Bělorusko
| Hlavní město: | Minsk |
| Rozloha: | 207 595 km² (84. na světě) |
| Nejvyšší bod: | Dzjaržynskaja hara(345 m n. m.) |
| Počet obyvatel: | 9 457 000 (78. na světě, 2012) |
| Hustota zalidnění: | 46 ob. / km² (142. na světě) |
| Jazyk: | běloruština, ruština |
| Národnostní složení: | Bělorusové (81,2 %), Rusové (11,4 %), Poláci(3,9 %), Ukrajinci (2,4 %), ostatní (1,1 %)[1] |
| Náboženství: | pravoslavní (60 %), uniaté(15 %), římští katolíci (8 %) |
| Státní zřízení: | prezidentská republika |
| Vznik: | 25. srpna 1991 (postupný rozpad SSSR) |
| Prezident: | Alexandr Lukašenko |
| Předseda vlády: | Andrej Kobjakov |
| Měna: | Běloruský rubl (BYR) |
Bělorusko, oficiálním názvem Běloruská republika (bělorusky zvuk , Respublika Belarus; rusky , Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Hraničí s Polskem (407 km), s Litvou (660 km) a Lotyšskem (167 km) na západě, Ruskem (900 km) na severu a východě a Ukrajinou (975 km) na jihu. Hlavním městem je Minsk.
Země má necelých 10 milionů obyvatel, z nichž většinu tvoří Bělorusové, nejpoužívanějším jazykem je však v současnosti ruština, která má stejně jako běloruština úřední status.
Bělorusko je nezávislé od roku 1991.
Bělorusko je jediný stát v Evropě, který v praxi vykonává trest smrti. Bělorusko je označováno za poslední totalitní stát v Evropě.
V roce 1945 byla ustanovena současná polsko-sovětská hranice, která nově probíhala asi o 200 km západněji někdejším polským vnitrozemím; většina lidí polské národnosti na získaných západních územích Běloruské SSR byla nuceně repatriována do Polska. Po válce byla poskytnuta Běloruské SSR centrálně řízená hospodářská pomoc, která významně pomohla k obnově ekonomiky.[zdroj?] V 50. letech byla Běloruská SSR dosídlována Rusy a v menší míře také dalšími národy Sovětského svazu; současně opět zesílila rusifikace. V roce 1986 bylo Bělorusko postiženo černobylskou jadernou havárií.
|
|
|
Bělorusko se rozkládá v nížinné oblasti v západní části Východoevropské roviny s nevelkými výškovými rozdíly. Nejvyšším bodem země je se svými 345 m vrch Dzjaržynskaja hara západně od Minsku.
Bělorusko leží na hranici povodí několika velkých evropských řek a současně na rozvodí Černého a Baltského moře. Celková délka řek (delších než 5 km) je 51 000 km. Nejvýznamnější řeky jsou Dněpr (s přítoky Pripjať, Sož a Berezina), Západní Dvina, Němen (s přítokem Vilija) a na severovýchodě horní tok řeky Lovati (povodí Něvy). Řeky se využívají pro lodní dopravu, splavování dřeva a v menší míře i jako zdroj energie.
Bělorusko má přes 11 000 jezer. Nejvýznamnější hluboká jezera ledovcového původu rozmanitých tvarů pobřeží jsou charakteristické pro sever republiky. Největší z nich jsou jezero Narač (79,6 km²) a Asvějské jezero (52,8 km²).
Země má nadprůměrné zalesnění, zhruba jedna třetina státu jsou lesy. Na severu převažuje smrk, borovice, jedle, bříza, na jihu pak dub, buk a jilm. Fauna se zde podstatně neliší od středoevropské. Běloruské lesy jsou mimořádně bohaté na živočišné druhy. Vyskytuje se zde los, rys, medvěd hnědý, méně často pak vlk. V polsko-běloruském národním parku Bělověžský prales lze pak spatřit zubry.
Tradiční běloruská kuchyně je dobrá. Fenoménem běloruské kuchyně jsou houby, které se často podávají při zvláštních příležitostech. Mohou být servírované jako hlavní jídlo, jako omáčka nebo jako krém. Důležitými ingrediencemi v běloruské kuchyni jsou česnek a kmín, které se přidávají prakticky ke všemu. V Bělorusku se setkáte i s typickou ruskou kuchyní, takže nechybí například boršč s červenou řepou. Běloruská kuchyně je velmi bohatá a sytá. Mléčné výrobky jsou bezkonkurenční. Častým pokrmem je maso a zelenina všeho druhu. Mezi místní speciality lze řadit draniki (něco jako bramboráky), polévku boršč, bliny (něco jako palačinky) a samozřejmě mírně alkoholický nápoj kvas a nesmí chybět ani vodka. Oblíbeným nápojem je kvas. Z horkých nápojů je jedničkou čaj. Oblíbená je také káva, kterou si můžete objednat v malých kavárnách. Mezi nealkoholickými nápoji hraje prim ovocný džus a minerální vody.
|
|
|
+++
Brestská oblast je administrativně-územní jednotka na jihozápadě Běloruska při hranicích s Polskem a Ukrajinou. Administrativním městem je Brest. Zaujímá rolohu 32 300 km². V roce 2016 na jeho území žilo 1 386 982 obyvatel. Brestská oblast se nachází v jihozápadní části Běloruska. Zaujímá rozlohu 32,791 km² (15,7% území Běloruska).
Geografie
Hlavní město Brest
Status oblast
Souřadnice 5222′57″ s. š., 2511′59″ v. d.
Rozloha 32 790,68 km²
Časové pásmo UTC +3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 386 982 (2016)
Hustota zalidnění 44 ob./km²
Národnostní složení Bělorusové 88%
Rusové 6,4%
Ukrajinci 2,9%
Poláci 1,3%
Správa regionu
Nadřazený celek Bělorusko Bělorusko
Podřízené celky 16 rajónů
Vznik 4. prosinec 1939
předseda Kostantin Andrejevič Sumar
Měna Běloruský rubl (BYR)
| Geografie | |
| Hlavní město | Homel |
| Status | oblast |
| Souřadnice | 5220′ s. š., 2940′ v. d. |
| Rozloha | 40 400 km² |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 440 718 |
| Hustota zalidnění | 38 ob./km² |
| Jazyk | Ruština a běloruština |
| Národnostní složení | Bělorusové 84,2 %, Rusové 11,0 %, Ukrajinci 3,3 %, Židé 0,4 %, Poláci 0,2 %, ostatní 0,9 %. |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |  Bělorusko
|
| Podřízené celky | 21 rajónů |
| Vznik | |
| Měna | Běloruský rubl (BLR) |
Gomelská oblast je územní správní jednotka na jihovýchodě Běloruska v regionu Polesí. Správním střediskem i kulturním a hospodářském centrem území je druhé největší běloruské město Homel. Oblast se rozkládá se na 40 400 km² a má zhruba 1 505 400 obyvatel (odhad 2004). Člení se na 21 okresů (rajonů).
Oblast je převážné rovinatá. Protékají jí velké řeky Dněpr a Prypjať.
Po havárii elektrárny v Černobylu elektrárně byla Gomelská oblast zasažena největším množstvím radioaktivního spadu ze všech podobně velkých oblastí. Některá území na jihu a jihozápadě oblasti, hlavně u hranice s Ukrajinou, jsou tak stále uzavřena.
Hrodenská oblast je jedna ze šesti oblastí Běloruska. Rozkládá se v jihozápadní části země. Hlavním městem je Hrodna, známé též pod ruským a polským názvem Grodno. Oblast sousedí s Litvou na severu, s Polskem na západě, s Brestskou oblastí na jihu a Minskou oblastí na východě. Největší řekou je Němen, protékající napříč oblastí od východu k západu.
|
|
|
Hrodenská oblast zaujímá 25 000 km² (12 % povrchu země); roku 2004 zde žilo 1 146 000 obyvatel (12 % obyvatel Běloruska). Dělí se na 17 rajónů, čítá 12 měst a 194 obcí. Oblast má i po repatriaci Poláků po 2. světové válce silnou polskou národnostní menšinu (24 %)
| Geografie | |
| Hlavní město | Hrodna |
| Status | oblast |
| Souřadnice | 5345′ s. š., 2520′ v. d. |
| Rozloha | 25 118,07 km² |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 072 381 (2009) |
| Hustota zalidnění | 43 ob./km² |
| Jazyk | běloruština |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Bělorusko
|
| Podřízené celky | 17 rajónů |
| předseda | Semion Shapiro |
| Měna | Běloruský rubl |
Mohylevská oblast (bělorusky 븢 , rusky ́) je jedna ze šesti oblastí Běloruska. Rozkládá se ve východní části země u hranic s Ruskem. Hlavním městem je Mohylev (známý též pod ruským názvem Mogiljov a běloruským Mahiljoŭ). Oblast leží na horním toku Dněpru a jeho přítocích Druc, Sož a Berezina.
Oblast zaujímá 29 000 km² (14 % povrchu země); roku 2004 zde žilo 1 169 200 obyvatel (12,2 % obyvatel Běloruska). Dělí se na 21 rajónů, čítá 13 měst, 12 sídel městského typu a 195 obcí.
Geografie
Hlavní město Mohylev
Status oblast
Souřadnice 5353′ s. š., 3020′ v. d.
Rozloha 29 079,01 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 169 200 (2004)
Jazyk běloruština
Správa regionu
Nadřazený celek Bělorusko Bělorusko
Podřízené celky 21 rajónů
Měna běloruský rubl
Vitebská oblast (bělorusky ³ , Vicebskaja voblasc, rusky , Vitěbskaja oblasť) je územně-správní jednotka v severním Bělorusku; sousedí s Litvou, Lotyšskem a Ruskem. Oblastí protéká řeka Západní Dvina a na jihovýchodě krátce i Dněpr. Správním střediskem i kulturním a hospodářském centrem území je historické město Vitebsk.
Na ploše 41 000 km2 zde žije 1 294 700 lidí (2005).
+++
. +++
15 1938 .
12-13 1943 .
20 .
Mohzlevská oblast ve složení Běloruské Sovětské Socialistické Republiky vznikla 15 ledna 1938.
|
|
|
Během Velké Vlastenecké války u obce Lenino 12-13 října 1943 se poprvé střetli jednotky Polské armády.
V oblasti jsou asi 20 muzeí.
1812 30 1 , -..
15 1938 .
( ) : Taurus-1 . , Taurus-1 .
40 .
Během Vlastenecké války 1812 30. července 1. srpna u vesnice Kljasticy stalo třídenní bitva mezi ruskými vojsky a francouzskými vojsky, v jehož rámci nadřazené síly francouzů bylo provedeno problematický je porazit a zastavit ofenzivní síly Napoleona do St Petersburg.
Vitebská oblast vznikla 15 ledna 1938.
Na území Vitebské oblasti jsou dvě astronomické observatoře (jediní v celé republice) mají kód Centra malé planety: Hvězdárna Taurus-1 a Vitebská amatérská astronomická observatoř. Ve Vitebské observatoře bylo provedeno mnoho různých astronomických objevů, a observatoř "Taurus-1" je lídrem v počtu pozorování komet.
V oblasti jsou asi 40 muzeí.
, , 3040 , II . . .
, , .
20 .
Nejstarší lebka z území Běloruska, u nichž byla obnovena tvář, patřil muži 30-40 let, kteri žil ve II tisíciletí před naším letopočtem
V Hrodnenské oblasti, v městě Mir se nachází hrad Mirský objekt, zapsaný na seznam Světového dědictví UNESCO.
V oblasti jsou asi 20 muzeí.
15 1938
- 789 . 782 , 23 , 4 , .
40 , , 6
Homelská oblast vznikla 15 ledna 1938
Kulturně-pedagogická práce probíhá ve 789 klubových zařízeních. K dispozici populace jsou 782 knihovny, 23 muzea, 4 divadla, filharmonie.
Pracují 40 výzkumných, projekčních a konstrukčních organizací, a také 6 vysokých škol.
04.12.1939 . .
30 .
Moderní oblast byla vytvořena 04.12.1939. V letech Velké Vlastenecké války utrpělo značné devastaci a oběti.
V oblasti jsou asi 30 muzeí.
+++
+
() (, 2015)
over $64 000
$32 000 64 000
$16 000 32 000
$8 000 16 000
$4 000 8 000
$2 000 4 000
$1 000 2 000
$500 1 000
below $500
unavailable
HDP = 5749 dol./ obyv.
Bělorusko se nachází na 81 místě
ČR na 41
++++
Nezaměstnalost v Bělorusku
| Bělorusko | 43,3 (tis.) |
| Brestská oblast | 6,6 (tis.) |
| Vitěbská oblast | 5,9 (tis.) |
| Homělská oblast | 7,3 (tis.) |
| Hrodněnská oblast | 5,4 (tis.) |
| Mohylevská oblast | 5,2 (tis.) |
|
|
|
| 671,5 b. r. (=8393 kč) | 575,70 b. r. | 580,53 b. r. | 609,58 b. r. | 666,78 b. r. | 579,08 b. r. |
Swot-analyza
| Silné stránky | Slabé stránky |
| . . . . | . . . . - . . |
| Příležitosti | Hrozby |
| . , . - . . | . , . |
