3. dělat , ( . ) -a: vstávat - vstávám, dávat - dávám, obědvat - obědvám, konat - konám, skládat - skládám, začínat - začínám.
. plakat, psát, skákat, mazat, česat, klepat, kousat, sypat, šlapat, tepat, kopat, chápat, plovat, stonat, vázat (. 4).
. - -í- -á- : nos-í-m, nos-í-š, nos-í; del-á-m, děl-á-š, děl-á. 3- . dělat - dělaj-í ( -í ).
-dý, -tý, -ný, -rý, -lý, -bý, -pý, -vý, -mý -ě (-e): dobrý - dobře - , krásný - krásně - , rychlý - rychle - , pilný - pilně - , hloupý - hloupe - , zdravý - zdravě - .
-ský, -cký, -zký, (český, ruský, německý, hezký) -ý -. .:
český jazyk, : Mluvím česky. -.
ruský jazyk, : Píšu rusky. -.
německý jazyk, : Rozumím německy. -,
anglický jazyk, : Čtu anglicky. -,
hezká žena, : Obléká se hezky. .
podle, před
podle , , - . -:
Fakulta je rozdělena na katedry
podle studijních oborů. .
. : podle mého názoru
podle rady
podle zákona
podle zprávy
před . . kde? (?), -: před domem , budu čekat před divadlem . před . ó : , , : před týdnem , před rokem , před válkou (před . . 19).
1. :
1. Kdo studuje na univerzitě?
|
|
|
2. Které fakulty jsou na univerzitě?
3. Co studují cizinci na filozofické fakultě?
4. Podle čeho je rozdělena fakulta?
5. Jsou na fakultě různé vědecké ústavy?
6. Kdo koná přednášky a vědecké semináře?
7. Kdo může po ukončeni studia dělat doktorské zkoušky?
8. Kde studujete vy?
9. Co studujete?
10. O co máte zájem? Máte zájem o Českou literaturu?
11. Ze kterých předmětů posloucháte přednášky?
12. Jaké známky dostáváte?
13. Kdy budete dělat zkoušku z češtiny?
14. Na kterou fakultu se přihlásil váš bratr?
2. . . :
Polák, Slovák, Kazach, Američan, Angličan, Bulhar, Rumun, Maďar, Fin, Ir, Ind, Rus, Švéd, Dán, Bělorus.
3. , . . :
Dostal jsem pozdrav od (můj dobrý kamarád). - Jdeme na návštěvu k (můj dobrý kamarád, sovětský dělník, český student, starý dědeček, tvůj bratr). - Často vidím (můj dobrý kamarád, známý profesor, tvůj starý dědeček). - Seznamujeme se s (tvůj bratr, známý profesor, starý voják, český student). - V té knize se vypravuje o jednom (hoch, Čech, Rus, Nor, dělník, profesor, ministr, doktor, kamarád, filolog, ekonom, Afričan). - Nevěřím tomu (hoch, básník, doktor, biolog). - Dáme to (Jan, Karel Novák, Petr Strnad).
4. . . :
(Zdeněk), kam jdeš? - (Karel), máš čas? - (Petr), kde jsi? - (Mirek), kde máme přednášku? - (Pan profesor), mohu složit zkoušku? - (Drahý soudruh), děkuji ti za všechno. - (Milý bratr), posílám ti
srdečný pozdrav z Leningradu. - (Pan Novák), co to děláte?
5. , :
(dělat) dnes večer? - Nic (nedělat), a proto mám volný čas. - Co (studovat) němečtí studenti v Praze? - Tyto hračky (dělat) děti samy. Profesoři a docenti (konat) přednášky. - Kdy (skládat) studenti zkoušky? - Zkoušku z češtiny (dělat) každý semestr. - Kde (obědvat)? Jak se (učit) vaše sestra? - Do které třídy (chodit) váš bratr? - Každý večer (chodit) na procházku po městě. - Já (skončit) tu práci zítra večer. - Přednášky (začínat) v devět hodin, (končit) ve tři. - Studenti (sedět) ve velké posluchárně. - Před studenty (ležet) na stole učebnice češtiny. - Učitel (mluvit), žáci (mlčet) a (poslouchat). - Na každou hodinu (přinášet) profesor mapu. - (Večeřet) obyčejně v
osm hodin. - Děti (běžet) přes pole. - Studujeme první rok a doposud (neumět) dobře česky.
|
|
|
6. . :
Uprostřed pokoje stojí kulatý stůl. - V posluchárně je student. - Můj bratr pracuje v závodě. - Na stole leží papír, tužka a časopis. - Bulharský student je ve třetím ročníku. - Můj kamarád pracuje ve vědeckém ústavu. - Profesor zkouší německého studenta. - Jak skládá zkoušky polský student?
7. , :
) Mirek tam chodí. - Já tam také chodím. Vlasta se přihlásí. - Já se také přihlásím.
Jirka už končí.... - Vlasta se učí.... - Milan tam jezdí.... - Zuzka se zeptá.... - Zdeněk to začne.... - Vašek to asi udělá.... - Věra o to prosí.... - Jarka ho nezná.... - Lída ho neslyší.... -
Petr to neumí....
) Všichni to udělají. - Ale my to neuděláme. Všichni se dívají. - Ale my se nedíváme.
Všichni to vidí.... - Všichni se přihlásí.... - Všichni to umějí.... - Všichni se na to ptají.... - Všichni o tom mlčí.... - Všichni se zlobí.... - Všichni odcházejí.... - Všichni se na to těší.... - Všichni o tom mluví.... - Všichni to odevzdávají....
) My to neuděláme. - Ale oni to udělají. My se nedíváme. - Ale oni se dívají.
My o tom nemluvíme.... - My se na to neptáme.... - My tam nepoběžíme.... - My se nezlobíme.... - My neodcházíme.... - My se tam nevracíme.... - My tam nebydlíme.... - My se tam nevrátíme.... - My mu to nedáváme.... - My se na to netěšíme....
) Ty to víš? - Já ne, ale bratr to ví. Ty se učíš? - Já ne, ale bratr se učí.
Ty tam obědváš?... - Ty se přihlásíš?... - Ty tam bydlíš?... - Ty se na mne zlobíš?... - Ty ho dobře znáš?... - Ty se na to těšíš?... - Ty s ní chodíš?... - Ty se toho bojíš?... - Ty už končíš?...
Ty se z toho raduješ?...
8. dobře, pilně, pozorně, česky, rusky, anglicky:
Studenti se učí... - Na hodinách češtiny mluvíme, píšeme a čteme... - V Československu mnozí studenti mluví... - Studuji češtinu druhý rok a už trochu mluvím... - Všichni studenti naší skupiny studují... - Zkoušku z české literatury jsem složil... - Na přednáškách vždy... poslouchám.
9. do, u, od, z, vedle, na, před. - :
Rumunští studenti studují... (moskevská univerzita). - Dnes... fakultu nejdu, mám volný den. - Můj bratr studuje... (technika). - Po ukončení studia skládají studenti zkoušky... (český jazyk). - Kdy budeš dělat zkoušku... (filozofie)? -... mým domem je krásný park.
|
|
|
10. :
) . - . - . - . - ? - .
) . - ? - . - . - . - .
) . . : , , , . . : , , , , . . . . . . . . . .
11. .
Slovníček
| historický začínat vyučováni | budova, - f matematický |
4
- ( město). mé, tvé, své. nést, tisknout, psát, brát - . kolem, pres, za, k, proti, po.
NAŠE MĚSTO
Jdeme na procházku po městě. Je to velkoměsto, které je sídlem důležitých úřadů a kulturních institucí. Jsou tu různá ministerstva, vysoké školy, nakladatelství, redakce novin a časopisů, divadla, kina, koncertní sály atd. Je zde také mnoho obchodů a obchodních domů, hotelů, cestovních kanceláří aj.
Městem protéká řeka1, která rozděluje město na dvě části. Pres řeku vede mnoho mostů. Ve středu města na náměstí jsou krásné historické budovy. Jsou to stavby z minulých století. Naše město se však staví stále. Na okraji města vyrostla nová sídliště, kde lidé bydlí v moderních dobře vybavených bytech.
Ještě před několika lety2 byla hlavním druhem dopravy tramvaj. Dnes jsou různé části města spojeny metrem. Metro je velmi pohodlný a rychlý dopravní prostředek.
Metrem jedeme do středu města3, vystoupíme a jdeme hlavní třídou kolem divadla. Na rohu je křižovatka, ale teď už nemusíme čekat, až přejede proud motorových vozidel, aut, autobusů a motocyklů. Na druhou stranu ulice projdeme podchodem. Tam, kde nejsou podchody, smíme přecházet jen na zelenou. Jdeme ulicemi hlavního města. Je tu vždy velmi živo, nejvíc na jaře a v létě4. Chodníky jsou plné chodců. Lidé spěchají do továren, úřadů a škol, jiní se vydali nakupovat do obchodů. Turisté a návštěvníci hlavního města se procházejí po městě a prohlížejí si jeho pamětihodnosti. Naše město i jiná česká města jsou důležitými středisky kulturního a hospodářského života.
|
|
|
* * *
- Jak se, prosím vás, dostanu na Letnou?5
- Jestli nechcete jít pěšky, jede tam tramvaj číslo dvacet šest (šestadvacítka). Tady naproti je stanice6.
- A pěšky je to daleko?
- Ne, to půjdete přes most, pak přes ten park nahoře pořád rovně až na druhou stranu a potom doleva.
- A tam je ta Letenská pláň?
- Ano, tam je Letenská pláň, kde se konají různé manifestace, naproti pak je fotbalový stadión Sparty, napravo vede ulice, kde je mnoho různých obchodů. Vy nejste z Prahy?
- Ne, já jsem z Moskvy.
- Na to ale krásně mluvíte česky.
- To mě moc těší7, že to říkáte. Tak mockrát děkuji a na shledanou.
- Není zač. (Za málo.) Na shledanou.
* * *
- Dobrý den. Prosím vás, můžete mi ukázat cestu k divadlu?
- Divadlo je na Národní třídě.
- A kudy mám jít?
- Musíte jít přímo, na křižovatce zahněte vlevo, a tam už není k divadlu daleko.
Slovníček
| budova, - f cestovní kancelář, -e f časopis, -u m část, -i f divadlo, - n doleva dopravní prostředek - dostat se (někam) (-.) druh dopravy důležitý historický hospodářský hotel, -u m chodec, -dce m chodník, -u m instituce, -e f , jít na zelenou jít pěšky konat se křižovatka, - f kudy minulé století mockrát moderní motorové vozidlo, -a n muset nahoře nakladatelství, -í n nakupovat náměstí, -í n návštěvník, -a m , není zač noviny pl obchod, -u m obchodní dům | okraj města pamětihodnost, -i f - plný podchod, -u m pohodlný prohlížet(si) procházet se procházka, - f proud, -u m přes rovně , rozdělovat rychlý říkat spěchat spojit stále stavba, - f , stavět(se) () středisko, -a n tady třída, - f , tu úřad, -u m velkoměsto, -a n však vybavený , - vydat se (někam) (-.) vyrůstat vystoupit za málo zde žívo |
-
1. . . . .
Jdeme hlavní třídou. / Jdeme po hlavní třídě. .
Jdu lesem (zahradou / po zahradě, po louce) (, ).
Městem protéká řeka. .
2. ještě před několika lety
|
|
|
3. -. , , . .
.: Jedeme autobusem. .
Jedeme autem. .
Jedu metrem. .
Do Prahy letíme letadlem. B / .
4. :
v létě na jaře
v zimě na podzim
5. Letná - .
6. stanice a) ()
) (, )
) ( ),
7. mě moc těší. .
Těší mě .
( město)
| Pád | Číslo jednotné | Konc. | Číslo množné | Konc. |
| N., V. G. D. A. L. I. | město města městu město (o) městě, (v) oku městem | -o -a -u -o -ě, -u -em | města měst městům města (o) městech (o) střediscích (o) městečkách městy | -a - -ům -a -ech -ích -ách -y |
1. město -, . . - : místo, okno, kino, jablko, divadlo, auto, křeslo, kolo, zrcadlo, Československo, Maďarsko.
2. . . - (-ě) -u. -u -ko, -ho, -cho, -go: oko - v oku, ucho - v uchu, Československo - v Československu, Kongo - v Kongu . - (-ě), -u: místo - na - místě, okno - na okně, divadlo - v divadle, jídlo - po jídle, kolo - na kole, auto - v autě, mléko - v mléku / mléce, jádro - v jádře / v jádru.
3. . . město -ech: na oknech, na kolech, v divadlech, ve městech, v kinech, v autech, na místech. -ko, -čko, ,
-ach ( -ích): městečko - v městečkách, okénko - na okénkách, jablko - v jablkách, kolečko - na kolečkách, středisko - ve střediscích / ve střediskách.
4. . . () -: okno - oken, jídlo - jídel, křeslo - křesel, jablko - jablek.
: 1. - metro, kino, Mexiko, Kongo , , město: Pojedeme metrem; Jdu do kina; Bratr žije v Kongu.
2. -: Československo , Bulharsko , Rumunsko , Rusko , Polsko , Rakousko , Španělsko , Švédsko .
( mé, tvé, své)
| Pád | Číslo | jednotné | Číslo množné | |
| N. G. D. A. L. I. | mé/moje mého mému mé/moje (o) mém mým | nové (město) nového novému nové (město) novém novým | moje/má mých mým moje/má (o) mých mými | nová (města) nových novým nová (města) nových novými |
1. - . . . . . :
. . . .
nový dum nové domy nové auto nová auta
velký byt velké byty velké divadlo velká divadla
2. mé / moje, tvé / tvoje, své / svoje ., ., . . . . .
nést, tisknout, brát, psát
| Osoba | Číslo jednotné | Os. konc. | |||
| 1. 2. 3. | nesu neseš nese | tisknu tiskneš tiskne | beru bereš bere | píšu (-i) píšeš píše | -u/-i -eš -e |
| Číslo množné | |||||
| 1. 2. 3. | neseme nesete nesou | tiskneme tisknete tisknou | bereme berete berou | píšeme píšete píšou (-í) | -eme/-em -ete -ou/-í |
1. nést ( ) : vést (vedl) - vedu, vézt (vezl) - vezu, plést (pletl) - pletu, mést (metl) - metu, růst (rostl) - roste (3- . . .), kvést (kvetl) - kvete (3- . . .), lézt (lezl) - lezu, číst (četl) - čtu, čteš, čte.
-ci / -ct ( ): péci / péct (pekl) - peču / peku, vléci / vléct (vlekl) - vleču / vleku, téci / téct (tekl) - teču / teku, moci / moct (mohl) - mohu (můžu), ř: třít (třel) - třu, zavřít (zavřel) - zavřu.
. 1- . peku, teku, vleku ., 3- . pekou, tekou, vlekou .
2. tisknout -nu ( - -n-): sednout (sedl) - sednu, minout (minul) - minu, zvednout (zvedl) - zvednu, zahnout (zahnul) - zahnu, zapomenout (zapomněl) - zapomenu, říci (řekl) - řeknu, řekneš...
3. brát ( ) - (-á), : chápat (chápal) - chápu, plavat (plaval) - plavu, zvát (zval) - zvu, lámat (lámal) - lámu, prát (pral) - peru, hnát (hnal) - ženu, ženeš,
žene.
