Můžete mi ukázat tyto boty? - Nemůže o tom říci ani slovo. - Mám mu odpovědět na dopis. - Pověděl jste o tom svému příteli? - Půjdu dnes večer do divadla. - Půjdeš do obchodu pro potraviny? - Jak se dostanu na Hlavní nádraží? - Můžeš otevřít okno. - Najez se dobře, budeš mít hlad. - Pane profesore, mohu se na něco zeptat? - Chceš jet s námi zítra na výlet? - Rád to jím. - Nedovedu to udělat. - Jestli chceš, půjdu s tebou. - Nebudeš se učit, propadneš u zkoušky. - Když bude pršet, na výlet nepojedu. - Tramvaj ti ujede. - Tak už máme pokračovat. - Určitě se ti to bude líbit. - O dovolené pojedu někam k moři. - Můžeme se zítra setkat? - Dostanu lístek a hned
odjedu. - Počkej na mne, půjdeme spolu. - Zavolejte mu, hned přijde. - Šel dnes do obchodního domu a koupil si oblek. - Ta látka má být trvanlivá. - Máme koupit ještě potraviny.
8. , . , , :
Prodavačka, nabídnout, několik, kus, mýdlo, nám.
Několik, den, za, začít, zkouška, skládat, studenti.
Zkoušky, do, rekreační středisko, po, jet.
Nebo, Praha, zůstat, středa, do, sobota, v.
Dovolená, jet, na, někam, na, hory, o.
Boty, nový, potřebovat, jít, do, obchodní dům.
9. :
a) Petr si koupil nový oblek. - Také bych si koupil nový oblek.
Petr si koupil nový kabát. - Věra si ušila nové šaty. - Jarka šla do kina. - Olga potřebuje nové boty. - Zdeněk chce nový klobouk. - Milan si koupil nový oblek.
) Věra si koupí nový klobouk. - A ty by sis nekoupila nový klobouk?
Vlasta si vezme trochu čaje. - Mirek s Jitkou půjdou zítra do divadla. - Marta si přeje k večeři rybu. - Zdeněk se Zuzanou pojedou v neděli na výlet. - Jarka potřebuje nové střevíce. - Olga se učí jezdit autem. - Jirka se u mne večer zastaví. - Katka si koupí dlouhý kabát.
) Proč to nechcete udělat? - Kdybychom to mohli udělat, tak bychom to udělali.
Proč nám to nechcete říct? - Proč si to nechcete koupit? - Proč tam nechcete jet? - Proč to nechcete dokončit? - Proč se tam nechcete podívat? - Proč to nechcete udělat? - Proč to nechcete zkusit?
|
|
|
10. :
: Jestliže půjdeš do kina, půjdu s tebou. - Kdybys šel do kina, šel bych s tebou.
Jestliže pojedeš na výlet, pojedu s tebou. - Jestliže si Věra koupí nové šaty, koupím si také. - Jestliže si dáte zmrzlinu, dáme si ji také. - Jestliže se mi ten klobouk nebude líbit, řeknu ti to. - Jestliže to nebudu vědět, zeptám se na to rodičů. Jestliže si nevezmeš polévku, nevezmu si ji také.
11. , abych, abys, aby... :
Přišel jsem k tobě. Chci ti něco říci. - Přišel jsem k tobě, abych ti něco řekl:
Přišel jsem k tobě. Chci se s tebou poradit.
Zajdu do obchodu. Chci si koupit novou vázanku.
Manželka půjde se mnou do obchodu. Chce mi vybrat oblek.
Musíme studovat systematicky. Chceme složit zkoušku na výbornou.
12. :
) , . - , . - , . - - ? - ? -
, . - , . - ? - , .
) . - . (na potraviny). , , , , .
, , 3 1 , . (koláč). .
13. .
11
, . den týden. - , - . - . . . , - . .
ROČNÍ DOBY (OBDOBÍ) - POČASÍ - ČAS
Rok se dělí na čtvero ročních období. Jsou to: jaro, léto, podzim a zima. Na jaře se příroda probouzí z dlouhého zimního spánku. Paprsky jasného slunce zahřívají zemi, stromy raší. Louky se zelenají. Je na nich čerstvá tráva. Vysoko na nebi zpívají a štěbetají ptáci. V polích, zahradách i na loukách pracuje plno lidí: sejí obilí, sázejí mladé stromky a keře.
Den se prodlužuje, slunce vystupuje výše a přichází léto. Je horko. Na polích zraje obilí. Nastává doba žní. Pro obyvatele měst je to doba dovolené. Lidé utíkají z dusných ulic na venkov, do lázní, do hor nebo k moři.
|
|
|
Ale ponenáhlu se dny opět krátí, noci bývají chladnější, blíží se podzim. Ráno bývá mlha v údolích, listí žloutne a opadává. Lesy řídnou. Na Slovensku i na českých a moravských vinicích nastává vinobraní.
A nakonec listí opadne, stromy jsou holé, blíží se zima. Obloha je šedá, nebe je zataženo, často prší, fouká studený vítr a nakonec padá sníh. A tu je zase veselo. Všude je bílo, na horách je krásně a doma je útulno.
* * *
Dnes je špatné počasí. Od rána prší, je mlha. Minulý týden bylo hezky. Bylo zima, ale svítilo slunce. Teď je zase zamračeno a fouká vítr. Brzy (brzo) se smráká. V zimě jsou dny krátké.
Jaká je předpověď počasí na zítřek? Bude oblačno až zataženo, místy déšť, teplota ve dne plus pět až plus sedm stupňů, v noci kolem nuly. V horských oblastech mráz.
Československo má středoevropské počasí. Zima bývá mírná, mrzne obvykle jen v prosinci a v lednu. Léto není příliš horké, ale teplota vystupuje někdy až k třiceti stupňům Celsia. Nejkrásnějším ročním obdobím je jaro. Podle kalendáře nastává jaro jedenadvacátého března, ale skutečnými jarními měsíci jsou měsíce duben a květen. Loni byl velmi teplý podzim. Teprve v listopadu se počasí zhoršilo.
* * *
- Ty jdeš ven?1 Obleč se pořádně: na teploměru je patnáct stupňů pod nulou.
- Nedá se nic dělat2, před devátou hodinou musím být ve škole.Vezmu si kožich. Letos je krutá zima.
- V úterý se má oteplit, bude asi zase padat sníh.
* * *
- Kolikátého je dnes?3
- Dnes je pátek devatenáctého března3.
- Tak příští týden nastane podle kalendáře jaro, ale počasí na to nevypadá.
- Ano, pozítří v neděli bude první jarní den.
* * *
- Kdy pojedete letos na dovolenou?4
- Patnáctého června. Letos máme dovolenou dříve. Týden dovolené jsme si nechali na zimu.
- My pojedeme až v srpnu na čtrnáct dní.
- Dovolenou nastupujete4 prvního srpna?
- Ne, pětadvacátého července.
* * *
- Kolik je hodin?3
- Za pět minut dvanáct (čtvrt na dvanáct, půl dvanácté, tři čtvrtina dvanáct).
- V kolik hodin budeš odcházet?
- V jednu hodinu (ve třináct hodin) a vrátím se po druhé (po čtrnácté) hodině.
- Už bude skoro dvanáct a Karel dosud nepřišel. Věra přišla v jedenáct deset.
|
|
|
Slovníček
| blížit se čas dělit se déšť, -e m dosud dusný foukat horký , chladný jarní jasný , keř, -e m kožich, -u m krutá zima, -y f lázně, -í pl listí, -í n louka, - f mírný mlha, - f mráz, mrazu m nechat: dovolenou jsme si nechali na zimu - obilí, -í n obléci se obloha, - f , obvykle odcházet opadávat oteplit se paprsek, -sku m ponenáhlu pořádně pozítří probouzet se předpověď počasí přicházet , | příroda, - f pták, - m rašit (o stromech) ( ) roční doba (období), - f řídnout sázet sít, seje skutečný sníh, sněhu m spánek, -nku m středoevropský studený stupeň, -ě m štěbetat teploměr, -u m teplota, - f ; t. vystupuje teprve , údolí, -í n utíkat útulný vinice, -e f vinobraní, -í n vítr, větru m vypadat: počasí na to nevypadá zahřívat zelenat se země, -ě f zhoršit se zítřek, -řka m ; na z. zrát , žloutnout žně, -í pl |
-
Názvy měsíců. , :
leden, -a m lednový
únor, -a m únorový
březen, -a m březnový
duben, -a m dubnový
květen, -a m květnový
červen, -a m červnový
červenec, -e m červencový
srpen, -a m srpnový
září, -í n zářijový
říjen, -a m říjnový
listopad, -u m listopadový
prosinec, -e m prosincový
. -en -ec -e- (). .: leden - do ledna, březen - od března, duben - v dubnu, srpen - v srpnu, červenec - do července, prosinec - v prosinci.
Názvy dnů. , :
pondělí, -í n pondělní
úterý, -ý n úterní
středa, - f středeční
|
|
|
čtvrtek, -u/-a m čtvrteční
pátek, -tku m páteční
sobota, -y f sobotní
neděle, -e f nedělní
, :
) prší mrzne
hřmí svítá
sněží (padá sníh) smráká se
mrholí padají kroupy
blýská se
otepluje se
ochlazuje se
oteplilo se
ochladilo se
) je horko je dusno
je teplo je zamračeno
je zima je zataženo
je mráz je oblačno
je mlha venku je hezky
uhodilo
leje jako z konve
kolem nuly
pod nulou (minus)
nad nulou (plus)
1. Ty jdeš ven? ?
jít ven ()
2. Nedá se nic dělat! !
3. , , , .:
Kolikátého je dnes? ?
(Dnes je pátého března.) ( ).
Kolik je hodin? ?
V kolik hodin? ?
Jaké je dnes počasí? ?
Který je dnes den (pátek, sobota...)? (, ...)?
4. Kdy pojedete letos na dovolenou? ?
jet na dovolenou
být na dovolené
nastupovat dovolenou
Kdy nastupujete dovolenou? ?
,
, , . . . -, . . -u: leden - ledna, v lednu; únor - února, v únoru; srpen - sprna, v srpnu; čtvrtek - čtvrtka; : listopad - listopadu, v listopadu; pátek - o pátku.
-c (červenec, prosinec) : červenec, července, v červenci... .. září, pondělí, úterý stavení.
Středa, sobota, neděle - (žena, ulice).
: 1. pondělí úterý pondělek úterek, , , od pondělka do úterka ; na pondělek .
2. , -, . .:
středeční zasedáni ( )
čtvrteční rozhovor ( / )
páteční schůze ( )
.: nedělní výlet
d e n t ý d e n
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné | Číslo jednotné | Číslo množné |
| N. G. D. A. V. L. I. | den dne dni, dnu den dni dni, dnu, ve dne dnem | dni, dny dní, dnů dnům dny, dni dny, dni dnech dny | týden týdne týdnu, týdní týden týdni o týdnu, v týdni týdnem | týdny týdnů týdnům týdny týdny týdnech týdny |
. . . den u týden dni / dnu, týdnu / týdni. ve dne . . . . den dny / dni. .
|
|
|
, -
- ( , -) : žáci píšou, nastává jaro, já se nebojím, přišel pozdě, každý ho pozdravil, všichni se smáli (. yp. 2).
- , -, ; , , -:
Říkali mu otec. .
Psali o tom v novinách. .
3- .
, - , 3- . . 3- . ( . 17). .:
V domech se topí. .
Dnes se v továrnách nepracuje. .
Večer se tančilo. / .
Včera se o tom hodně diskutoválo. .
, , , , sněží, prší, svítá, mrzne, hřmí, blýská se, bolí mě (hlava) , - , , :
je (bylo, bude) zima (, )
je (bylo, bude) horko (, )
je (bylo, bude) teplo (, )
je (bylo, bude) zamračeno (, )
je (bylo, bude) zataženo ( ,
)
je (bylo, bude) hezky , (, )
je (bylo, bude) mi smutno (, )
je (bylo, bude) mu veselo (, )
. .
(číslovky radové)
, kolikátý, -á, -é , -, - ( ).
1. první, prvý 18. osmnáctý
2. druhý 19. devatenáctý
3. třetí 20. dvacátý
4. čtvrtý 21. dvacátý první / jedenadvacátý
5. pátý 22. dvacátý druhý / dvaadvacátý
6. šestý 30. třicátý
7. sedmý 40. čtyřicátý
8. osmý 50. padesátý
9. devátý 60. šedesátý
10. desátý 70. sedmdesátý
11. jedenáctý 80. osmdesátý
12. dvanáctý 90. devadesátý
13. třináctý 100. stý
14. čtrnáctý 101. stý první
15. patnáctý 102. stý druhý
16. šestnáctý 200. dvoustý
17. sedmnáctý 300. třístý
400. čtyřstý 1.000. tisící
500. pětistý 1.000.000. milióntý
:
) . : dvacátý pátý srpen, dvacátá pátá rada, dvacáté páté číslo, sto třicátý druhý / sto dvaatricátý;
) , - . : pětadvacátý říjen, pětadvacátá řada, pětadvacáté čislo, dvěstěpětaosmdesátý.
, : rok tisíc devět set osmdesátý pátý.
. , - . : 5. června (pátého června), 7. listopadu (sedmého listopadu).
, . : osmá hodina, před osmou hodinou, desátý srpen, desátého srpna . .
-í (první, třetí, tisící) ( letní). : první, prvního, prvnímu, v prvním . .
, -ý, -á, -é, - . : pátý, pátého, pátému, o pátém, s pátým...; pátá, páté, pátou . .
, - . : dvacátý pátý, dvacátého pátého, dvacátému pátému.
-, : pětadvacátý, pětadvacátého, pětadvacátému, pětadvacátým.
,
Kolik je hodin? :
) :
Je jedna hodina.
Jsou dvě (tři, čtyři) hodiny.
Je pět (šest, deset, dvanáct) hodin.
) ( ) čtvrt n, . :
je čtvrt na šest
je čtvrt na jednu (na dvě, na tři) (, )
jsou tři čtvrti (čtvrtě) na osm 45
) půl . :
je půl třetí
je půl čtvrté (páté, desáté) (, )
) :
) , :
Je osm hodin a pět (šest, osm, deset) minut. (, , )
.
Je čtvrt na osm a pět (šest, osm) minut. ( ,
).
Je půl desáté a pět (šest, osm) minut. ...
Je tři čtvrtě na osm a pět (šest, osm) minut. ( , ) .
) za ... .
Je za pět (šest, sedm, osm, deset) minut osm. ( , , ,
) .
Je za tři minuty čtvrt na osm. .
Za deset minut tři. .
Za pět minut šest. .
Za sedm minut půl páté. .
: 1. -, : jedna - v půl jedné, v půl druhé, v půl páté . .
2. ( , .) :
Je devatenáct třicet sedm. .
Vlak jede ve tři čtyřicet dvě.
.
Letadlo poletí v osmnáct padesát.
.
Mezi čtvrtou a pátou. .
Po šesté hodině. ( ).
Jde na devátou. .
Před jedenáctou. .
Před pěti minutami. .
Hodinu (dvě, tři, čtyři) před tím. (, , ) .
čtvrt hodiny dřív. .
1. :
1. Jaké je dnes počasí?
2. Které měsíce jsou zimní, které jarní, letní a podzimní?
3. Jaká je předpověď počasí na zítřek?
4. Jaké podnebí je v Československu?
5. Která roční období jsou nejkrásnější?
6. Kdy nastává jaro podle kalendáře?
7. Jaká je příroda v zimě?
2. :
Před (týden) ještě byla zima, dnes je už opravdu teplo. - Tuto knihu musím vrátit do (pátek). - Za dva (den) odjíždím do Prahy. - Koncem (červen) se vrátím zpátky. - V (listopad) obyčejně hodně prší. - Za pět (den) přijede československá delegace. - Jaro začíná koncem (březen). - Odpověď na svůj dopis jsem dostala po (pět, den). - Dovolenou budu mít až v (prosinec). - Na jihu zůstanu do (říjen). - Budu tam od (pondělí) do (čtvrtek). - Práci musím ukončit do příštího (týden). - Stalo se to začátkem (únor) (tento rok).
3. :
Dnes je 8. června. - Podle předpovědi počasí bude do 12. května pršet. - Po 12. má být teplo. - Zkoušky začínají 1. června a končí 23. - Narodil jsem se 18. července. - 9. května je Den vítězství. - S 27. listopadem jsou spojeny mé nejlepší vzpomínky. - Tato událost se odehrála koncem 30. let. - Puškin žil v 19. století. - V knize chybí 136. stránka. - Oddělení konfekce je v 2. poschodí. - Přednáška se koná ve 4. patře. - V 1. části koncertu zpívala má oblíbená zpěvačka.
4. , :
počasí se zhoršilo, ochladilo se, fouká vítr, blýská se, venku svítí slunce, prší, hřmí, byla tma, je zima, teplý vzduch, otepluje se, mrholí, doma, předpověď počasí, očekává se bouřka, promokl jsem na kůži, venku je bláto, lije jako z konve, plášť do deště, je zamračeno, nebe je jasné, počasí se zlepšuje.
5. :
Myslím, že ten vlak má přijet za pět minut tři čtvrtě na devět. - Mezi půl pátou a čtvrt na šest asi nebudu doma. - Koncem září nebo začátkem října se chystám jet do Prahy. - Když jsem šel včera domů, bylo hrozné počasí: blýskalo se, hřmělo a lilo jako z konve. - Ta věta je na tři sta osmapadesáté stránce, čtyřiadvacátý řádek. - Je šest hodin a sedm minut. - Je čtvrt na deset. - Je půl osmé. - Je půl jedenácté a pět minut. - Už je po dvanácté. - Už je dvanáct pryč. - Vrátím se po desáté. - Čas budu mít až po páté hodině. - To se stalo z 2. na 3. května. - Mám dovolenou od 15. září do 10. října. - Jarní rovnodennost je 21. března, podzimní 23. září. - V této době slunce vychází v šest hodin ráno a zapadá v šest hodin večer. - Divadlo začíná v 19 hodin, sejdeme se tedy za deset minut sedm u pokladny. - Já tam budu raději už ve tři čtvrtě na sedm.
6. :
) :
