Vláďa měl míč. Jirka ho sebral. - Vlasta měla psa. Ten utekl. - Jeden turista měl krásný kufr. Někdo ho ukradl. - Jiřina měla nové zlaté hodinky. Ty se ztratily. - Milan měl prababičku. Ta nedávno zemřela. - Věra měla zápalky. Matka je vzala.
15. a) Ze dvou tvarů v závorce vyberte správný:
Venku je dnes velmi (chladno, chladně), musí se (teplo, teple) obléci. - Příbuzní přijali Milenu velmi (chladno, chladně). - Nemluv prosím tě (dlouho, dlouze), vysvětli nám všechno (krátko, krátce) a (jasno, jasně). - Bratranec nám (dlouho, dlouze) a (široko, široce) popisoval svoje příhody v letním táboře. - Byl jsem (hluboko, hluboce) zarmoucen a bylo mi opravdu velmi (těžko, těžce). - V pokoji bylo (ticho, tiše), protože všichni se chovali velmi (ticho, tiše). - Zuzka se dnes tak (veselo, vesele) tváří, to jí musí být opravdu (veselo, vesele).
b) doplňte:
vysoko - vysoce; hluboko - hluboce; daleko - dalece; draho - draze; horko - horce; hlučno - hlučně; smutno - smutně; dlouho - dlouze
Horníci pracovali... pod zemí. - Jejím vyprávěním jsme byli... dojati. - Besedovali jsme... do noci. - Ten stručný příběh vypravoval... a široce. - V restauraci bylo velmi.... - Hosté se bavili velmi.... - Bez dětí jí bylo velmi.... - Matka se dívala... za odcházejícím synem. - Orli hnízdí... v horách. -... jsme si vážili jeho názorů. - Tak... jsem ještě nikdy nebyl. -Víc o něm říci nemohu, tak... ho neznám. - To vám přijde velmi.... - Byla to velmi... vykoupená svoboda. - V té bundě ti bude dnes.... - Dítě bylo nemocné,... dýchalo a neustále plakalo.
16. Tučně tištěné výrazy zaměňte synonymickými příslovci na -ově, -ně, -sky, -cky.
Vzor: Z uměleckého hlediska je to dílo velmi průměrné. - Umělecky je to dílo velmi průměrné.
Po stránce jazyka je jeho kniha velmi obtížná, ale pokud jde o obsah je vynikající. - Z hlediska vědy nelze takové stanovisko obhájit. - Jako člověk to chápu, ale jako nadřízený to nemohu připustit. - Z politického hlediska bylo takové řešení zcela pochybené. - Obě tyto věty se od sebe svým významem podstatně liší. - Ta práce je co do svých myšlenek velmi chudá. - Ivan a Zuzana se k sobě svým věkem a povahou velmi dobře hodí. - ČSSR spolupracuje v hospodářském a vojenském ohledu s SSSR.
|
|
|
17. Přeložte do češtiny:
) ? , . - , , . - . - . , . , : , , . . , . . . - : , ? - , - , . . - , , .
) . - , . - ? , . - , .
) , ? - , . - . - . - . - . - . - . - , . - . - , . - . - . - . - , . - . - , .
Poslechové cvičení
ANEKDOTY
V univerzitní posluchárně klade profesor studentům otázku: Co myslíte, pánové, jakou největší vymoženost dala chemie světu?
Ozval se nesmělý hlas z auditoria: Prosím, blondýnky, pane profesore.
* * *
Jeden mladý muž, který se chtěl oženit, se zeptal G. B. Shawa: Mistře, je to pravda, že ten, kdo se ožení v pátek, bude po celý život nešťastný?
Určitě," odpověděl Shaw, proč by měl být právě pátek výjimkou?
Zapamatujte si:
VZTAHY K LIDEM
Slibovat hory doly (=všechno možné).
Udělat nad někým kříž (=vzdát se naděje např. v uzdravení, že se polepší atd.).
Dělá, co jí na očích vidí (=chce vyhovět každému přání, i nevyslovenému).
Snesl by jí modré z nebe (=udělal by pro ni všecko).
|
|
|
Maže mu med kolem úst (huby) (=lichotí mu).
LEKCE 26
( děvče). . - . .
LÍDA
(Z knihy Julia Fučíka Reportáž psaná na oprátce)
Přišel jsem k Baxům poprvé večer. Byla doma jen Jožka a drobné stvoření s pohyblivýma očima, kterému říkali Lída. Bylo to spíš ještě dítě zvědavě pokukující po mém plnovousu a spokojené, že se mu do bytu dostává nová zajímavost, s kterou se bude snad chvíli moci bavit.
Spřátelili jsme se rychle. Ukázalo se, že tomu dítěti je ku podivu už bezmála devatenáct let, že to je Jožčina nevlastní sestra, že se jmenuje Plachá, ač má málo z této vlastnosti1, a že ochotnicky hraje divadlo, které má nade vše ráda2.
Stal jsem se jejím důvěrníkem, podle čehož jsem poznal, že jsem už přece jen starší pán; zpovídala se mi ze svých mladých bolestí a mladých snů3 i utíkala se ke mně jako k rozhodčímu4 ve sporech se svou sestrou nebo jejím mužem. Neboť byla prchlá, jak bývají mladá děvčata, a rozmazlená, jak bývají pozdní děti.
Provázela mne, když jsem poprvé po půl roce vyšel z bytu, abych se prošel. Starší kulhající pán byl méně nápadný, šel-li se svou dcerkou, než kdyby šel sám. Každý se podívá spíš po ní než po něm. Proto šla se mnou i na první ilegální schůzku, proto šla se mnou i do prvního ilegálního bytu. A tak se vyvinulo samo sebou: stala se mou spojkou.
Dělala to ráda. Nestarala se příliš o to, co to znamená a k čemu je to dobré. Bylo to něco nového, zajímavého5, něco, co každý nedělá a mělo to příchuť dobrodružství. To jí stačilo.
Dokud to byly jen drobné věci, nechtěl jsem jí ani říci více. Nevědomost v případě zatčení byla jí lepší ochranou než vědomí viny.
Ale Lída se zapracovávala. Lída mohla i víc než zaskočit k Jelínkům a vyřídit nějaký drobný vzkaz. Musila by však již vědět, oč jde6. Začal jsem. Byla to škola, docela regulérní škola. A Lída se učila pilně a ráda. Na pohled bylo to totéž děvče, veselé, lehkomyslné a trochu uličnické, ale uvnitř to už bylo jinačí. Myslila. A rostla.
V akci se seznámila s Mirkem. Měl už za sebou kus práce7 a dovedl o ní dobře mluvit. Imponoval jí. Snad nerozeznala pravé jádro8, a v tom případě jsem je nerozeznal ani já. Důležité bylo, že jí svou prací, svým zjevným přesvědčením byl už bližší než jiní chlapci.
|
|
|
Rostlo to v ní rychle a prohlubovalo kořeny. Počátkem roku dvaačtyřicátého začala zajíkavě s otázkami o členství ve straně. Nikdy před tím jsem ji neviděl tak rozpačitou. Nic před tím nebrala tak vážně9. Váhal jsem ještě. Ještě jsem ji zkoušel.
V únoru 1942 byla přijata za člena strany přímo Ústředním výborem. Vraceli jsme se domů hluboce mrazivou nocí. Jindy hovorná, dnes mlčela. Až v polích blízko domova se náhle zastavila a tiše, tichounce, žes při tom slyšel každý bortící se krystalek sněhu, povídá:
- Vím, že tohle byl nejdůležitější den v mém životě. Teď už nepatřím sobě. Slibuji vám, že nezklamu. Ať se děje cokoli.
Dalo se mnoho10. A nezklamala.
Udržovala nejdůvěrnější spojení nahoře. Dostávala nejnebezpečnější úkoly: navazovat ztracená spojení a zachraňovat ohrožené. Dělala to jako dříve. Samozřejmě a s veselou bezstarostností, pod níž však byla už pevně uložená odpovědnost.
Byla zatčena měsíc po mém zatčení. Upozornil na ni Mírek svým mluvením a pak už nebylo těžké zjistit, že pomáhala své sestře a švagrovi k útěku a do ilegality. Pohodila hlavou a hrála s temperamentem úlohu lehkomyslného děvčete, které nemá ponětí, že dělalo něco nedovoleného a že to pro ni může mít vážné následky.
Věděla mnoho, nepověděla nic. Ale hlavně: nepřestala pracovat. Změnilo se prostředí, změnily se metody práce, změnily se i úkoly. Ale nezměnila se pro ni povinnost člena strany neskládat ruce v klín11 na jakémkoli úseku. Plnila dál všechny příkazy oddaně, rychle a přesně. Bylo-li třeba vyjít nějak ze zamotané situace, aby byl zachráněn člověk venku, Lída s nevinnou tváří vzala na sebe něčí vinu. Stala se chodbařkou na Pankráci a desítky lidí docela neznámých děkují jí za to, že nebyli zatčeni. Zachycený moták téměř po roce učinil konec12 téhle její,,kariéře.
Teď jede s námi k soudu do Reichu. Je jediná z celé naší velké skupiny, která má důvodnou naději, že se dožije svobody. Je mladá. Kdybychom tu nebyli, nedovolte, aby se ztratila. Musí se mnoho učit. Učte jí a veďte ji. Nedovolte, aby zpychla nebo byla provždy spokojena tím, co udělala. Osvědčila se v nejtěžších chvílích. Prošla ohněm. A ukázalo se, že je z dobrého kovu.
|
|
|
Slovníček
| akce, -e f , , ; v akci se seznámila s Mirkem - bezstarostnost, -i f , - bolest, -i f : mladá b. - bortit se , ( ) dobrodružství, -í n dožit se (něčeho) ( -.) důvěrník, -a m důvodný hovorný chodbařka, - f ilegální , imponovat jindy kov, -u m kulhající moták, -u m (- ) mrazivý naděje, -e f nápadný , následek, -dku m navazovat: n. spojení nedovolený nevědomost, -i f , nevlastní oddaně ohrožený ochotnicky hrát divadlo - oprátka, - f osvědčit se . , -. plnovous, -u m podiv, -u m ; ku podivu pohodit hlavou | pohyblivý ; pohyblivé oči pokukovat ponětí, -í n : nemít . poučovat povinnost, -i f prchlý prohlubovat ; . kořeny - prostředí, -í n provázet provždy přesvědčení, -í n příchuť, -i f : mělo to p. dob- rodružství - rozeznat , rozmazlený rozpačitý , - , sen, -snu m ; . slibovat spíš , spojka, - f spřátelit se stvoření, -í n , švagr, - m . () udržovat , uličnický upozornit (někoho na něco) -. ( -.) úsek, -u m Ústřední výbor, -u m - útěk, -u m váhat vědomí, -í n vyvinout se ; tak se to vy- vinulo vzkaz, -u m ; vyřídit v. - zachycený , | |
| zamotaný zapracovat se , - zatčení, -í n | zjevný zklamat zpychnout zvědavě |
Lexikálně-gramatické poznámky
1. Ač má málo z této vlastnosti. -
. (Plachá - )
2. Má nade vše ráda divadlo. .
nade vše (nade všecko) mít ráda, milovat, vážit si drahý, vážený, milovaný. : nadevše (nadevšecko).
3. Zpovídala se mi ze svých mladých
bolestí a mladých snů. .
4. Utíkala se ke mně jako k royhodčímu. /
.
. :
utíkat se (někomu) o pomoc, o radu -. , -.
5. něco, , . : Bylo to něco nového; Povím vám něco zajímavého; Dělala něco nedovoleného.
6. Oč jde? , ?
Nevěděli jsme, oč jde. , .
Jde o to, že... , ...
|
|
|
Jde o vašeho přítele. .
mne nejde. .
Jde o všechno. .
7. mít za sebou (něco) (-.)
Měl za sebou kus práce. .
Má za sebou těžký život. .
8. Snad nerozeznala pravé jádro. , ,
.
9. brát (něco) vážně ( -.)
Nic před tím nebrala tak vážně.
.
Bere to vážně. .
. :
Myslí to vážně. .
10. Dalo se mnoho. .
11. skládat ruce v klín
12. učinit konec
. :
Je s ním konec. .
S tím už je konec. .
Nechat (něco) na konec. (-.) .
Konec konců. .
Gramatické výklady
( děvče)
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| N. G. D. . V. L. I. | děvče děvčete děvčeti děvče děvče děvčeti děvčetem | děvčata děvčat děvčatům děvčata děvčata děvčatech děvčaty |
děvče , , , : dítě , kotě , kuře , ptáče , vnouče , house , kachně , lvíče , hříbě , tele .
. . . děvče, kotě, tele, . . - -et- . -at- . : děvčete, děvčata; kotěte, koťata; telete, telata. . - ( moře), . - ( město).
děvče zvíře (zvířete, zvířata) , : poupě (poupěte, poupata) , doupě (doupěte, doupata) , koště (koštěte, košťata) , . , : kníže (knížete, knížata) , hrabě (hraběte, hrabata) , dóže (dóžete, dóžata) .
dítě (dítěte) . . děti, ( kosti).
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| N. . V. G. D. L. I. | dítě dítěte dítěti dítěti dítětem | děti dětí dětem dětech dětmi |
. . . , , . , . : Osobně jsem znal hraběte Tolstého.
(Neurčitá a záporná zájmena a příslovce)
, , . kdo, , jaký, který, čí , ně-, lec-, málo-, vseli-, -si, -koli.
jak, kde, kam, odkud, kudy .
ni- k .
| ně- | -si | -koli | lec- | málo- | leda- | |||
| kdo jaký který čí | někdo něco nějaký některý něčí | kdosi cosi jakýsi kterýsi čísi | kdokoli cokoli jakýkoli kterýkoli číkoli | leckdo leccos lecjaký leckterý lecčí | málokdo máloco - málokterý - | ledakdo ledaco ledajaký - - | nikdo nic nijaký žádný ničí | každý, pl všichni všechno každý - - |
| jak kde kam kdy odkud | nějak někde někam někdy odněkud | jaksi kdesi kamsi kdysi odkudsi | jakkoli kdekoli kamkoli kdykoli - | lecjak leckde leckam leckdy - | - málokde málokam málokdy - | ledajak ledakde ledakam ledakdy - | nijak nikde nikam nikdy odnikud | všelijak všude všude vždy odevšad |
,
1. ně- - ( () ):
Něco už jsem o tom slyšel. - .
Někdo zaklepal na okno. - .
Vezmi si nějaký teplý kabát. - .
At to některý z vás udělá. - .
Delší dobu žil někde na Uralu. - .
Někam odešel. - .
2. -si ně- ó . , , ; -si :
Kdosi tam je, ale nevím kdo. - , .
Cosi tam šustí, ale nevím . - , .
Byl to jakýsi neznámý muž. - .
Kdysi jsem to viděl. - .
Byl kdesi na Sibiři. - .
3. -koli
: kdokoli , cokoli , jakýkoli ; ..., ...:
At přijde kdokoli. /
...
Vezmi si cokoli. / .
At se děje cokoli... ...
Nebál se jakékoli práce. .
4. leckdo 1. -; 2. , ; leccos 1. -; 2. , :
Leckdo o tom dobře ví. .
- .
Leccos jsem už viděl. .
- .
leckde -; ( ):
Leckde jsem se s ním setkával. .
(. -...)
všelikdo, všelicos , :
Všelicos už jsem zažil. .
málo-: málokdo ; máloco ; málokterý :
Málokdo o tom mluvil. .
5. kde-: kde- , :
kdekdo , , : Byl tam kdekdo, muži i ženy, staří i mladí , ...
kdeco , : Sháněla kdeco .
kdekterý , : Kdekterý kluk to umí lépe.
kdejaký , , : ví kdejaký člověk. Dala mu kdejaké staré šaty.
6. ni- : nikdo ; nic ; nikde ; nikdy .
, , . . někdo, kdosi, nikdo, leckdo, kdekdo - kdo: někoho, někomu, o někom; některý, kterýsi, nějaký, jakýsi, lecjaký, leckterý - který, jaký. (. 1.)
, , , ni- . :
V ničem mi nepomohl. .
S kým ses stýkal? S nikým. ? .
: 1. (, , , , , , . .) nemít, nebýt. .:
. Nemáme se koho zeptat.
. Nemáme skrývat.
. Není tam s kým mluvit.
. Nemám za koupit lístky.
. Nemá z čeho pít.
2. , , , , , . nemít, nebýt:
. Nebylo kam pospíchat.
. Neměli odkud se dovědět.
. Neměli kde pracovat.
. Nemám kdy číst.
. , :
Je o čem přemýšlet. .
Máte kde spát? ?
Máme jíst? ?
(Omezovači význam komparativu)
: . : starší pán Podle čehož jsem poznal, že jsem už přece starší pán , , . mladší žena , slabší dítě , levnější látka ( ) .
-:
Znal jsem více takových lidí. .
CVIČENÍ
1. Na otázku reagujte odpovědí se záporným zájmenem nebo příslovcem podle vzoru:
