mzdových sazeb (minimální mzda) = dojde k nerovnováze na trhu,
vznik nezaměstnanosti (firmy zaměstnají méně zaměstnanců než je
nabízené množství)
c) růst poptávky po práci - jediná přirozená cesta ke zvýšení mezd, roste poptávka po
zboží (růst mezd, růst počtu zaměstnaných); (růst poptávky po práci je možný odvozený od růstu poptávky po produkci firmy)
Bilaterální (dvoustranný) monopol
- vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky
po práci
- jestliže odborové svazy = monopol nabídky práce; firma poptávající tuto práci = monopsonem →
→ obě strany trhu disponují monopolní silou
- zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson se snaží nabízet za co nejnižší mzdu, monopol se
snaží o dosažení co nejvyšší mzdy)
- nelze určit jaká zde bude mzdová sazba (záleží na vzájemném poměru monopolní síly odborů a
monopsonu), mzda bývá zpravidla výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami
|
|
|
Po = P odborů
PE = ideální P
Pm = P monopsonu
3. TRH KAPITÁLU (sekundární výrobní faktor, protože je předpokladem výrobního procesu)
