· 40% u nás – Plzeňsko, Českobudějovicko
1. klimatický region: teplý mírně vlhký, mírně teplý suchý, mírně teplý vlhký, mírně chladný vlhký
2. plodiny
a. obil. – pšenice potrav. a krmná, slad. ječmen a krmný ječmen
b. okop. – brambory
c. olej. – řepka, mák, olejný len
d. lusk. – hrách
e. píc. – jetel, silážní kuku.
f. ostatní – brukvovtá zelenina, sady jabloní a peckovin
d. bramborářská 400 – 650 m
· Pelhřimovsko, Klatovsko, Svitavsko, Havlíčkobrodsko
1. klimatický region: mírně teplý vlhký, mírně teplý značně vlhký, mírně chladný vlhký
2. plodiny
a. obil. – pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves
b. okop. – brambory, krmná řepa
c. olej. – řepka, mák, olejný len
d. lusk. – hrách, peluška
e. píc. – jetel, sil. kuku, senážní oves
f. ostatní – kmín, trávy na semeno
e. pícninářská nad 600 m
· podhraniční, podhorské oblasti
1. klimatický region: mírně chladný vlhký, chladný vlhký
2. plodiny
a. obil. – pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves
b. okop. – bram.
c. olej. – řepka, len
d. lusk. – hrách
e. píc. – jetel, senážní oves, jetelotravní směs
70) LPIS - co to je, a jake jsou v ČR.
Land-parcel identification system (LPIS)=Systém evidence půdy.
Jednotka LPIS - půdní blok.
LPIS je založen na uživatelských vztazích.
LPIS je postaven na jedinečné centrální databázi.
Základní evidenční jednotkou LPIS je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem.
Aktualizace databáze probíhá on-line reálném čase prostřednictvím VPN z 63 reg. pracovišť MZe - za správnost dat ručí Ministerstvo zemědělství.
V 1 časový okamžik může k 1 území existovat pouze 1 účinná verze dat.
Klasifikace bloků vůči geografickým datovým vrstvám musí probíhat automaticky ihned po schválení nové verze bez ručních zásahů.
Ke každému bloku je nutné zaznamenávat historii změn - kdykoliv v budoucnosti je nutné rychle vyvolat stav databáze v kterýkoliv den minulosti.
Bez vědomí farmáře není možné změnit data o jím užívaných blocích.
71) LFA – co to je, proč a oblasti, zemědělské oblasti, podle čeho jsou vyhrazeny, hlavní oblasti
- jsou to méně příznivé oblasti (less favoured areas).
- Legislativní podpora EU
- nařízení o podpoře pro rozvoj venkova
- snaha o zachování venkovské krajiny, posílení trvale udržitelných systémů hospodářství s požadavky na životní prostředí
Význam LFA:
- Vymezení oblastí s méně výhodnými podmínkami;
- Klasifikace území v souladu s evropskými pravidly;
- Dotační podpora;
- Náhrada hospodářské újmy;
„protože jde o peníze, je vše striktně vymezené“; nařízení vlády č. 505/2000Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny,programy pomocí k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzován, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb.
- oblasti - 1) méně příznivé
a) horský typ (H)
- prum. výška vetší nebo rovna 600, sklon obce nad 7 stup.
- rozdělení na Ha a Hb
b) ostatní méně nepříznivé oblasti (O)
- výnosnost menší než 34 b, hustota obyvatel menší než 75/km2,
- podíl v zemědělství větší než 8%
- Oa a Ob
c) oblasti se specifickými omezeními (S)
- výnosnost menší než 34 b,zachovat zemědělstvím účelem udržení krajiny
- turistický potencionál krajiny
1.typu – poddolování;
2.typu – 22 dnů sucha ve vegetačním období;
2) oblasti s environmentálními omezeními (E)
- oblasti chráněných krajinných oblastí
E1 – E3 (zóny CHKO a NP);
nezařazené oblasti (N);
podle mapy jsou 2/3 ČR označeny jako méně příznivé a horší oblasti;
existuje Návrh LFA pro HRDP – rozvojový plán pro venkov; vytvoření programu pro jejich osídlení
Oblasti – dotace: maximální sazba cca 3000 Kč/ha až po minimum 666 Kč/ha
• z toho se odráží průměrná cena zemědělské půdy (úřední) – od špatné (0,5 Kč/ha) až po nejlepší (13,50 Kč/ha) (oproti EU je naše cena nízká)
Oceňování zemědělské půdy:
BPEJ – bonitované půdně-ekologické jednotky;
Vyhláška MZE ČR 327/1998 Sb.:
1.číslice (KR – klimatický region);
2. a 3.číslice (HPJ – hlavní půdní jednotka);
4.číslice (svažitost a expozice);
5.číslice (skeletovitost a hloubka půdy);
Zmapování půd – jedni z lepších v Evropě.
72) Porovnat zemědělskou výrobu v ČR s EU
- ČR – je zde zaměstnáno kolem 2,3 % obyvatelstva, ročně ubývá kolem 4000 pracovníků;
- horší ekonomický výsledek na ha ve srovnání s E15;
- v HPD na ha druzí nejhorší;
- pěstování pšenice je rentabilní ale vyspělé státy překračují CR od 3t/ha;
- podpora na zemědělství činí 6000 kc, Rakousko 19500kc = nepoměr;
- po vstupu do EU se situace lepší, ale pořád jsou podmínky hor
73) Ekologie a ekosystém
EKOLOGIE
- je věda o vztazích mezi živými organismy a jejich prostředím
- objektivní realita nebo obraz objektivní reality
- na každý organismus působí okolní prostředí svými ekologickými činiteli čili ekologickými faktory
- tyto činitele dělíme na:
· jednoduché
- např. vzdušná vlhkost, vítr, intenzita globálního záření, teplota vzduchu, teplota půdy
· komplexní
- např. půdní úrodnost, počasí, vliv stanoviště apod.
- intenzita působení každého faktoru na jednotlivý organismus (nebo celé společenstvo organismů) se odráží v jejich vitalitě – životnosti
- maximální vitalita – pro organismy životní podmínky optimální
- životnost organismů je blízká nulovým hodnotám, pro růst a vývoj organismů málo vhodné až nevhodné podmínky – podmínky pesimální
- ekologičtí činitelé působící na rostliny: světlo, teplo, voda, vzduch, živiny
EKOSYSTÉM:
- základní pojem v ekologii
- systém, v němž jsou ve vzájemných vztazích všechna společenstva organizmů spolu s komplexem všech fyzikálních a chemických faktorů, které vytvářejí prostředí těchto organizmů
- společenstvo organismů žijících v určitém prostoru spolu s jejich abiotickým prostředím
- nacházejí se v něm tyto složky:
1) látky anorganické
2) látky organické existující vně živých organismů
3) fyzikální a chemické faktory prostředí
4) producenti čili autotrofní organismy
5) konzumenti, makrokonzumenti, fagotrofové
6) reducenti, mikrokonzumenti, saprofyti, dekompozitory, rozkladači
- patří sem ekosystémy: suchozemské, sladkovodní a mořské
- také jsou to zemědělsky využívané plochy – pole, louky apod.
Přirozený ekosystém:
- systém neovlivněný činností člověka
Umělý ekosystém:
- systém vytvořený člověkem
Dva typy potravních řetězců:
a) pastevní – začíná zelenými rostlinami a vede přes býložravce k masožravcům, popřípadě všežravcům
b) detritový – začíná mrtvou ústrojnou hmotou, opadem, postupně se z něj stává detritus (= soubor všech částeček ústrojné hmoty tvořící součást rozkladu mrtvých těl nebo jejich částí)
74) Ekologické faktory
nejdůležitější vegetační faktory:
o světlo
o teplo
o voda
o vzduch
o živiny
- ovlivňují stanoviště – biotop – rostlin i celou krajinu
- patří do ekologie a krajinné ekologie
- ovlivňují životní procesy samotných rostlin
Světlo:
- je záření elektromagnetické povahy, které vyvolává v oku člověka vjem vidění
- rostliny nevidí – tudíž je lepší pojem – fotosynteticky aktivní radiance (FAR)
Sluneční záření:
- povahy:
§ vlnové (undulární)
§ částicové (korpuskulární)
- pro fotosyntézu má význam jeho vlnová složka – z fyzikálního hlediska je vlněním elektromagnetickým
- globální záření – množství dopadajícího slunečního záření na porosty rostlin je možno ovlivňovat hustotou porostu; úhrn energie dopadajícího globální záření na plodiny pěstované v řádcích lze rovněž ovlivnit směrem řádků vůči světovým stranám
Botanické druhy rostlin je možno podle fotoperiodických požadavků dělit na druhy:
· fotoperiodicky citlivé
- rostliny dlouhodenní – kvetou za dlouhého dne; za kratšího dne kvetou méně nebo rostou trvale jen vegetativně; obilniny, řepa, brambory, jetel, vojtěška, bob, mák, mrkev, cibule, špenát, květák …
- krátkodenní – kvetou při krátkém dni; v dlouhém dni zůstávají trvale ve vegetativním stavu; konopí, rýže, třtina, bavlník, soja, jiřina, chryzanténa …
- intermediární – vyžadují zvláštní fotoperiodu, např. osmihodinový den; jsou vzácné; např. madie
· fotoperiodicky necitlivé (neutrální)
- začínají kvést, až se u nich vytvořil určitý počet listů
- rajče, okurka, pohanka tatarská, fazol obecný, bob obecný, starček obecný, růže, tabák, slunečnice rolní …
Teplo:
- je energie neuspořádaného pohybu molekul
- rozhodujícím zdrojem tepla pro všechny organismy je Slunce
- teplo spolu s vodou jsou nejdůležitější vegetační faktory
- šíří se v prostředí vedením, prouděním, zářením a fázovými změnami
- vhodná teplota půdy i vzduchu – podmínka vývoje rostlin; na teplotě závisí i ostatní pochody rostlin (fotosyntéza, dýchání, příjem vody a živin, vývoj …); teplotu půdy je možné regulovat prostřednictvím půdního vodního režimu
- teplotní půdní poměry můžeme ovlivňovat animálním hnojením (hnojem), aplikací kompost, mulčováním
- podle nároků na průměrnou roční teplotu vzduchu jsou rostliny tříděny do skupin:
b) megatermy – průměrná roční teplota vzduchu je vyšší než 20 °C; tropické rostliny, rostliny termálních pramenů
c) mesotermy – průměrná roční teplota vzduchu je 15 °C až 20 °C; subtropické rostliny
d) mikrotermy – průměrná roční teplota vzduchu je 0 °C až 15 °C; rostliny mírného pásu
e) hekistotermy – průměrná roční teplota vzduchu je nižší než 0 °C; rostliny subarktické, subantarktické a vysokohorské
- určitou charakteristikou potřeby teplot pro jednotlivé druhy rostlin je tzv. vegetační teplotní konstanta – její hodnota je od zasetí do uzrání (sklizně) rostliny
- skleníky, pařeniště, folníky – teplota je snadněji regulovatelná; problém – rentabilita produkce zeleniny, květin, ovoce ® ceny energie rostou
Voda:
- je jedním z nejdůležitějších vegetačních faktorů
- v půdě, živých organismech, atmosféře
- funkce v rostlině:
ü stavební hmota rostlinného těla (70-80 % vody)
ü součást sloučenin tvořících některé stavební složky rostlinného těla
ü zjišťuje určitý stupeň nasycení pletiv – vyztužuje tělo a propůjčuje mu pevnost
ü poskytuje vodík k redukčním dějům pro fotosyntézu
ü termoregulační význam
ü transport roztoků v rostlinném těle
ü univerzální rozpouštědlo
- výdej vody rostlinami: vypařováním – transpirací, gutací (ve formě kapek)
- vodní potenciál – projev všech sil, které se podílejí na příjmu a výdeji vody z prostředí
Vzduch:
- je směs plynů zemského ovzduší, atmosféry
- jeho stálou složkou je N2, O2, CO2, vzácné plyny argon, helium, neon, krypton, xenon, radon a vodík
- je i v půdě – je důležitý pro rozvoj aerobních mikroorganismů a pro dýchání živých kořenů
- důležitý pro dýchání klíčících semen
- při nedostatku vzduchu v půdě rostlina až hyne
- oxid uhličitý v půdě spolu s vodou vytváří slabou kyselinu uhličitou, která se podílí na zvětrávání hornin a na tvorbě půdního pH
- je nutné zajistit pro pěstované rostliny dostatečné provzdušnění půd různými agrotechnickými opatřeními – orbou, podmítkou, hloubkovým kypřením, vláčením, plečkováním, podrýváním, …
- kypřením se zvětšuje objem půdních pórů (tzv. pórovitost) a současně klesá objemová hmotnost půdy; v půdních pórech je buď voda nebo vzduch
- biologická drenáž – soustava kanálků v půdě, která po odumření kořenů a jejich následném mikrobiálním rozkladu zbyde; těmito kanálky se do hloubek snadno dostává voda a vzduch ® oživení vrstev
75) Energie ekosystemu a agroekosystemu – dodatková energie
ekosystém – pro metabolismus, růst a vnější aktivity – pouze proteče – „tok energie“
- ze slunečního záření, přeměna energie sluneční na další formy energie,
- forma energetického dodatku (z jiného ekosystému) – příliv, proudy, záplavy
agroekosystém – využití sluneční energie, živin, velký podíl skliditelných částí, volba vhodných nástrojů a intenzity jejich používání
Hmota – pro stavbu těla a růst, obíhá ekosystémy v cyklech => „biogeochemické cykly“.
Energie – pro metabolismus, růst a vnější aktivity
Dodatková energie – energie vložená „ navíc “ – lidská práce, stroje, práce zvířat, hnojení.
- Forma energie, kterou udržuje ekosystémy =dodatková energie.
- např. lidská práce, práce hospodářských zvířat, průmyslová hnojiva, pesticidy, stroje, pohonné hmoty, šlechtitelství a zemědělský výzkum.
- energické vstupy biologického charakteru – zvířecí a lidská práce, meziplodiny,rostlinné zbytky
- paliva a další energie – nafta,mazadla, el. energie, alternativní zdroje energie,
- nepřímé energické vstupy – energie vynaložená na výrobu tech. prostředků, minerálních a stájových hnojiv, osiva, pesticidy, závlahy,stavby, skladovací prostory
76) Šlechtění - co to je selekce, druhy, způsoby a rozdělení selekce. Co to je plemenitba, rozdělení, druhy, význam.
- Šlechtění je metoda zvyšování kvality potomstva dlouhodobým cílevědomým výběrem rodičů s požadovanými znaky.
- Šlechtění se využívá u živočichů, rostlin i dalších skupin organismů.
- Šlechtí se organismy užitkové, především zemědělské plodiny a zvířata, tak i organismy pěstované či chované pro -potěšení, například některé okrasné květiny či domácí mazlíčci.
- Výsledkem šlechtění může být zlepšení vlastností stávající odrůdy či plemene nebo vytvoření odrůdy či plemene nového.
Selekce:
Přirozený výběr (selekce) =proces, který dle nějakých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje, nebo naopak zvýhodňuje. V biologických systémech je spolu s proměnlivostí organismů hnacím motorem evoluce.
- Tvrdá (pracuje s absolutními požadavky. Má vymezený určitý interval vyžadované vlastnosti a slepě likviduje všechny jedince, kteří se do něj nevejdou) a měkká (Měkká selekce nemá žádné absolutní požadavky na jedince a provádí selekci jeho srovnáním s konkurenty, kteří jsou k dispozici);
- Přirozená (je slepý přírodní proces (nezamýšlený a bez cíle)) a umělá (je vyvolávána člověkem s určitým záměrem);
- Ekologická (selektuje jedince na základě jeho životaschopnosti) a pohlavní (selektuje na základě jeho schopnosti se rozmnožovat)
- Stabilizující (odstraňuje extrémy), směrovaná (odbourává jedince pouze na jednom konci škály (buďto jenom příliš malé, nebo jenom příliš velké)) a disruptivní (zvýhodňuje extrémy a potlačuje průměrné typy);
- Zvláštní případy selekce > Selekce proti hybridům (znevýhodňuje a potlačuje nevýhodné křížence mezi druhy či poddruhy)
77) Druh a plenemo zvířat.
· Druh:
- nejvyšší taxonomická jednotka zootechniky
- skupina zvířat, která má
- shodné znaky a vlastnosti
- normální plodnost
- fyziologickou izolaci – nekřižitelnost s jinými druhy (nebo neplodnost)
(kříženci jako mezek a nebo mula jsou většinou neplodní)
· Plemeno:
- základní taxonomická jednotka zootechniky
- uměle vytvořené člověkem
- skupina zvířat stejného druhu a původu, která se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnosti, které přenáší na své potomstvo
· Vznik plemen:
- přírodní podmínky, ale zejména člověk
- činitelé přírodní – primitivní a krajový plemena
- činitelé společenští a ekonomičtí – plemena kulturní
- 17—18. St.: známa 2-4 plemena
- 19.st.: jen v Evropě vyšlechtěno: 30 plemen ovcí, 21 plemen skotu, 14 prasat,6 koní
- 20.st.: tvorba plemen během 15-20 let na objednávku
78) Domestikace
- Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů v druhy vhodné k chovu;
- proces osvojování zvířat člověkem;
- Domestikace probíhá procesem, který v podstatě kopíruje přirozený výběr.
- Za domestikovaný se považuje takový druh,který je za uvedených podmínek chován po dobu 30 let nebo po dobu 30 generací.
- Známí domestikovaní živočichové: kočka domácí, kůň, pes, prase domácí, skot, osel domácí, králík divoký.
- začátek v období mezolitu (15 000 – 5 000 let BC);
- spojena se vznikem zemědělství (mladší doba kamenná);
- nezávislá domestikace – jeden druh vícekrát na různých místech;
- jen asi 50 druhů;
- nevratný proces;
- rozdíl mezi domestikovaným a ochočeným zvířetem - ochočení je vratný proces, jeden ze stupňů domestikace;
- období kočovné (ovce, pes), zemědělské (tur, prase), novodobá (králík, kočka, slon);
- zdroj: potravy, surovin energie (tažná zvěř);
- ostatní využití: kulturní zvíře, společník, sport;
- domestikační centra: Asie (pes, ovce, kůň, skot), Evropa (pes, ovce, koza, kachna…), Afrika (osel, perlička, včela),
Ametika (lama, krocan, morče);
Předpoklady domestikace:
- sociální vztahy – mezi zvířaty a lidmy, (solitérská zvířata – jsou těžko domestikovat);
(silný stádový či smečkový pud);
- široké potravní spektrum (potravní specialista – koala – eukalyptus);
- „klidné“ chování;
- povolnost, ochota podřídit se;
- absence výrazné teritoriality;
- snadné rozmnožování;
- rychlý růst;
- odolnost;
- schopnost žít v zajetí a uzavřeném prostoru;
Domestikační změny:
a) morfologické
- změna velikosti těla (nanismus, gigantismus);
- změna velikosti orgánů (zmenšení srdce u prasete 0,29% proti 0,63% u divočáka);
- změna stavby těla (lebka, krácení končetin);
- zvýšení podílu a kvality využitelných částí;
- změna zbarvení – nové typy;
- změna pokryvu těla – aforismus, sexismus;
- změny kůže – řasy, laloky, uši;
b) fyziologické
- rozmnožování;
c) behaviorální a etologické
- hypersexualita;
- zhoršení smyslových vlastností;
- ztráta migračního pudu;
- změna prostředí a sociální struktury;
- redukce stresové odpovědi na člověka;
Fylogeneze (z řec. fylé = kmen a genesis = zrození, původ) nebo také fylogenetický vývoj znamená vývoj druhů organismů. Fylogeneze je historický proces, který většinou nelze přímo pozorovat, ale musí se rekonstruovat na základě evoluční teorie. Protějškem fylogeneze je ontogeneze (morfogeneze), pravidelný vývoj jedince k dospělosti. Věda zkoumající fylogenezi se nazývá fylogenetika. Grafickým znázorněním vzájemných vztahů mezi skupinami organismů jsou fylogenetické stromy.
79) Genové zdroje zvířat a jak se zachovávají.
- Rezerva genů pro budoucí využití, kulturní památka.
např. česká červinka, český strakatý skot, šumavka, valaška, starokladrubský kůň,
- Uchování: živá zvířata nebo ve formě vajíček a embrií.
- jsou nutné dotace, Národní komise pro genoví rezervy zvířat
80) Etologie, welfare.
Etologie = nauka o chování zvířat v daném prostředí.
Chování živočichů:
Základní rozdělení:
- vrozené – existuje hned po narození a je řízeno instinktem (stěhování ptáků, reflexy)
- získané – řízeno učením a zkušenostmi získanými během života jedince (zlepšení techniky lovu)
Jiné dělení:
- chování obranné: útěk, obrana;
- chování rozmnožovací: námluvy, zásnubní lety;
- chování komfortní: souvisí s péčí – hygiena, koupání;
Welfare = životní pohoda (kvalita života) zvířat.
- 5 svobod:
Svoboda od hladu a žízně:
nerušeným přístupem k čerstvé vodě a krmivu zaručujícímu plné zdraví a tělesnou zdatnost;
Svoboda od nepohodlí:
poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku;
Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění:
prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením;
Svoboda od strachu a stresu:
zajištěním takového prostředí a zacházení, které vylučují psychické strádání;
Svoboda projevit přirozené chování:
poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu;
Vztah lidí ke zvířatům – handling.
Etologie Zvířat:
· Etologie = nauka o chování zvířat v daném prostředí
· Chování = časový sled procesů, které organismu umožní vytvořit vzta k prostředí (příjem informací, odpočinek a spánek, ochrana a obrana, péče o tělo..)
· Cílosměrnost = základní charakteristika chování = dosáhnout cíle
· Chování – může být dobrým ukazatelem vhodnosti či nevhodnosti technologického systému
Je jednodušší přizpůsobit technologii zvířeti, než se snažit přizpůsobit zvíře technologii
Chování zvířete = souhra vnitřního stavu zvířete a vnějších podnětů
Chovatel by měl vědět, jak jeho zvíře svět vnímá
· Vidění koně – monokulární vidění (neostré), binokulární (ostré, odhad)
· Sluch – zvířata slyší jinak než člověk, lépe vnímají ultrazvuk, ptáci slyší hůře
· Zrak – panoramatické vidění širší než člověk, rozlišovací schopnost je u zvířat dobrá u pohybujících se předmětů, horší u nehybných
· Čich – čich je velmi důležitý komunikační prostředek s časovou účinností dny – týdny
· Další: hmat, teplota, magnetické pole, vibrace
· Používají kombinaci více smyslových podnětů
· Základní životní projevy:
Pohyb, příjem a výdej látek, komunikace, sexuální chování, sociální chování
Vrozené chování = určeno plně geny a hormony
Naučení chování = odpozorované, ovlivněné vnějšími podmínkami
· Učení: změna chování na základě zkušenosti
Formy: habitace, senzitizace, klasické podmiňování, napodobování, hra..
81) Plemeno + plemena krav, ovcí, prasat, koz, charakterisktika a znaky + druhy krav, prasat a koz.
Plemena rozdělení:
· velký počet plemen u jednotlivých druhů hospodářských zvířat lze třídit dle různých hledisek, nejčastěji však:
1. Plemena podle stupně prošlechtění – primitivní, přehodná (krájová), kulturní
2. Podle směru užitkovosti – specializovaná, kombinovaná
3. Podle původu (kraniologie)
Genové rezervy, genové zdroje:
· Rezerva genů pro budoucí využití
· kulturní památka
Plemena skotu:
· mléčná
· masná
· kombinovaná (masomléčná – více mléka, mléčnomasá – více masa)
Mléčná plemena: holštýnsko-fríský, red holštýn, ayrshirský, jerseyský skot
Masná plemena: galloway, salers, skotský náhorní skot (highland), red Angus, limousine, belgické moudro-bílé, gasconne, charolais, hereford, masný siemental
Kombinovaná plemena: český strakatý skot, česká červinka
Plemena ovcí:
· Dojná
· Masná
· Vlnařská
· Kombinovaná
· plodná
Plemena koz:
· Dojná
· Masná
· Srstnatá
· kombinovaná
Plemena prasat:
· Masná
· Sádelná
· kombinovaná (masosádelná – více sádla, sádelnomasná – více masa)
Plemena koní:
· Stepní
· východní (iránští, arabští, angličtí)
· západní
· severní
Plemena kur a kachen:
· Nosná
· Masná
· Kombinovaná
· okrasná
Druh: kur domácí, kachna domácí, husa domácí
· Plemenné znaky – soubor typických znaků charakterizující dané plemeno
· Plemenný typ – zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene
· Užitkový typ – zvíře s dokonale vyjádřenými znaky, které charakterizují užitkové zaměření zvířete
· Plemenný standard – souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění
· Chovný cíl – souhrn požadavků na vlastnosti plemene vytyčené pro zušlechťovací proces
Členění plemene:
Linie – skupina zvířat v rámci plemene, geneticky vyrovnaná, pocházející ze společného předka, jemuž je příbuzensky blízká
Rodina – skupina samičích zvířat pocházející z matky zakladatelky
Chov – stádo určité kvality, nejvyšší úrovně má šlechtitelský chov
Čistokrevné zvíře – potomek rodičů, příslušníků jednoho plemene
Kříženec – zvíře bez plemenné příslušnosti
Brojler = produkt rychlovýkrmu mláďat drůbeže, králíků, ovcí
82) Exteriér – zevnějšek, zbarvení, označování
· Exteriér = souhrn vnějších znaků zvířete včetně pokryvu těla a zbarvení
· Tělesná stavba a její vztah k užitkovosti – u hospodářských zvířat je sekundárním znakem, u zvířat zájmových je hlavním znakem
· Dle exteriéru posuzujeme: pohlavní příslušnost (důvod k vyřazení je asexualita a intersexualia)
Plemenná příslušnost, užitkový typ, zdravotní a konstituční typ, tělesná stavba a souladnost tvarů
· Metody posuzování exteriéru:
Subjektivní – slovní popis zevnějšku, bodový systém, lineární popis
Objektivní – měření tělesných rozměrů
Účel – charakteristika změn tělesné stavby, sledování růstu, informace pro tvorbu životního prostředí zvířat
Zjišťování tělesné hmotnosti – vážení, odhad měřením
· Zbarvení zvířat:
Významný znak zevnějšku zvířat pod genetickou kontrolou
Základní mechanismy tvorby pigmentu jsou stejné
Význam pigmentace zvířat - estetický, identifikace zvířete, užitkovost kožešinových zvířat
Zbarvení koní: hnědák, ryzák
· Označování zvířat:
Umožní identifikaci jedince a jeho nezaměnitelnost
Realizace: u hosp.zvířat dle plemenářského zákona, u zájmových chovů dle řádu chovatelské organizace
Požadavek – čitelnost, trvanlivost, jednoduchost provedení, nepoškození kůže, estetické hledisko
Označení dočasné – označení na omezenou dobu, je odstranitelné (barva, visačky)
Označení trvalé – na celý život, je neodstranitelné (tetování, mikročip, výžeh)
· Snaha EU zajistit spolehlivé a trvalé označení zvířat (místo narození, pohyb zvířete po celý život)
Povinnost chovatele: označit určeným způsobem koně, skot, prasata, ovce, kozy
Dávat informace o narození zvířat, záznamy o počtech a přemisťování zvířat, vést registr svých zvířat, hlásit veškeré změny ve stádech do ústřední evidence
83) Zootechnika
- nauka o chovu zvířat a výrobě živočišných produktů
• Zvíře z hlediska produkčního: 1. Aspekt biologický, 2. aspekt technický, 3. Aspekt ekonomický
• Chov zvířat má rozměr produkční a rozměr morálně-etický
• Hospodářské zvíře = chované pro hospodářský užitek
• Domácí zvíře = žijící s člověkem pod jednou střechou, zájmový chov („oblíbená zvířata“)
• Feralizace - příklady, důsledky
84) Konstituce
- Eneticky podmíněná schopnost organismu reagovat na vlivy vnějšího prostředí, zejména škodlivé
· Klasické složky konstituce – habitus, komplexe, temperament
· Nové přístupy = hodnocení adaptibility, odolnosti vůči zátěži
Stresory – transportní stres, psychosociální, z pracovního zatížení
· Praktické znaky dobré konstituce – přiměřená užitkovost, zdraví, dlouhověkost
· Péče o konstituci – optimalizovat životní prostředí, trénink, selekce zvířat
· Kondice = aktuální stav těla zvířete daný výživou, ošetřováním a zdravotním stavem
Typy kondice – chovná, pracovní, výstavní, výkrmová, hladová
Degenerace = zhroucení organismu – snížení životaschopnosti následkem chybného šlechtění
· Ekologické aspekty chovu zvířat:
Vliv faktorů prostředí na zvíře – zvíře se musí adaptovat na prostředí
Faktory: klima, půda, vztah ke zvířatům a lidem, vliv výživy
Vztah zvířete a prostředí - akce prostředí (svit slunce), reakce těla zvířete (hledání stínu)
vliv zvířat na prostředí – cílem je minimalizovat nepříznivé vlivy chovu zvířat na prostředí
umístění chovných zařízení mimo intravilán obce
85) Plodnost zvířat:
Význam: ekonomický a chovatelský
Plodnost samců – schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice
Plodnost samic – schopnost pravidelné reprodukce, pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutím a porozením zdravého mláděte
Pohlavní a chovatelská dospělost – puberta
Věk pohlavní dospělosti ovlivňuje – druh, plemeno, genotyp, pohlavní vliv výživy
Chovatelská dospělost – věk, hmotnost využití zvířete k chovu
Plodnost samců:
Spermiogeneze = podmínka plodnosti samce
Páření = připouštění (volné, skupinové, z ruky) – podmínka: licence plemeníka
Inseminace = úspěšná biotechnická metoda – získání a hodnocení spermatu, zpracování a uchování, inseminace (zajišťují specializované organizace)
Vlivy působící na plodnost samců – genetické (anomálie), negenetické (věk, výživa, ošetřování)
Hodnocení plodnosti samců – potencionální (kvalita ejakulátu), skutečná (počet mláďat)
Plodnost samic:
Podmínka – zrání a uvolnění vajíčka (ovulace)
Pohlavní cyklus - říje jako vnější projev hormonálních změn
Říje – říjové chování – koza prská…
Pouze páření, inseminace v období říje dává možnost zabřeznutí
Březost – období vývoje nového jedince, končí porodem
