.


:




:

































 

 

 

 


Nezlobte se na mne, že jsem byl tak hrubý.




Promiňte mi tu nepřesnost. - Promiňte mi tu nerozvážnost. - Promiňte nám tu drzost. - Promiňte nám tu nerozumnost. - Promiňte jí tu zvědavost. - Promiňte mu tu nedočkavost. - Promiňte jim tu nepozornost. - Promiňte nám tu nevděčnost. - Promiňte mamince tu strohost.

8. Nahraďte tučně tištěné výrazy antonymy (slovy s opačným významem):

Mladý člověk. - Je to veselý člověk. - Stala se zlá náhoda. - Tlustý hostinský jim vždy podal hůl a čepici. - Dříve se nosily dlouhé sukně. - Byl to nějaký větší hostinec. - Ten měl trpký život. - Všichni o nich říkali, že jsou pyšní. - Pověděl nám veselou historii. - Ta povídka je malá a zajímavá.

9. a) Vyprávějte o panu Ryšánkovi a panu Schleglovi.

b) Proč si pan Ryšánek a pan Schlegl nevšímali jeden druhého?

c) Jak se to stalo, že pan Ryšánek a pan Schlegl začali spolu mluvit?

10. Vyjádřete záporem, upravte vid a větu podle vzoru:

Přines mi to rodinné album. - Nenos mi to rodinné album.

Pojďme zítra do biografu. - Zavři to okno. - Křikni na něj, ať se vrátí. - Sedněte si vedle nás. - Pošlete mu ty knihy doporučeně. - Vyřiďte tu záležitost sám. - Zazpívejte tu písničku. - Řekni mu, kdo je na té fotografii. - Udělej to za něj. - Podívej se tam raději. - Napište mu tu žádost. - Odpovězte jim na jejich dotazy. - Vezmi si raději tu šálu. - Teple se oblekni! - Počkejte na nás u divadla.

11. Obměňujte věty podle vzoru:

Měl byste tam jít. - Nechoďte tam.

Měl bys to udělat. - Měli bychom ho poprosit. - Měli byste to napsat. -Měl bys tam zavolat. - Měla by sis tu šálu koupit. - Měl by ses s ním poradit.

12. Přeložte do češtiny:

) ( ) . - . - , . - , . - , . - . - . - . - . , . - , . - , . - ? - , -.

) . - . - . - . - , , . - , . - , , . - , . - . - . - . - .

) . . - . - . - . - . - , . - . - . . . - .

 

Poslechová cvičení

ANEKDOTY

Učitel nabádá žáky k pracovitosti a pomáhá si příslovími, například: Bez práce nejsou koláče.

Jarda Eliáš si broukl: Nevadí, jen když bude maso, já stejně nerad koláče.

 

* * *

 

Chtěl bys bydlet na Měsíci?

Nechtěl.

A proč?

Na Měsíci není možno poslouchat rádio, protože tam nejde udělat uzemnění.

 

* * *

 

Malý Patrick se chlubil tátovi: Dneska mne určitě pochválíš. Nejel jsem elektrikou, ale celou cestu jsem utíkal za ní! Ušetřil jsem 6 pencí!

Starý Skot se rozzuřil: Za to tě mám chválit? Kdybys utíkal, troubo, za taxíkem, ušetřil bys nejmíň libru!

 

CHYTRÁK

V pětačtyřicátém roce, když ještě v pohraničí jezdily vlaky našlapané lidmi až po střechu, našel se filuta, který v tlačenici u vlaku z Plzně směrem na Cheb vykřikl:

Občané, do posledního vagónu nenastupujte! Má poruchu, bude odstaveni Občané, nenastupujte do posledního vagónu...

Když se dav přesunul k jiným vagónům, klidně otevřel dvířka, vlezl si dovnitř, pohodlně se usadil, zapálil si cigárku a čekal.

Trvalo to však nějak podezřele dlouho.

Dokonce šum nástupiště utichl a bylo najednou nehlučno jako v kostele. Zvědavě vzal za kožený pásek a rychle spustil okno.

Proboha!

Vlak je pryč a on opravdu sedí na nádraží sám v prázdném vagónu. Kolem šel zrovna železničář.

Prosím vás, zeptal se ho šprýmař, jak to, že byl vagón odpojen?

Ale přiběhl nějaký trouba, zlobil se železničář, začal vykřikovat, že poslední vagón nepojede, poněvadž má poruchu - no tak jsem ho odpojil. A teď mi za to výpravčí strašně vynadal.

 

Slovníček

chytrák, -a m našlápaný , filuta, - f (.) ; tlačenice, -e f , porucha, - f , odstavit   dav, -u m přesunout železničář, -e m šprýmař, -e m odpojit , trouba, - f , vynadat

 

LEKCE 22

 

100 . . . . - . mezi.

 

ČSSR

Československá socialistická republika je socialistický stát založený na pevném svazku dělníků, rolníků a inteligence v čele1 s dělnickou třídou.

Je jednotným státem dvou rovnoprávných národů Cechů a Slováků. Československo náleží k světové socialistické soustavě2. Spolu s NDR tvoří nejzápadnější hranici této světové soustavy.

ČSSR leží uprostřed evropské pevniny, přesněji mezi 47. a 51. stupněm severní šířky a mezi 12. až 22. poledníkem. Území republiky je tedy protáhlé ve směru západ - východ (768 km). ČSSR má celkovou rozlohu3 127870 km2 a žije v ní přes 15800000 obyvatel.

Československo obývají především dva národy: Češi a Slováci. Češi obývají západní část republiky, Slováci žijí na východě. Tyto dva národy činí dohromady 94% obyvatelstva. Kromě toho zde žijí Němci, Poláci, Ukrajinci, Maďaři, Cikáni a jiní.

Československo hraničí se šesti státy: s Polskem, s Maďarskem, s Rakouskem, s NDR, s NSR a se Sovětským svazem v délce 98 km4.

Povrch ČSSR je mnohotvárný. Z velké části5 jsou to vysočiny a pahorkatiny. Nížiny zaujímají pouze 1/5 všeho území. Jsou zde dva horopisné celky: Česká vysočina v západní části republiky a Karpaty ve východní části. Tyto dvě horské soustavy jsou odděleny velkou kotlinou, která prochází Moravou.

Nejvyšším pohořím v Čechách jsou Krkonoše s vrcholem Sněžkou, která je 1605 m vysoká6. Nejvyšším horským pásmem na území ČSSR jsou Vysoké Tatry, které se rozkládají na severu Slovenska, s nejvyšší horou Gerlach, vysokou 2663 m. Na jihozápad od Vysokých Tater jsou Nízké Tatry s vrcholem Ďumbier (2300 m).

Československo nemá přímý přístup moři, ale území republiky leží na křižovatce cest ke čtyřem mořím: Severnímu, Baltskému, Černému a Středozemnímu. Cesty moři otevírají tři velké řeky: Labe s přítokem Vltavou v Čechách, na Moravě - Odra a na jihozápadě Slovenska - Dunaj.

Podnebí Československé republiky je mírně vnitrozemské. Průměrné roční srážky činí 717 mm.

 

HOSPODÁŘSKÉ POMĚRY

Nejdůležitějším odvětvím československého národního hospodářství je průmysl, který se podílí7 nejvyšší měrou na tvorbě národního důchodu. ČSSR patří mezi deset nejprůmyslovějších států světa.

Po roce 1945 bylo vynaloženo mnoho úsilí na výstavbu těžkého průmyslu. Byly vybudovány nové hutě a železárny. Velká pozornost byla věnována také energetice. Byly uvedeny do prozovu8 parní, vodní i atomové elektrárny, a na řekách bylo postaveno několik vodních děl.

Nejrozsáhlejším oborem československého průmyslu je strojírenství, neboť zaměstnává značnou část všech zaměstnanců v průmyslu. Strojírenské závody jsou rozmístěny ve všech krajích republiky. Zvlášť intenzívní výstavba strojírenství je na Slovensku. Stroje a celá průmyslová zařízení se vyvážejí téměř do celého světa. Tvoří zhruba polovinu celého vývozu ČSSR. Na zahraničních veletrzích je značný zájem o československé obráběcí stroje, energetická zařízení, motocykly a jiné. Velké závody těžkého strojírenství jsou v Praze, v Plzni (závody V. I. Lenina), v Brně a v Košicích. Ocelovým srdcem republiky je Ostrava.

Světovou pověst má9 české sklo. Výroba proslulého ozdobného skla se soustředila v severních Cechách. Ozdobné sklo z Jablonce nad Nisou jde do celého světa.

Velký význam pro životní úroveň lidu má rozvoj spotřebního a potravinářského průmyslu. Největvím odvětvím spotřebního průmyslu je textilní a oděvní průmysl. Významná je i výroba obuvi.

Československé národní hospodářství se úspěšně rozvíjí v těsné spolupráci s ostatními socialistickými zeměmi v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)10.

Základní význam pro výstavbu ČSSR má hospodářská spolupráce se Sovětským svazem. SSSR zabezpečuje československou výrobu základními surovinami, zejména železnou rudou, ropou a barevnými kovy. Ze Sovětského svazu se dovážejí také stroje a zařízení, jejichž výroba by byla pro ČSSR nerentabilní. SSSR je zároveň největším odběratelem československých výrobků, především strojírenských a také spotřebního zboží.

 

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství je po průmyslu druhou nejvýznamnější složkou národního hospodářství Československa. Zemědělská půda zaujímá téměř ⅔ povrchu republiky. Pěstují se11 zde různé zemědělské plodiny: obilniny, cukrovka, ale zvláštní vyznám má chmel. Chmel se pěstuje na velké rozloze zemědělské půdy, hlavně v Čechách. Je to surovina pro výrobu světoznámého českého piva. Češi proto chmelu říkají zelené zlato.

Na převážné většině zemědělské půdy hospodaří Jednotná zemědělská družstva (JZD) a státní statky.

 

MINERÁLNÍ VODY A LÉČIVÁ ZŘÍDLA

Československo je neobyčejně bohaté na minerální prameny12 a zřídla. Na řadě těchto zdrojů vyrostly lázně světového významu: jsou to především Karlovy Vary, Janské Lázně, Piešťany, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a jiné. V současné době se v těchto lázních léčí a zotavují všichni pracující ČSSR a také mnoho cizinců z celého světa.

 

Slovníček

činit dovážet elektrárna, -y f ; parní e. ; vodní e. horopisný celek, -lku m , - hospodářský , - jednotný kov, -u m ; barevné k. lázně, -í pl léčivé zřídlo, - n Maďarsko, - n mnohotvárný národní důchod, -u m NDR (Německá demokratická republika) nížina, - f NSR (Německá spolková republika) obilí, -í n , obilniny pl obráběcí odběratel, -e m odvětví, -í n ozdobný ; ozdobné sklo, -a n   pahorkatina, - f pásmo, -a n ; . hor , patřit pevnina, - f , pevný plodina, - f / podnebí, -í n pohoří, -í n poledník, -u m poměr, -u m , pramen, -e, -u m proslulý , - protáhlý průmysl, -u m ; oděvní . ; potravinářský . - ; spotřební . - ; těžký . - převážný , - přístup, -u m ; přítok, -u m Rakousko, -a n r, - f rozsáhlý rozvíjet
rozvoj, -e m složka, - f současný soustava, - f soustředit se spolupráce, -e f srážky, -ek pl statek, -tku m ; státní s. - strojírenství, -í n surovina, - f svazek, -zku m světoznámý tvorba, - f úsilí, -í n ; vynaložit ú. - území, -í n veletrh, -u m vnitrozemský vodní dílo, - n vrchol, -u m vřídlo, - n   výroba, - f vysočina, - f výstavba, - f vyvážet , vývoz, -u m , zabezpečovat základní zaměstnanec, -e m , - (-.) zaměstnávat ; . zařízení, -í n zdroj, -e m zemědělský ; ze- mědělská půda, - f , - zemědělství, -í n zhruba , zotavovat se železárna, - f železná ruda

 

Lexikálně-gramatické poznámky

1. v čele (s někým) ( -.)

V čele státu je prezident. .

postavit se do čela (něčeho) (-.)

. :

Čelém zeď neprorazíš. .

 

2. náležet k světové socialistické

soustavě

. :

Náleží mu příplatek. .

Udělám to jak náleží. .

 

3. ČSSR má celkovou rozlohu... ...

Pole o rozloze 10 ha. 10 .

v délce 98 km 98

v šířce 5 m

z velké části ,

z části (=částečně)

 

6. r Sněžka je vysoká 1605 m. 1605 .

Řeka je široká 15 m. 15 .

Rybník je hluboký 5 m. 5 .

, - .

 

7. podílet se / mít podíl na něčem -.

Průmysl se podílí na tvorbě národního

hospodářství. .

Má na tom velký podíl. .

 

8. uvést (dát) do provozu ,

zahájit provoz

Stroj je mimo provoz. () /

.

Ve městě je velký provoz. .

 

9. mít světovou pověst (-

)

 

10. v rámci Rady vzájemné hospodářské -

pomoci (RVHP) ()

v rámci oslav

překročit rámec (něčeho) (-.)

 

11. pěstovat :

a) pěstovat / chovat dobytek

b) pěstovat obilí (zeleninu) ()

c) pěstovat sport (hudbu) / ()

d) pěstovat přátelské styky

 

12. bohatý (na něco): na minerální prameny (-.): -

. :

Kraj bohatý na uhlí, železnou rudu. , , .

Kraj bohatý na ryby. , .

 

Gramatické výklady

100

(Základní číslovky)

100 sto jeden (jedna, jedno) 500 pět set

102 sto dva (dvě) 600 šest set

103 sto tři 700 sedm set

200 dvě stě 800 osm set

300 tři sta 900 devět set

400 čtyři sta 1000 tisíc

2000 dva tisíce 20000 dvacet tisíc

3000 tři tisíce 70139 sedmdesát tisíc sto třicet devět

4000 čtyři tisíce 1000000 (jeden) milión

5000 pět tisíc 2000000 dva milióny

10000 deset tisíc 5000000 pět miliónů

13565 třináct tisíc pět set šedesát pět 1000000000 jedna miliarda

 

(Skloňování číslovek)

Sto ( město).

. , sto : dvě stě, tři sta, šest set.

Tisíc ( stroj). . . , . . 5, 6... . ., tisíc . dva, tři, čtyři tisíc . . : dva tisíce, tři tisíce, čtyři tisíce.

Milión ( byt): dva milióny.

100 - : dva, tři, čtyři, . . , . .: ČSSR zaujímá plochu 127870 km2 - sto dvacet sedm tisíc osm set sedmdesát čtverečných kilometrů.

N. 3 020 863 - tři milióny dvacet tisíc osm set šedesát tři (dělníci, stromy)

G. od tří miliónů dvaceti tisíc osmi set šedasáti tří (dělníků, stromu)

D. třem miliónům dvaceti tisícům osmi stům šedesáti třem (dělníkům, stromům)

A. (na) tři milióny dvacet tisíc osm set šedesát tři (dělníky, stromy)

L. (o) třech miliónech dvaceti tisících osmi stech šedesáti třech (dělnících, stromech)

I. (se) třemi milióny dvaceti tisíci osmi sty šedesáti třemi (dělníky, stromy)

 

(Zlomky)

, , -ina.

1/5 jedna pětina 1/10 jedna desetina

1/6 jedna šestina 1/100 jedna setina

1/7 jedna sedmina 1/1000 jedna tisícina

1/8 jedna osmina

1/3 - jedna třetina, 1/4 - jedna čtvrtina, 1/1000000 - jedna milióntina .

l/2 - (jedna) polovina - , .

(zlomky obyčejné) :

2/3 dvě třetiny 2/10 dvě desetiny

3/4 tři čtvrtiny 7/10 sedm desetin

4/5 čtyři pětiny 21/2 dvě a půl / dvě a jedna polovina

5/6 pět šestin 43/4 čtyři a tři čtvrtiny

6/9 šest devítin

(zlomky desetinné) :

1,25 jedna celá dvacet pět setin

6,78 šest celých sedmdesát osm setin

0,35 žádná celá / nula celá třicet pět setin

1,5 jeden a půl

2,5 dva a půl

3,5 tři a půl

1/8, 5/9 : jedna lomeno osmi, pět lomeno devíti.

 

(Zkratky měr)

mm - milimetr

cm - centimetr

dm - decimetr

m - metr

m2 - čtvereční (-ý) metr

m3 - krychlový metr

km - kilometr

q - metrický cent (. metrák)

hl - hektolitr

a - ar ap

ha - hektar

 

(Početní výkony)

) sečítání ( sečist, sčítat). plus:

2 + 2 = 4 dvě a / plus dvě jsou čtyři

5 + 5 = 10 pět a / plus pět je deset

) odčítání ( odečíst, o dečítat). bez minus:

6 - 4 = 2 šest bez čtyř jsou dvě / šest minus čtyři jsou dvě

10 - 3 = 7 deset bez tří je sedm / deset minus tři je sedm

) násobení ( znásobit, násobit). - . : Násobeno dvěma , + krát (pětkrát). krát .

× b = a krát b rovná se

- násobenec (); b - násobitel (); - součin ()

5 × 2 = 10 pětkrát dvě je deset

20 × 20 = 400 dvacetkrát dvacet je čtyři sta / dvacet násobeno dvaceti

je čtyři sta

) dělení (dělit, vydělit ). . :

4: 2 = 2 čtyři děleno dvěma jsou dvě

600: 10 = 60 šest set děleno deseti je šedesát

 

(Předložka) mezi

mezi : mezi stromy , mezi přáteli .

, mezi . kde?, . kam? .:

ČSSR lze zařadit mezi nejvyspělejší (

stály světa. .

Počítám je mezi své přátele. .

Dal to mezi své věci. .

Pojďte mezi nás. .

Sel mezi lidi. ( ).

mezi . :

Nejzkušenější mezi všemi. .

Nejlepší mezi studenty. .

(. . 17)

 

CVIČENÍ

1. Popište na základě textu a podle mapy:

1) polohu ČSSR:

a) s kterými státy Československo sousedí;

b) do kterých států zasahují okraje České vysočiny a do kterých Karpaty;

c) které řeky umožňují ČSSR přístup k moři;

d) které hory jsou nejvyšší v Čechách a na Slovensku.

2) Které národy obývají území ČSSR?

3) Která nejdůležitější odvětví národního hospodářství se rozvíjejí v ČSSR?

4) Jak Československo spolupracuje s SSSR?

5) Vyprávějte o československém zemědělství (charakter zemědělství, jaké zemědělské plodiny se tam pěstují).

6) V kterých lázních se léčí a zotavují pracující ČSSR, a co o nich víte?

2. Napište slovy číslovky:

a) Dnes je voda teplá 25 - Naše řeka je 6 metrů široká. - Hora za lesem je 150 metrů vysoká. - Počkám na tebe do 3 hodin. - Cesta trvala od 8 ráno do 3 l/2 odpoledne. - Mému synovi je 2 l/2 roku. - Měl špatné známky ze 4 předmětů. - Dcera začala chodit do školy v 7 letech. - Můj otec se narodil roku 1935. - Stalo se to v roce l945. - Ze 42 žáků přišlo do školy jen 35. - Napočítal jsem v této knize 1237 stránek. - Bylo tam asi 400 lidí. - Na ploše 118 m2 bude postaven Palác pionýrů. - Koupila jsem si 3 m hedvábí. - Z Moskvy do Leningradu je 644 km. - Jeden metr má 10 dm. - Dcera si koupila 75 cm červené stuhy. - Jeho dílo vyšlo před 30 lety. - Každý dostal
po 1356 korunách. - To byl starý časopis z roku 1865. - Zítra dosáhnou teploty 30 až 32 stupňů. - Kde jsou noviny z 31. března? - Na této problematice se začalo pracovat před 1,5 rokem. - Ujeli jsme 2345 km. - V Sovětském svazu je přes 284000000 obyvatelů. - Do rodného města se vrátil po 15 letech. - Byl nemocen od 2 let. - Čtyři se dělí 2 beze zbytku. - To nestojí 4000 korun. - Je nás na fakultě celkem 889. - Podnebí SSSR je vcelku vnitrozemské, průměrná roční teplota
je od - 17 na severu do + 17 na jihu, průměrné množství srážek je 50 cm za rok.

b) 0,25; 0,83; 1,243; 2,71; 5,5; 10,2; l/5.; 2/7; 6/9; 31/2; 53/5

3. Číslovky a jména podstatná v závorkách dejte do správných pádů:

Ten citát je z 38. (stránka). - Stalo se to před 129 (léty). - Tento aparát stál 998 (rubl), bez 2 (rubl) 1000. - Výstava obsahuje více než 50 (obraz) a 19 (grafická práce), vzniklých v rozmezí let 1923 - 1969. - 35 členná skupina studentů, která během (2 l/2 měsíce) pracovala na stavbě turistického tábora 24 km severně od Jalty, se vrátila domů. - l/2 (milión) italských zaměstnanců zahájilo 72 hodinovou generální stávku. - Oblast manévrů, která měří 13 km2, je vzdálena 40 km od hlavního města.

4. Slova v závorkách dejte do příslušných pádů:

Mezi (tyto papíry) jsme našli zajímavé materiály. - Mezi (Praha a Moskva) je pravidelná letecká doprava. - Cítil se mezi (my) jako doma. - Přijď zase někdy mezi (my). - Postav, prosím tě, tu židli mezi (stůl a okno). - Spálená ulice je mezi (Národní třída) a (Karlovo náměstí). - Rád bych zašel mezi (moji přátelé), už dlouho jsem mezi (oni) nebyl. - Mezi (oba domy) je malý parčík. - Mezi (stromy) jsme zasadili keře rybízu. - Vzdálenost mezi (Země) a (Měsíc) činí 384000 kilometrů. - Postav svou tašku mezi (naše kufry). - Je nejlepší mezi (všichni žáci) naší školy.

5. Na otázky nebo sdělení v levém sloupci vyhledejte vhodnou odpověd v pravém sloupci:

Konečně jsme v ČSSR! Ale s radostí. To se výborně hodí. Ve voze

Jak se vám cestovalo? mám ještě jedno místo volné.

Je moc hezký. Je v krásné krajině. Líbí se mi.

Mohli bychom vás o něco požádat? To jsme rádi, že jste konečně přijeli. Pěkně vás

u nás vítáme.

Mohl byste mě vzít s sebou do Brna? Samozřejmě, s radostí, pro vás udělám vše, co

bude v mých silách.

Co říkáte tomu hradu nad řekou? To je strašné. Moc nás to zarmoutilo.

Nechtěla byste si vyjet s námi v nedělí ven? Měl jste pravdu. Životní úroveň na venkově se

opravdu mnoho neliší od životní úrovně

ve městech.

Byl jste již někdy na české vesnici? Byla to velmi únavná, ale příjemná cesta.

Četli jste o té důlní katastrofě? To je báječný nápad! Moc ráda pojedu na

venkov.

Pojedeme se v neděli koupat ně kam do přírody, Ještě ne. Jsem na ni zvědav.

k rybníku nebo k řece.

Co říkáte životní úrovni naší vesnice? Včera To je skvělý nápad. Mám straš ně rád koupání

jsme o tom hovořili, dnes vše vidíte v rybníce nebo v řece.

vlastníma očima.

6. Vyprávějte podle otázek a odpovědí z předcházejícího cvičení o vašich dojmech z cesty po ČSSR.

7. Vysvětlete, jak jsou utvořena substantiva ženského rodu k jakým změnám dochází při jejich odvozování:

Čech - Češka Nor - Norka

Slovák - Slovenka Srb - Srbka

Němec - Němka Ital - Italka

Polák - Polka Spaněl - Španělka

Maďar - Maďarka Řek - Řekyně

Ukrajinec - Ukrajinka Fin - Finka

Cikán - Cikánka Turek - Turkyně

Francouz - Francouzka

8. Utvořte výše uvedeným substantivům přídavná jména a tvořte s nimi slovní spojení se slovem jazyk podle vzoru:

Čech - Česka - český jazyk - čeština

9. Doplňujte adjektiva národní, lidový, socialistický, světový, a určete jejich význam ve slovním spojení:

... hospodářství,... kultura,... tanec,... stát,... soustava,... Československá republika,... kapacita,... socialistická soustava,... země

10. Doplňováním výrazů jako dlouhý, široký, těžký, vysoký, hluboký, v délce, v šířce, o rozloze, o váze apod. tvořte věty podle vzoru:





:


: 2017-02-24; !; : 303 |


:

:

.
==> ...

797 - | 754 -


© 2015-2024 lektsii.org - -

: 0.242 .