- např. počet subjektů vyrábějících daný statek, specifické faktory (přírodní vlivy apod.)
q nabídka statku se zvýší, jestliže:
à se zvýší počet výrobců
à budou dobré klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin)
q nabídka statku se sníží, jestliže:
à se sníží počet výrobců
à se zvýší riziko podnikání
à nastanou špatné klimatické podmínky (sucho, chladno)
3) Elasticita poptávky cenová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet, graf pro elastickou, neelastickou poptávky a extrémní případy)
Elasticita poptávky = vyjadřuje, jak spotřebitel reaguje na změnu determinant poptávky
Cenová elasticita poptávky = vypočtená hodnota vypovídá o tom, jak se změní, tedy o kolik jednotek (procent) poptávaného množství, změní-li se cena daného statku o jednotku (o procento)
Cenová elasticita:
- o kolik % se změní poptávané množství, když se cena statku změní o 1 %
a) bodová
E = (derivace Q/derivace P) * (P/Q)
Derivaci lze nahradit: u poptávky => -1/b
b) intervalová
E = (Q2 Q1/P2 P1) * (P2 +P1/Q2 + Q1)
Faktory určující cenovou elasticitu poptávky:
- Dostupnost blízkých substitutů = větší pružnost poptávky. Platí čím větší je dostupnost substitutů zboží, tím vyšší je cenová elasticita poptávky.
- Nezbytné a luxusní statky Cenová elasticita bude vysoká, poptávka po těchto statcích (luxusních) bude pružná. Naopak statky uspokojující základní životní potřeby spotřebitele vykazují spíže nepružnou poptávku.
- Podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu Čím je podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto statku.
- Čas V krátkém období bude mít poptávka po statku nízkou elasticitu (spotřebitel bude kupovat i drahý benzin), zatímco z dlouhodobého hlediska se stává více pružnou (po určité době si spotřebitel již nové auto nepořídí, bude-li benzin stále drahý).
|
|
|
4) Elasticita nabídky cenová (význam, interpretace, faktory ovlivňující elasticitu nabídky, graf pro elastickou, neelastickou nabídky a extrémní případy, výpočet)
Elasticita nabídky = vyjadřuje, jak výrobce statku (poskytovatel služby) reaguje na změnu ceny
- kladná hodnota
Cenová elasticita:
- o kolik % se změní nabízené množství, když se cena statku změní o 1 %
a. bodová
E = (derivace Q/derivace P) * (P/Q)
Derivaci lze nahradit: u nabídky => 1/n
b. intervalová
E = (Q2 Q1/P2 P1) * (P2 +P1/Q2 + Q1)
Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky:
náklady na produkci (při rychlejším růstu nákladů než je růst produkce, roste i cena statku rychleji a nabídka je nepružná)
doba trvanlivosti (čím kratší, tím nižší elasticita, jelikož skladování je nákladnější)
délka období (v delším období má výrobce možnost lépe reagovat na změnu ceny a nabídka bude pružnější)
možnost vyrábět substituční statek za pomocí stejné technologie (při této možnosti je nabídka cenově pružnější)
náklady na skladování (čím nákladnější skladování, tím nepružnější S)
5) Elasticita poptávky důchodová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet)
Důchodová elasticita poptávky pokud by se jednalo o statek normální, byla by hodnota důchodové elasticity poptávky kladná, v případě luxusních statků dokonce vyšší než 1, statky nezbytné vykazují důchodovou elasticitu velmi nízkou až nulovou, méněcennou dokonce zápornou
Důchodová poptávka o kolik % se změní poptávka, když se důchod změní o 1 %
∆Q
E = Q = ∆Q * 1
∆Y ∆l Q
Y
Protože poptávané množství a příjem (důchod) se pohybují ve stejném směru, má důchodová elasticita ve většině případů kladné znaménko. Je-li hodnota koeficientu důchodové pružnosti větší než jedna, jedná se o důchodově pružnou poptávku. To znamená, že s růstem důchodu vzrostlo poptávané množství více než důchod Takovouto poptávkou se vyznačují potraviny vysoké kvality a luxusní zboží. Platí:
|
|
|
▲Q/Q > ▲Y/Y
Když poptávané množství roste pomaleji než důchod, jde o důchodově neelastickou poptávku. Hodnota koeficientu důchodové pružnosti je menší než jedna. Je to typická situace například: pro potraviny, oděvy, protože je spotřebitelé kupují bez ohledu na velikost svého důchodu platí:
▲Q/Q < ▲Y/Y
Pokud poptávané množství a důchod rostou stejně rychle, pak se jedná o jednotkovou důchodovou pružnost poptávky. Hodnota koeficientu je rovna jedné.
▲Q/Q = ▲Y/Y
Zvláštní skupinu budou tvořit inferiorní (podřadná) zboží, jejichž poptávané množství s růstem důchodu klesne. Zde bude hodnota koeficientu důchodové elasticity záporná.
6) Elasticita poptávky křížová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet)
Křížová elasticita poptávky o kolik % se změní poptávané množství statku b, když se cena statku a změní o 1 % (zda je to substitut, komplement nebo indiferentní)
- Vypočtená hodnota vypovídá o tom, jak se změní, tedy o kolik jednotek (procent) poptávané množství jednoho statku, změní-li se cena druhého statku o jednotku (o procento)
∆QA PB
křížová elasticita poptávky E A,B = *
∆QB QA
Víme již, že cenová elasticita poptávky bude vždy negativní, křížová cenová elasticita může být jak negativní, tak i pozitivní.
Hodnota koeficientu křížové elasticity poptávky napovídá, do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné.
- zvýší se cena jednoho statku → spotřebitel zvýší poptávané množství statku druhého tyto statky jsou ve vztahu substitučním (kladná hodnota)
- zvýší se cena jednoho statku → spotřebitel sníží poptávané množství statku druhého tyto statky jsou ve vztahu komplementárním (záporná hodnota)
Budou-li dvě zboží A a B substituty, bude křížová cenová elasticita kladná, větší než nula.
Budou-li dvě zboží A a B komplementy, bude křížová cenová elasticita poptávky negativní, menší než nula.
Tržní rovnováha, renta spotřebitelů a výrobců, pavučinový teorém utváření rovnováhy na trhu, změny rovnovážného množství a ceny
- situace na trhu, kdy nabízené množství QS se rovná poptávanému množství QD a zároveň cena nabídky PS se rovná ceně poptávky PD
Rovnovážná cena PE → taková cena, za kterou nabízí výrobce statku nebo poskytovatel služby a zároveň spotřebitel poptává
|
|
|
Rovnovážné množství QE → takové množství, které nabízí výrobce statku nebo poskytovatel služby a zároveň spotřebitel poptává
Renty:
Renta spotřebitele → rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství určitého statku a částkou, kterou by zaplatil při rovnovážné ceně, se nazývá renta spotřebitele
Renta výrobce → rozdíl mezi částkou, za kterou je výrobce ochoten nabízet dané množství určitého statku a částkou, za kterou by nabízel při rovnovážné ceně, se nazývá renta výrobce
Renta spotřebitelů a renta výrobců
- 
součet rent spotřebitelů (výrobců) tvoří celkovou rentu spotřebitelů (výrobců)
RD = (a PE) * QE
RS = (PE m) * QE
