rychlý, pohodlný, bezpečný, kolébavý, zdlouhavý, nebezpečný, pomalý, auto, velbloud, metro, kůň, tramvaj, osel, kolo
4. Utvořte podstatná jména ženského rodu pomocí sufixů -yně, -kyně od těchto substantiv:
otrok, vministr, soudce, poslanec, průvodce, sportovec, svědek, lovec, umělec, Řek, Turek, mistr (sportu), předseda, pěvec
5. Uvedená slova doplňujte do vět v příslušných pádech:
Práce: Mám mnoho.... - Se svou... budu hotov za hodinu. - K... člověk potřebuje klid. - Přečetl jsem několik zajímavých... o tomto problému. - V některých... byly velmi důležité myšlenky.
Týden: Před... jsem se vrátil domu. - V tomto... budeme mít hodně práce. - Od příštího... bude u nás pracovat soudruh Vrána. - Od té události již uplynulo několik.... - Myslím, že se to stalo
před třemi.... - Přichází k nám obvykle během.... - Uvidíme se až za dva.... - Byli jsme s tím hotovi již před dvěma....
Chlapec: Znáš toho...? Ne, s tím... jsem se ještě neseznámila. - Prosím tě,..., podej mi tu knihu. - Jirko, jdi si hrát ven s těmi.... - O těch hrdinných... se psalo v časopise. - Musíme počkat na naše.... - Nebyl jsem spokojen s vašimi....
6. Jména podstatná v závorkách dejte do příslušných pádů:
Věnujeme velkou pozornost správné zástavbě (vesnice - pl). - Mám těch (reprodukce) několik. - Posaďte se prosím do těch (křeslo). - Chléb se (sůl) je znamením pohostinství. - Nemůžeme byt spokojeni s (naše znalosti). - Vaše slova nepovažuji za (prázdné fráze). - Za pobytu (zahraniční delegace) bylo provedeno několik zajímavých opatření. - Vyprávěli jsme jim o (naše zkušenosti). - Zprávy přicházely ze všech (ministerstvo). - Předevčírem jsem byl na výstavě (dětské kresby). -Přicházeli k nám lidé z různých (kulturní střediska). - Večer jdou lidé do (kavárny, restaurace, divadla). - Lyžaři si při výstupu pomáhají dvěma (hůl). - Komise projednala požadavky četných (rezoluce). - Z východních žen (otrokyně) se staly samostatné a rovnoprávné členky sovětské společnosti. - Na holých (skála) rostly tu a tam jednotlivé stromečky. - Letos byla velká úroda (houby). - Tento domek nebylo z dálky vidět, byl celý zarostlý (tráva). - Opravdu se může chlubit svou (síla). - Olše rostou na (břehy) řek. - V tamějších (potoky) a (rybníky) je plno ryb.
|
|
|
7. Slova v závorkách dejte do správných pádů:
Když jsme Šli po (hřeben) Elbrusu, pozorovali jsme východ slunce. - Které zvíře snadno vyšplhá po (kmen) stromu? - Po dlouhé cestě jsme se dostali k (horký léčivý pramen). - Ryba v rosolu bez (křen) není chutná. - Pušku měl zavěšenou na (řemen). - Socha byla udělána z (růžový kámen). - Bude-lí každý z nás z (křemen), je celý národ z kvádru (Neruda). - Z toho (plamen) vzešlo světlo osvobozeného myšlení.
8. Doplňujte den do vět v příslušných pádech:
To se stalo v Praze... pátého června. - O tom jsem se dověděla až druhého.... - Vrátím se do 14 - Tak míjel den po.... - Strávili jsme v horách asi deset.... - Vrátíme se za dva nebo tři.... - Viděli jsme je před pěti.... - Rád se vracím ke... svého mládí. - Po několika... jsme se setkali znovu.
9. Přeformulujte věty podle vzoru:
a) Je tomu týden, co se Máša vrátila. - Máša se vrátila před týdnem.
Je tomu dva dny, co Vláďa přijel. - Je to asi pět minut, co přiběhla Věra. - Je tomu tři roky, co se Květa odstěhovala do Moskvy. - Je tomu asi dvě neděle, co o tom Standa začal mluvit. - Je to asi pět měsíců, co si Mirek zlomil ruku. - Je to přibližně týden, co jsme si domluvili společný výlet. - Je tomu pět dnů, co se Nurinisa vrátila domů. - Je tomu mnoho let, co ženy Východu nosily čadry.
b) Před domem stojí auto. Přijelo tam před chvílí. - Před chvílí přijelo před dům auto.
Přede dveřmi stojí kufry. Postavil je tam Pavel. - Před divadlem stojí autobus. Přijel tam před pěti minutami. - Nurinisa stojí před stanicí. Přivedl ji tam Gulam. - Dědeček sedí před domem. Posadil se tam, aby si vykouřil dýmku. - Jana stojí přede mnou. Stoupla si tam, aby lépe viděla.
10. Z tvarů v závorce vyberte správný:
Před (stanicí, stanici) se zastavil vůz. -Věra si sedla před (námi, nás). - Chlapec vyběhl před (domem, dům). - Před (jejíma očima, její oči) se náhle objevila pěkná krajina. - Sejdeme se v sedm hodin před (divadlo, divadlem). - Přijdu ti naproti před (vaším úřadem, váš úřad). - Vrátili jsme se domů před (chvíli, chvílí). - Jirka se skryl před (kamaráda, kamarádem).
|
|
|
11. Místo teček napište příslušné předložky:
a) Když jdeš po ulici, dívej se... sebe. - Viděla jsem ji v divadle, seděla právě... mnou. - Rád se chlubil... svými kamarády. - Varovali jsme ji... nebezpečím. - Tramvaj nám ujela... nosem. - Vždy
dávám přednost starým přátelům... novými. -... deštěm jsme se schovali pod stromy.
b) Naši otcové obětovali svůj život... vítězství revoluce. - Mám... vás zajímavou zprávu. - Nespal jsem celou noc... bolesti v žaludku. - Do Prahy pojedeme... Čop. - Na červenou je přechod... ulici zakázán. - Lékař ho zachránil... smrtí. - Máte strach... operace? - Je to... mým zásadám. - Často si vzpomínám... zájezd... Tater. - Nemyslete... to! - Obraťte se... svého přítele. - Čekali jsme... tebe asi hodinu. - Hrajete výborně... klavír.
c) Všechny knihy a papíry byly rozházeny... stolech. -... prázdninách budeme cestovat... Čechách. - Objevil se u nás až... dvou měsících. -... přednášce jsme dlouho diskutovali. -... svátcích začneme pilně pracovat. - Vlak odjíždí... čtvrt... osm. - Mám volno... úterka... pátku. -... pět minut budeme... místě.
12. Přeložte z ruštiny:
) . - . - , . - , , . - . - , . - , .
) . - , . . - - . - . - , . - . - - .
) 8 . - . - 12 . - . - 5 . - -. - . - .
) . - . - , . - . - . - . - . - . - . - .
Poslechová cvičení
OBĚT TECHNIKY
Když jsme se vzali, předsevzal jsem si, že budu pozorným manželem. Zatímco manželka bude vařit a uklízet, budu jí číst nahlas. Abych ženě ulehčil práci, koupil jsem jí chladničku. Chladničku teď pravidelně čistím. Později do naší domácnosti přibyla pračka... a já jsem se naučil prát. Pak jsem se naučil pracovat s vysavačem. Brzy přišly do prodeje leštiče parket. Chtěl jsem nechat ženě aspoň vaření. Naši domácnost však doplnil kuchyňský robot a já ho uvádím do provozu: škrábu brambory, šlehám krém, melu kávu. Dělám to pravidelně každý den bez nároku na svátky a pracovní volno. Kromě toho ještě opravuji televizor a rádio, štupuji na stroji punčochy a ponožky. Vozím také v kočarku naše mrně, poněvadž manželka zastává názor, že je to dopravní prostředek a to prý je mužská záležitost. Manželka je taková dobrá duše, že mi v tu dobu čte noviny.
|
|
|
Slovníček
| vzít se předsevzít si zatímco , uklízet chladnička, - f pračka, - f vysavač, -e m leštič, -e m uvádět do provozu . škrábat brambory | nárok, -u m opravovat štupovat kočárek, -rku m mrně, -te n zastávat názor , záležitost, -i f šlehat |
NĚKOLIK ANEKDOT
1. Manžel se vrací domů. Prosím tě, člověče, co jdeš tak pozdě z práce? - Nezlob se, Růženko, já jsem zaspal.
2. Přišel pozdě do kanceláře a omlouval se: Zaspal jsem... Co že? Vy spíte i doma?
3. Seděl u snídaně nezvykle dlouho a četl noviny. Manželka se ho konečně zeptala, jestli míní jít vůbec do kanceláře. Hrome, já myslel že už tam jsem...
4. Kamaráde, teď jsem něco vynalezl, co zastane kancelářskou práci padesáti mužů. - Prosím tě, co to je? - Čtyřicet ženskejch!
HOVOROVÁ A LIDOVÁ RČENÍ, POŘEKADLA A PŘÍSLOVÍ O PRÁCI
Dovede proflákat celý den (=nic nedělat).
Nechal práci plavat (=nedokončil práci).
Ten by se jen flákal (=nic nedělal).
Hledá včerejší den (=nic pořádného nedělá).
Práce mu jde pěkně od ruky (=práce se mu daří).
Dře jako kůň (=pracuje těžce nebo mnoho).
Bez práce nejsou koláče. , .
Pečení holubi sami nelítají do huby. .
Komu se nelení, tomu se zelení. , .
|
|
|
LEKCE 20
. jenž, jež. - co(ž), kdo(ž). - -tí, -ní, -ení -ený, -ný, -tý. - . kvůli.
HVĚZDY A LIDÉ
Jiří Marek
Na kuchyňském stole ležely noviny s fotografií Měsíce. Když postavil na ně pro sebe a svého návštěvníka láhev piva, obtisklo se její kolečko hned vedle Měsíce. Ale nevšímali si toho. Usedli blízko sebe1 a ještě se k sobě důvěrně naklonili. Jako by spolu smlouvali2 nějakou velkou věc. Ale kdo říká, že to byla maličkost, vždyť hovořili o svém rybářském spolku!
- Já ti říkám, kamaráde, ty budeš muset na schůzi vystoupit!
Bránil se skromně a naléval pivo: - Copak já, jsou tu přece jiní...
- Ale ty jsi hlava! Ty to umíš podat!
Bylo mu příjemné slyšet o sobě taková slova, ale pro jistotu pokrčil ustaraně čelo3: - Předseda se na to bude divně koukat. On mne nemá moc rád, kvůli tomu dříví.
- Prosím tě, o trochu prkýnek4! Každý si přece vzal... On jako předseda se měl právě starat, aby se to nebralo. Zasmáli se.
Na pohovce seděl netrpělivě chlapec a díval se na hodiny. Za chvíli budou vysílat nejnovější zprávu o vzdušném korábu. Hlasy dospělých ho nezajímaly, zněly mu jako vzdálené bzučení much. Myslil na daleké světy.
- Stačí, když na té schůzi řekneš pár slov. Stačí se zmínit, že bych měl být ve výboru. Vzal bych to, rozumíš, samozřejmě, že ne kvůli sobě. No, a tobě bych se, jak se říká, revanšíroval5.
Oba se napili.
- Já ti ručím za to6, že jak začneš mluvit, budou lidi7 tleskat!
V té chvíli sklouzl hoch s pohovky a otevřel rádio. Ženský hlas oznamoval, že za okamžik uslyší posluchači signály vysílané kosmickým korábem. Dnes v noci bude koráb viditelný na severozápadním nebi mezi třetí a...
- Zavři to! řekl otec.
Ale chlapec nemohl uposlechnout. Musel zachytit signály z dálek, o nichž neměl vůbec představu, ale jež ho vzrušovaly.
A teď to uslyšel: slabé zahvízdnutí, několikrát opakované. Jeho oči hořely nadšením. Hovoří hvězdy, říkal si.
Pak ženský hlas oznámil, že promluví člen Akademie věd o novém úspěchu člověka v dobývání vesmíru.
- Tak zavřeš to, sakra!
Ale chlapec už byl pryč8, musel sdělit kamarádům, že zachytil signály dalekých světů.
Čísi hlas hovořil o tom, že lidé vstupují na práh nové doby.
- Zatracený kluk, my tu řešíme vážné věci a on by si pouštěl hlou posti - řekl otec a vypjal rádio.
Pak se napil piva: - Říkáš, že by lidi tleskali, jo?
Kdesi vysoko mezi hvězdami kroužila kosmická loď.
Slovníček
| Akademie véd, -e f bránit se bručení, -í n čísi - dálka, - f jistota, - f kosmický koráb, -u m / kosmická loď koukat se , kvůli (něčemu) - (-.) Měsíc, -e m maličkost, -i f , obtisknout se okamžik, -u m , , otevřít rádio pouštět: . si hlouposti práh, prahu m prkýnko, - n , promluvit ( , - ) představa, - f , sakra! (.) ! sdělit/oznámit | dobývání vesmíru dospělý důvěrně , hořet nadšením hvězda, - f sklouznout: s. s pohovky smlouvat spolek, spolku m , ; ry- bářsky s. uposlechnout viditelný vstupovat vypnout rádio vysílat nejnovější zprávy vzdálený vzdušný zahvízdnutí, -í n zachytit signály zatracený kluk, -u m - zmínit se znít , |
|
|
|
Lexikálně-gramaticke poznámky
1. usednout blízko sebe
naklonit se k sobě
- sebe, k sobě , . - se si (. 27, 28). :
Romeo a Julie se milovali, jejich ,
rodiče se nenáviděli. .
Povídali si. .
2. smlouvat (něco) , ( -.)
Jako by spolu smlouvali
nějakou velkou věc. - .
3. pokrčit čelo
Pokrčil ustaraně čelo. .
.: pokrčit nohu
pokrčit rameny
4. trochu prkýnek -
5. revanšírovat se . , revanšovat se.
6. ručit (za něco) (.) ( -.)
Já ti ručím za to. .
7. lidi - ; - lidé.
8. být pryč ,
Chlapec už byl pryč. .
pryč , ,:
Jdi pryč! !
Ruce pryč! !
, pryč, , :
poslat pryč (někoho) (-); (-)
dát pryč (něco) ( -.): (-.)
jít pryč: Najednou byl pryč. : .
. :
doba je už pryč. .
Peníze jsou pryč. ( ).
Je z toho celá pryč. .
Za týden jsem pryč. ( ).
Pryč s válkou! !
Gramatické výklady
(Vztažná zájmena)
: který, jaký, čí, kdo(ž), co(ž), jenž(jež).
, jenž, jež, , který, jaký, čí, kdo(ž), co(ž), , , .
jenž (. ), jež (. . ) , který, .
jenž, jež
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
| Mužský rod | Ženský rod | Střední rod | Mužský rod | Ženský rod | Střední rod | |
| N. G. D. A. L. I. | jenž jehož jemuž jehož, jejž (o) němž (s) nímž | jež jíž jíž již (o) níž (s) níž | jež jehož jemuž jež (o) němž (s) nímž | již(). jež (.) jichž jimž jež (o) nichž (s) nimiž | jež jichž jimž jež (o) nichž (s) nimiž | jež jichž jimž jež (o) nichž (s) nimiž |
, jenž, jež 3- on, ona, ono. : v němž, s nímž, o níž, v nichž, s nimiž . který, -á, -é. který, jenž - , -:
Zachytil signály, jež (které) ho vzrušovaly.
Zachytil signály, o nichž (o kterých) vůbec neměl představu.
To je člověk, jehož (kterého) si velice vážím.
co(ž), kdo(ž)
. . : Mladá nosila do města vejce, co jim slepice snesly / které jim slepice snesly. To je kniha, co přinesla Věra. Byl tu ten chlapec, co s ním kamarádíš.
, což . - : Nevěnovali jsme tomu pozornost, což byla velká chyba..., . Vynalezl novou metodu práce, čímž se proslavil..., .
kdož (.) . :
Jsou tady všichni, kdož mí blahopřáli ,
k vyznamenání. .
Slyšeli ho všichni, kdož byli v té ,
chvíli v sále. .
, , . : Podivil se každý, kdož to spatřil.
: 1. kteří:
Jsou tu všichni, kteří měli přijít. , .
2. jaký . :
je ptán, na jaký jsme dlouho čekali. , .
-ní, -ení, -tí -ený, -ný, -tý
- -ní, -ení, -tí (budování, dobývání, uskutečnění, umění, bzučení, zahvízdnutí .), , -, -, -, - (, , , ).
-ní, -ení, -tí.
. -n, -t (dělán - dělání, budován - budování, bít - bití), , : kleknout - kleknutí, spát - spaní, šumět - šumění, umět - umění.
-ení , -i. -ený:
číst - čtení - čtený osvobodit - osvobození - osvobozený
péci - pečení - pečený plést - pletení - pletený
hlásit - hlášení - hlášený řešit - řešení - řešený
platit - placení - placený kreslit - kreslení - kreslený
nést - nesení - nesený myslit - myšlení - myšlený
nařídit - nařízení - nařízený odpustit - odpuštění - odpuštěný
zpozdit - zpoždění - zpožděný ohrozit - ohrožení - ohrožený
. - -ený : k / č, s / š, sl / šl, t / c, d / z, z / ž, st / šť, zd / žď.
-ní , -e (-ě), -, -nu (-nout). -ný, . .:
umět - umění zlepšovat - zlepšování - zlepšovaný
mlčet - mlčení budovat - budování - budovaný
vidět - vidění - viděný obléci - oblečení - oblečený
šlapat - šlapání dosáhnout - dosažení - dosažený
vědět - vědění zatknout - zatčení - zatčený
dýchat - dýchání - dýchaný nadchnout se - nadšení - nadšený
vítat - vítání - vítaný napadnout - napadení - napadený
sbližovat - sbližování
hrát - hraní, stát - stání, spát - spaní.
: 1. . -- , - : volat -volání - (za)volaný, budovat - budování - budovaný, pozvat - pozvání - pozvaný, brát - braní, spát - spaní.
2. se si, , : zpozdit se - zpoždění (vlaku).
-tí , ( pít), -nout. -tý:
pít - pití - (vy)pitý leknout se - leknutí
bít - bití - bitý zahvízdnout - zahvízdnutí
mýt - mytí - (u)mytý stisknout - stisknutí - stisknutý
šít - šití - (u)šitý vytknout - vytčení / vytknutí - vytčený / vytknutý
být - bytí vymknout - vymknutí - vymknutý
stárnout - stárnutí
(budování, zlepšování), , . , . .: pít - pití: ) (), ) ; psát - psaní: ) , ) .
, , - , , . .:
zlepšit - zlepšení
zlepšovat - zlepšování
rozšířit - rozšíření ,
rozšiřovat - rozšiřování ,
zvýšit - zvýšení
zvyšovat -zvyšování
uskutečnit - uskutečnění
uskutečňovat -uskutečňování
, , . , , , , , , , , , . .:
Lepší využití vnitřních zdrojů umožní lépe Nesmí být oslabována pozornost k
uspokojit potřeby národního intenzívnějšímu využívání vnitřních
hospodářství. zdrojů.
Musíme přistoupit k sestavení planu Je nutno vytvářet příslušné podmínky při
do roku 1990. sestavování národohospodářských plánů
Uskutečnění plánu záleží především Při uskutečňování svého programu ekono-
na lidech. mického rozvoje se opírá vláda o
činnost Národní rady.
- , - ( ), .. - , , , -, , . .: přání , spiknutí , povolání , poslání , spojení , přesvědčení , umění , velení , topení , větrání , vedení .
(kondicionál) , . . :
kondicionál :
1. , , .
) kondicionál + ;
