Čechy - Čech Amerika - Američan
Irsko - Ir Egypt - Egypťan
Norsko - Nor Mexiko - Mexičan
Finsko - Fin Španělsko - Španěl
Řecko - Řek Portugalsko - Portugalec
Itálie - Ital Japonsko - Japonec
Indie - Ind Írán - Íránec
Švédsko - Švéd Island - Islanďan
Rakousko - Rakušan Turecko - Turek
Belgie - Belgičan Jugoslávie - Jugoslávec
Čína - Číňan Francie - Francouz
Afrika - Afričan Rumunsko - Rumun
Moskva - Moskvan Bulharsko - Bulhar
Praha - Pražan Polsko - Polák
Kanada - Kanaďan
7. Slova v závorkách dejte do správných pádů:
Díla (Julius Fučík) byla přeložena do všech jazyků světa. - Když jsme studovali latinu, učili jsme se z (Ovidius) celé odstavce nazpaměť. - Všichni ho považovali za (génius). - Diplomní práce mého kamaráda z univerzity byla věnována (Sokrates). - Ve své povídce Smrt Archimedova popisuje Čapek setkání (Archimedes) a (Lucius). - O (Achiles) existuje mnoho různých legend. - S velkým zájmem jsem četla romány od (známý francouzský spisovatel Viktor Hugo). - Znáš nějakou lyrickou báseň od německého básníka (Goethe)? - Četl jste (Dante)? - S životem a činností (Felix Edmundovič Dzeržinský) jsou spojeny slavné stránky dějin SSSR. - Málokdo z pedagogů nezná jméno (Jan Ámos Komenský). - (Sovětský biolog - pl) studují možnost, jak pěstovat rostiny v (kosmos). - Marx, Engels a Lenin jsou (génius - pl) teorie proletářské revoluce. - Proletáři všech zemí, spojte se pod praporem (Marx, Engels, Lenin)! - Neustále roste přitažlivost (socialistické ideje). - Konference se zúčastnili všichni (moskevský filolog, filozof, ekonom, historik). - Věrnost (idea - D. pl) marxismu-leninismu sjednocuje všechny komunistické strany. - Vedle československých badatelů se (sympozium) účastní i (Rus, Polák, Ukrajinec, Bulhar, Maďar - pl). - Kdy jste se vrátila ze severní (Korea)? - Nechtěl byste se podívat do (Maroko)? - Byl jsi v (Sofia)? - V (Tokio) se konalo zasedání pro hospodářské styky. - Mezinárodní výstava se konala v (Ósaka). - Mezinárodní mládežnické brigády pomáhaly (Nikaragua) sklízet kávu.
8. K substantivům v pravém sloupci vyhledejte vhodné adjektivum a utvořte věty:
|
|
|
mrzutý úhel
roztržitý pokřik
pravý profesor
válečný sportovec
ctižádostivý povinnost
vzdělaný výsledek
skvělý národ
9. Vypravujte vlastními slovy obsah přečtené povídky.
10. Přeložte z ruštiny do češtiny:
) , . - . - , . - , - . - . - . - . - , . - , . - . - . - . - . - , .
) . . , , . . , , . . . . .
) . - . - . - .
Poslechové cvičení
DVOŘAN, KAPUSTA A FILOZOF
Starověký filozof Diogenes bydlil v sudě na písčitém břehu moře, pil vodu a živil se jen kořínky a zeleninou. Jeden dvořan si umínil, že filozofa navštíví a jeho podivný způsob života mu rozmluví. Zastihl Diogena, když si připravoval k jídlu hlávku kapusty.
Vidíš, povídá mu dvořan, kdybys znal umění klanět sé králům, nemusel bys žít z kapusty!
A ty, odsekl Díogenes dvořanovi, kdybys lépe znal umění, jak žít z kapusty, nemusel bys pochlebovat králům!
Slovníček
| starověký živit se rozmluvit (někomu něco) (-. -.) | umínit si , odseknout , pochlebovat (někomu) (-.) |
* * *
Zapamatujte si několik rčení:
Je to otevřená hlava (=je velmi inteligentní).
Ten se vyzná v tlačenici (=ví si vždy rady).
Není na hlavu padlý (=dovede uvažovat).
Má Filipa (=je chytrý).
|
|
|
LEKCE 25
. . . . - .
KOMINÍKOVI
(Podle Jiřího Wolkra)
Kominík nenosí jenom žebřík a černou tvář. Kominík nosí také štěstí. To vědí všichni lidé a hlavně ti, co mají knoflíky u kabátu. Když jde kolem, honem se za některý chytí a myslí si na to1, po čem touží2.
Tak vidíte: všichni lidé mohou být po svém3 šťastni. Potřebují k tomu jen knoflík a kominíka.
To dobře věděl Jeník, malý sirotek. Protože byl chudáček, žijící den ze dne4 na dlažbě předměstí, měl mnoho krásných přání. Mohl toužit po rohlíku, po lístku na kolotoč, po zemřelé mamince nebo po jablíčku. Ale byla tu jedna velká chyba: malý Jeník neměl u svého roztrhaného kabátu a u roztřepaných kalhot ani jeden knoflík. Kalhoty i kabát dostal od dobrých lidí. Byly už řádně ošuntělé a všechny knoflíky byly pryč. Jeníka zprvu ani nenapadlo, že by jeho šatům se něčeho nedostávalo. Teprve když zvěděl tajemství o kominíkovi, knoflíku a štěstí, smutně si pomyslil:
Já nemohu být šťasten, protože nemám žádný knoflík.
Od té doby nemyslil na nic jiného, než na to, jak by získal5 nějaký knoflík. Jeník si chtěl na knoflík vydělat. Nosil jedné paní vodu do pátého patra, druhé zase vozil uhlí na malém vozíčku, chodil do dědiny pro mléko a vůbec dělal, co dovede chlapec v jeho stáří.
Ale na knoflík si peněz přece nevydělal. Lidé si myslili: nač dávat tak malému chlapci6 peníze. Dáme mu raději něco k jídlu7, to mu lépe poslouží.
A dávali mu. Tu chleba8, tu sýr, tu talíř polévky nebo nějaké zbytky od oběda. Jeník pak, když se najedl, upadl do takové blaženosti, že zapomněl i na knoflík. Když však večer řádně vytrávil a neměl v kapse nic, než hlad, tu toužený knoflík mu počal tančit před očima. Zvláště když šel kolem knoflíkářského krámu, kde byly za výkladem celé hromady různých knoflíků. Nade všemi zářila řada velkých perleťových knoflíků, které přitahovaly Jeníkovy oči jako magnety.
Ty jistě přinášejí největší štěstí, myslil si Jeník. Ale sotva kdy se na ně zmohu9. Budou jistě moc drahé. Přece se však díval na ně lačněji a lačněji, až paní v krámě jej zpozorovala a odehnala: Běž pryč, špinavý kluku. Nekouká ti z očí nic dobrého10. Myslila, že jí chce něco ukrást. Jeník zahanben odešel.
Když tak dlouho a dlouho marně toužil, přihodilo se mu11 jedenkrát, že uviděl na ulici děvčátko, které mělo na kabátě krásný perleťovy knoflík. Jeník zpozoroval, že knoflík visí jen na nitce, a že se brzy utrhne. Srdce se mu zachvělo při pomyšlení, že by jej dívenka mohla ztratit a on najít. To by byl konec jeho bolestem.
|
|
|
Proto se nepozorovaně stočil za ní a sledoval ji12. Po čem tak toužil, to se také stalo. Právě, když děvčátko vstupovalo do dveří nízkého domu, knoflík se utrhl a zůstal ležet na dlažbě.
Jeník zajásal. Opatrně zvedl knoflík a držel jej v ruce. Honem jej schoval do kapsy a ohlédl se.
Děvčátko zašlo a nic nepozorovalo. Jeník zmizel za nejbližším rohem. Pozorně si jej odnesl domů. Svlékl si kabát a vypůjčil si jehlu. Nit vytáhl z hadrů a hned se dal do přišívání13, aby byl hotov, než se setmí.
Druhého dne14 vyšel s knoflíkem jako s hvězdou. Chodil, chodil a hledal kominíka. Přemýšlel také o tom, co by si měl přát. Rozhodl se pro zlatý zámek a pomeranč15.
K poledni spatřil kominíka. Honem stočil krok na chodník a pevněji stiskl knoflík. Srdce se mu v prsou rozbušilo jako zvon. Kominík se přibližoval. Šel klidně a usmíval se. Jeník byl bledý a svíral ledovýma rukama knoflík více a více. Až přijde na pět kroků ke mně, tak zašeptám svou prosbu, myslil si. Kominík byl u něbo. Pod černými vousy ležel tichý, bílý úsměv. Teď, řekl si Jeník, polohlasně ze sebe vyrážeje: Zá-mek a po-me -. Prask! Knoflík přišitý vetchou nití a příliš tažený Jeníkovou rukou se utrhl a zůstal mu mezi prsty.
Jeníkovy naděje se naráz zřítily. Slzy mu vstoupily do očí a pláč do hrdla. Byl neskonale nešťasten, neboť viděl v tom trest za to, že bral cizí knoflík pro své štěstí. Vzlykal tolik, že kominík se obrátil a přistoupil k němu.
Co se ti stalo, chlapečku? ptal se. Jeho hlas byl právě tak čistý jako kominík byl zasazený. Udělal ti někdo něco, či jsi něco ztratil?
Kominíkova ruka přejela Jeníkovi přes hlavu jako teplá vlna. Sebral jsem knoflík, vyhrkl. Chtěl jsem zámek a pomeranč. A dal se znovu do pláče.
A čí jsi?
Jeník nevěděl, čí je. Nepatřil nikomu, ale člověku je tak dobře, když může někomu patřit.
Kominík vzal uplakaného Jeníka za ruku a vedl jej s sebou. Uvedl Jeníka do malého domku - právě do toho, ve kterém zmizela včerejší dívenka.
Maminko a Lído - vedu vám chlapce, který pláče, že chtěl zámek a pomeranč.
|
|
|
Nepláču proto, řekl Jeník, ale proto, že jsem sebral knoflík.
Zámek ani pomeranč ti nemůžeme dát, řekla paní kominíkova, ale dáme ti oběd.
A dali mu. Posadili jej za stůl a nalili mu plný talíř polévky. Z jedné strany seděl pan kominík - už čistý a umytý, z druhé strany paní a naproti - Lída, která ztratila včera knoflík.
Dávali mu dobré a laskavé otázky a Jeník odpovídal. Jakživ toho tolik nenapovídal, jako tenkrát. Všechno pověděl, jak je sám, jak chtěl štěstí, jak hledal knoflík a jak vše dopadlo.
Líbíš se mi, chlapče, řekl kominík, - a jestli chceš, můžeš u nás zůstat a naučím tě kominářem16. Beztoho je Lídě samotné smutno.
Paní zakývala hlavou a Lídě zablesklo v očích. Jeník radostně přikývl a velkou radost přikryl velkým kusem masa, aby mu neutekla.
Být kominíkem znamená obšťastňovat lidi, kteří mají knoflíky. Až budou všichni lidé mít knoflíky - budou všichni šťastni.
Slovníček
| bledý civilní dědina, - f dlažba, - f drahokam, -u m hadr, -u m honem chápat chudáček, -čka m chytit se (za něco) ( -.) jakživ jásat , jehla, - f kapsa, - f klidné knoflík, -u m knoflíkářský krám, -u m , kolotoč, -e m lačné , lesk, -u m marně naráz , neskonale | notně , obšťastňovat odehnat ohlédnout se opatrně ostatní , ošuntělý perleťový plápolavý polohlasně pomyšlení, -í n posloužit (někomu) (-.) předměstí, -í n , přikývnout přitahovat , ; . jako magnet rozbušit se (o srdci) ( ) roztrhaný , roztřepaný řádné sebrat (někomu něco) , ( -. -.) setmět se | |
| schovat sirotek, -a m skutečně smutně , spatřit , stáří, -í n ; chlapec v jeho s. stočit se (za někým) ( -.); s. krok na chodník svírat špinavý tajemství, -í n teprve toužený trest, -u m upadnout do blaženosti - usedavě plakat úsměv, -u m usmívat se utrhnout se věřit vousy, -ů pl , vozíček, -čku m | vydělat (si) peníze vyhrknout (o slzách) ( - ) výklad, -u m vyloučit vyplnit se vypůjčit si vyrážet ze sebe (o hlase) ( ) vytáhnout , vytrávit . vzlykat zahanbený zachvět se (o srdci) ( ) zářit zasazený zbytek, -tku m zemřelý zmizet zpozorovat , ztratit zvědět zvednout zvon, -u m žebřík, -u m |
|
|
|
Lexikálně-gramatické poznámky
1. myslit (si) na někoho, na něco ( -., -.)
Pořád na ně myslím. .
Pořád na to myslím. .
jsem si na vás nemyslil. .
myslit si (na někoho) ( -.)
Stále si na ni myslel. .
. :
vzpomínat (vzpomenout) na někoho, () -.,
na něco o -.
zapomínat (zapomenout) na někoho, () -.,
na něco -.
Zapomněl jsem na to. .
2. toužit (po někom, po něčem) , (-.),
( -.)
Už toužím po dovolené. .
Jeník toužil po pomeranči. .
Národy celého světa touží po míru. / .
. :
Touží po vlasti. .
3. po svém (L.) -
Byl po svém šťasten. - .
4. den ze dne / den ode dne /
5. získat :
) , :
Jeník chtěl získat nějaký knoflík. - .
Chci získat předplatné do divadla. .
) :
Získali jsme pro naši práci
několik pracovníků. .
) (), , :
Musili jsme stůj stůj získat čas.
/ .
) , :
Chtěl získat důvěru svých přátel. /
.
6. Tak malý chlapec. .
Tak pěkný obraz. .
tak.
7. dát něco k jídlu -
8. . . chléb . chlebat koupil jsem si chleba.
9. Sotva kdy se na ně zmohu. -
.
zmoci / zmoct (se) , , , . .:
Nezmohli se ani na odpor. .
Nezmohl se ani na kloudnou odpověd. .
10. Nekouká ti z očí nic dobrého. .
. :
Nic dobrého z toho nekouká. .
11. přihodit se (někomu) ( -.) (.)
se vám přihodilo? ?
12. sledovat (někoho, něco) (.) ) ( -.), ( -.)
Jeník sledoval Lídu. .
) ( -., -.)
Sleduji vývoj událostí. .
tím sleduješ? ?
13. dát se (do něčeho) ( -.) / -
Dal se do přišívání. .
Dal se do práce. / .
Dala se do pláče. .
14. druhého dne / druhý den
15. rozhodnout se (pro něco, pro někoho) (A.) (-., -)
Jeník se rozhodl pro zlatý zámek. .
16. Naučím tě kominářem.
( ).
Gramatické výklady
(Jmenné tvary přídavných jmen)
:
zdravý - zdráv, -a, -o, zdrávi, -, -
nemocný - nemocen, -a, -o, nemocni...
mladý - mlád
mrtvý - mrtev, -a, -o, mrtvi...
šťastný - šťasten, -a, -o, šťastni...
spokojený - spokojen, -a, -o, spokojeni...
schopný - schopen, -a, -o, schopni...
starý - stár
hotový - hotov, -a, -o, hotovi...
hodný - hoden, -a, -o, hodni...
bosý - bos, -a, -o, bosi...
známý - znám, -a, -o, známi...
: mlád, stár. : člověk je stár, dům je starý.
rád, -, - .
( ): otec je zdráv, matka je zdráva, dítě je zdrávo; bratři jsou zdrávi, sestry jsou zdrávy, děvčata jsou zdráva, vrátil se zdráv.
. . . : Jeník je šťasten, dědeček je zdráv, babička je nemocna.
. . . , :
. zdráv zdrávi
. zdráva zdrávy
. . zdrávo zdráva
. á (), - ().
, . (. . 33) , : Buď zdráv . / . Buďte tak laskav . tom mi není nic známo . Jsem vám moc vděčen .
. , , :
Jsem připraven, (-). (-) / (-).
Je rozhodnut... ( -.)...
Jsme nuceni... ...
Byl dojat. .
- .
.: Schopný člověk , Ten člověk je schopen všeho . Nejsem schopen té oběti . Sál je plný , Byl pln ochoty -. . Jsem si tím jistý , Jsem si jist, že to není pravda , . Moje dcera je hodná. , Nejsem hoden takové cti . Cesta je daleká , Jsem dalek toho, abych tě podezříval , . Tato báseň je známá , Je znám svou zapomnětlivostí .
(Příslovce)
- , :
1. ( kde, odkud, kam, kudy): zde, tady , všude , vpředu , jinde , dolů , zdola , dovnitř , nahoru epx, domů , tam , sem , jinam ( ), kudy , , tudy , , zdaleka . . : Tady je můj sešit; Bratr sedí vpředu; Všichni sestupovali dolů; Vrátil se domů; Zavolal mě zdola; Vystoupili jsme nahoru .
2. ( kdy, jak dlouho, jak často). : dnes, včera, večer, ráno, zítra, brzy (Brzy se vrátím), často (Často bývá nemocen), dlouho (Dlouho jsme na ně čekali), vždycky (Vždycky nám pomáhal), pořád (Pořád se na ni ptá), denně, ročně, dávno, odedávna, časně (časně ráno).
3. ( jak): rychle, dobře, pilně, pozorně, nahlas , potichu , (Choď potichu), pěšky (Rád chodím pěšky), pomalu (Pracuje pomalu), přátelsky - (Choval se přátelsky), česky (Mluví česky), vleže (Kouřil vleže), dvojnásob
. .
, , -. (. . 23): vojensky , vědecky , obsahově , jazykově . . :
Liší se od sebe významově.
/ ...
4. ( do jaké míry): zvlášť (zvlášť dobře ), velmi (Je velmi krásný), poněkud (Jsem poněkud nemocný), moc (Mám se moc dobře), dost (Práce máme dost), hodně (Přeji vám hodně zdraví).
(honem se chytí), (moc drahý, pěkně namalovaný), (velmi smutně, moc dobře), (cesta dolů, domů).
(Tvoření příslovcí)
ó .
) -ský, -cký -sky, -cky, ( ):
ruský - rusky -
anglický - anglicky -
přátelský - přátelsky -
socialistický - socialisticky -
) - (-ě):
dobrý - dobře pěkný - pěkně
krásný - krásně prudký - prudce
veselý - vesele tichý - tiše
zdravý - zdravě srdečný - srdečně
hlavní - hlavně reálný - reálně
drahý draho / draze
. - (-ě) k / c, ch / š, h / z, r / ř, d / ď, t / ť, n / ň.
) -. - (-ě):
blízký - blízko / blízce vysoký - vysoko / vysoce
daleký - daleko / dalece úzký - úzko / úzce
dlouhý - dlouho / dlouze přímý - přímo / přímě
hluboký - hluboko / hluboce smutný - smutno / smutně
těžký - těžko / těžce
častý - často
dávný - dávno
- / - . - , - (-ě) - .
.: Bydlím daleko. .
Já o tom nic tak dalece nevím. .
Žije blízko mne. .
Jsme blízce příbuzní. .
Prodal své auto draho. .
Draze zaplacená zkušenost. .
Letadlo letělo vysoko. .
Vysoce ideový člověk. .
Akvanauti jsou hluboko pod vodou. .
Byla jsem hluboce dojata. / .
- :
) ( ): Bylo mi veselo, je mi smutno, je nám teplo, je tam čisto, venku je jasno, dnes je chladno, je mi úzko, s ním je vždycky veselo.
) : Bydlím daleko, letadlo letělo vysoko.
- (-ě) , , (- ):
Tvářil se smutně. .
Oblékla se teple. .
Vesele se smál. .
vroucí - vroucně malý - málo nějaký - nějak
řídký - zřídka / řídce jiný - jinak
brzký - brzo / brzy takový - tak
- . - . :
) ( ): domů, dolů, večer, tma, zima, honem, celkem, včas, nahoru, pohromadě, dohromady, hrůza, kolem, nahlas, dokonce, zticha, doslova, zčásti.
) ( ); tam, tudy, tak, kam, kudy, kde, kdesi, kamsi, někde, někam, leckdy, leckde, potom, přitom, předtím, vtom.
) ( - , ): jednou, dvakrát, třikrát, stokrát, dvojmo, poprvé, podruhé, za prvé, za druhé.
) : ležmo, letmo, kradmo, plačky, mlčky.
) , : doprava, napravo, narychlo, postaru, vpravo, vlevo, zhruba, zlehka, znovu, pomalu, potichu, zřídka, odedávna, nadlouho, málem.
(Stupňování příslovcí)
, .
(komparativ) -eji (-ěji) - (-ě).
-eji (-ěji) , - (-ě) -sky, -cky.
| Jméno přídavné | Příslovce | Komparativ (2. stupeň) |
| pěkný jasný klidný hloupý chytrý veselý tichý měkký krátký - | pěkně jasně klidně hloupě chytře vesele tiše měkce krátce rád | pěkněji jasněji klidněji hloupěji chytřeji veseleji tišeji měkčeji kratčeji raději |
-cky, -sky -eji (-ěji) -ck / čť-, -sk / šť:
lidský - lidsky - lidštěji -
přátelský - přátelsky - přátelštěji (-)
praktický - prakticky - praktičtěji ,
vědecký - vědecky - vědečtěji
- , - / -. - : h / ž, s / š, z / ž, -k -ok , .
| Jméno přídavné | Příslovce | Komparativ (2. stupeň) |
| blízký daleký dlouhý drahý nízký snadný široký těžký vysoký | blízko / blízce daleko / dalece dlouho / dlouze draho / draze nízko / níže snadno / snadně široko / široce těžko / těžce vysoko / vysoce | blíže / blíž dále / dál déle dráže / dráž níže / níž snáze / snadněji šíře / šíř tíže / tíž výše / výš |
:
úzký úzko / úzce úžeji / úže
řídký zřídka / řídce řidčeji
hluboký hluboko / hluboce hlouběji / hloub
. , , .
(Supletivní komparativní tvary)
| dobře | lépe/líp | |
| zle | } | hůře / hůř |
| špatně | ||
| mnoho | } | vice / víc |
| moc (.) hodně | ||
| málo | méně /míň |
. - , : lépe - líp, méně - míň, dráže - dráž, více - víc.
(superlativ) - -nej-: pozorněji - nejpozorněji, výše - nejvýše, lépe - nejlépe.
(.: - - ), , . .:
Bratr je dobrý člověk. Bratr je lepší než já.
Bratr pracuje dobře. Bratr pracuje lépe než já.
než: Pracuje hůř než ty; mnohem, stále (), čím / tím: stále pevněji ; stále rychleji ; mnohem více ; čím dál tím víc , .
z / ze: Nejlépe ze všech pracujete vy , , , . .
nejdříve
nejlépe
nejdále
. , velmi + . .: Přišel velmi pozdě . Bylo mu velmi smutno .
CVIČENÍ
1. Odpovězte ústně a písemně na tyto otázky k textu:
Po čem toužil Jeník?
Jak byl Jeník oblečen?
Od koho dostával Jeník šaty a jídlo?
Na co si myslili lidé, když dávali chlapci staré ošuntělé šaty?
Jak si chtěl Jeník vydělat na knoflík?
Kde rád stával Jeník celé hodiny?
Co viděl Jeník za výkladem knoflíkářského krámu?
Jak se Jeníkovi podařilo sehnat knoflík?
Co se mu přihodilo druhý den ráno?
Jakými slovy se obrátil na Jeníka kominík?
Kam odvedl kominík Jeníka?
Čím se stal Jeník?
Proč mají lidé rádi kominíky?
2. Vypravujte obsah Wolkrovy povídky o kominíkovi.
3. Utvořte příslovce od těchto přídavných jmen a přeložte je do ruštiny:
francouzský, ideologický, ideový, bulharský, marný, nepozorovaný, opatrný, zlý, nízký, formální, chladný, brzký, vysoký, radostný, hlasitý, pevný, lačný, knižní, finanční, srdečný, lehký, samozřejmý
4. Utvořte 2. a 3. stupeň příslovcí:
šťastně, mnoho, klidně, rychle, nidostně, řídce, lačně, pozdě, dlouho, brzo, draho, nepřátelsky, lidsky, energicky, otevřeně, bolestně, citlivě, málo, tiše, úzko, měkce, krátce, daleko, snadno / snadně, nízko, vysoko
5. Doplňujte potřebná příslovce:
Teď půjdu.... - Kdo z nich... nepřišel? - Jezdíme tam třikrát.... - Máte... jít? - Kdy jste přišel...? - Už je...? - Bylo tam... lidí. - Trvá to... dlouho. - Šel jste tam...? - Přemýšleli jsme o tom.... - Slunce vyjde dost.... - Scházeli se velmi.... - Bratr šel.... - Nerad vstávám časně.... - Často chodím..., protože mám rád pohyb. - Napište jim ještě.... - Dostanu ty noviny...? - Seď...! - Dnes je... špatné počasí. - Udělal jsem to.... - Jděte...! - Musíte mluvit.... -... pojedeme výtahem. - Auto jede.... - Já vás... chápu. - Náš ústav je pár kroků.... - Čti ten dopis.... - Přines mí ty knihy....
6. Ze slov v závorkách utvořte potřebná příslovce:
Tváří se (nevšímavý) a (dotčený). - Rezoluce byla přijata (jednomyslný). - Těmito slovy můžeme (výstižný) charakterizovat přístup k věci. - Ono se (lehký) kritizuje, ale (těžký) se napravuje. -Začínalo být (chladný). - Otčenáškova novela Romeo, Julie a tma byla zfilmována a zpracována v mnohých zemích (rozhlasový) a (televizní). - Jsou to (drahé) zaplacené chyby. - (Vysoký) kvalifikovaná práce. - (Těžký) na to můžeme zapomenout. - Váš článek je (obsahový) slabý. - Čeština a slovenština jsou (blízké) příbuzné jazyky. - Proč jste tak (lehký) oblečen? - Ten člověk je (vysoký) vážený umělec. - Zůstaneme tam (dlouhý). - Vysvětlil nám vše (jasný) a (krátký). - (Ideový) vyspělý pracovník. - (Vysoký) si ceníme účasti našich kolegů na rozpracování projektu nové stavby. - Proč se o těchto otázkách nemluvilo (otevřený) už dříve? - Byl to (finanční) nerentabilní podnik. - Tyto práce nebyly dosud (knižní) publikovány. - Na nás všechny (hluboký) zapůsobila bojová revoluční solidarita s hrdinným nikaragujským lidem.
7. Příslovce v závorkách dejte do 2. nebo do 3. stupně (věty upravte):
Jeník toužil (moc) po zámku a pomeranči. - Perleťový knoflík prodávali (draho) než ostatní. - Dnes Jeník vypadá (smutně) než včera. - Bylo zde (zle) než kde jinde. - Jeník stál před výlohou a stále (lačně) se díval na knoflíky. - V těch šatech vypadala (půvabně). - Zůstal tam (dlouho) než jeho kamarádi. - Musíš se obléknout trochu (teple). - Všechno vypadalo mnohem (příznivě). - Bylo to řečeno (upřímně), než jsme předpokládali. - Přesto, že šel mnohem (rychle), přišel o několik minut (pozdě). - Přečtěte to ještě jednou (hlasitě). - Mohl byste mluvit se mnou (otevřeně)? - Dívej se (pozorně), teď něco uvidíš. - V poslední době pracovali (pilně) a (důsledně). - Cirkus ho lákal stále (blízko a blízko). - Bydlí v jiné čtvrti a navštěvuje nás stále (zřídka). - Vyzývám vás k tomu, abyste (málo) mluvili a (mnoho) dělali. - Jednejme (otevřeně) a (čestně). - Přijde vám to (draho). - Reaguje na kritiku stále (nepřátelsky). - Zemědělství se stále (velice) mechanizuje. - (Rád) se mu vyhýbej. - Přijdeme k vám až (pozdě). - Kdo ve vaší třídě běhá (rychle)? - Kdo (dobře) hraje hokej? - Který sport se vám líbí (mnoho)? - Který sport máte (rád), kopanou nebo odbíjenou? - Prohlásil to ještě (energicky). - Oběma se zdálo, že v pokoji je (světlo). - Všechno šlo nějak (lehce), nějak (samozřejmě).
8. Ze slov v závorkách vyberte potřebná:
Jestli pojedeme tímto směrem, dostaneme se do města (rychleji - rychlejší). - Šli jsme stále (výše - vyšší), dokud jsme nevystoupili na vrchol (nejvýš - nejvyšší) hory republiky. - To, co jsme uviděli (pozdější - později), bylo mnohem (lepší - lépe). - Socialismus je (pokrokovější - pokrokověji) společenský řád. - Musíme dát družstevníkům (lepší, modernější - lépe, moderněji) byty. - (Lehčí - lehčeji) je mluvit, (těžší - tíže) je psát. - Které fotbalové mužstvo je (lepší - lépe) v ČSSR? - Budeme usilovat o to, aby lidé (více - větší) věděli a (nejlepší - nejlépe) rozuměli naší politice. - Je to (lehčí - lehčeji), když člověk rozumí tomu, co dělá. - Zpátky jsme se vrátili mnohem (bohatší - bohatěji). - Nic (napínavější - napínavěji) jsem už dávno nezažil. - Po druhé už budu (chytřejší - chytřeji). - Věc byla (těžší - tíže), než se zdálo. - Vy (lepší - lépe) víte, že k velkému požáru stačí jediná jiskra. - I bez hudby je zde (veselejší - veseleji) než tam u vás. - Ten dárek mi byl (dražší - dráže) ne proto, že stál (mnoho - více) než jiné, ale proto, že jsem ho dostal od (dobrý - dobře) přítele. - Zdálo se mi, že teď žije (šťastnější - šťastněji). - Mám dojem, že vždy byla (šťastnější - šťastněji) než já. - Měli jsme ho všichni rádi, protože to byl mezi námi (nejupřímnější - nejupřímněji) a (nejskromnější - nejskromněji) člověk. - Ze dne na den byl stále (slabší - slaběji). - Udělej to co (nejdřívější - nejdříve).
9. Z přívlastkových spojení tvořte věty podle uvedeného vzoru; užívejte jmenných tvarů:
