.


:




:

































 

 

 

 


Má nadevše ráda divadlo. - Nemá moc ráda divadlo.




Svých rodičů si váží nadevšecko. - Nadevše jsme si cenili jeho dobrý vztah k lidem. - Měl nadevše rád toulky přírodou. - Nadevše zbožňovala milostnou poezii. - Svého třídního jsme zbožňovali nadevše.

11. Slova v závorkách dejte do vhodných předložkových nebo bezpredložkových pádů:

Viděla (maminka) dobrého přítele a vždy se (ona) utíkala (rada) a (pomoc). - Vždy mu šlo jen (osobní prospěch). - Šlo (váš přítel). - Učinili jsme konec (všechny ty pomluvy) a (všechno) jsme vysvětlili. - V této fázi boje jde opravdu (všechno). - Prošli jsme (celá výstava), ale nikoho (známý) jsme nepotkali. - Lída se osvědčila (nejtěžší chvíle). - Prošla výborně (všechny zkoušky). - Ani si možná neuvědomovala, že jí šlo (život). - Lída se brzy stala (má spojka).

12. Ve sloupcích vyhledejte synonyma:

a) bezmála   hodně b) drobný pohyblivý
  nějak   snaživě   rozmazlený plachý
  mnoho   jaksi   ilegální podzemní
  pilně   hezky   bázlivý zhýčkaný
  pěkně   téměř   neklidný menší
    c) spřátelit se   dovoit  
      zmizet   být prchlý  
      rázný   rozhodný  
      být náhlý   ztratit se  
      připustit   skamarádit se  

13. uvedeným výrazům uveďte antonyma:

lehkomyslné děvče; nemít ponětí; dobře o někom mluvit; byl jí bližší; neviděl ji tak rozpačitou; brát na lehkou váhu; počínat si bezstarostně; mít nějakou naději; učila se dobře a ráda

14. Napište slovesa, která jsou příbuzná s těmito substantivy:

přesvědčení, práce, noc, sníh, zklamání, záchrana, zatčení, útěk, změna, zábava, přátelství, hra, zpověď, pán, ochrana, vina, vzkaz, škola

15. Přeložte do češtiny:

) , . - . . - , . - , . - . - . - . - , , . - . - . - . - . - , . - .

) - . - . - , . - . - . - . . . - - . - . - , . - , . - , . - . - - . . - . - . . - . - . - .

) (dělat dětem stromečky). , . . . , ,
. , . - . , , , , .

 

Doplňková četba

ZPĚV MÍRU

(Úryvky)

Vítězslav Nezval

Aby byl člověk dlouho živ,

aby měl pastýř hojnost mléka

a rybám nevytekla řeka

v mé vesničce a kdekoliv,

zpívám zpěv míru.

Aby tvé dítě nebledlo

při pohledu na velké ptáky

a netřáslo se před vojáky,

kdykoliv něco provedlo,

zpívám zpěv míru.

Aby se žlutá housátka

vybatolila na nádvoří,

kde děti, stařenky a choří

se sltiní jako lehátka,

zpívám zpěv míru.

Aby se český zahradník,

jenž sází stromky na Polabí,

rozhlédl k zvonicím a aby

poslouchal, šťasten, ptačí křik,

zpívám zpěv míru.

Aby si přes panický strach,

že budou muset žíti skromně,

uvědomili v Bílém domě,

proč lidstvo nedopustí krach,

zpívám zpěv míru.

Zpívám zpěv míru! Volám vás,

volám vás, lidé, k boji za mír,

v němž ční jako nebetyčný Pamír

Sovětský svaz, Sovětský svaz,

zpívám zpěv míru.

Aby se střechy velkoměst

změnily v parkoviště zahrad,

kde děti mohly by si zahrát

s balonem slunce, se skly hvězd,

zpívám zpěv míru.

Zpívám zpěv míru. Volám lid

všech národů, všech barev pleti,

volám vás, muži, ženy, děti,

vás všecky, kteří chcete žít,

zpívám zpěv míru.

 

LEKCE 27

 

si. , . nad, pod.

STOJKA

Část I.

Božena Lukášova

Ještě bylo jitřní šero, když Navrátilová vstávala. Rychle se oblékla; už si i šátek uvázala a ve spěchu navlékla krátký kabát. Vtom se na posteli pohnul Navrátil; trochu nadzvedl černou vlasatou hlavu a zase jí položil. Žena se ohlédla. Za pět minut půl páté.

Už musím jít, obrátila se k mužovi. Nezapomeň Toničku převinovat a včas nakrmit. A dej koze - Mluvila přidušeným hlasem, aby neprobudila dítě, spící v kočárku. Když se pootočila ke dveřím a vzala za kliku, padlo ranní světlo na její pěknou protáhlou tvář.

Z postele se ozval mužův bezbarvý hlas: Neměj strach, všechno udělám -

Sbohem, řekla ve dveřích. Nezamykám, když už jsi vzhůru -1

Kdy přijdeš? zeptal se jí.

Pozdě, u Komárků je vždycky moc prádla...

Teď živí rodinu ona. Třikrát i čtyřikrát týdně chodí do Blanska prát, celé dny stává u necek a pere a pere. Mohou snad vystačit s dvacetikorunou a poukázkou na potraviny2, kterou týdně Navrátil dostává? Vždyť je jich pět, oni dva a tři děti, a všem se chce jíst, a jak.

Když Navrátil dostal v Blansku výpověď, nemohl pochopit, že by opravdu práci nedostal. Vypravil se do Brna, prochodil celé město, a vracel se nemluvný a podrážděný. Bez práce. Dvakrát do roka3 mu dala obec vydělat. A občas, v zimě, když napadlo mnoho sněhu, zavolali ho na prohazování silnice. Udřený a promrzlý přicházel do obecní kanceláře pro výplatu. Starosta si dával na čas, než4 vysázel na stůl pár korun; měřil si Navrátila slídivýma očima a nikdy ho neopomenul počastovat: Tak vidíš, ty komunisto, teď je ti krejcar z obecní kasy dobrý5. Musil stisknout zuby, aby se ovládl a nehodil mu těch pár korun pod nohy.

Od soustruhu k lopatě. A od lopaty k hadru, koši na trávu nádobí. Nestydí se, ale touží po návratu, po vůni železa, po pachu oleje, po celém tom chlapském prostředí továrny. Takový je dnes i včera Navrátilův sen...

Vstal, podojil kozu, zatopil a vařil dětem snídani.

Malá Tonička se probudila a křičela; hlásila se o své6. Budil školáky. Pepíka a Jarka. Vypravil je do školy, ustlal lůžka a loupal brambory na polední polévku. Dělal všechno; ne neobratně, přece však jako by se stále divil: jakou to práci mají mohutné ruce...

Jarní slunce putovalo po obloze. Uvařil oběd, uklidil, postaral se o děti. Odpoledne řezal na dvorku dříví. A pak už jen stmívání. Zas končí jeden trpký den. Kolik jich ještě bude?

Děti ještě křičí v uličce; chlapci sedí za stolem, menší Jarek svírá v prstech kamínek a s námahou maluje na tabulku7 kymácivá písmenka; starší Pepík si ukazuje v čítance8 a nahlas čte. Navrátil, na jedné ruce nemluvně, stojí u sporáku a druhou míchá kaši. Poslouchá Pepíka: Pověst o Macoše. A od té doby se ta propast zove Macocha, končí Pepík.

Jarek si vzpomněl: Tatínku, tys mně slíbil, že tam pojedu s tebou na kole. Pepík už tam byl... Tati -

Pojedeme, slíbil otec. Ani dětem nedovedu udělat radost, vyčítal si.

My tam půjdeme letos na výlet, celá třída, chlubil se Pepík. To uvidíš, Jarku, jaká je Macocha veliká a hluboká, budil bratrovu zvědavost.

Jako studna?

Kdepak studna! Macocha je velká - jako celá náves a hluboká - táti, že je Macocha hlubší než studna?9

Je, aspoň desetkrát, přisvědčil otec; kaši vylil na talíř a sedl ke stolu s děckem na klíně. Jarkovi se údivem rozšířily oči.

A nespadnu tam? strachoval se.

Nespadneš. Na můstku je zábradlí.

Na jakém můstku, Pepíku?

Co se z něho dívají lidé na jezírko -

Jezírko, opakoval Jarek. Ten Jeník mohl do něho spadnout, když ho macecha strčila, vzpomněl si na pověst.,,Utopil by se, tatínku?

Utopil, jezírko je hluboké. Ale teď si skliďte věci, budeme jíst.

Navrátil ukrojil chlapcům k polévce po krajíčku chleba. Div se nepohádali10, kdo dnes vylíže kastrůlek od Toniččiny kaše.

Potom přišla matka. Sklesla únavou na lavicí u kamen, tak jak byla, v kabátku i se šátkem na hlavě.

Maminko, přistoupili k ní chlapci a nahlíželi do kabely, kterou položila vedle sebe. Prsty do bělá vypranými11 vyňala z ní kastrůlek se zbytky od oběda.

Rozdělte si to, řekla unaveně.

Chlapci se na jídlo jen vrhli12. To bylo něco jiného než jejich věčná bramboračka. Muž se na ni vyčítavě podíval:

Proč se aspoň nenajíš? Ukázala mlčky, jen očima, na hochy, hladově sbírající poslední zrnka rýže.

Když ráno otec budil chlapce, matka už zase ve městě prala...

Večer seděl Pepík u stolu zase s čítankou. Držel v ruce tužku a něco zatrhával. Po chvíli se zeptal:

Tatínku, do propasti je podstatné jméno?

Ruka nad sporákem ustala v míchání13. Do propasti... Najednou měl před očima tu známou propast; jako chlapec se tam něco najezdil. Srázná skála, dolní můstek a...

Tak tak že rozuměl14, nač se chlapec ptá. Kolik je to let od spartakiády? Cvičíval ještě i potom, to je pravda. Třebas by ještě všelicos dokázal...

Žena zůstala ve čtvrtek doma. Navrátil odešel do lesa a chlapci, kteří měli volno, motali se kolem matky.

Podívej se, maminko, jen se podívej! stavěli se matce před očima na hlavu. Když vyšla na dvorek, lezli po dřevěné hrazdě, kterou si Navrátil v prvním roce manželství na dvorku postavil. Všimla si: je nově podepřená, vyspravená.

Ale jako tatínek to neumíš, říkal malý staršímu s obdivem a závistí.

Tatínek? zeptala se matka podezíravě.

Tatínek se postaví a stojí nebo přejde po hrazdě, po celé, vykládali chlapci nadšeně.

Jen se zamračila. Ona pere, únavou sotva domů dojde, a on bude dělat doma klukům komedii. Cvičit, aby byl pružný, mladý či co? A proč? Hněvala se. Zapomněla, že muž všechnu práci doma trpělivě udělá, zapomněla na chvíle, kdy se divá na její ruce, rozeprané a opuchlé, a své svírá v pěsti, až mu klouby běleji -

Když se vrátil s trakařem vysoko naloženým dřívím, ani na něho nepromluvila, nepochválila, nepovzbudila ho jako jindy. Nemohla v sobě přemoci lítost, že on si cvičí a hraje, zatím co ona -

U Navrátilů nastaly chmurné dny. Navrátil byl už dávno nemluvný. nka už toho má taky dost15, myslil si o ženě. Ta však polykala zlobu s lítostí.

 

Slovníček

bezbarvý ; b. hlas bramboračka, - f cvičívat hněvat se , hodit hrazda, - f , chlubit se jitřní šero, - n kabela, - f   kamínek, -u m kastrůlek, -u m klika, - f kloub, -u m kočárek, -u m kolo, - n kymácivý , lítost, -i f , loupat brambory lůžko, -a n
macecha, - f motat se , - nadšeně nadzvednout hlavu nahlížet námaha, - f navléci návrat, -u m necky pl nemluvně, -ěte n , nemluvný neobratně neopomenout občas , obdiv, -u m , obloha, - f , ovládnout se ozvat se, pach, -u m písmenko, -a m počastovat ; . podepřený podezíravě , - podrážděný pohádat se , pohnout se ; . rty - polykat zlobu , pootočit se () postarat se (o někoho, o něco) - ( -., -.) povzbudit prohazování silnic pružný převinovat přidušený hlas přisvědčit putovat   řezat dříví sklesnout únavou na lavici sklidit slídivý , ; s. oči- ma . - soustruh, -u m spěch: ve spěchu , srázný , stmívání, -í n stojka, - f (.) strachovat se , strčit studna, - f stydět se , svírat ruce v pěsti šátek, -u m trakař, -e m trpký ( ), údiv, -u m udřený , ukrojit uvázat , vrhnout se , vůně, -ě f () vyčítat (někomu něco) (-. -.) vykládat , výpověď, -i f ; dostat v. vysázet na stůl pár korun vyspravený vystačit , zábradlí, -í n , zamračit se , zatrhávat zvědavost, -i f

 

Lexikálně-gramatické poznámky

1. Když už jsi vzhůru. / .

být vzhůru ) ,

) ,

 

2. Mohou snad vystačit s poukázkou na

potraviny? ?

. :

Nevystačil se svými znalostmi. .

 

3. dvakrát do roka / za rok

. :

třikrát do měsíce / třikrát za měsíc

dvakrát do týdne / dvakrát za týden

 

4. Starosta si dával na čas, než... , ...

 

5. Teď je ti krejcar z obecní kasy dobrý.

.

 

6. Hlásila se o své. .

hlásit se (o něco) (-.)

Hlásil se o svá práva. .

 

7. Maluje na tabulku. .

malovat (na něco) (A.) ( -.)

. :

psát na papír

kreslit na okno

 

8. ukazovat si v čítance

 

9. Táti, že je Macocha hlubší než studna? , ,

?

. že:

Že to neuhodneš! , !

Že on už zas hraje fotbal, místo aby se učil.

, .

Je to tak, že? , ?

 

10. Div se nepohádali. .

.:

Div jsem se nezabil. .

 

11. prsty do bělá vypranými ,

.:

Je opálený do hněda. .

Sporák se rozžhavil do čeřvéna. .

 

12. Chlapci se na jídlo jen vrhli. .

.:

Všichni se jen olizovali. - .

Auto jen frčelo. - / .

 

13. Ruka ustala v míchání. .

 

14. Tak tak že rozuměl. , .

Tak tak jsme to stihli. - .

 

15. Už toho má taky dost. .

Už toho mám dost. ) ( ).

) .

 

 

Gramatické výklady

si

(Zvratná slovesa s si)

si :

1. - si (reflexiva tantum), si -. si . Si . -, , .

. si (reflexíva tantum):

odpočinout si Jsi unaven, jdi si odpočinout.

splést si , Spletl si ho s někým jiným.

počít si / počít Co si počneme? Co počít?

počínat si Počínal si pošetile.

pohrávat si Nepohrávej si s ohněm.

pomyslit (si) Pomyslil si to, ale neřekl to.

poslechnout (si) Poslechněte si tu píseň.

potrpět si , , Na tučná jídla si nepotrpím.

povšimnout si Povšimli jste si toho rozdílu?

prohlédnout (si) Prohlédla si obrázky v knize.

představit si Představte si širokou řeku.

představovat si Představoval jsem si to jinak.

rozmyslit si Rozmysli si, jak nejlépe věc vyřídit.

sednout si Sedněte si ke stolu.

stěžovat si Stěžoval si lékaři, že neslyší. Stěžoval si na

bolesti v hlavě.

stýskat si Stýská si na špatné počasí.

troufat si Troufá si tvrdit, že to není tak.

umínit si , , Umínila si, že jim poví všechno.

-

uvědomit si Uvědomil si plně svou odpovědnost.

vážit si Všichni si ho velice vážili.

vést (si) Vedl si odvážně.

všímat si Nevšímej si toho.

všimnout si Všiml si, že věci nejsou v pořádku.

zamilovat si Zamiloval si ji pro její upřímnost.

zvyknout si (na+ A.) Zvykl si na včasné vstávání.

zvykat si (na+ A.)

si . .:

lehnout (si) Lehl si na gauč. Jdu si lehnout. Lehl si s

chřipkou (angínou).

myslit (si) , Nemysli si o něm nic zlého.

naříkat (si) (na+ A.) Matka si naříkala na svého syna.

odbýt (si) , Odbyl si nepříjemné setkání.

oddechnout (si) , Hlasitě si oddechl. Ustal v práci, aby si

oddechl.

vymyslit (si) , -

vymyslet (si) jste si vymyslel.

vymýšlet (si) Dítě si stále vymýšlí.

vzpomenout (si) Vzpomněl si na svá studentská léta.

vzpomínat (si) Často si vzpomíná na svého učitele.

si - , , (. . 2).

si :

) , - - - -, , , : považovat si, potrpět si (na někoho, na něco); zamilovat si (někoho, něco); splést si, umínit si .

) , , : myslit si, všimnout si, všímat si, poslechnout si, vzpomenout si, uvědomit si, uvědomovat si, pamatovat si.

) , : naříkat si, oddechnout si, odpočinout si, stýskat si, stěžovat si, zoufat si, zvyknout si, zvykat si.

) ( .): lehnout (si), lehat (si), sednout (si), sedat (si), odbýt si, odbývat si.

si za-. - . .: hrát - zahrát si, křičet - zakřičet si, kouřit - zakouřit si, řečnit - zařečnit si, tancovat - zatancovat si, lyžovat - zalyžovat si, zpívat - zazpívat si.

si na- ( ), : vymýšlet - navymýšlet si, nahrát si, našetřit si .

2. si , , (zájmová slovesa). si , , , - , , .:

dát si (-.) Dám si zmrzlinu.

dovolit si Nemohu si to dovolit udělat.

dovolovat si si to dovolujete?

koupit si (něco) (-.) Koupil jsem si nový klobouk.

mnout si , Radostně si mnul ruce.

(na)malovat si , Ona si rty nemaluje.

(-.)

nasadit si (-.) Nasadil si brýle a dal se do práce.

obarvit si , Obarvila si vlasy.

(-.)

objednat si (něco) (-.) Objednali jsme si lístky do divadla.

otřít si Otři si pěkně boty!

podlomit si Podlomil si zdraví.

prorazit si Prorazili si cestu houštím.

proklestit si Proklestili si cestu houštím.

podvrtnout si (-.) Podvrtnul jsem si nohu.

přát si Přeji si k svátku kolo.

předplatit si Už jste si předplatil noviny?

připomenout si Připomněl si básně o lásce.

půjčit si Půjčila si peníze.

rozbít si Rozbil jsem si brýle.

schovat si Schovala si obrázek na památku.

unavit si , Unavil jsem si oči čtením.

uvázat si Uvázala si šátek na hlavu.

vybírat si Ženy si vybíraly pěkné látky.

vybrat si Vybral si nejlepší kousek.

vybojovat si , Vybojoval si nezávislost.

zachovat si Zachoval jsem si na ni milou vzpomínku.

zapsat si (něco) (-.) Zapiš si to do notesu.

získat si (něco) (-.) Dobrou prací si získal autoritu.

zkazit si (něco) (-.) Zkazila jsem si náladu.

zkrátit si Půjdeš-li tímto směrem, zkrátíš si cestu.

zlomit si Chlapec si zlomil nohu.

zvolit si Zvolil si své povolání dobře.

-, . , - se (umývat se, holit se), si ( , , , . .), : koupit si, vzít si, proklestit si.

, , , vyčistit, zlomit, koupit, namalovat. si , , .

3. c si - (reciproční slovesa). se (sejít se). , , . .:

 

dávat si (něco) (-.) / - (-.) Před domem si dávají ještěpo hubičce. - / .
dopisovat si S kým si dopisuješ? -?
důvěřovat si Všichni si důvěřovali. .
odporovat si Často si odporovali. - .
odpustit si Odpustili jsme si všechno. .
povídat si Ženy si povídaly o svých dětech. - .
rozdělit si Rozdělte si to, děti, mezi sebou. , , .
rozumět si Vždycky si rozumíme. .
sdělovat si dojmy - ( -.) O přestávce si sdělovali dojmy. - .
přituknout si Všichni zvedli poháry a přitukli si. .
tykat si, vykat si -. , Tykali si. .
věřit si Oni si věřili. .
vyměnit si (něco) ( -., -.) Vyměnili jsme si knihy. -.
vyřídit si (něco s někym) , ( -.) S ním si to ještě vyřídím. - /

 

, , si: věřit - věřit si .

4. si , : . : Pěkně si leží. Hezky si čte knihu. Jezdím si po světě.

: . . .

Si . , - . .: Celá rodina si ke mně chodí pro peníze.

. si si, , , , . .

 

,

(Substantiva singularia tantum)

, . , :

1. (hromadná jména podstatná), -, - :

) : dříví , , uhlí , křoví .

) -stvo (-ctvo): obyvatelstvo , lidstvo , obecenstvo , osazenstvo , dělnictvo , ptactvo , učitelstvo , žactvo , .

) : hmyz , dobytek , brav , mládež .

2. , (jména podstatná látková): mléko, zlato, železo, voda, pivo, mouka, krev.

. . , , . .: dvě piva , železa , žita .

3. , : statečnost , pýcha , mládí .

. ., . . , . . obyvatelstvo město, dříví stavení, březina žena, hmyz, brav, dobytek hrad.

: 1. lid, národ, dobytek, brav, hmyz . . : chovat dobytek, brav, hubit hmyz . .

2. . dobytek -a: chov dobytka .

 

(Předložky) nad, pod

nad (nade) . . . . :

) kam , -. -.:

Ten obraz jsem pověsil nad psací stůl.

.

Slunce vyšlo nad horu. .

Zdvihněte ruce nad hlavu. .

) (, ):

Je to nad mé očekávání. .

Je to nad mé síly. .

. :

) kde -., -:

nad mořem, nad sporákem ,

Je pět stupňů nad nulou. .

Ústí nad Labem. --.

Brandýs nad Labem. --.

) :

vítězit, zvítězit nad někým, nad něčím -., -.

Zvítězili jsme nad nepřítelem. .

vynikat, vyniknout nad někým, nad něčím -., -.

Vynikali nad nimi jako velikáni. , .

zamyslit se, zamýšlet se nad něčím , -.

Zamyslil se nad úkolem. .

naříkat nad někým, něčím -., -.

Naříkala nad osudem svého syna. .

pod : .

. :

) kam -.:

Dejte si to pod hlavu. .

Sedli jsme si pod strom. .

Dal to pod nohy. .

) - -.:

pod cenu

Je to pod průměr. .

Teplota klesla pod nulu. .

. :

) kde - -.: pod stromem, pod stolem

) - -.:

Je pět stupňů pod nulou. .

) :

pod trestem: Přinutili ho k tomu pod přísným :

trestem. .

pod vlivem: Jste pod jeho vlivem. :

.

pod ochranou: Všichni byli pod naší ochranou. : .

pod záminkou: Odmítl to pod záminkou, že :

nemá čas. , .

pod pokutou: Je to zakázáno pod pokutou. : ! -

- .

být pod čí mocí: Všichni byli pod jeho mocí. -.: -

.

. . :

Prospěch klesl pod průměr. .

Dávám vám ho pod vaši ochranu. .

 

CVIČENÍ

1. Doplňte si, kde je třeba:

Cheš... zapálit cigaretu? - Zahrál... s ním šachy. - Koupila jsem... nové šaty. - Nabral... spoustu práce. - Sepnula... vlasy sponou. Všichni... ho velice vážili. - Nač... stěžujete? - Já... to při-nesu. - Pomalu... zvykám na nové místo. - Vzal jsem... tyto knihy. - Po koncertě jsme... vyměnili dojmy. - Dovolím... vám to ukázat. - Pořád jsem... na ni myslil. - Nechtěl byste... trochu odpočinout? - Nechtě... tyto věci. - Prohlédneme... sbírku starého umění. - Dobře... to rozmysli. - Mínil..., že... toho dosáhne. -Tu knihu bych... rád přečetl. - Tu zkoušku... budu skládat zítra. - Přejete... kávu nebo čaj? - Dával... na čas, než odpověděl na můj dotaz. - Nedovedeš... představit, jak je Macocha hluboká. - Chlapec... ukazoval v čítance a slabikoval. - Nech... ty peníze, budeš je potřebovat. - Děti... rozdělily jablko na dvě půlky. - Tuto hrazdu... chlapci postavili, aby mohli cvičit. - Navrátilová... všimla, že se s mužem něco děje. - Toník... myslil, že vydělá alespoň trochu peněz. - Se vzrušením... prohlížela fotografii, co jí selka dala. - Nic... z toho nedělejte, všechno dobře dopadne. - Sousedky stály před domem a klidně... povídaly.

2. Uvedená slovesa přeložte do češtiny a doplňujte je do vět:

, , , , , , , , , -, ,

Jarek... na otcův slib. - Už jsem... že jsem to říkal. - Děti,... ke stolu, budeme jíst. - Prosím,...,... na co máte chuť. - Chlapci,... ta jablka a spravedlivě... je mezí sebou. -..., že Petr dnes nepřijde. -..., že by měl čas. - Českoslovenští pionýři... se sovětskými. -... na cestu teplé věci, bude tam zima. - Musím... ještě nějaké věci na zítřek.

3. Převádějte podle vzoru:





:


: 2017-02-24; !; : 331 |


:

:

, .
==> ...

1735 - | 1562 -


© 2015-2024 lektsii.org - -

: 0.308 .