Mirek to teď už neříká.... - Vlasta tam teď už nejezdí.... - Studenti o tom teď už nemluví.... - Věra k nám teď už nechodí.... - Jirka si to teď už nekupuje.... - Milena to teď už nenosí.... - Chlapci to teď už nehrají.... - Mirek si to teď už s sebou nebere.... - Zdena se na to teď neptá.... - Vláďa to teď už nedělá....
8. , .
: jste dělali dnes dopoledne? (hrát fotbal) - Byli jsme hrát fotbal.
Co jste dělali v neděli odpoledne? (koupat se na přehradě).... - Co dělala Vlasta ve městě? (koupit si boty).... - Co jsi dělal na nádraží? (podívat se, kdy jede vlak do Plzně).... - Co jste dělali včera odpoledne? (hrát volejbal).... - Co dělaly děti u Nováků? (podívat se na štěňátka).... - Co jsi dělala večer na fakultě? (poslechnout si jednu přednášku).... - Co dělali tatínek s Mirkem v Praze? (podívat se na výstavu)....
9. , :
(Pan vrchní), platím. - Zavolejte, prosím, (pan vrchní). - Kdy přijde (pan vrchní)? - Znáte se s (náš vedoucí)? - Jde o zájmy našich (pracující). - Kde jste se seznámil s (Jiří)? - Zeptej se na to (Jiří). - Vypravuj nám o (Jiří). - Nepoznal jsem našeho (krejčí). - Jaké znamení nám dává (výpravčí)? -Musíte se obrátit na toho (mluvčí). - Tento kabát jsem šil u známého (krejčí). - Dlouho jsme nemohli najít (vedoucí) oddělení.
10. průvodčí :
Do kupé vešla mladá průvodčí. - Museli jsme se na cestu zeptat průvodčí. - Mluvili jsme s mladou průvodčí. - Dal jsem jízdenku průvodčí. - Stáli jsme na chodbě a mluvili s průvodčí. - S velkým zájmem jsme poslouchali vyprávění průvodčí. - Rádi bychom mluvili se soudružkou vedoucí. - Musím to oznámit naší paní vedoucí. - Ptal jsi se na to vaši vedoucí? - Na poradu se sjely všechny vedoucí prodejen.
11. , :
Po zkouškách pojedeme do (Vysoké Tatry). - Na území (jižní Čechy) se rozkládá část Šumavy. - Sněhová pokrývka ve (Vysoké Tatry) je 50 centimetrů. - Můj dědeček se narodil v (České Budějovice). - Kdy jste posledně byl v (jižní Čechy)? - Kdy jste se vrátili z (Karlovy Vary)? - Přeji ti, abys jednou strávil dovolenou v (Karpaty). - Z Prahy do (Karlovy Vary) je přes 90 kilometrů. - Vlak Moskva - Praha jede přes (Košice), avšak stojí v (Košice) pouze deset minut. - Z (Hradčany) je pěkný pohled na Prahu. - V (Karlovy Vary) se v létě i v zimě zotavují pracující z celého Československa. - Za tři dny pojedou naši sportovci do (Karpaty), mají tam lyžařské závody. - Budeš-li chtít, zůstaneme v (Benátky) ještě několik dní. - S (Benátky) jsou spojeny naše nejlepší vzpomínky. - (Uhry) nyní říkáme Maďarsko. - Narodil se v (Čechy), ale žije na Slovensku. - Z (České Budějovice) do Krumlova jsme jeli dvěma autobusy. - Tragédii, která se odehrála v (Lidice), zná celý svět.
|
|
|
12. jestli :
Studenti ještě nevědí, jestli dnes bude přednáška z české literatury. - Zeptal jsem se svého kamaráda, jestli zná našeho profesora. - Řekněte mi, jestli jste čestli české noviny (jestli jste rozuměli českým filmům, jestli jste už přečetli nějakou českou knihu, jestli si dopisujete s
česky mluvícím cizincem). - Ještě nevím, jestli budu moci přijít. - Musíme se zeptat, jestli ten vlak jezdí i v neděli. - Zatím není jasné, jestli pojedeme do Brna nebo do Ostravy. - Mohl byste mi říct, jestli ten vlak se zastavuje v Kolíně? - Musíme se informovat, jestli to letadlo létá každý den.
13. :
Vlak do Prahy -jíždí každý den ve 23.50. - Moji přátelé měli strach, že zmeškáme vlak, a proto -šli na nádraží půl hodiny před odjezdem. - Moje přítelkyně se -cházela před vagónem a byla nervózní, protože vlak už byl -praven k odjezdu. - Nastoupili jsme do vozu a -sedli jsme na svá místa. - Vlak se pomalu -jížděl. - Za chvíli nám průvodčí -nesl čaj s citrónem. - Ráno jsem se -budila dřív, než -šlo sluníčko. - Vlak už -jel několika velkými městy a teď se -bližoval k státní hranici. - Za hodinu se náš vlak -stavil v pohraniční stanici. - -stoupili jsme z vozu a šli do restaurace, kde jsme si -jednali oběd a -pili kávu. - Měli jsme ještě čas, a proto jsme se šli -dívat na město. - Pak jsme jeli dále. Z okna jsme viděli, jak vlak -jel most přes reku. - Druhý den ráno sme -jeli do Prahy, kde nás vítali naši přátelé, kteří nás -vezli do hotelu. - Domluvili jsme se, že se -jdeme po obědě.
|
|
|
14. :
) . - . - . - . - .
) , , , . - . - . ? - , . - 6
. - . - . - ? - . - . - ? - , . - , , . - . - . - . - . - ? - ? - ? - 20, . - 5 . - . - . - . - . - . - . - . - ? - . - , . - . - .
) , . - , . - . - - . - ,
. - , . - . - , .
Slovníček
byl označen
botanická zahrada
zavést
jít na houby
stačit
15
, - ( ). . -- všechen, -, -. pokud (dokud).
U LÉKAŘE
Karel se nečítí dobře. Je unavený, bolí ho hlava1, ruce a nohy a píchá ho u srdce2. Potí se a je mu přitom zima. Trápí ho kašel a rýma. - Už týden churaví. Jde na zdravotní středisko (na polikliniku)3 k lékařské prohlídce. Chvíli musí čekat, protože je tam mnoho pacientů. Konečně ho zdravotní sestra zve do ordinace. Lékař se ho ptá:
Tak co vám schází?4
Karel si stěžuje na bolesti v celém těle5, na únavu, pálí ho také oči a nemá chuť k jídlu.
Kolik dní máte už tyto potíže?, ptá se lékař.
Několik dní, ale dnes se cítím tak slabý a unavený, že jsem nemohl jít do práce6.
|
|
|
Lékař vyzývá Karla, aby se svlékl do půl těla7 a prohlíží ho. Poslouchá na prsou a na zádech8, dívá se do krku i na oči9. Pak se ptá na nemoci, které Karel prodělal10 v mládí. Karel býval dříve často nemocen (často stonal), míval chřipku a několikrát měl také angínu11. Teď už tak nemocemi netrpí12, ale bývá často nachlazen. Dnes ráno měl zvýšenou teplotu a včera večer dokonce vysokou horečku. Lékař prohlíží dále a pak píše recepty.
Je to něco vážného, pane doktore?
Ale ne, vypadá to zase na chřipku13. Zůstanete pár dní doma. Pokud budete mít teplotu, budete ležet. Předepíšu vám prášky, abyste se z toho brzo dostal. Za týden přijdete na kontrolu.
Děkuji, pane doktore, a prosil bych ještě potrvzení o pracovní neschopnosti14.
To vám napíše sestra.
* * *
Pacient: Dobrý den, pane doktore.
Doktor: Dobrý den, posaďte se. Nač si stěžujete?
.: Necítím se zdráv. Mrazí mě po celém těle15, mám rýmu a kašel.
D.: Máte horečku?
.: Ano, mám zvýšenou teplotu.
D.: Kdy se vám udělalo špatně? Kdy jste onemocněl?
.: Tak asi tři dny, co se mi točí hlava, je mi nějak špatně, nemám chuť k jídlu16.
D.: Teď prosím otevřte ústa, podívám se do krku. Máte chřipku. Musíte několik dní zůstat doma. Kdyby vám bylo hůř, zavolejte mě, jinak přijdete za tři dny. Tady máte recept na lék. Budete jej užívat třikrát denně po jídle. Kromě toho musíte držet dietu a omezit kouření.
.: Děkuji vám, pane doktore, na shledanou.
D.: Na shledanou.
V LÉKÁRNĚ
- Zde je lékařský předpis (recept). Dostanu léky hned, nebo budu muset čekat?
- Prášky vám můžeme dát hned, ale na sirup budete muset počkat.
- V kolik hodin mohu přijít?
- Asi za hodinu bude sirup hotov.
- Dejte mi nějaké prášky proti bolení hlavy17 a kloktadlo. Kolik platím?
- Za léky předepsané lékařem se neplatí nic, vybíráme pouze manipulační poplatek18 1 Kčs (jednu korunu). Za ostatní léky také neplatíte mnoho. Celkem čtyři koruny. Sirup budete brát19 třikrát
denně kávovou lžičku k tomu po jídle tyto prášky, jednu až dvě tablety.
LÉKAŘSKÁ PÉČE
Lékařská péče v Československu je bezplatná. Běžná onemocnění se léčí ambulantně na poliklinikách (v okresních nebo obvodních ústavech národního zdraví, zkratka OÚNZ). Na každém větším zdravotním středisku pracuje několik lékařů praktických i odborných a každá poliklinika má také zubní oddělení. Když vás bolí zuby, zajděte na zubní oddělení, kde vám prohlédnou chrup a zkažené zuby zaplombují nebo vytrhnou. Při těžkých onemocněních jsou pacienti odesíláni do nemocnic, kde se provádí dlouhodobé léčení a náročné lékařské výkony, jako jsou operace. Díky pokroku v lékařství a soustavné péči o zdraví podařilo se téměř odstranit mnoho dříve nebezpečných nemocí, jako je například tuberkulóza. Použití antibiotik zmenšilo značně nebezpečí
takových onemocnění, jako je zápal plic. Zmenšilo se i nebezpečí dětských chorob, jako jsou např. záškrt, spála a jiné. Bylo dosaženo pokroku, při léčení rakoviny, stále však ještě umírá na tuto zákeřnou chorobu20 mnoho lidí. Také infarkt ohrožuje ještě mnoho lidí21.
|
|
|
Slovníček
| ambulantní běžný bolest, -i f bolet , brzo cítit ; necítím se dobře díky dlouhodobý doporučit dostat se z nemoci , držet dietu horečka, - f hůř choroba, - f chrup, -u m , chřipka, - f churavět chvíle, -e f jinak kašel, - m kloktadlo, -a n kloktat konečně krk, -u m léčit lék, -u m lékař, - m ; praktický l.- , ; odborný l. lékařský ; ; náročný 1. výkon - ; lékařská péče lékařství, -í n mládí, -í n nachlazený | nachladit se například nebezpečí, -í n nebezpečný nemoc, -í f nemocnice, -e f nemocný ; být nemocen nespavost, -i f odstranit omezit onemocnění, -í n ordinace, -e / ; zvát do . otevřít OÚNZ (Okresní ústav národního zdraví) ( ) pálit: pálí ho oči pokrok, -u m potit se potíže zdravotní použití, -í n prášek, -šku m ; . proti bolení hlavy prohlídka, - f ; jít k lékařské prohlídce předepsat lék rýma, - f sirup, -u m . slabší soustavný spála, - f stěžovat si stonat teplota, - f ; zvýšená t. točit se ; točí se hlava | |
| trápit třikrát únava, - f unavený , ústa pl užívat lék vážný větší vytrhnout zub vyzývat . záda pl | zákeřný zápal plic zaplombpvat záškrt, -u m zdravotní sestra zima: je mu zima / zimnice, -e f zkažený zkratka, - f značně |
-
|
|
|
1. bolet (někoho něco): Bolí ho hlava
(srdce, zub). (, ).
Co vás bolí? ?
2. Píchá ho u srdce. .
3. jít na zdravotní středisko (na polikliniku) ( )
4. vám schází? ? / ?
5. Karel si stěžuje na bolesti v celém těle. .
6. jít do práce
7. svléci se do půl těla
8. poslouchat na prsou a na zádech
9. dívat se do krku i na oči
10. prodělat nemoci -.
11. mít chřipku (angínu) ()
12. Teď už tak nemocemi netrpí. .
Cím trpíte? ? / ?
13. Vypadá to na chřipku. .
14. potvrzení o pracovní neschopnosti /
15. Mrazí mě po celém těle. .
16. Nemám chuť k jídlu. .
17. prášky proti bolení hlavy
18. vybírat manipulační poplatek
19. brát léky (sirup, prášky, (,
tablety) / užívat léky , )
20. umírat (na něco): na infarkt ( -.):
(na zápal plic, na rakovinu) ( , )
21. ohrožovat (někoho, něco): (-., -.) / -
zdraví lidí (život) (-., -.):
()
,
( )
, ( - ruce, nohy, uši, oči, kolena, ramena, prsa), .
| Pád | Množné číslo | |||
| N., V. G. D. . L. I. | ruce rukou rukám ruce (v) rukou (rukách) rukama | nohy nohou (noh) nohám nohy (v) nohou (nohách) nohama | oči očí očím oči (v) očích očima | uši uší uším uši (v) uších ušima |
| Pád | Množné číslo | ||
| N., V. G. D. . L. I. | kolena kolenou (kolen) kolenům kolena (na) kolenou (kolenech) koleny | ramena ramenou (ramen) ramenům ramena (na) ramenou (ramenech) rameny | prsa prsou prsům prsa (na) prsou prsy |
(, ucho, koleno, rameno - město; ruka, noha - žena).
. , , - , . . -m -m: vlastníma rukama, pevnýma nohama, svýma očima, vlastníma ušima.
. : několik, kolik, tolik, mnoho, málo, několikátý, několikerý. chvíle, pár, : pár dní , počkej chvíli , sto tisíc: sto chutí , tisíc výmluv .
několik, tolik, kolik, mnoho : . . -: . . - několik přátel, kolik otázek, tolik odpovědí, mnoho lidí; od mých několika kamarádů, mým několika kamarádům, s několika kamarády, s mnoha lidmi, o těch několika kamarádech.
málo : málo lidí, k málo lidem, s málo lidmi. málo . .: k tomu málu, spokojit se s málem .
. mnoho mnohý: k mnohým věcem, o mnohých případech, z mnohých států.
- všechen, -a, -o
- všechen, všechna, všech, no , -cek, -cka, -cko: všecek všecka, všecko. . všechen / všecek, všechna / všecka, všechno / všecko, . - . , , 3- on (jeho, jemu), ona (jí, jí) náš, naše. všechen, všechna, všechno ten, ta, to.
| Pád | Číslo jednotné | ||
| Mužský rod | Ženský rod | Střední rod | |
| N. G. D. A. L. I. | všechen, všecek všeho všemu všechen, všecek (o) všem vším | všechna, všecka vší vší všechnu, všecku (o) vší vší | všechno, všecko všeho všemu všechno, všecko (o) všem vším |
| Číslo množné | |||
| N. G. D. A. L. I. | všichni, všechny, všecky všech všem všechny, všecky (o) všech všemi | všechny, všecky všech všem všechny, všecky (o) všech všemi | všechna, všecka všech všem všechna, všecka (o) všech všemi |
: 1. všechen, všechno, všecko, všechna, všecka - -chen, -cek . . . . .
2. . . všichni , - : všichni pracující, všechny domy, všechny stromy.
3. , , . . : nade vši pochybnost .
všechen, všecek, všechna, všecka, všechno, všecko celý, celá, celé
, , všechen celý, , , . všechen / všecek, všechna / všecka, všechno / všecko . , . .: všichni přátelé, všechny šaty, všechny ženy, všechna města, všechno obyvatelstvo, všechna mládež, všechen cukr, všechna voda, všechno víno.
. celý, celá, celé: celý svět, celý měsíc, celá zem, celá místnost, celé období, celé náměstí.
pokud (dokud)
pokud , - , :
Pokud budete mít teplotu, budete , -
ležet v posteli. , .
pokud (dokud) . .:
Dokud je pěkné počasí, jezdíme na výlety. ,
.
Dokud bylo hezké počasí, jezdili jsme ,
na výlety. .
Dokud bude hezké počasí, budeme jezdit , -
na výlety. .
. Dokud ne ( ) , :
Nepůjdete domů, dokud tu práci nedokončite. ,
.
Cekala jsem na něho, dokud se nesetmělo. , .
dokud pokud . .:
Pokud vím... ...
1. :
1. je vám?
2. Nač si stěžujete?
3. Odkdy vám není dobře?
4. Máte horečku?
5. Máte rýmu a kašel?
6. Trpíte nespavostí?
7. Jaké nemoci jste prodělal?
8. Nebolí vás v krku?
9. Často míváte angínu?
10. Točí se vám hlava?
11. Býval jste často nemocen?
12. Jaké léky jste užíval(a)?
13. Už jste si změřil teplotu?
14. Kterého lékaře mi můžete doporučit?
15. Kdy ordinuje doktor Sidorov?
2. :
Bolí mě ruka. - Karel si stěžuje na bolesti v ruce. - Tvoje oko není zdravé. - Jsem jako bez ruky. - Nemohu hýbat nohou. - Dítě má sádru na noze. - Zítra půjdeme na prohlídku oka. - Vidíme okem, slyšíme uchem. - Onemocnění ucha je nebezpečné. - Zlomil jsem si ruku a nohu. - Musíte dělat pohyby rukou a nohou.
3. :
Při vdechu mě bolí na (prsa). - Babičku bolí (ruce). - Zebe mě do (nohy, ruce). - Viděl jsem to na vlastní (oči). - Co to máš na (kolena)? - U jeho (nohy) ležel pes. - Nesl to na (ramena). - Udělám všecko vlastníma (ruce). - Už od rána jsi na (nohy). - Dítě se na nás dívalo (velké krásné oči). - Nemocný si stěžoval na bolesti v (kolena). - Všechny knihy jsem odevzdala do jeho vlastních (ruce). - V jejich (oči) byl úsměv. - Slyšel jsem to na (vlastní uši), viděl jsem to na (vlastní oči). - Matka přitiskla dítě k (prsa). - Dítě se schovalo za jejich (záda - 7. .).
4. všechen celý:
Pracoval jsem... týden, od rána do večera. - Ptali jsme se na to... svých známých.... už o tom věděli. - O tom mluví už... svět. -... se zúčastnili těch oslav. - Co jsi dělal... ten měsíc? - Dopisuješ si se... svými přáteli? - Domluvili jsme se, že... sobotu strávíme v přírodě. - Večer jsem sbalil..., co jsem potřeboval na cestu. -... rodina mi pomáhala chystat věci. - Měl jsem obstarat jízdenky pro... kamarády. - Nespal jsem... noc, měl jsem strach, že se neprobudím včas. -... hodinu jsem stál ve frontě. - Když jsem se vrátil domů, telefonoval jsem kamarádům, že je... v pořádku. - Druhý den ráno jsme se... sešli na nádraží. -... nádraží žilo letním dopravním ruchem. - Nakonec přijel náš vlak a... se hrnuli k vagónům. -... cestu jsme pozorovali oknem krajinu. -... den jsme strávili v přírodě. - Byli jsme... velmi spokojeni s výletem.
5. :
Slyšel jsem o tom od (mnoho lidí). - Mluvili jsme o tom s (několik) lidmi. - Strávil jsem na venkově pouze (několik) dnů. - Musím napsat dopisy (několik) svým přátelům. - O (kolik) minut jste se opozdil? - Na hřišti jsme se setkávali s (mnohý) známými. - Povím vám to v (několik) větách. - Dostala jsem blahopřání k narozeninám od (několik) svých známých. - Nebyla stará, bylo jí (málo) přes třicet let. - Sešli jsme se tam jen s (několik málo) lidmi.
6. , :
jít na polikliniku, být na poliklinice; jít na trh, být na trhu; jít na ministerstvo, být na ministerstvu; jet na konservatoř, být na konservatoři; jet na nádraží, být na nádraží; jít na vysokou školu, studovat na vysoké škole; jít na náměstí pěšky, stát na náměstí mlčky; jet na venkov, žít na venkově; jít na poštu, být na poště
7. :
Jednou za války přišel k lékařské prohlídce Jaroslav Hašek. Co vám chybí?, zeptal se ho vojenský lékař. Nic. Naopak. Mám několik věci přebytečných. Žaludeční křeče, revma, srdeční vadu a zánět slepého střeva. V tom případě bude pro vás smrt v boji vysvobozením, řekl lékař.
8. pokud (dokud):
: ... (moci), budu pracovat. - Pokud budu moci, budu pracovat.
... (mít teplotu), budete ležet. -... (chodit do střední školy), míval vždy výborný prospěch. -... (mi, sloužit, zdraví), rád jsem dělal dlouhé pěší túry. - Vzpamatujte se,... (být čas). - Neříkej hop,... (nepřeskočit). - Chodíme na procházky,... (to, jen, počasí, dovolovat).
9. dokud ne:
: Dívali jsme se za ním,... (zmizet ve tmě). Dívali jsme se za ním, dokud nezmizel ve tmě.
Zůstaň tady,... (tě, zavolat). - Budu čekat,... (ty, přijít, vy, přijít). - Zůstali jsme u raněného,... (sanitka, přijet). - Zůstali jsme v lese,... (začít se stmívat). - Budete muset zůstat v nemocnici,... (úplně se uzdravit). - Čekej zde tak dlouho,... (já, vrátit se pro tebe). - Lékař přijížděl každý den tak dlouho,... (udělat se nemocnému lépe). - Musíte držet dietu tak dlouho,... (zhubnout o 10 kg).
10. než dokud ne:
Čekej u telefonu, než tě zavolám. - Nepůjdu spát dřív, než se vrátíš. - Dívali jsme se za ním, než nám zmizel z očí. - Nesmíš vstávat z postele dřív, než se úplně uzdravíš. - Než se vrátím, zatím nic nepodnikejte. - Než přijde lékař, nemůžeme nic dělat. - Dřív než přestane pršet, nemůžeme v zahradě pracovat. - Nemoc je třeba léčit dřív, než přijde do nebezpečného stadia.
11. , :
Nemocný si stěžoval... (bolest hlavy, žaludeční potíže, bolest v celém těle, stálá únava, nechutenství). - Lékař poslouchá pacienta... (prsa, záda), dívá se... (krk),... (oči). - V poslední době se málo umírá... (tuberkulóza, chřipka) a... (spála). - Sestra napsala pacientovi potvrzení... (pracovní neschopnost).
12. :
) ? . - . - , . - . - : ? ? - , . - . -
. - . - .
) . . , , . . . ,
. , - , - ? , . . . , . . , , . , . , , . , .
Slovníček
často jsem se nachladil
16
, .
TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT
Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zdraví člověka je tělesná výchova a sport.
V Československu se tělesná výchova i sport těší velké oblibě. Pěstují se zde všechny druhy sportu, jako jsou sportovní hry - například fotbal (kopaná), volejbal (odbíjená), házená, košíková, tenis, dále plavání, veslování, cyklistika a všechny druhy lehké atletiky, například běh, skok do výšky i do dálky, hod oštěpem, diskem, vrh koulí1, sportovní gymnastika a mnohé jiné. Lehká atletika je výbornou průpravou nejen k míčovým hrám, vodním sportům, zimním sportům a šermu, ale také k těžké atletice, jako je například box, (rohování), zápas2 v klasickém stylu, vzpírání. Proto se jí také říká královna sportů. Přírodní podmínky ČSSR umožňují i masové provozování zimních sportů3 - lyžování, skoky na lyžích1, bruslení včetně krasobruslení, sáňkování aj. i některých náročných letních sportů, například horolezectví.
Československo je sportovně velmi vyspělá země. Českoslovenští sportovci se zúčastňují téměř všech mezinárodních sportovních soutěží2 a závodů2 a dosahují v nich vynikajících úspěchů. Nejednou se stali mistry světa v různých sportovních disciplinách. Největších úspěchů dosahují československá mužstva (týmy) v hokeji, krasobruslení a sportovní gymnastice.
Dávnou tradici má Československo v masovém pěstování tělocviku (základní tělesné výchovy). Mladí i staří se pravidelně scházejí v tělocvičnách a na hřištích, kde se cvičí cvičení prostná i na nářadí. Výsledkem obětavé přípravy cvičenců, sportovců, cvičitelů a trenérů jsou naše spartakiády.
Spartakiády mají svou tradici od. r. 1921, kdy se dělnická mládež ČSR rozhodla uspořádat svůj tělovýchovný svátek a předvést výsledky své sportovní činnosti. Toto vystoupení bylo pojmenováno spartakiádou na počest Spartaka, který se stal pro pokrokovou mládež symbolem revolučního bojovníka za svobodu. Od roku 1924 se pod tímto názvem pořádají masová sportovní vystoupení i v SSSR.
* * *
A.: Nazdar Vláďo, kam jdeš?
V.: Nazdar Aleši, jdu na fotbal na Letnou.
A.: A kdo hraje? Jel jsem okolo dopoledne a viděl jsem zástupy lidi před pokladnou.
V.: Ty to nevíš? Vždyť dnes se utká Sparta se Slavií. Měl jsem co dělat, abych dostal lístek.
A.: To bude jistě zajímavý zápas, ale Sparta nemá příliš dobrou formu4. Útok je slabší a ani obrana
za moc nestojí5.
V.: Ty tomu tak rozumíš. Kopaná není ping-pong. A kam jdeš ty?
A.: Máme dnes krajské přebory2 ve stolním tenisu.
V.: Přeji ti, abys vyhrál jako vloni.
A.: I já ti přeji, aby dnes Sparta dala alespoň tři góly6. Ale palce budu stejně držet Slavii. Víš, že jí
fandím7.
* * *
Bohouš, Honza a Vašek se sešli ve studentském klubu v koleji Strahov v předvečer zápasu ČSSR - SSSR.
Bohouš: Ahoj kluci, jak se těšíte na zítřejší utkání?
Vašek: Ahoj, právě jsme se o tom s Honzou bavili. Podle posledních výsledků má větší šanci8 sovětské mužstvo.
Honza: Ale my máme také naději9. Viděl jsem nedávno v televizi utkání Slovan Bratislava Dukla Jihlava a byl to výborný zápas.
Bohouš: To máš pravdu, brankář hrál výborně, ani v obraně si bratislavští nevedli špatně10.
Vašek: Také jsem ten zápas viděl. Vzpomínáte si kluci na ten nádherný Honzův bodyček na modré čáře?
Bohouš: Ale zítra, to bude zápas. Pavlov je ve formě, ty jeho úniky jsou fantastické. Letos má sovětské mužstvo i mnohem lepšího brankáře.
Honza: Naši se také zlepšili, hlavně v přihrávkách a ve střelbě. Ještě ale musíme zlepšit obranu.
Vašek: Budeme mít výhodu domácího prostředí11, tak bychom snad mohli uhrát alespoň remízu12.
Bohouš: Kluci, já už budu muset jít, za týden dělám zkoušku z historie. Zítřejší zápas tipuju 3:2 pro nás13.
Vašek: Ahoj, Bohouši.
Honza: Ahoj.
Slovníček
| alespoň (aspoň) , bodyček, -u m , bojovník, -a m brankář, -e m bruslení, -í n cvičenec, -n m , cvičit ; . prostná ; . na nářadí, -í m cvičitel, -e m , cyklistika, - f činnost, -i f dosáhnout (něčeho) , (-.) házená, -é f , horolezectví, -í n hřiště, -ě n kluk, - m 1. ; 2. ; kluci! ! kopaná (fotbal), -é f košíková, -é f královna, - f krasobruslení, -í n letos lyžování, -í n míčové hry mistr světa, -a m modrá čára, - f mužstvo, -a n nádherný náročný druh sportu nářadí, -í n | název, -zvu m , nejednou , obětavý obrana, - f , odbíjená, -é f pěstovat sport plavání, -í n počest, -i f: na p. (někoho) (-.) podmínka, - f pojmenovat pokrokový popularita, - f ; mít popularitu pořádat , pravidelně průběh, -u m ; v průběhu průprava, - f přebor, -u m (.) , předpoklad, -u m , předvečer předvést výsledky přihrávka, - f příprava, - f rohování, -í n sáňkování, -í n ; scházet se soutěž, -e f , soutěžit , stolní tenis, -u m střelba, - f šance, -e f šerm, -u m tělesná výchova, - f . | |
| tělesná výchova, - f tělocvična, - f tělocvik, -u m tým, -u m umožňovat únik, -u m uspořádat útok, -u m utkání, -í n utkat se (.) včetně veslování, -í n vloni vynikající | výsledek, -dku m vyspělý ; sportovně v. země vystoupení, -í n vzpírání, -í n / vždyt základní zápas, -u m ; z. v klasickém stylu zástup, -u m zlepšit se zúčastnit se |
-
1. skok do výšky i do dálky
skoky na lyžích
hod oštěpem (kladivem, diskem) (, )
: vrh koulí
2. : závod, zápas, soutěž, přebory, turnaj, mistrovství, utkání. , .
zápas (volejbalový, ve volném stylu, / ( , -
v klasickém stylu) , )
závod (v plavání, ve skoku, / ( ,
v běhu) , )
soutěž; mezinárodní sportovní / ;
soutěž
přebory / turnaj / /
volejbalové utkání /
šachový turnaj
mistrovství světa (v hokeji, ve fotbalu) ( , )
3. umožnit / umožňovat (něco někomu) (-. -.)
.: Přírodní podmínky ČSSR umožňují
provozování zimnich sportů. .
4. mít dobrou formu / být v dobré formě
. :
Sparta nemá příliš dobrou formu. .
5. Obrana za moc nestojí. .
. :
Ten film nestojí za nic. .
práce stála za to! !
dát gól (ve fotbalu)
dát gól (v hokeji)
dát gól koš (v košíkové)
7. držet palce = fandit (někomu) - ( -. )
Budu ti držet palce. .
Fandí Spartě. () .
8. mít šanci
Sovětské mužstvo má větší šanci. .
9. mít naději ,
Máme naději, že Spartak vyhraje. , .
10. Bratislavští si nevedli špatně. .
. :
Vede si v té funkcí velmi dobře.
.
11. Máme výhodu domácího prostředí. ,
.
. :
mít výhodu (z něčeho) ( -.)
poskytnout výhodu (někomu) (-.)
12. uhrát remízu
13. tipovat zápas
Zápas tipuju 3:2 pro nás. ,
3:2 .
mladý, jarní . , , vrátný, vedoucí. - -ý, - -, - -é.
.: : nemocný , vrátný , hajný , ponocný , příbuzný .
: vrátná , pokojská , kopaná , odbíjená , vepřová .
: kapesné , vstupné , cestovné ().
, -í, : vrchní - . ; vedoucí (delegace) - . . ; hovězí - , telecí - - . .
, . -.
, -.
jarní , .
drobné ( - ) . :
Máte drobné? ?
| Pád | Tvrdý vzor | Měkký vzor | ||||
| Mužský rod | Ženský rod | Střední rod | Mužský rod | Ženský rod | Střední rod | |
| N. G. D. . V. L. I. | vrátný vrátného vrátnému vrátného vrátný vrátném vrátným | pokojská pokojské pokojské pokojskou pokojská pokojské pokojskou | cestovné cestovného cestovnému cestovné cestovném cestovným | vedoucí vedoucího vedoucímu vedoucího vedoucí vedoucím vedoucím | vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí vedoucí | telecí telecího telecímu telecí telecím telecím |
- , :
) : vrátný, vrátná, vrchní, pracující; ( . . 10)
) : příbuzný, příbuzná, švagrová;
) : kopaná, házená, košíková, odbíjená;
) : jízdné, vstupné, cestovné, nájemné, spropitné;
) : hovězí, telecí, vepřové, skopové;
) : Horký, Tučný, Široký, Veselá, Hrubá, Hořejší;
) : Hluboká, Zakopané, Křivé, Slaný.
1. :
1. Který druh sportu pěstujete?
2. Kterému sportovnímu mužstvu fandíte?
3. Kdo je v tomto roce mistrem světa v hokeji (v kopané, v krasobruslení)?
4. Která mužstva se letos zúčastní mistrovství světa ve sportovní gymnastice (v košíkové, v lehké atletice)?
5. Kdy a ve které zemi se bude konat příští olympiáda?
6. Ve kterých sportovních disciplínách se soutěží na zimních a letních olympijských hrách?
2. :
Kopaná: - Byl jsi v neděli na...? - Ne, já na... nechodím. - Všichni mluvili o včerejším zápasu v.... - Mnozí lidé si nemohou představit neděli bez....
Házená: - Co víš o české...? -... hrají často i dívky. - Ze všech sportů mám nejraději.... - Která hra se podobá...?
Odbíjená: - To je míč na.... - Máte v ročníku dobré hráče...? - Chceme uspořádat turnaj v.... - Mezi... a košíkovou je velký rozdíl.
Košíková: - Vysokým lidem se... dobře hraje. - Bohužel neumím... moc hrát. - Znáš dobře pravidla...? - Dávám přednost tenisu před....
3. :
a) Volejbalista hraje volejbal.
Fotbalista hraje...
Basketbalista hraje...
Hokejista hraje...
Tenista hraje...
b) Kdo jezdí na lyžích, je lyžař.
Kdo jezdí na sáňkách, je...
Kdo jezdí na bruslích, je...
Kdo hraje házenou, je... (-kář)
Kdo hraje košíkovou, je... (-kář)
Kdo hraje odbíjenou, je... (-kář)
c) Horolezec provozuje horolezectví.
Plavec trénuje...
Cyklista dělá...
Šermíř pěstuje...
Vzpěrač trénuje...
Boxer pěstuje...
4. :
Koulař vrhá...
Oštěpař hází...
Kladivár hází...
5. :
volejbal, fotbal, basketbal, box
volejbalista, fotbalista, basketbalista
tým
6. :
Českoslovenští (ho
